Průmyslové firmy v Dánsku žádají vládu o přehodnocení slabých vodíkových kvót
Průmyslová asociace Hydrogen Denmark a někteří její členové kritizují legislativní návrh zavádějící do dánské legislativy cíle EU pro minimální podíl vodíku v dopravě a vyzvali vládu, aby svůj návrh přehodnotila. Informoval o tom zahraniční server Argus.
Společnosti rozvíjející v Dánsku vodíkové projekty, mezi které patří Everfuel, Copenhagen Infrastructure Partners, European Energy či producent paliv Crossbridge Energy, podepsaly otevřený dopis vyzývající vládu k přehodnocení cílů v oblasti minimálního podílu vodíku v dopravě. Ten je podle nich neambiciózní a příliš nízký na to, aby významněji nastartoval poptávku po tomto palivu a pomohl tak zemi nasměrovat k cíli stát se exportérem "zelené" energie.
Podle zveřejněných informací požaduje draft legislativy, aby dánští dodavatelé paliv dodávali do dopravního sektoru v roce 2030 pouze 1 % obnovitelného vodíku a jeho derivátů. Uvedená úroveň je na minimální hranici požadované Bruselem.
Vyšší cíl pro rok 2030 a zavedení dílčích cílů
Asociace Hydrogen Denmark vyzvala vládu, aby mířila výše nad minimální požadovaný podíl a navázala tak na další členské státy, jako je například Finsko se 4% podílem. Mimo to požaduje, aby byly zavedeny kvóty s postupnými ročními přírůstky optimálně již od roku 2026, které by pomohly pilotním projektům a přispěly k získání zkušeností nezbytných pro splnění cíle pro rok 2030.
Dánsko původně plánovalo schválení navržené legislativy do 21. května, což je poslední možný termín stanovený v revidované evropské směrnici o obnovitelné energii známé jako RED III. Po tlaku ze strany průmyslu je však možné, že dojde ke změnám, které mohou vést ke zdržení.
Mohlo by vás zajímat:
Takže ne "průmyslové firmy", ale čerpači dotací.
Pak není jejich žadonění vůbec překvapivé.
Žádné velké technologické změny se v 1. období ne obešly bez dotace, to bychom byli ještě dnes odkázáni a bojovali o nedostatkové kamenné jeskyně. O to je smutnější u nás, že po zavedených i vyzkoušených velkých jaderných mamutů našim rozhodovatelům nevadí dotovat toto jádro státní půjčkou s odkladným splácením a garancí výkupní ceny, když musí moc dobře vědět, že v době uvedení do provozu bude s rostoucí kapacitou OZ v celém svém spektru stále více klesat cena do záporných hodnot. To nastane absurdita všech absurdit, kdy bude stát dotovat, aby doplácel výkupní ceny, platil záporné ceny a s sám si splácel svojí půjčku. Takový rozhodnutí by si žádný podnikatel nedovolil. Stačí se podívat dlouhodobě na spotové ceny. Ono i Německo se nakonec obejde v budoucnu i bez dovozu z jádra, když si zajistí cenu lepší z plynovek a nemusí to být jenom z nich, kdy nám zůstane následně max. z nouze ctnost a ani toho se nakonec nemusíme vůbec dočkat, jak se mylně předpokládá. A to se nezmiňuji o možném ohrožení ze strany terorismu, které lidstvo doprovází od jakživa.
Naopak, všechny velké technologické změny v průběhu historie lidské existence se doposud obešly bez dotací. Dotace, zvláště ty, které nejdou do výzkumu jsou až "výdobytkem" posledních desetiletí.
Když se doposud v dlouhé historii něco stavělo, vyrábělo, dávalo do provozu, vždy to bylo za předpokladu, že investované prostředky (ne nutně peníze) ta stavba (zařízení) navrátí a bude tvořit zisk.
Případně to byl altruismus soukromé osoby. Anebo investice (i státní) s politickým cílem. Viz. římské chléb a hry. I veřejné stavby akvaduktů a státních budov a to i v pozdějších obdobích měly daleko k dnešním dotacím.
@Bob 10. květen 2025, 14:03
Naopak, spousta technologických změn v lidské historii by se neobešlo bez státní pomoci.
To, že se tomu dříve neříkalo dotace, na tom nic nemění.
Jmenujte tu spoustu technologických změn starších 50 let financovaných státem, které nebyly motivovány ziskem. Ne nutně finančním, ale třeba technologickým, vojenským, nebo jen ulehčením práce, nebo se nejednalo o prezentaci moci panovníka, nebo státu, ale kde ten zisk nebyl primárně státní, ale nějakého soukromého objektu. S výjimkou výzkumu. Jde o dotace na stavbu a provoz.
1) Teda, takhle tvrdou kritiku větrných elektráren bych od vás nečekal.
2) Nepochopil jste princip toho rozdílového kontraktu pro EDU II, stát nebude platit žádné záporné výkupní ceny, naopak může na záporných cenách sám vydělávat, když elektrárna v době záporných cen omezí výrobu, tak může místo dříve prodané elektřiny na dlouhodobém trhu za kladné ceny nakupovat tu spotovou s cenou zápornou, a za nákup dostat ještě zaplaceno.
Jestli je vodík výhodnější, tak se prosadí sám i bez nějakých cílů. To je přeci základní ekonomická poučka.
"..Společnosti rozvíjející v Dánsku vodíkové projekty, mezi které patří Everfuel, Copenhagen Infrastructure Partners, European Energy či producent paliv Crossbridge Energy, podepsaly otevřený dopis vyzývající vládu k přehodnocení cílů v oblasti minimálního podílu vodíku v dopravě. Ten je podle nich neambiciózní a příliš nízký na to, aby významněji nastartoval poptávku po tomto palivu a pomohl tak zemi nasměrovat k cíli stát se exportérem "zelené" energie...:"
ale ved nikto im nebrani, aby "zelenu energiu" vyrabali a hoc aj exportovali .. ved to nie su naklady v miliardach ani desiatkach rokov vystavby ... ale niekomu sa zachcelo prisat sa na dotacny cecok unie a nasavat co najrychlejsie a co najviac .... kedze realne vysledky ukazuju na nezyselnost takehoto riesenia ..
Nic divného. Já, kdybych vyvíjel perpetuum mobile, bych rovněž požadoval, aby mi vláda přispívala více. Soudná vláda by mě odkázala tam, kam patřím.
Kdysi se rikalo, ze zadarmo ani kure nehrabe.
Melo by se to upravit.
Bez dotaci ani kure nehrabe.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se