BP: Globální spotřeba energie v loňském roce opět vzrostla

S postupným snižováním energetické náročnosti světových ekonomik tempo růstu spotřeby energie pozvolna klesá, nicméně ani rok 2015 nebyl výjimkou a přinesl mírný nárůst. Největší mírou se na něm podílela fosilní paliva, jejichž spotřeba opět překonala historické maximum.  

Globální spotřeba primární energie podle již 65. vydání statického souhrnu britské energetické společnosti BP vzrostla v roce 2015 o 1 %, podobně jako v roce předešlém (+1,1 %). Ve srovnání s desetiletým průměrem (+1,9 %) se však jedná o značně podprůměrné hodnoty. Nejvýznamnějším zdrojem energie zůstává nadále ropa (32,9 %), na druhé příčce se i přes mírný pokles stále drží uhlí (29,2 %) následované zemním plynem (23,8 %).

Největší mírou se na nárůstu poptávky po energii podílely rozvojové země, jejichž podíl na celkové spotřebě činil 58,1 %. Největší meziroční nárůst spotřeby energie zaznamenala již po patnácté v řadě Čína i přesto, že se růst v loňském roce (+1,5 %) propadl na téměř dvacetileté minimum.

Ve skupině fosilních paliv se největšího nárůstu dočkala ropa, jejíž spotřeba vzrostla, mimo jiné díky nízkým cenám, o 1,9 milionů barelů denně (bpd), tedy zhruba o 1,9 %, což je takřka dvojnásobná hodnota ve srovnání s průměrem z předešlých let (meziroční nárost o 1 %). Na téměř dvoumilionovém nárůstu denní spotřeby se více než jednou třetinou (770 tis. bpd) podílela Čína.

Podobně jako v případě ropy rostla i spotřeba zemního plynu, která po nízkém meziročním růstu v roce 2014 (+0,6 %) stoupla o 1,7 %. Největší mírou se na vyšší spotřebě podílely mezi zeměmi OECD Spojené státy (+3 %), v případě rozvojových zemí pak Írán (+6,2 %) a Čína (+4,7%). Naopak největší absolutní pokles ve spotřebě nastal v Rusku a na Ukrajině.

Poptávka po uhlí v roce 2015 na rozdíl od ropy a plynu klesla, a to o 1,8 %, přičemž v předcházejících 10 letech meziročně rostla průměrně o 2,1 %. Celkový podíl uhlí na spotřebě energie (29,2 %) tak poklesl na nejnižší hodnotu od roku 2005. Největší propad ve spotřebě uhlí zaznamenaly Spojené Státy a Čína.

Jaderné zdroje dodaly v roce 2015 o 1,3 % více energie než v roce předešlém, kdy za veškerým nárůstem stály čínské reaktory, které tak Čínu posunuly na místo 4. největšího producenta elektrické energie z jádra. Evropská unie naopak zaznamenala 2,2% pokles, který posunul výrobu na nejnižší hodnoty od roku 1992. Celkově se jaderné elektrárny podílely na spotřebě primární energie 4,4 %.

Vodní elektrárny, jež svou produkcí pokryly 6,8 % poptávky po energii, se dočkaly pouze 1% růstu. Vodním zdrojům se opět dařilo nejlépe v Číně (+5 %), která tak zdaleka zůstává největším producentem elektrické energie z vody.

Nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím zůstávají obnovitelné zdroje (jiné než vodní), které v roce 2015 pokryly 2,8 % veškeré spotřeby energie. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů vzrostla v loňském roce o 15,2 % a na celkové výrobě se tak podílela 6,7 %, což je více než trojnásobek hodnoty (2 %) z období před deseti lety.

Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem po vodních elektrárnách zůstávají elektrárny větrné, které se na produkci elektřiny mezi zbylými obnovitelnými zdroji podílejí 52,2 %. Výroba elektřiny ze solárních elektráren vzrostla o 32,6 % a to zejména díky Číně, která tak překonala Spojené státy i Německo.

Zdroj úvodní fotografie: ČEPS