Mezinárodní energetická agentura (IEA) pravidelně zveřejňuje statistiky týkající se hlavních energetických zdrojů. Následující článek vás seznámí s některými z dat z dokumentu <a href="https://www.iea.org/statistics/kwes/?fbclid=IwAR2HaUA1c8a2zEObOcINbdTOQ3mcr33mdmSaRNb7fxyjYa5ZRDOetJ6mzz8">Key World Energy Statistics 2018</a>. 
<h2>Zdroje energie</h2>
Celkové primární zdroje energie (TPES) představují množství energie, které je k dispozici k pokrytí poptávky během určitého období. Základní definice představuje součet primární výroby energie a importů, od kterých se odečtou případné exporty.
Globální TPES pro rok 2016 je 3 731 Mtoe (milion tun ropného ekvivalentu) uhlí (cca 27,1 %), 4 390 Mtoe ropy (31,9 %), 3 035 Mtoe zemního plynu (22 %), 680 Mtoe jaderné energie (4,9 %), 349 Mtoe vodní energie (2,5 %), 1 349 Mtoe biopaliv a odpadu (9,8 %) a 227 Mtoe jsou ostatní zdroje (1,6 %).
<figure id="attachment_58428" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58428" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-world.png" alt="" width="1019" height="517" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES na světě v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58429" style="width: 1015px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58429" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-TPES-regions.png" alt="" width="1015" height="509" /><figcaption class="wp-caption-text">TPES v letech 1990 &#8211; 2016 po jednotlivých regionech. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Nejvýznamnější těžební oblastí ropy byl v roce 2017 Blízký východ s 1 476 Mt vytěžené surové ropy. Na druhém místě je region OECD s 1 086 Mt ropy. Největšími producenty ropy pak byly v roce 2017 <a href="http://oenergetice.cz/ropa/tezba-ropy-v-usa-v-zari-vystoupala-na-novy-rekord/">USA</a> (563 Mt, 12,9% podíl na světě) a Saúdská Arábie (560 Mt, 12,8 %). Největšími exportéry ve stejném roce Saúdská Arábie (373 Mt) a Rusko (254 Mt) a importéry Čína (378 Mt) a USA (371 Mt).
Podobně jsou USA i největším světovým producentem zemního plynu – 20,2 % těžby plynu na světě (760 bcm). Největším těžebním regionem plynu je OECD s 1 349 bcm (miliardy metrů krychlových) v roce 2017. Nejvíce uhlí, 3 376 Mt (44,7 % světové těžby), se v roce 2017 vytěžilo v Číně. Za Čínou je pak Indie s 730 Mt uhlí.
Výroba elektřiny z <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/podil-nizkoemisnich-zdroju-britanii-nadale-roste-ve-q3-2018-zaznamenal-novy-rekord/">větrných a solárních</a> elektráren na světě v posledních letech prudce stoupá.
<figure id="attachment_58430" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58430" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-wind-electricity-production-1024x495.png" alt="" width="525" height="254" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58431" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58431" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-solar-electricity-production-1024x499.png" alt="" width="525" height="256" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny v solárních elektrárnách v letech 2005 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
V roce 2016 bylo na světě vyrobeno 16 350 TWh elektřiny z fosilních paliv (65,4 %), 2 606 TWh z jádra (10,4 %), 4 061 TWh ve <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvyuzivanejsi-obnovitelny-zdroj-sveta-vodni-elektrarny-jako-dulezity-zdroj-u-nas-i-ve-svete/">vodních elektrárnách</a> (16,2 %)  a 1 986 TWh v elektrárnách na ostatní obnovitelné zdroje (7,9 %).
<figure id="attachment_58432" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58432" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-electricity-production-by-fuel.png" alt="" width="1019" height="508" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová výroba elektřiny dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Spotřeba energie</h2>
Globální celková finální spotřeba energie byla v roce 2016 1 036 Mtoe uhlí (cca 10,8 %), 3 908 Mtoe ropy (40,9 %), 1 440 Mtoe zemního plynu (15 %), 1 051 Mtoe biopaliv a odpadu (11 %), 1 794 Mtoe elektřiny (18,8 %) a 327 Mtoe jiných zdrojů (3,4 %).
<figure id="attachment_58433" style="width: 1021px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58433" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-world-consumption-by-fuel.png" alt="" width="1021" height="537" /><figcaption class="wp-caption-text">Světová finální spotřeba energie dle paliv v letech 1971 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Ceny</h2>
Průměrná spotová <a href="http://oenergetice.cz/ropa/po-prudkem-propadu-z-minuleho-tydne-dnes-ceny-ropy-zacaly-opet-rust/">cena ropy</a> WTI byla v lednu 2018 63,67 USD za barel ropy (cca 1 446 korun), v červnu 2018 pak 65,20 USD (cca 1 481 korun). Nejnižší cena WTI za posledních 10 let byla 31,57 USD/barel (cca 717 korun) v lednu 2016 a nejvyšší v červenci 2008 133,38 USD/barel (cca 3 029 korun).
<figure id="attachment_58434" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58434" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-oil-prices-1024x507.png" alt="" width="525" height="260" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné spotové ceny ropných benchmarků. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
V posledních letech klesají ceny importovaného zemního plynu a také uhlí pro výrobu elektrické energie.
<figure id="attachment_58435" style="width: 1019px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58435" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-coal-prices.png" alt="" width="1019" height="491" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny uhlí používaného pro výrobu elektřiny. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<figure id="attachment_58436" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58436" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-average-gas-prices.png" alt="" width="1013" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrné ceny importů zemního plynu. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
<h2>Výzkum a vývoj</h2>
Celkový <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ft-eu-se-chysta-podporit-vyrobu-baterii-miliardami-eur/">rozpočet</a> na výzkum a vývoj technologií v energetice v členských zemích Mezinárodní energetické agentury činil v roce 2017 18 miliard USD (asi 408,7 miliard korun).
<figure id="attachment_58437" style="width: 1013px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58437" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget.png" alt="" width="1013" height="541" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj rozpočtu členských zemí IEA pro výzkum a vývoj technologií v energetice v letech 1975 &#8211; 2016. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>
Největší podíl financí byl v roce 2017 směřován do energetické účinnosti (23 %), do jaderné energetiky (19 %) a do technologií, které umožňují efektivnější výrobu energie, nebo její efektivnější využití, tzv. cross-cutting technologie (20 %).
<figure id="attachment_58438" style="width: 525px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-58438" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/KWES-RDD-budget-by-technology-1024x492.png" alt="" width="525" height="252" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozpočet členských zemí IEA pro vývoj technologií v energetice dle jednotlivých technologií. Zdroj: OECD/IEA</figcaption></figure>

Energetika v zahraničí

IEA: Key World Energy Statistics 2018

Emise oxidu uhličitého vznikající v energetice se vloni po třech letech stagnace zvýšily o 1,4 procenta na rekordních 32,5 gigatuny. Příčinou je jak nárůst poptávky po energii, tak zpomalení růstu energetické účinnosti. Uvedla to ve své předběžné zprávě Mezinárodní energetická agentura (IEA). 
Globální poptávka po energii podle IEA v roce 2017 za podpory příznivého vývoje světové ekonomiky zdvojnásobila tempo. Zvýšila se o 2,1 procenta na 14,05 miliardy tun ropného ekvivalentu po růstu o 0,9 procenta v roce 2016.
Největší, 70procentní podíl na tom měla ropa, zemní plyn a uhlí. Zbývajících 30 procent připadá takřka beze zbytku na obnovitelné zdroje.
<blockquote>
&#8222;Z výrazného nárůstu emisí oxidu uhličitého ve světě v loňském roce je zřejmé, že stávající snahy bojovat proti změnám klimatu nejsou ani zdaleka účinné,&#8220; prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
</blockquote>
Poukázal na zásadní zpomalení globálního tempa zlepšování energetické účinnosti, které podle něj nastalo proto, že politici dali této oblasti nižší prioritu. Zlepšování energetické účinnosti se vloni citelně zpomalilo, a to na 1,7 procenta z 2,3 procenta, která jsou průměrem předchozích tří let.
Emise oxidu uhličitého jsou hlavní příčinou zvyšování průměrné teploty na Zemi a státy se snaží tento růst brzdit. Na loňském jednání o klimatické dohodě předložili vědci data, která ukazují, že světové emise uhlíku vykážou za rok 2017 zvýšení o dvě procenta na nový rekord.
<blockquote>
&#8222;Růst celosvětových emisí musí už brzy dosáhnout vrcholu a do roku 2020 pak prudce klesnout. Vzhledem k nárůstu emisí v roce 2017 bude tato redukce muset být ještě větší,&#8220; uvedla IEA.
</blockquote>
<figure id="attachement_602" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/oil-pump-51658_1280-725x462.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/oil-pump-51658_1280-725x462.jpg" alt="Těžba ropy, pokles cen ropy" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Uhlíkové emise ale nestouply všude. Ve většině velkých ekonomik ano, nicméně Británie, USA, Mexiko a Japonsko zaznamenaly naopak pokles. Díky vyššímu využití <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/">obnovitelných zdrojů</a> se emise nejvíce snížily ve Spojených státech.
Fosilní paliva se na celkové loňské poptávce po energiích podílela 81 procenty, stejně jako v posledních 30 letech.
Poptávka po ropě vzrostla o 1,6 procenta, neboli 1,5 milionu barelů denně, což je více než dvojnásobek průměrné roční míry za poslední desetiletí. Zasloužil se o to sektor dopravy a růst poptávky po petrochemikáliích.
<figure id="attachement_32587" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Uhli-vlak-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Uhli-vlak-725x543.jpg" alt="Vlak vezoucí uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Spotřeba <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a> se zvýšila o tři procenta, nejvíce ze všech fosilních paliv, a na tomto růstu se celou třetinou podílela Čína, kde je relativně vysoká a levná nabídka.
<a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/">Spotřeba uhlí</a> byla vloni vyšší o jedno procento, a zvrátila tak sestupný trend předchozích dvou let. Hlavním důvodem je růst výroby elektřiny spalováním uhlí v Asii.
Světlým bodem je zvýšení produkce z obnovitelných zdrojů o 6,3 procenta. Obnovitelné zdroje vykázaly nejvyšší míru růstu ze všech energetických zdrojů. Pokryly čtvrtinu přírůstku světové poptávky po energiích, napsala IEA.

Rychlé zprávy

IEA: S růstem poptávky po energii loni rostly i globální emise CO2

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes vyzvala vlády k většímu využívání zdanění energie v rámci boje proti klimatickým změnám. V řadě zemí je podle OECD zdanění energie stále příliš nízké. 
<blockquote>
&#8222;Daně jsou efektivním nástrojem při snižování škodlivých emisí pocházejících z využívání energie, vlády by je však mohly používat lépe,&#8220;, uvedla OECD ve své dnešní zprávě.
</blockquote>
<blockquote>
&#8222;K posílení boje s hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší je třeba se více spoléhat na zdanění energie,&#8220; dodala.
</blockquote>
 V současnosti podle OECD vytvářejí daně pouze omezený tlak na snižování spotřeby energie, zvyšování energetické efektivity a přesun k méně škodlivým formám energie. 
<blockquote>
&#8222;Posun k efektivnějšímu využívání daní při snižování škodlivých emisí je celkově pomalý a nesystematický,&#8220; uvedl generální tajemník Ángel Gurría.
</blockquote>
 Výraznější zvyšování daňové zátěže se podle OECD zatím většinou omezuje pouze na silniční dopravu, zatímco například u uhlí zůstává zdanění velmi nízké. OECD ve zprávě vychází z údajů ze svých členských států a ze zemí skupiny G20.

OECD vyzývá vlády k většímu zdanění energie

Naprostá většina (84 procent) Čechů se snaží šetřit s energiemi, třetina se ale vůbec nepřipravuje na topnou sezonu, například si nenechá zkontrolovat komín či kotel. Uvádí to průzkum společnosti Ipsos, který dnes zveřejnila na tiskové konferenci firma E.ON. Topná sezona letos začala před polovinou září, zhruba o deset dní dříve než loni. 
 Energiemi nejčastěji šetří lidé od 45 do 65 let, ve věkové kategorii od 18 do 34 let spíše nešetří. Více než polovina respondentů upřednostňuje kvůli úspoře energie sprchování před koupelí ve vaně, 42 procent v zimě nechává některé části domu nebo bytu nevytápěné nebo pouze temperované.
Zhruba třetina pak vytápí domy nebo byty na nižší teplotu a raději se více oblékne, což častěji dělají lidé z malých obcí od 1000 do 5000 obyvatel. 
 Aktivně šetřit vodou se snaží 58 procent lidí, a to především muži a lidé od 55 do 65 let. Naopak mladí a ženy pak méně, snaha šetřit pak klesá také s vyšším příjmem domácnosti. Povědomí mají Češi i o úsporných žárovkách a spotřebičích, těsnících oknech nebo zateplení domu či bytu. 
<figure id="attachement_9547" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/1864865166_dc1ae348a8_b-725x544.jpg" alt="Radiátor" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle průzkumu, ve kterém odpovídalo 1500 lidí, ale třetina lidí na začátku topné sezony neprovádí žádná opatření, třetina si nechá zkontrolovat komín a 29 procent kotel. Pětina lidí se zajímá o aktuální ceníky energií.
Z průzkumu také vyplývá, že mezi lidmi jsou známé dotační programy hlavně od ministerstva životního prostředí &#8211; 70 procent respondentů zná <a href='http://oenergetice.cz/teplarenstvi/kotlikove-dotace-vse-co-jste-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat/'>kotlíkové dotace</a>, 64 procent novou zelenou úsporám a 39 procent Dešťovku. 
 Podle dřívějšího vyjádření mluvčího Teplárenského sdružení Pavla Kaufmanna se letos průměrná cena tepla meziročně snížila z 584 Kč za gigajoule na 573 korun.
Sdružení připomnělo, že z tepelných zdrojů mimo byt a z tepelných soustav je teplem v ČR zásobováno podle loňského šetření Českého statistického úřadu přes 1,6 milionu domácností, tedy dvě pětiny bytů. Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku podle dřívějšího vyjádření sdružení ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 GJ tepla.

Elektřina

Průzkum: Většina Čechů se snaží šetřit energiemi

Podle posledního energetického výhledu americké agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=32912" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vzroste globální spotřeba energie do roku 2040 o více než čtvrtinu</a>. Nárůst spotřeby potáhne zejména růst poptávky po energii v Asii, v zemích mimo OECD.
Podle EIA by spotřeba energie měla mezi lety 2015 a 2040 vzrůst o 28 %. Největší měrou by se na rostoucí poptávce měly podílet asijské země, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Asijské nečlenské země, mezi které patří i Čína a Indie, se na nárůstu poptávky mají podílet bezmála dvěma třetinami.
Rostoucí spotřeba energie se projeví nárůstem poptávky po všech energetických zdrojích kromě uhlí, jehož spotřeba by měla být takřka neměnná.
Největšího růstu se mají dočkat obnovitelné zdroje energie, v průměru o 2,3 % ročně. Na druhém místě se poté mají umístit jaderné elektrárny, jejichž výroba má meziročně stoupat o 1,5 %.
<figure id="attachment_42601" style="width: 576px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42601" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/Vyvoj-spotreby-energie-z-obnovitelnych-a-jadernych-zdroju-do-roku-2040.png" alt="Vývoj spotřeby energie z obnovitelných a jaderných zdrojů do roku 2040" width="576" height="274" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby energie z obnovitelných a jaderných zdrojů do roku 2040. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Éra fosilních zdrojů ještě nekončí</h2>
Ačkoliv EIA očekává největší nárůst ve využívání nefosilních obnovitelných a jaderných zdrojů, fosilní zdroje mají v období do roku 2040 pokrývat stále zhruba tři čtvrtiny globálních energetických potřeb.
Největšího nárůstu spotřeby ze skupiny fosilních zdrojů se má dočkat zemní plyn, a to o 1,4 % ročně. Naopak podíl kapalných fosilních paliv (nejčastěji založených na ropě) má do roku pomalu klesat, i tak ale zůstanou nejvýznamnějším energetickým zdrojem.
<figure id="attachment_42602" style="width: 574px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42602" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/Vyvoj-spotreby-energie-dle-jednotlivych-energetickych-zdroju-do-roku-2040.png" alt="Vývoj spotřeby energie dle jednotlivých energetických zdrojů do roku 2040" width="574" height="286" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj spotřeby energie dle jednotlivých energetických zdrojů do roku 2040. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Po silném růstu spotřeby uhlí na počátku tohoto tisíciletí by poptávka měla zůstat bez významných změn. Kromě zemního plynu a obnovitelných zdrojů mají uhlí postupně nahradit i jaderné elektrárny.
Největším světovým spotřebitelem uhlí zůstane i nadále Čína, její spotřeba však podle EIA bude o 0,6 % ročně mírně klesat. Stejným tempem by rovněž měla klesat i poptávka po uhlí v zemích OECD. Tento pokles sice mají vyrovnat další asijské země, podíl uhlí i přesto klesne vzhledem k nárůstu spotřeby energie z jiných zdrojů mezi lety 2015 a 2040 z 27 % na 22 %.
<figure id="attachment_42603" style="width: 576px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-42603" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/Vyvoj-globalni-spotreby-uhli-do-roku-2040.png" alt="Vývoj globální spotřeby uhlí do roku 2040" width="576" height="275" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globální spotřeby uhlí do roku 2040. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Thilo Hilberer @flickr

EIA: Globální poptávka po energii do 20 let vzroste o čtvrtinu

Spotřeba energie v Číně dosáhne <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-cnpc-outlook-idUSKCN1AW0DF" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle státní ropné společnosti China National Petroleum Corp (CNPC)</a> svého vrcholu v roce 2040, tedy o pět let později, než CNPC předpokládala v loňské predikci. Důvodem posunutí odhadované špičky ve spotřebě energie má být rostoucí spotřeba energie v dopravě, která má svého vrcholu dosáhnout až v roce 2050 namísto dříve odhadovaného roku 2030.
Spotřeba energie v Číně dosáhne dle CNPC svého předpokládaného vrcholu 4,06 miliard tun ropného ekvivalentu (toe) v roce 2040. CNPC upravila svůj předchozí výhled, který očekával vrchol spotřeby energie 3,75 mld. toe v roce 2035, kvůli změně předpokládaného růstu spotřeby energie v dopravě. Ten má pokračovat až do roku 2050 namísto dříve předpokládaného konce růstu v roce 2030.
V loňském roce přitom <a href="http://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/cina-poprve-v-historii-stanovila-omezeni-energeticke-spotreby/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Čína stanovila historicky první omezení spotřeby energie pro rok 2020</a> na maximálně 5 miliard tun uhelného ekvivalentu (zhruba 3,5 mld. toe).
<h2>Spotřeba elektřiny se má do roku 2050 zdvojnásobit</h2>
Čínská spotřeba ropy má dosáhnout vrcholu 690 milionů tun ročně v roce 2030. Meziroční nárůst spotřeby ropy odhaduje CNPC na úrovni 2,7 % do roku 2020 a poté předpokládá zpomalení na 1,2 % do roku 2030. Spotřeba zemního plynu má vzrůst na 620 mld. metrů krychlových za rok v roce 2030.
CNPC dále očekává, že obnovitelné zdroje energie a <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zemní plyn</a> nahradí uhlí v pozici hlavního energetického zdroje při výrobě elektřiny do roku 2030. Podíl uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v Číně přitom <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/cinsky-energeticky-regulator-pritvrzuje-boji-uhelnym-elektrarnam/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">v loňském roce vzrostl na 74 % ze 73 % v roce 2015</a>. Jednalo se o první nárůst po letech poklesu podílu uhelných elektráren z 83 % v roce 2011 na výše uvedených 73 % v roce 2015.
Samotná spotřeba elektřiny má do roku 2050 dosáhnout podle CNPC 11 800 TWh, což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s rokem 2016.

CNPC: Spotřeba energie v Číně dosáhne svého vrcholu až v roce 2040

Globální poptávka po energii rostla v loňském roce stejně jako v přecházejících dvou letech pouze mírně, ukazuje <a href="http://www.bp.com/content/dam/bp/en/corporate/pdf/energy-economics/statistical-review-2017/bp-statistical-review-of-world-energy-2017-full-report.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">report britské nadnárodní energetické skupiny BP</a>. Poslední roky se rovněž vyznačují částečnou změnou energetického mixu, kdy nárůst podílu obnovitelných zdrojů vyvažuje klesající podíl uhlí.
V roce 2016 se růst globální spotřeby energie již třetím rokem v řadě pohyboval na úrovni 1 %, což je přibližně poloviční hodnota ve srovnání s 10letým průměrem. Největší podíl na růstu spotřeby energie měla v minulém roce se 77 miliony tun ropného ekvivalentu (Mtoe) ropa, následovaná zemním plynem (57 Mtoe) a obnovitelnými zdroji (55 mtoe).
<blockquote>
„Globální energetické trhy prochází změnou. Dlouhodobější trendy, které můžeme vidět v těchto datech, mění strukturu poptávky a mix nabídky, kdy se svět snaží zajistit dostatek potřebné energie a zároveň snižovat uhlíkové emise. Současně trhy reagují na krátkodobé faktory, zejména na převis nabídky, který měl v posledních třech letech dopad na ceny ropy,“ uvedl Bob Dudley, výkonný ředitel skupiny BP.
</blockquote>
Nejvíce se na globálním růstu podílely rychle rostoucí ekonomiky rozvojových zemí jako Čína či Indie, které stály za přibližně polovinou nárůstu.
<figure id="attachment_39628" style="width: 920px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-39628" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Vyvoj-globalni-poptavky-po-energii-podle-jednotlivych-zdroju-energie.png" alt="Vývoj globální poptávky po energii mezi lety 1991 až 2016 podle jednotlivých zdrojů energie" width="920" height="530" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globální spotřeby energie mezi lety 1991 až 2016 podle jednotlivých zdrojů energie. Zdroj: BP Statistical Review of World Energy</figcaption></figure>
V indii poptávka po energii meziročně vzrostla o 5,4 %, tedy přibližně stejně jako v minulých letech. V případě Číny dosáhl růst 1,3 %, což je hodnota srovnatelná s rokem 2015, ale pouze čtvrtina 10letého průměru. V zemích OECD zůstala poptávka s meziročním růstem o 0,2 % téměř beze změn.
<h2>Mezi energetickými zdroji tradičně dominovala ropa</h2>
Nejvýznamnějším zdrojem energie byla v minulém roce již tradičně ropa, která se na celkové spotřebě podílela přibližně tetinou. V loňském roce podíl ropy mírně narostl již druhým rokem v řadě po 15letém období poklesu mezi lety 1999 až 2014. Za ropou se na druhém místě umístilo uhlí, jehož podíl naopak mírně klesl na 28,1 %, což je nejnižší hodnota od roku 2004.
<figure id="attachment_39629" style="width: 920px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-39629" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Podil-jednotlivych-zdoju-na-globalni-spotrebe-primarni-energie.png" alt="Vývoj podílů jednotlivých zdrojů na globální spotřebě primární energie." width="920" height="540" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj podílů jednotlivých zdrojů na globální spotřebě primární energie. Zdroj: BP Statistical Review of World Energy</figcaption></figure>
Nízké ceny ropy měly v loňském roce za následek výrazný rozdíl mezi růstem poptávky a nabídky, kdy poptávka vzrostla o 1,6 %, zatímco těžba pouze o 0,5 %. Ve výsledku se tak trh částečně stabilizoval, ale vysoké zásoby ve Spojených státech stále bránily významnému růstu cen.
Podobný dopad měly ceny i na těžbu zemního plynu, která stoupla o pouhých 0,3 %. Ve Spojených státech těžba plynu dokonce meziročně poklesla, což se stalo poprvé od boomu těžby z břidlic před zhruba 10 lety.
<h2>Nejrychleji stále rostly obnovitelné zdroje</h2>
Obnovitelné zdroje byly i v loňském roce nejrychleji rostoucím energetickým zdrojem. Přestože se na celkové spotřebě primární energie podílejí stále pouze 4 %, svým růstem v loňském roce pokryly téměř třetinu růstu poptávky.
Celkově objem energie z obnovitelných zdrojů (bez vodních elektráren) loni vzrostl o 12 %.  Ačkoliv poměrový růst ve srovnání s 10letým průměrem (15,7 %) mírně zpomalil, v absolutní hodnotě se jednalo o zatím největší zaznamenaný přírůstek (55 mtoe).
Mezi obnovitelnými zdroji se na prvním místě umístily s více než polovičním podílem na růstu větrné elektrárny, které meziročně navýšily svou výrobu o 16 %. Výroba v solárních elektrárnách v loňském roce stoupla o 30 %. Solární elektrárny se v loňském roce podílely na výrobě obnovitelných zdrojů 18 %, jejich růst byl však s třetinovým podílem ve srovnání s ostatními zdroji rychlejší.
V loňském roce se mírně zvýšila i výroba v jaderných elektrárnách, a to o 1,3 % (9,3 Mtoe). Veškerý čistý přírůstek měla na svědomí Čína, kde výroba meziročně vzrostla o 24,5 %. Čínský meziroční nárůst o 9,6 Mtoe byl rovněž největším ze všech zemí od roku 2004.

BP: Růst globální poptávky po energii byl loni mírný, nejvíce ho táhla ropa

S postupným snižováním energetické náročnosti světových ekonomik tempo růstu spotřeby energie pozvolna klesá, nicméně ani rok 2015 nebyl výjimkou a přinesl mírný nárůst. Největší mírou se na něm podílela fosilní paliva, jejichž spotřeba opět překonala historické maximum.  
Globální spotřeba primární energie podle již <a href="http://www.bp.com/en/global/corporate/energy-economics/statistical-review-of-world-energy.html?utm_source=PressRelease&amp;utm_medium=Web&amp;utm_content=&amp;utm_campaign=SR2016" target="_blank">65. vydání statického souhrnu</a> britské energetické společnosti BP vzrostla v roce 2015 o 1 %, podobně jako v roce předešlém (+1,1 %). Ve srovnání s desetiletým průměrem (+1,9 %) se však jedná o značně podprůměrné hodnoty. Nejvýznamnějším zdrojem energie zůstává nadále ropa (32,9 %), na druhé příčce se i přes mírný pokles stále drží uhlí (29,2 %) následované zemním plynem (23,8 %).
Největší mírou se na nárůstu poptávky po energii podílely rozvojové země, jejichž podíl na celkové spotřebě činil 58,1 %. Největší meziroční nárůst spotřeby energie zaznamenala již po patnácté v řadě Čína i přesto, že se růst v loňském roce (+1,5 %) propadl na téměř dvacetileté minimum.
Ve skupině fosilních paliv se největšího nárůstu dočkala ropa, jejíž spotřeba vzrostla, mimo jiné díky nízkým cenám, o 1,9 milionů barelů denně (bpd), tedy zhruba o 1,9 %, což je takřka dvojnásobná hodnota ve srovnání s průměrem z předešlých let (meziroční nárost o 1 %). Na téměř dvoumilionovém nárůstu denní spotřeby se více než jednou třetinou (770 tis. bpd) podílela Čína.
<figure id="attachment_23898" style="width: 850px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BP_vývoj-produkce-a-spotřeby-ropy.png"><img class="size-full wp-image-23898" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BP_vývoj-produkce-a-spotřeby-ropy.png" alt="vývoj produkce a spotřeby ropy" width="850" height="499" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Globální vývoj produkce a spotřeby ropy. Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2016</figcaption></figure>
Podobně jako v případě ropy rostla i spotřeba zemního plynu, která po nízkém meziročním růstu v roce 2014 (+0,6 %) stoupla o 1,7 %. Největší mírou se na vyšší spotřebě podílely mezi zeměmi OECD Spojené státy (+3 %), v případě rozvojových zemí pak Írán (+6,2 %) a Čína (+4,7%). Naopak největší absolutní pokles ve spotřebě nastal v Rusku a na Ukrajině.
Poptávka po uhlí v roce 2015 na rozdíl od ropy a plynu klesla, a to o 1,8 %, přičemž v předcházejících 10 letech meziročně rostla průměrně o 2,1 %. Celkový podíl uhlí na spotřebě energie (29,2 %) tak poklesl na nejnižší hodnotu od roku 2005. Největší propad ve spotřebě uhlí zaznamenaly Spojené Státy a Čína.
<figure id="attachment_23897" style="width: 850px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BP_vývoj-produkce-a-spotřeby-uhlí.png"><img class="wp-image-23897 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BP_vývoj-produkce-a-spotřeby-uhlí.png" alt="vývoj produkce a spotřeby uhlí" width="850" height="499" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Globální vývoj produkce a spotřeby uhlí. Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2016</figcaption></figure>
Jaderné zdroje dodaly v roce 2015 o 1,3 % více energie než v roce předešlém, kdy za veškerým nárůstem stály čínské reaktory, které tak Čínu posunuly na místo 4. největšího producenta elektrické energie z jádra. Evropská unie naopak zaznamenala 2,2% pokles, který posunul výrobu na nejnižší hodnoty od roku 1992. Celkově se jaderné elektrárny podílely na spotřebě primární energie 4,4 %.
Vodní elektrárny, jež svou produkcí pokryly 6,8 % poptávky po energii, se dočkaly pouze 1% růstu. Vodním zdrojům se opět dařilo nejlépe v Číně (+5 %), která tak zdaleka zůstává největším producentem elektrické energie z vody.
Nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím zůstávají obnovitelné zdroje (jiné než vodní), které v roce 2015 pokryly 2,8 % veškeré spotřeby energie. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů vzrostla v loňském roce o 15,2 % a na celkové výrobě se tak podílela 6,7 %, což je více než trojnásobek hodnoty (2 %) z období před deseti lety.
<figure id="attachment_23899" style="width: 850px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BP_vývoj-obnovitelných-zdrojů.png"><img class="size-full wp-image-23899" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BP_vývoj-obnovitelných-zdrojů.png" alt="Globální vývoj produkce energie z obnovitelných zdrojů (mimo zdroje vodní). Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2016" width="850" height="495" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Globální vývoj spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (mimo zdroje vodní). Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2016</figcaption></figure>
Nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem po vodních elektrárnách zůstávají elektrárny větrné, které se na produkci elektřiny mezi zbylými obnovitelnými zdroji podílejí 52,2 %. Výroba elektřiny ze solárních elektráren vzrostla o 32,6 % a to zejména díky Číně, která tak překonala Spojené státy i Německo.
Zdroj úvodní fotografie: ČEPS

BP: Globální spotřeba energie v loňském roce opět vzrostla

Celosvětová spotřeba energie má v průběhu následujících 20 let stoupnout o 34 %. Hlavními důvody nárůstu poptávky po energii budou podle britské společnosti BP růst světové populace a ekonomiky. Nejvýraznějšího rozvoje by se měly dočkat obnovitelné zdroje, nejmenšího růstu naopak uhlí.
I za současné situace na světových energetických trzích a poklesu tempa rozvoje Čínské ekonomiky poroste v horizontu následujících 20 let poptávka po energii. Podle posledního vydání <a href="http://www.bp.com/content/dam/bp/pdf/energy-economics/energy-outlook-2016/bp-energy-outlook-2016.pdf" target="_blank">BP Energy Outlook</a> vzroste světová spotřeba energie do roku 2035 o 34 %, v průměru tedy o 1,4 % ročně. Následující dekády by měly být ve znamení značných změn v energetických mixech zemí a přechodu k nízkouhlíkové energetice.
<figure id="attachment_15948" style="width: 781px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/BP_Spotreba-energie-podle-regionu-a-paliv.png"><img class="wp-image-15948 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/BP_Spotreba-energie-podle-regionu-a-paliv.png" alt="Spotreba energie podle regionu a paliv" width="781" height="438" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globální spotřeby energie a jednotlivých zdrojů energie. Zdroj: BP</figcaption></figure>
„V době poklesu cen ropy a plynu není důležité pouze přizpůsobit se současným těžkým podmínkám, ale rovněž připravit se na budoucí výzvy. Energetika je běh na dlouhou trať a my potřebujeme dlouhodobou perspektivu, jak se bude prostředí, v němž se pohybujeme, vyvíjet.“
Bob Dudley, generální ředitel skupiny BP
<h2>Ropa a plyn zůstanou klíčovými zdroji energie</h2>
Navzdory rapidnímu nárůstu významu jiných zdrojů, zůstanou fosilní paliva podle BP dominantním zdrojem energie, přičemž pokryjí až 60 % očekávaného nárůstu poptávky. V roce 2035 by se poté měly podílet na celkové spotřebě energií z 80 %.
Největšího nárůstu poptávky ve skupině fosilních paliv by se měl s 1,8 % dočkat zemní plyn, následovaný ropou s necelým jedním procentem. Nejpomalejším tempem poroste poptávka po uhlí, jehož podíl na energetickém mixu má v roce 2035 dosáhnout historického minima, přičemž jeho roli druhého nejvýznamnějšího zdroje energie má nahradit právě zemní plyn.
<figure id="attachment_15947" style="width: 754px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/BP_Rocni-narust-poptavky-po-palivech.png"><img class="size-full wp-image-15947" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/BP_Rocni-narust-poptavky-po-palivech.png" alt="Rocni narust poptavky po palivech" width="754" height="254" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Roční nárůst v poptávce po jednotlivých zdrojích energie. Zdroj: BP</figcaption></figure>
Více než z poloviny by se měl na nárůstu poptávky podílet sektor elektroenergetiky, přičemž třetinu z potřebné energie pokryjí obnovitelné zdroje. Významný růst světových ekonomik se projeví v rostoucí poptávce po ropě, zejména v Číně a Indii.