Domů
Energetika v zahraničí
Evropská energetická krize znovu rozvířila debatu o osudu obřího plynového pole v Groningenu
Zdroj: Peter Heeling / Creative Commons / CC-Zero (public domain)

Evropská energetická krize znovu rozvířila debatu o osudu obřího plynového pole v Groningenu

Těžba v obřím nizozemském plynovém poli Groningen, které bylo v minulých dekádách jedním z nejvýznamnějších zdrojů zemního plynu v oblasti severozápadní Evropy, má být do roku 2030 utlumena. Důsledkem těžby, která v oblasti způsobila četná zemětřesení, je doposud více než stošedesát tisíc žádostí o náhradu škody. Evropská energetická krize však způsobila, že mnoho obyvatel svůj postoj k těžbě přehodnotilo, politici se však nadále staví proti pokračování těžby po jejím plánovaném ukončení letos v září.

Groningen, největší ložisko svého druhu v Evropě, vytěžilo v době své největší produkce před téměř deseti lety více než 50 miliard metrů krychlových plynu za rok. Na konci září však bude pole uzavřeno kvůli četným zemětřesením, která doposud vedla k více než 160 000 žádostem o náhradu škody.

Omezení dodávek ruského zemního plynu do Evropy, kdy Rusko omezilo toky plynovodem Nord Stream 1 na 40 % obvyklých toků ještě více prohloubilo obavy o dostatek plynu v Evropě. V Groningenu se nachází dostatek plynu, aby nahradil tři roky ruských dodávek do EU.

Navzdory tlaku se nizozemská vláda zdráhá těžbu znovu zvýšit. Tento týden se rozhodla omezit spotřebu a povolit spalování většího množství uhlí, než aby využila zásoby plynu v Groningenu.

"Pouze v případě, že nastane natolik vážná bezpečnostní situace, že ji bude možné zvážit oproti bezpečnosti obyvatel Groningenu - například pokud již nebudeme moci vytápět naše nemocnice nebo domácnosti nebudou moci vařit - bude další těžba plynu v Groningenu přicházet v úvahu," řekl Hans Vijlbrief, nizozemský státní tajemník pro těžbu, deníku NRC.

Otřesy na ložisku Groningen, které bylo otevřeno v roce 1963, začaly v 80. letech minulého století, kdy se podloží z měkkého jílu a pískovce začalo posouvat. V roce 2017 dosáhly otřesy svého vrcholu, když jich bylo zaznamenáno téměř 100, přičemž některé dosáhly síly 3,6 stupně Richterovy škály. I kdyby se dnes těžba na poli o rozloze 900 km2 zastavila, zemětřesení by pokračovala nejméně dalších deset let.

Poté, co nizozemská vláda zpočátku problém ignorovala, donutila provozovatele NAM, společný podnik společností Shell a Exxon, aby od roku 2013 omezil těžbu a v roce 2018 oznámil uzavření pole do roku 2030.

Těžba klesla z 54 miliard metrů krychlových (bcm) v roce 2013 na očekávaných 4,6 bcm v letošním roce. V zásobách je však stále 450 bcm, a pokud by Rusko dodávky plynu do Evropy zcela zastavilo, podle některých názorů by nizozemská vláda těžko hledala způsob, jak je nevyužít. Nizozemská vláda vždy tvrdila, že plyn by mohl být vytěžen v letech 2023 a 2024, ale pouze v případě, že by byl potřebný k doplnění nouzových zásob.

Ložisko Groningen. Zdroj: 350.org / Creative Commons / CC BY-NC-SA 2.0

Více než sto tisíc stížností

Stát a NAM doposud obyvatelům vyplatily téměř 1,5 miliardy eur (37 miliard korun) na odškodnění a na financování zpevnění nebo přestavby domů v oblasti.

Podle Rady pro plyn v Groningenu, která zastupuje komunitu, jsou však po letech sporů o míru odpovědnosti za těžbu chráněny jen asi 4 000 z 26 000 ohrožených nemovitostí. Rad vypočítala, že do roku 2027 by na zpevnění domů v oblasti bylo třeba vynaložit 5,3 miliardy eur (131 miliard korun).

Tempo prací se zvýšilo poté, co byl v roce 2020 zřízen nový orgán, který má fungovat jako zúčtovací centrum pro stížnosti. K dnešnímu dni obdržel něco přes 163 000 žádostí.

Energetická krize mění postoj obyvatel

Nálada veřejnosti se však se započetím energetické krize v Evropě začala měnit. Podle březnového průzkumu společnosti Enigma Research téměř dvě třetiny obyvatel Groningenu podporují zvýšení těžby plynu, pokud nepřesáhne určité míry. Více než osm z deseti dotazovaných bylo přesvědčeno, že Nizozemsko by mělo přestat dovážet ruský plyn.

Místní politici jsou však z převážné většiny proti pokračování těžby. Tom Rustebiel, radní za liberální stranu D66, uvedl, že by "za všech okolností zaujal rozhodný postoj proti". Všechny strany v groningenské radě pracují proti, řekl a dodal, že pokud by těžba pokračovala, bylo by třeba posílit dalších 6 000 domů. Rustebiel uvedl, že na víkendové výroční konferenci D66 podpořilo pokračování těžby pouze šest z 600 účastníků.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se