Nigerský ropný potenciál, čínské zájmy a vojenský převrat

Nedávný vojenský převrat v Nigeru zapříčinil pozornost hned několika světových mocností, které udržují v zemi vojenskou přítomnost nebo zde mají finanční zájmy, a to z několika důvodů. Mimo lidskoprávní záležitosti je zajímavé na tento problém nahlížet optikou energetiky. V energetickém sektoru je to právě Čína, jakožto druhý největší zahraniční investor, která v zemi buduje rozvinutou ropnou infrastrukturu.

Nehledě na uplynulé vojensko-politické dění v Nigeru je úvodem zapotřebí uvést, že Niger se stal ropným producentem v roce 2011 zásluhou čínských investic. Společný podnik mezi vládou a společností Petrochina dal za vznik otevření těžby v oblasti Agadem.

Zajímavostí je, že v té době byly ropné zásoby odhadovány na 140 milionů barelů soustředěných ve třech ložiscích: Agadi, Sokor a Goumeri. Postupem času a díky exploračním činnostem se dnes zásoby odhadují na skoro šestinásobek, tedy přibližně 815 milionů barelů. V neposlední řadě je nutné zmínit, že se jedná o vysoce kvalitní sladkou ropu. Tato skutečnost z Nigeru učinila poměrně atraktivní zemi pro investory v ropném sektoru.

V něm má dominantní pozici Čína, která vlastní dvě třetiny ropného pole Agadem, přičemž její celková investice dosahovala v roce 2020 hodnoty 2,5 miliardy dolarů. To však zahrnuje pouze první část rozvoje, do které lze zařadit například konstrukci hlavní ropné rafinérie SORAZ v jižním městě Zinder, která se soustřeďuje především na produkci nafty a následný export.

V rámci druhé fáze rozvoje se v roce 2019 dohodli představitelé nigerské a beninské vlády spolu s představiteli Petrochina na dalším projektu, jehož podstatou je vybudování exportního ropovodu Niger-Benin. Ropovod by měl spojovat počáteční stanici v Agadem s terminálem Sèmè v Beninu, což z něj učiní nejdelší potrubí na území Afriky. Realizace tohoto obřího projektu s celkovou délkou bezmála 2000 kilometrů se vyšplhá na další 4 miliardy dolarů. Stavební práce byly zahájeny v roce 2021, přičemž první dodávky byly odhadovány k letošnímu roku.

V souvislosti s tím bude záhodno sledovat, jak závěrečnou fázi projektu ovlivní uplynulý vojenský převrat. Čína prozatím komentuje dění zdrženlivě, kdy doufá, že Niger a dotčené regionální země dokážou svoje problémy vyřešit sami. Zároveň vyzvala k obnovení normálních pořádků, přičemž ve svém prohlášení ani jednou situaci neoznačila za převrat. Do budoucnosti se pravděpodobně neočekává změna rétoriky vzhledem k rozsáhlosti čínského zájmu a potenciálu, kterým Niger disponuje.

Ropovod Niger-Benin by proto mohl být objektem zájmu oboustranně výhodné spolupráce pro Čínu a novou vojenskou juntu. V kontextu ropovodu se dále uvádí, že projekt není ovlivněný uvalenými sankcemi, tudíž stavební práce dál pokračují, nicméně se očekává zpoždění realizace.