OPEC+ se od nového roku chystá přestat zvyšovat produkci

Skupina OPEC+ se v neděli shodla, že mírně zvýší produkci v prosinci a poté od nového roku zvyšování produkce přestane, alespoň pro první čtvrtletí roku 2026. K zastavení růstu produkce kartel vede podle agentury Reuters hlavně obava z tzv. glutu, tedy nadprodukce a následného pádu cen.

Kartel zvýšil cíle (kvóty) své produkce o zhruba 2,9 milionu barelů denně, což představuje přibližně 2,7 % světové nabídky od dubna. Od října však tempo růstu zpomalil, jelikož dále roste obava z nadprodukce. Otázky se také týkají budoucnosti Ruska, které je jedním z členů organizace a v současnosti čelí novým sankcím zaměřeným na firmy Lukoil a Rosněfť.

Osm členů skupiny se v neděli dohodlo na mírném navýšení plánované produkce pro prosinec o zhruba 137 000 barelů ropy denně, stejné číslo jako v říjnu a listopadu.

„Po prosinci, z důvodu sezónnosti, se osm států rozhodlo pozastavit navyšování produkce v období leden až březen 2026,“ stojí v oznámení organizace.

V posledních měsících cena ropy spíše klesala, hlavně kvůli obavám o budoucnost světové ekonomiky, 20. října se ceny dostaly na pětiměsíční minimum. Trend se však pomalu otáčí – panuje určitý optimismus ohledně amerických vyjednávání o obchodních dohodách a do cen se navíc promítly nedávné americké sankce na ruské firmy. Cena ropy už také reagovala v pondělí lehkým nárůstem.

OPEC+

OPEC+ je volnější koalice států s podobnými zájmy jako původní kartel OPEC. Patří sem například Rusko, Mexiko, Brazílie, Súdán, Kazachstán či Malajsie. U tohoto konkrétního rozhodnutí je však výslovně zmíněno osm zemí: Rusko, Alžírsko, Irák, Saúdská Arábie, Omán, Kazachstán, Kuvajt a Spojené arabské emiráty. Skupina se má znovu sejít na konci listopadu.

Vztahy mezi těmito aktéry rozhodně nejsou vždy přátelské a geopoliticky se často rozcházejí. Například Írán je pro Saúdskou Arábii hlavním protivníkem, zatímco pro Rusko důležitým spojencem. Proč se však do nějaké míry navzájem potřebují, ukázal rok 2020. Tehdy Saúdská Arábie rozpoutala proti Rusku cenovou válku poté, co Moskva během pandemie COVID-19 odmítla snížit produkci. Výsledkem byl krátkodobý kolaps cen ropy na jednotky dolarů za barel; v některých případech se dokonce krátce obchodovalo i za záporné ceny. Od té doby se však vztahy mezi Moskvou a Rijádem zdají být relativně korektní.

Okolo ceny a poptávky po ropě v novém roce panuje řada nejistot, od vývoje války na Ukrajině, přes obavy z ekonomické recese a poklesu poptávky, až po nejasnosti kolem amerických plánů s Venezuelou, která stále patří mezi významné producenty.