Navzdory hrozícím americkým sankcím a rozšířené opozici (včetně členských státu EU) se pod dohledem ruského Gazpromu pokračuje v budování plynovodu Nord Stream 2 vedoucího přes Baltské moře a spojujícího Rusko a Německo. Čína mezitím zvyšuje svůj vliv v evropské energetice.

Investice Moskvy a Pekingu do evropské energetiky – od fosilních paliv po obnovitelné zdroje, od výroby až po rozvod elektrické energie, vyvolaly kritiku, zvláště v ohledu jednoty EU a obav z nekalé soutěže, v zahraničí i uvnitř EU.

Jedním z nejhlasitějších kritiků jsou USA, které, sledující své vlastní zájmy (dovoz LNG do Evropy), dlouhodobě kritizují projekt Nord Stream 2 a politickým nátlakem se jej snaží zastavit.

Nord Stream 2

Dlouhodobě politicky napjaté vztahy mezi USA a Ruskem tak jen zvyšují tlak na země a společnosti účastnící se projekt Nord Stream 2. Americký ministr energetiky Rick Perry v květnu navrhl uvést v platnost sankce právě na společnosti zapojené do projektu Nord Stream 2.

Argumentace ze strany USA je jasná, projekt Nord Stream 2 zvýší závislost Evropy na ruském plynu a vliv Ruska v Evropě razantně stoupne. Doposud společnost Gazprom nezískala povolení k výstavbě plynovodu od Dánska, naopak Rusko, Finsko, Švédsko a Německo již stavbu vedoucí přes svá území povolily. Dalším výrazným kritikem je Ukrajina, která by výstavbou plynovodu Nord Stream 2 přišla o značnou část peněz plynoucích z poplatků za přepravu plynu přes její území.

Evropská komise ve snaze zmírnit riziko energetické závislosti vůči Rusku, podléhajícímu evropským sankcím kvůli anexi Krymu, provedla změny tak, aby projekt Nord Stream 2 podléhal regulím EU. Gazprom reformy napadl u Evropského soudního dvora.

Čínské investice

Čína zvyšuje svůj vliv na evropskou energetiku. Jako příklad lze uvést státem vlastněnou společnost China Three Gorges, která podala nabídku 10,8 miliard dolarů za účelem převzetí celé portugalské elektrizační soustavy.

Oproti Rusku jsou čínské investice do evropské energetiky více diverzifikované a expanzivnější. Země střední a východní Evropy, ve formátu „16+1“ – zahrnující 11 členských států EU a 5 balkánských zemí, jsou populární destinací investic následkem strategické iniciativy Belt & Road Initiative (BRI). Tato platforma umožňuje Číně uzavřít bilaterální dohody o financování přímo s daným státem. Brusel se tak obává o soudržnost EU.

Čína nicméně disponuje také nerostnými surovinami kritickými pro solární a větrné zdroje – např. telur, galium, indium a další. Evropa by tak mohla být ohrožena zvyšující se závislostí na Číně a klesající globální konkurenceschopností.

Rusko i Čína nicméně kritiku odsuzují a podotýkají, že jejich projekty vedou k oboustranně výhodným výsledkům. Nord Stream 2 je například podporován mnohými evropskými společnostmi – OMV, Engie, Shell, Uniper a dalšími. Pro německou energetiku je projekt Nord Stream 2 stěžejním, nejen z důvodu přechodu z uhlí na plyn, ale také z důvodu plánovaného uzavíraní jaderných elektráren, zvyšující se poptávce po plynu a klesající těžbě plynu v Evropě.

V tomto ohledu je také nutné podotknout, že ruský plyn je dlouhodobě spolehlivě transportován pomocí plynovodů do Evropy – Evropa potřebuje ruský plyn stejně jako Rusko naopak příjem plynoucí z jeho prodeje.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *