Rumunsko znovu otevírá doly: Strategický krok pro těžbu kritických materiálů

Rumunsko znovu otevře neenergetické těžební provozy za účelem těžby kritických materiálů. Vyplývá to ze změny v legislativě, kdy rumunská vláda schválila vyhlášku o změně horního zákona, informoval Euractiv. Kritické materiály jsou v současnosti významnou komoditou, Rumunsko tak následuje vlastní strategii z loňského roku a zároveň jde naproti evropskému návrhu „CRMA“ (Critical Raw Materials Act), který se tímto tématem zabývá.

Změnu veřejnosti představil ministr hospodářství Radu Oprea. Rumuni si od ní slibují vysoký potenciál těžby, přičemž je patrné, že poptávka po těchto vzácných zeminách bude do budoucna dále narůstat. Oprea nicméně uvedl, že potenciál lze naplnit za podmínky existence technologií dostatečně šetrných k životnímu prostředí, které nebudou způsobovat znečištění. V tuto chvíli zatím ale není jasné, kdy by mohla být těžba náležitě obnovena.

Celá těžba v Rumunsku spadá pod Národní agenturu pro nerostné suroviny (NAMR), která je zároveň jejich správcem. Z klasifikovaných materiálů, které Evropská unie vyčlenila jako kritické, má Rumunsko významné zásoby především hliníku a mědi. Například stále aktivní měděný důl Roșia Poieni je druhým největším svého druhu v Evropě.

Vzhledem k očekávanému až zpětinásobení poptávky je ale cílem rumunské vlády cílit na již uzavřené doly nebo doly, které aktuálně procházejí ekologizací.

"Dobře víme, že tam, kde je například zlato, jsou i další vzácné kovy. Dnes ale nevíme, v jaké koncentraci a v jakém množství, nicméně prostřednictvím nového zákona můžeme udělat analýzy a množství zjistit," uvedl ministr.

Národní strategie pro neenergetické zdroje

Kromě zmíněných materiálů, které v Rumunsku převládají, bude iniciativa mířit na další prvky jako jsou hořčík, grafit, germanium, wolfram nebo titan, jak vyplývá z vize Národní strategie pro neenergetické nerostné zdroje 2023-2035, která byla uveřejněná minulý rok a na kterou současný legislativní tah vlády navazuje.

Strategie prostřednictvím analýzy identifikovala rumunské silné a slabé stránky na poli kritických minerálů. Zatímco silnou stránkou je například fyzická existence těžitelných zásob podložená historickými statistikami, tak slabou stránku může představovat ekonomika těžby v podobě rentability náročného procesu znovu otevírání již zavřených dolů anebo ztráta příslušného know-how a příslušných těžebních technologií.

Závěrem je možné se domnívat, že silné stránky výrazně převýší ty slabé, neboť EU v současné době vehementně usiluje o alespoň částečnou soběstačnost. Návrh zmíněného CRMA předpokládá, že členské státy budou do roku 2030 zastřešovat 15 % těžby, 40 % rafinace a 10 % recyklace vybraných kritických surovin. Rumunsko by ke splnění mohlo významnou měrou přispět.