Čína slibuje snížení emisí, Evropa žádá větší ambice

Čína se ve středu na Valném shromáždění OSN zavázala snížit celkové emise skleníkových plynů o 7–10 % oproti vrcholné úrovni do roku 2035. Prezident Si Ťin-pching tak představil dosud nejkonkrétnější krátkodobý závazek země, která je největším světovým producentem emisí způsobujících změnu klimatu, píše server Argus Media.

Nový cíl navazuje na dřívější závazky Číny: dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Podle čínských představitelů má země historii nejen plnění, ale i překračování svých klimatických slibů. Kromě toho Peking slíbil zvýšit podíl energie z nefosilních zdrojů na 30 % celkové spotřeby, navýšit instalovaný výkon větrných a solárních elektráren na 3600 GW, urychlit přechod k elektromobilitě a rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami.

Signál o klimatických ambicích země přichází před listopadovým klimatickým summitem OSN COP 30 v brazilském Belému. Jednání se zaměří především na financování klimatických opatření, ochranu biodiverzity a přechodu k čistým zdrojům energie, přičemž klíčovým tématem bude naplnění cíle z COP29: zajistit do roku 2035 veřejné financování ve výši 300 miliard USD ročně a následně mobilizovat 1,3 bilionu USD ze soukromých investic.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že COP 30, musí přinést věrohodný globální plán, jenž svět nasměruje k plnění Pařížské dohody.

Mezinárodní reakce

Reakce mezinárodního společenství však byly smíšené. Evropská komise označila závazek Číny za nedostatečný, informuje server Euractiv. Komisař pro klima Wopke Hoekstra zdůraznil, že při v případě Číny je tento cíl zklamáním a činí dosažení globálních klimatických cílů mnohem obtížnější.

Podle něj musí Evropa i nadále tlačit na Peking, aby posílil svou ambici a naplnil společné závazky vyplývající z Pařížské dohody. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v New Yorku znovu potvrdila odhodlání EU prosazovat ambiciózní klimatická opatření, a to i přes neshody členských států o konkrétní cíle.

Zdroj: EP. Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, uhlíkovou neutralitu a čistý růst

 „Tato úroveň ambice je zjevně zklamáním a vzhledem k obrovskému ekologickému vlivu Číny činí dosažení světových klimatických cílů mnohem obtížnějším,“ uvedl komisař pro klima Wopke Hoekstra.

Zklamání vyjádřili i analytici a ekologické organizace. Podle Kate Logan z Asia Society Policy Institute Čína promarnila šanci převzít vůdčí roli. Podle Belindy Schäpe z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší by bylo třeba snížit emise o zhruba 30 % oproti úrovni roku 2024, aby se země sladila s cíli Pařížské dohody.

Zároveň ale zazněly hlasy, že stanovený cíl může představovat jen minimální hranici. Lauri Myllyvirta ze stejného centra upozornil, že i bez dalších politických opatření by samotný rychlý růst nízkoemisních zdrojů mohl vést k podstatně většímu snížení emisí. Bernice Lee z britského Chatham House připomněla, že Čína loni investovala 625 miliard dolarů do bezemisní výroby energie , což představuje 31 % celosvětových investic.

Na druhé straně, kromě nárůstu investic do čisté energie, investovala Čína masivně i do uhelných elektráren. V první polovině roku 2025 uvedla do provozu rekordních 21 GW nových uhelných elektráren a podle odhadů může za celý rok 2025 přidat až 80 GW, což by bylo nejvíce za poslední dekádu. Ačkoli země deklaruje postupné omezování využívání uhlí, výzkumníci upozorňují, že kvůli kapacitním platbám, rigidnímu řízení a absenci jasného plánu útlumu zůstane uhlí klíčovým zdrojem i v příštích letech.

Debata kolem nového cíle tak ukazuje napětí mezi rostoucími ambicemi některých aktérů a obavami, že svět stále nepostupuje dostatečně rychle. Výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Simon Stiell nicméně hodnotil čínské oznámení spíše pozitivně. Podle něj jde o signál, že budoucí světová ekonomika bude stát na čisté energii, a vzhledem k historii čínských klimatických politik lze očekávat, že skutečný vývoj předčí závazky uvedené na papíře.