Klíčové země EU se zavázaly k úzké spolupráci v oblasti kritických surovin, zmírnění závislosti bude obtížné

Ministři Francie, Německa a Itálie se v pondělí v Berlíně zavázali k užší spolupráci v oblasti kritických surovin, jejichž bezpečné dodávky jsou nezbytné pro transformaci evropské energetiky. Součástí jednání byla také diskuse nad aktuálně projednávaným návrhem evropského aktu o kritických surovinách (CRMA). Ten byl Evropskou unií představený v březnu a jeho hlavním cílem je zmírnění závislosti EU na dovozu těchto zdrojů.

Početné krize v posledních letech ukázaly, jak velký vliv může mít narušení mezinárodních dodavatelských řetězců na fungování klíčových sektorů ekonomiky. Na tato rizika upozornila světová pandemie COVID-19 i válka na Ukrajině a navazující energetická krize v Evropě. Není proto překvapením, že návrh CRMA je momentálně jedním ze žhavých témat na poli EU.

"Domnívali jsme se, že by bylo užitečné, aby si tři největší evropské ekonomiky vyměnily názory a předložily návrhy na změny CRMA," vysvětlil německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

"Je to poprvé, co se Francie, Itálie a Německo společně rozhodly posílit svou nezávislost v oblasti kritických materiálových řetězců," dodal jeho francouzský protějšek, ministr hospodářství Bruno Le Maire.

Podle návrhu CRMA musí členské státy Evropské unie do roku 2030 zastřešit 15 % těžby, 40 % rafinace a 10 % recyklace vybraných kritických surovin. Mezi ty se řadí například lithium, kobalt, mangan a měď. Tyto materiály jsou nezbytné pro rozvoj strategických odvětví, jako je výroba polovodičů nebo bateriový a automobilový průmysl. Momentálně je Evropská unie z 95 % závislá na dodávkách vzácných surovin z Číny.

Společné investice

Zúčastněné státy rovněž oznámily, že jsou připraveny investovat do společných projektů a sdílení dat, aby urychlily dosažení cílů stanovených na úrovni EU. Tyto projekty by se dle vyjádření klíčových ministrů měly soustředit zejména na rozvoj těžebního a recyklačního průmyslu.

Pokud jde o investice, bude Německo dle ministra Habecka následovat kroky Francie a Itálie. V souvislosti s tímto tématem odkázal na nedávné oznámení, že Paříž a Řím získají finanční prostředky pro svá těžební odvětví.

"Francie navrhuje veřejné investice ve výši přibližně 500 milionů eur, Itálie 1 miliardu eur, což je víceméně to, co navrhujeme my," řekl Habeck.

Kromě rozvoje těžebních projektů je žádoucí investovat také do rafinačních a recyklačních kapacit. Právě ty budou v budoucnu klíčovou složkou mezinárodního dodavatelského řetězce v Evropě.

Zahraniční závislost zejména na dovozu lithia jen tak nezmizí

Ačkoliv spolupráce a společné investice do těžebního průmyslu jsou vítaným krokem, vysoká závislost na dovozu ze zahraničí nezmizí. Kapacity největších projektů na těžbu lithia v Evropě se pohybují v řádech desítek tisíc tun hydroxidu lithného ročně. To je nicméně pouze zlomek z celkové globální poptávky, která má v horizontu 10 let přesáhnout jednotky milionů ročně.

Největšími zásobami lithia v Evropě disponuje Portugalsko, ve kterém se nachází pouze 0,3 % celkových světových rezerv. Celkový podíl EU na světových rezervách se pohybuje zhruba na 1 %. Vzhledem k očekávanému růst poptávky po lithiu v Evropě, zejména kvůli výrobě elektromobilů, tak lze očekávat, že domácí těžba nebude ani zdaleka stačit.

V neprospěch evropských společností hraje také čas. Mezitím co se výroba baterií meziročně neustále navyšuje, v komplikovaném regulatorním a legislativním prostředí EU zabere otevření nových těžebních lokalit více času. Například těžební projekty plánované v Německu mají být dle plánů uvedeny do komerčního provozu až v roce 2025. Ve Francii a Portugalsku až po roce 2028.

Podobná situace je i s hlubinou těžbou v České republice na Cínovci. Zde by dle posledních informací těžba mohla začít na přelomu let 2026 až 2027 a předpokladem úspěšného zahájení je obdržení stavebního povolení.

Politický zájem a spolupráce klíčových zemí EU na rozvoji domácích kapacit kritických surovin nemusí stačit potřebám průmyslu. Může ale pomoci s urychlením již rozpracovaných projektů, jejich kapacity budou potřebné již před rokem 2030.

Představený legislativní návrh obsahuje například zřízení centrální nákupní agentury pro vzácné suroviny. Zákon o kritických surovinách má zároveň za cíl přimět členské státy, aby urychlily vydávání povolení pro nové doly a zpracovatelské závody.