Výhled energetiky podle Bloomberg: Pokles jádra, vrchol emisí v roce 2027

DomůEnergetika v zahraničíVýhled energetiky podle Bloomberg: Pokles jádra, vrchol emisí v roce 2027

Podíl jaderné energie v celosvětovém instalovaném výkonu se do roku 2040 sníží ze současných 5 % na 4 %, celosvětový podíl výroby elektřiny v OZE vzroste na 30 %. Vyplývá to z posledních předpovědí od Bloomberg New Energy Finance. V jejím aktuálním výhledu „New Energy Outlook 2016“, agentura tvrdí, že i přes nízké ceny plynu a uhlí nedojde ke zpomalení instalace nových obnovitelných zdrojů a zdrojů s nulovými emisemi. Do roku 2040 by údajně měly elektrárny tohoto typu tvořit 60 % instalovaných kapacit na Zemi.

Světová nukleární asociace (WNA) vypracovala svoji vlastní studii budoucnosti výroby elektřiny, kterou nazvala Harmony. Je založena na dvou-stupňovém scénáři Mezinárodní energetické asociace (IEA), který si klade za cíl zamezit nejzávažnějším následkům změn klimatu a požaduje značný nárůst jaderné energetiky. Harmony počítá s mixem nízkouhlíkových technologií pro výrobu elektřiny s ideální diverzifikací, a tím maximalizuje výhody těchto zdrojů a minimalizuje jejich nevýhody. Cílem asociace je zvýšit podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny v roce 2050 o 25 %, což odpovídá přibližně 1000 GWe nově instalovaného výkonu. Přesná hodnota závisí na dalších faktorech, jako například délce provozu jaderných elektráren nebo poptávce po elektřině.

I přes množství nově budovaných jaderných elektráren se jejich podíl na celosvětovém instalovaném výkonu má snížit; Zdroj: EDF

Klesající náklady na větrné a solární elektrárny

Bloomberg předpokládá nárůst celosvětového instalovaného elektrického výkonu z dnešních 6 418 GW na více než dvojnásobných 13 464 GW v roce 2040.

Agentura očekává, že ve dvacátých letech tohoto století bude v mnoha zemích vítr a slunce nejlevnějším zdrojem elektrické energie a ve třicátých letech již ve většině států světa. Náklady na pevninské větrné elektrárny by měly do roku 2040 klesnout o 41 % a cena fotovoltaických panelů až o 61 %. V příštích 25 letech předpokládají analytici nárůst celosvětového instalovaného výkonu o zhruba 8,6 TW a 64 % z těchto kapacit mají tvořit právě větrné a solární zdroje. Konečné náklady na zvýšení elektrické výroby dosáhnou odhadem 11,4 biliónu dolarů. Z této sumy právě vítr a slunce ukrojí asi 60 % podíl.

Leaderem v nově budovaných obnovitelných zdrojích země mimo OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a to především Čína a Indie. Již nyní tvoří 61 % nových instalovaných kapacit mimo OECD obnovitelné zdroje. Absence jednotné uhlíkové politiky zde však i v následujících letech bude udržovat uhlí mezi nepostradatelnými energetickými zdroji. Očekává se, že v průběhu 5 let spustí Čína několik nových uhelných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 190 GW. Po vypršení moratoria o výstavbě uhelných elektráren se po roce 2020 nejspíš k Číně připojí ve výstavbě nových uhelných zdrojů i Indie, jihovýchodní Asie a země Středního východu.

Význam fotovoltaických panelů podle Agentury Bloomberg značně vzroste

Kolem roku 2027 se očekává, že náklady na vyrobenou MWh v nových větrných a solárních elektrárnách budou nižší než u elektráren plynových (USA, Rusko) či uhelných. Rozdíly budou o to značnější v případě, že bude funkční trh s emisními povolenkami, tvrdí Bloomberg.

„Bude se jednat o přelomový okamžik, způsobený rychlým rozvojem obnovitelných zdrojů jak při zavádění, tak i vývoji.“

Díky technologickému rozmachu obnovitelných zdrojů po celém světě předpokládají experti z Bloombergu, že do roku 2040 se zvýší výroba elektřiny těmito technologiemi na 10 591 TWh, což by znamenalo nárůst podílu výroby z dnešních 5 % na úctyhodných 30 %.

Plyn místo jádra

V případě plynu odborníci mluví o přibližně 16 % zastoupení v celkové elektrické produkci. Do roku 2026 analytici očekávají zvýšení poptávky o přibližně 10 % v zemích, které budou odstavovat dosluhující jaderné zdroje (Francie, Německo, Velká Británie) a zároveň v rozvíjejících se státech, kde bude vzrůstat jeho spotřeba (Střední východ). Přesto od roku 2027 má plyn jako energetická surovina začít pomalu ztrácet v Evropě a následně i v USA a Číně.

Bloomberg poměrně silně věří Evropě při její cestě k dekarbonizaci do roku 2040. Výroba z obnovitelných zdrojů by zde měla vzrůst až o 70 %.

Až trojnásobný nárůst instalovaného výkonu a dvojnásobný nárůst elektrické výroby je agenturou očekáván v oblasti Pacifiku. Do roku 2040 mají obnovitelné zdroje tvořit 2/3 ze 4890 GW nově vybudovaného instalovaného výkonu, za nějž bude třeba zaplatit odhadem 3,6 biliónu dolarů.

Roli jaderných elektráren může do budoucna významně ovlivnit zvládnutí fúze; Zdroj: ITER

Vrchol emisí v roce 2027

Globální emise produkované energetikou dosáhnou podle Bloombergu svého vrcholu v roce 2027 a to objemem 13 728 miliónů tun CO2 za rok. I přes investici ve výši 9,2 biliónu dolarů do čistých energií bude ještě v roce 2040 produkce skleníkových plynů o 5 % vyšší než dnes.

„K překonání mezery mezi energetickými požadavky a snižováním produkce skleníkových plynů bychom museli vynaložit dalších celkem 5,3 biliónu dolarů, nebo 212 miliard dolarů ročně po dobu následujících 25 let,“ uvádí Bloomberg.

Celá tato predikce je založena na předpokladu více než dvojnásobném zvýšení energetické spotřeby obyvatelstva. Agentura Bloomberg zastává skeptický přístup k efektivitě energetických úspor, a tak není vliv zavádění šetrnějších spotřebičů na celosvětový vývoj spotřeby v její analýze příliš zohledňován.