Domů
Akumulace energie
EIA: Počet obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA prudce poroste
Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall
Zdroj: Vattenfall

EIA: Počet obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA prudce poroste

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší požadavky na řízení energetických sítí, přičemž bateriová úložiště jsou jednou z variant, jak jejich integraci usnadnit. S klesajícími cenami bateriových úložišť je tak jejich výstavba čím dál tím atraktivnější.

Výstavba hybridních systému kombinujících obnovitelné zdroje s bateriovým úložištěm je v posledních letech na vzestupu. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) bylo v loňském roce v USA v provozu 53 takovýchto zařízení, zatímco v roce 2016 se jednalo o pouhých 19 zařízení. Tento trend by měl nadále pokračovat, přičemž v současné době je plánováno do roku 2023 uvést v zemi do provozu dalších 56.

Počet a výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA
Počet a výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA

Přestože nejčastěji udávaným důvodem výstavby bateriového úložiště je akumulace přebytečné výroby, většina bateriových úložišť plní více funkcí. Druhou nejčastější fukncí bateriových úložišť kobinovaných s obnovitelným zdrojem je regulace frekvence, která pomáhá udržovat stabilitu soustavy. Dále jsou úložiště využívány k omezení odběrových špiček nebo také fungují jako záložní zdroje.

Služby poskytované velkými bateriovými úložišti v USA, která se nachází u obnovitelných zdrojů. Zdroj: EIA
Služby poskytované velkými bateriovými úložišti v USA, která se nachází u obnovitelných zdrojů. Zdroj: EIA

V současné době se více než 90 % hybridních systému podle EIA nachází v pouhých 9 státech USA, přičemž bezmála povolina ve státě Texas. Většinu výkonu přitom tvoří pouhých 10 velkých zařízení. V současné době tvoří hybridní úložiště přibližně 25 % veškerých velkých bateriových úložišť v USA.

Výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA
Výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA

Přestože počet hybridních úložišť roste, bateriemi je stále vybavená pouze velmi malá část obnovitelných zdrojů. V případě solárních elektráren se dle EIA jedná o 2 % výkonu, v případě větrných o pouhé 1 %.

Podle dat reportovaných agentuře by budoucí projekty měly mnohem větší než současné. Jeden z plánovaných projektů, Gemini Solar, by měl dosáhnout kombinovaného výkonu přes 1 GW.

Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(34)
Milan Vaněček
22. květen 2020, 08:27

Tak už se jaderní a uhelní oponenti fotovoltaiky a větru dočkají ukládání elektřiny: úložiště porostou exponenciálně, a to díky extrémnímu nárustu životnosti baterií a pádu jejich ceny povede úspěchu Energetického přechodu všude ve světě. Elon Musk připravuje oznámení zásadních nových výsledků pro své nové gigafactories.

Teď je ještě stejně úspěšně potřeba masivně rozšířit již ozkoušené způsoby kompletní recyklace vysloužilých zařízení (něco co jaderný průmysl za 60 let nedokázal ani v náznaku), to jest systém "cradle to cradle" tj "od kolébky ke kolébce", kdy dosloužilé elektrárny jsou zdrojem materiálu pro stavbu nových.

Jsem rád, že jsem se tohoto pokroku v energetice dožil.

Petr
22. květen 2020, 08:44

Jste oslavnější než ten článek. Podle grafu mají v USA 200MW výkonu v bateriích, proto raději mluví o počtu instalací (53). Což odpovídá, 4MW na instalaci, což je zatím jen na hraní. :-)

No uvidíme příští rok.

pr
22. květen 2020, 09:10

Tak to jsou žabaři. Jen v ČR (a částečně SR) je tak 200 instalací o průměrném výkonu kolem 3kW.(mypower) Takže naši ovčané již mají přes 0,5MW výkonu a to bezdotačně. Ti, kteří si pořídili zdroje s akumulací na dotaci NZÚ jsou další z řady a jejich počty by dokázali přesně určit distributoři.

Josef
23. květen 2020, 00:43

Ano máte pravdu to je směr, kterým se to teď musí pohybovat. FV panely v USA způsobují tzv. kachní cenovou křivku - ráno a večer cenová špička přes den nízké ceny podobně jako v noci- aby si ty zdroje na sebe vydělaly budou muset prodávat právě v době vyšších cen. K tomu pomůže akumulace. Kachní křivka samozřejmě zůstane na té úrovni aby se vyplatilo akumulovat. Jen samotná akumulace do baterií zdraží el. energii principiálně o 20% při nulové ceně baterií a měničů. Celková životnost systému je zatím nízká typuji, že cena akumulované energie vzroste o polovinu, ale časem to bude pro určité regiony asi ekonomicky výhodné, typicky tropické oblasti kde svítí slunce celý rok. Egypt například.

St
22. květen 2020, 09:10

Docela by mne zajímalo jaká je pak cena takového řešení. Jeho srovnání s konvenčními zdroji.

A hlavně jaká je pak ekologická stopa. Nejen při výrobě celého toho systému, ale zejména při jeho likvidaci až doslouží.

Máte někdo prosím nějaké info?

Předem moc děkuji.

pr
22. květen 2020, 09:14

Mne by zase zajímala data o škodách konvenčních zdrojů způsobených externalitami po celou dobu provozu.

Bob
24. květen 2020, 19:09

Externality jednotlivých zdrojů jsou dávno spočítány a dostupné. Třeba zde:

https://oze.tzb-info.cz/teorie-obnovitelna-energie/9022-ekonomicke-hodnoceni-externich-nakladu-vyroby-elektricke-energie

Třeba FV na tom není moc dobře, jen o něco lépe, než elektrárny na ZP. Pokud by se k ní započetla ještě akumulace, byly by externí náklady vyšší, než u ZP a blížily by se někam k externím nákladům fosilních zdrojů typu topného oleje, nebo černého uhlí.

Také by mne zajímalo, jak by vyšly jednotlivé OZE včetně příslušné akumulace.

Pan Pr by nám na oplátku mohl dát odkaz na cenu akumulace a její externí náklady.

Pavel K
25. květen 2020, 10:18

Nemel byste nekde i cisl pro FVE na poli? Hodne lidi rika, ze to je zverstvo, tak by me zajimaly data.

Richard Vacek
22. květen 2020, 14:30

Moje hybridní FV elektrárna vyrábí elektřinu už 7 let a vyrábí mi elektřinu za 15 Kč/kWh (CENA/vyrobená energie). V tom je cena za uložení energie do baterií 10 Kč/kWh (CENA BATERIÍ/dodaná energie z nich).

Protože jsem škrt, tak si údržbu dělám sám a neúčtuji si za to nic. Stejně tak nakupuji komponenty tam, kde je dobrá cena, popř. z bazaru. Elektronika funguje, ale po 7 letech se dá očekávat, že některé komponenty budou odcházet. Stejně tak baterie mají po 7 letech už dost naběháno - prošla přes ně víc než 1 000x jejich nominální kapacita.

A ekologie? Mám doma metrák baterek, desítky metrů kabelů, desítky FV panelů a 50 kg elektroniky, které jednou odnesu do sběrného dvora. A na zimu pro mě někdo musí držet v pohotovosti nějakou elektrárnu, protože elektřinu chci i v zimě.

St
22. květen 2020, 15:06

Děkuji Vám pane Vacku, za upřesnění. Docela by mě zajímalo jak jste k té ceně přišel. Protože ta čísla jsou dost zajímavá. Jak vidím, umíte v tom chodit, jste hodně šikovný a spoustu věcí si uděláte sám. Tak ať Vám vaše elektrárna hodně dlouho a bez problémů slouží.

Milan Vaněček
22. květen 2020, 16:30

A teď si pane Vacek představte, že by jste měl doma takovou malou jadernou elektrárničku. Bylo by to lepší nebo horší? Mohl by jste to nakonec odnést do sběrného dvora?

Láďa
22. květen 2020, 17:30

A proč by měl mít doma jadernou elektrárničku? Ta bude potřeba jak píše opravdový a ne virtuální uživatel v zimě a jedna na okres. Třeba ta od R. Royce.

Jan Veselý
22. květen 2020, 18:17

Jo, jo, elektronika je v pohodě, tam jste si recyklaci předplatil už během pořízení. Nejspíše skončí v Kovohutích Příbram, nebo tak někde. A říkejte si, že každý kW instalovaného výkonu je ušetřená tuna hnědého uhlí ročně, která se nemusela spálit. Se všemi doprovodnými efekty.

Jakou technologii baterií používáte?

Richard Vacek
22. květen 2020, 19:54

Baterie LiFePO4 - snad kompromis mezi cenou, bezpečností a životností. A cena elektřiny je počítána "hloupě" jako suma peněz "utopená" v elektrárně podělená celkově vyrobenou elektřinou. Takže pokud by se nic nerozbilo a nic neinvestovalo, tak by cena asymptoticky klesala k nule. Po 7 letech mám elektřinu za 15 kč/kWh, po 14 letech to bude za 7,50 Kč/kWh a po 28 letech už budu vyrábět elektřinu za "cenu" jako mám od distributora.

A díky vlastní elektrárně ušetřím na platbách dodavateli. Takže podle aktuálních dat 14.září 2036 oslavím, že jsem na platbách celkem ušetřil tolik, kolik jsem dal do elektrárny a dál už budu mít elektřinu "zadarmo".

Snad to těm bez elektrárny ukáže, že jít do toho kvůli úspoře není moc rozumné rozhodnutí.

Milan Vaněček
23. květen 2020, 09:24

Pane Vacek, pořídil jste st FV elektrárnu moc brzy, jestli jste to chtěl z ekonomických důvodů. Kdyby jste to udělal dnes tipuji že by Vaše návratnost byla mnohem rychlejší.

A když to uděláte za dalších 7 let, jak já zde doporučuji (zatím je hodně nízká jen cena z velkých (stovky MW) nových FVE),

tak už budete mít návratnost výbornou. A životnost systému dvojnásobnou.

Kdo si počká ten se dočká.

Naproti tomu na elektřinu z nového jádra, dvakrát tak drahou než tak současná, si počkáte ještě 20 let.

Láďa
23. květen 2020, 10:28

Můj bývalý šéf si pořídil něco podobného do domu letos na jaře. Cena necelých 300000. Podle něho ne kvůli úspoře protože neušetří ale nezávislosti na síti. Když vezmu že ušetří cca 1000 Kč za měsíc tak nezačne šetřit dříve než za 25 let. Tož praxe je tak nějak v rozporu se sny proroků.

St
23. květen 2020, 10:52

Takže pokud správně chápu, tak z ekonomického pohledu něco takového absolutně nedává smysl.

Milan Vaněček
23. květen 2020, 11:42

V současnosti dávají v naší oblasti ekonomický smysl velké fotovoltaické elektrárny (stovky MW). Nové jaderné elektrárny s výrobou minimálně dvakrát dražší smysl nedávají.

Malé střešní elektrány na rodinných domcích v ČR budou dávat vlastníkům ekonomický smysl, až jejich cena klesne na polovinu. Tak ze 5-10 let. Teď si je pořizují pro zábavu, jako třeba druhé auto.

St
23. květen 2020, 12:36

Druhé auto se v rodině nepořizuje pro zábavu, ale z nutnosti. Pokud bydlíte někde na vesnici, tak nemáte šanci se někam bez auta dostat. Ale chápu, že Praze takové věci neřešíte, že tam auto je sprostá nadávka.

Jinak si nemyslím, že v našich podmínkách by velké solární elektrárny byly tím nejlepším řešením. Už jen proto, že zatím zaplať pánbůh hodně prší, sněží o tom, že je v zimě je více tma než světlo nemluvě.

Láďa
23. květen 2020, 17:54

Až k FV panelům postavíte bateriová úložiště která pokryjí spotřebu při zamračené obloze a v zimě v noci budete pane Vaněček se slzou v oku vzpomínat na stálou a levnou elektřinu z JE. Pracoval jsem ve výrobě se spotřebou okolo 20 MW a rád bych viděl baterii která to přes noc dá.

Milan Vaněček
23. květen 2020, 18:38

Láďo, vítr Vám dá tolik, i v noci, že se toho jaderníci neustále bojí, jak bude blackout z nadbytku elektřiny od větru, když trochu víc zafouká. U jádra se bojíte akorád, že Vám z ničeho nic vypadne gigawatt výkonu.

A kolikrát dražší bude ta elektřina z nových jaderných elektráren. v Anglii to už víme (více než dvojnásobek), u nás to teprve poznáme.

Pavel
24. květen 2020, 13:22

Nebo-li vaněčkovy vlhké sny o ve střední Evropě neustále vanoucím a stabilním větru.

Pavel K
25. květen 2020, 10:25

TO Pavel:

Proc ve stredni Evrope? Jsme soucasti EU, Balt a Severni more jsou dost rozsahle a jiste se najdou melci mista i u ppobreci Atlantiku, Stredozemniho ci Jadranu.

Carlos
25. květen 2020, 11:28

Pavel K.,

vzít a záměrně omezený region, ignorovat EU a výhody další integrace je záměrně používaná klamná technika proponentů JE, kdy se tím záměrně omezí podmínky tak, aby byl výsledek to co chtějí slyšet. Ano, při návrhu systému v Německu se dá také říct že se z mixu vyhodily JE, ale na druhou stranu tam se jasně deklarovalo že JE nechtějí a systém se má navrhnout podle toho s tímto omezením. Tady se dělá to že se vymyslí šílená konstrukce, rozpadu EU a kdesi cosi, v zásadě se jeden podle těsně poválečné doktríny soběstačnosti za každou cenu, aby se JE odůvodnily, místo toho aby politici předstoupili před lidi a zcela jasně řekli: "My chceme aby se postavila JE a chceme to protože to chceme." Protože o ničem jiném to není, rozhodně by to bylo důstojnější než posledních 10 let ohýbání všeho možného aby jim to lidi sežrali, což je dost nedůstojné.

Pavel K
25. květen 2020, 10:34

Ten smysl nastane nejpozdeji ve chvili, kdy stat vyrazne zvedne platby (jakehokoliv druhu) kvuli zprovozneni nove JEDU. Snad tez verite, ze za 20 let bude FVE z apolovicni cenu a batrie jeste vyrazne lacinejsi. No a pak uz bude zalezet, jakou cenovou politiku zvoli stat kvuli JEDU. Pokud se bude platit v cene vazajici se ke spotrebe, tak uvidime v nasi zemi obrovsky boom OZE a akumulace.

Cetl jsem, ze CATL uz dokaze delat clanky za $80 za kWh. Kdyz se dostaneme s reckem na $50, pak mi nic nebrani si poridit 750 kWh baterii a 20 kWp FVE a JEDU neplacena z dani, mi bude jen pro litost spoluobcanu.

Tomáš Krátký
23. květen 2020, 14:47

Podle mě dávají solární systémy a další podobné věci smysl pouze pro lidi, co mají peníze nazbyt, a (pro dobrý pocit) "chtějí něco udělat pro přírodu". Osobně bych ale místo zdroje energie investoval v prvé řadě peníze do vodního hospodářství (dešťovka, recyklace atd.) a zeleně - to má dle mého za stejné peníze větší přínosy (pro přírodu).

St
23. květen 2020, 15:40

Tak to máte naprostou pravdu, nejdůležitěji je nyní starost o vodu, o to jak ji co nejvíce zadržet v krajině. Jenže to je běh na dlouhou trať vyžadující změny jak lesního hospodářství, tak hlavně zemědělství. Navíc něco takového nehraje do karet biomase, která je některými považována za něco přínosného, za něco ekologického.

Ono je smutné, že nám nejen odtéká do zahraničí voda, ale i zisky z ní. Nebo ve spoustě případů jsme prodali své vodárny do zahraničních rukou, které nás teď těžce sdírají.

Láďa
23. květen 2020, 20:13

Pane Vaněček dnes jsem jel z Ústí nad Labem přes Prahu do Chocně. Až na cca 15 minut celou cestu pod mrakem bez větru. Pára z Opatovické elektrárny šla kolmo do mraků. Ještě že nejsme závislí jen na slunci a větru. To by nejspíše nefungoval ani ten počítač na kterém píšete. Nemluvě o dopravě a průmyslu. Připomínám že momentálně je podobné počasí v celé EU.

Milan Vaněček
23. květen 2020, 20:25

Láďo, poslední data z Agorametru, dnes 18:00 : vítr on shore 20 GW, off shore 5 GW, solar 5 GW.

A jak je to dnes v Temelíně a Dukovanech, kolik reaktorů právě stojí a kolik jich stálo třeba před měsícem?

Holt někdy je plyn či uhlí či biomasa či bioplyn či voda taky zapotřebí.

V notebooku mám Li baterku, nemám problém.

Láďa
23. květen 2020, 22:10

Tak s biomasu se nemělo ani začínat protože její použití je velmi ale velmi neekologické skoro jistě více než pálení uhlí. A to uhlí i plyn by opravdu mělo skončit. V notebooku můžete kolik baterií chcete. Když nepůjdou servery které na baterie dlouho nepojedu. Prostě jediné rozumně řešení je kombinace FVE s VE a JE. Buď velké (Temelín) nebo vyvíjené malé.

Milan Vaněček
24. květen 2020, 15:02

Láďo, dnes po obědě, 13:00 dával v Německu vítr 18 GW plus 3,5 GW off shore, slunce 21,5 GW.

petr
23. květen 2020, 11:47

Je škoda že se nedá nějaká EE prodat do sítě hodně by to pomohlo návratnosti investice.Tuším že distributor vykupuje asi za 20 haléřů za kw.

Bob
24. květen 2020, 19:21

Abyste mohl prodávat do sítě, musíte mít licenci na výrobu a také na prodej elektřiny od ERÚ. Což by asi nebyl až takový problém.

Problém je, že někdo musí odpovídat za odchylku výroby. Ta je kvůli tomu, že každou sekundu musí být udržována rovnováha výroba-spotřeba EE.

Ta nízká cena za výkup je právě kvůli tomu, že za malé výrobce (z FV) bere tuto odpovědnost na sebe distributor, který od Vás tu energii vykupuje. A to je drahé. Proto na výrobce zbude tak málo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se