Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Ruská státní společnost pro jadernou energetiku Rosatom má zájem o účast na výstavbě jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. Firma dnes oznámila, že podala přihlášku do tendru na strategického investora. Odhadované náklady na projekt činí nejméně deset miliard eur (257 miliard Kč).
Bulharsko zrušilo projekt elektrárny Belene v roce 2012, protože se mu nepodařilo najít investory a protože čelilo tlaku z Washingtonu i Bruselu, aby omezilo energetickou závislost na Rusku. Právě Rusko totiž podle dohody mělo jadernou elektrárnu na Dunaji postavit. Po zrušení projektu musela Sofia zaplatit Rosatomu více než 620 milionů eur (16 miliard Kč). Získala ale i součásti pro dva reaktory. Loni v červnu bulharský parlament rozhodl o obnovení projektu.
Sofia nyní pro obnovený projekt hledá strategického investora. Zájemci o něj musí projevit zájem nejpozději dnes, uvedla agentura Reuters. Mluvčí Rosatomu se k věci odmítl podrobněji vyjádřit.
Podle dřívějších zpráv si Bulharsko plánuje ponechat v elektrárně blokační podíl. Nechce ale už poskytnout žádné další finanční prostředky z veřejných zdrojů, rozšiřovat státní záruky na případné půjčky ani uzavírat dohodu o nákupu elektřiny z elektrárny za zvýhodněnou cenu.
<figure id="attachement_59021" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/MBIR-fast-reactor-construction-January-2019-Rosatom.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/MBIR-fast-reactor-construction-January-2019-Rosatom.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ministryně energetiky Temenužka Petkovová loni uvedla, že Sofia upřednostní investora, který by postavil elektrárnu do osmi let za zhruba devět miliard eur.
Projekt byl poprvé zahájen v roce 1981 a jeho kritici tvrdí, že výhody nejsou tak velké, aby ospravedlnily výši investice. Projekt je navíc už desítky let zdrojem korupčních praktik.
Bulharsko má nyní dva jaderné reaktory o výkonu 1000 MW v elektrárně Kozloduj na Dunaji, které byly postaveny v době bývalého Sovětského svazu. Elektrárna se na celkových dodávkách elektřiny v této balkánské zemi podílí zhruba 30 procenty.

Jaderné elektrárny

Rosatom má zájem o výstavbu jaderné elektrárny v Bulharsku

Bulharská vláda minulý týden oficiálně zveřejnila, že hledá strategického partnera pro výstavbu a provoz jaderné elektrárny Belene. Projekt se má obejít bez státních záruk, stát bude zapojen skrze podíl ve společnosti, která má elektrárnu postavit a provozovat.
Projekt Belene byl již v minulosti pozastaven kvůli nejistotě návratnosti investice. Nyní stát <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Bulgaria-invites-investors-to-Belene-project">hledá investora</a>, který by mu pomohl s financováním 2000MW projektu. Stát nehodlá poskytovat žádné záruky a garance a ani se nechce zavazovat dlouhodobými kontrakty na odkup vyrobené elektřiny za fixní cenu.
Nicméně bulharský stát má být v projektu zapojen skrze podíl v nově založené společnosti, která má elektrárnu postavit a provozovat. Přes státní energetickou firmu EAD bude moci vláda poskytnout již vydané povolení, aktiva a další dokumentaci. Na oplátku za to si chce vymínit právo veta v některých případech v průběhu celé životnosti projektu. Náklady projektu nesmí překročit 10 mld. euro a doba uvedení reaktorů do provozu nesmí být delší než 10 let od podpisu smlouvy.
Bulharská jaderná elektrárna Belene se má nacházet na severu země, u města Belene a má se sestávat ze dvou 1000MW bloků využívajících ruskou technologii  VVER- 1000/V-466 s tepelným výkonem 3000 MWt. Výměna paliva má trvat každoročně 14 dní a pravidelná údržba 20-50 dní.
Nynější technický návrh projektu počítá s efektivnějším využitím jaderného paliva než v případě reaktorů druhé generace, což má přinést vyšší výrobu elektřiny o 20 % a zároveň snížit spotřebu paliva o 25 %. V podmínkách projektu je uvedeno, že nový investor nesmí provádět žádně změny designu a bezpečnostních prvků, aby nedošlo k odebrání již vydaných povolení.

Bulharsko oficiálně zahájilo proces hledání investora pro projekt Belene

Čínská státní společnost CNNC projevila zájem o dostavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku, jejíž výstavba je nyní pozastavena. Projekt byl zastaven v roce 2012 po tlaku ze strany EU, aby země snižovala svoji energetickou závislost na Rusku.
Další z možností, jak by mohla Čína proniknout do evropské energetiky, se rýsuje v Bulharsku. K řadě <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/cina-investuje-evropskych-prenosovych-soustav-prodeji-50hertz-rozhodne-elia/">investic v oblasti energetické infrastruktury</a> a podílu na stavbě <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pribeh-jaderne-elektrarny-hinkley-point-c/">jaderné elektrárny Hinkley Point C</a> by mohlo dojít k účasti <a href="https://www.reuters.com/article/bulgaria-nuclear-china/bulgaria-says-chinas-cnnc-interested-in-belene-nuclear-plant-idUSL8N1QY2KL">čínských investorů na projektu jaderné elektrárny Belene</a>.
Rozhodnout o případném pokračování stavby by se mělo do konce letošního června.
<blockquote>
&#8222;Čínská státní společnost CNNC nám zaslala oficiální dopis, ve kterém vyjádřila zájem o účast na jaderné elektrárně Belene.&#8220; 
Temenuzhka Petkova, ministryně pro energetiku Bulharska
</blockquote>
Plány na JE Belene jsou aktuálně pozastaveny a bulharská vláda hledá partnery ke stavbě. Nicméně na stejném problému skončila výstavba i v roce 2012, od kdy je projekt pozastaven.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;BG&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-03-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-03-17&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny vBulharsku&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-03-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-03-17&#8243;}
Současně byla problematická i účast Ruska na výstavbě elektrárny, které mělo pro JE Belene dodat dva reaktory o instalovaném výkonu 1000 MW. Především ze strany Evropské unie byla Ruská účast kritizována, a proto se rozhodla bulharská vláda projekt pozastavit.
Významnou ránu nicméně projekt dostal po rozhodnutí v arbitráži, které přisoudilo ruské společnosti Rosatom odškodné přes 600 mil. EUR za to, že byl projekt ukončen.
Problémem je nicméně stále financování, v aktuální situaci není jednoduché ekonomicky ospravedlnit výstavbu jaderného zdroje. V souvislosti s ekonomikou projektu Boyko Borissov, bulharský předseda vlády, navrhl, aby se projekt stal pan-balkánským projektem, na jehož financování by se podílely kromě Bulharska i další státy.
<blockquote>
&#8222;Mohli bychom uvažovat o společném financování balkánského projektu výroby elektřiny? Myslím si, že v současné době by to bylo pro jadernou elektrárnu Belene ideální řešení.&#8220; 
Boyko Borrissov, předseda vlády Bulharska
</blockquote>
Bulharsko již nyní má dva reaktory typu VVER, které jsou součástí jaderné elektrárny Kozloduy. Ta měla dříve šest bloků a celkový výkon elektrárny přesahoval 4 GW. Nicméně čtyři reaktory typu VVER 440 již byly odstaveny v letech 2004, resp. 2007.