Dekarbonizace, emisní povolenky, obnovitelné zdroje – pojmy, které v posledních letech vyvolávají silné emoce. A to nejen v politice, ale i mezi širokou veřejností. Stávají se předvolebním tématem i předmětem debat běžných lidí. Někdo to totiž nakonec bude muset zaplatit. Je ještě šance na změnu? A jak bude energetika vypadat za 15 let? Odpovídal Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE ENERGY TRANSITION a bývalý šéf Pražské plynárenské.➡️ FACEBOOK: https://www.facebook.com/investicniweb.cz➡️ TWITTER

Evropská energetika na rozcestí: Čeká nás zdražení, nebo inovace?

Syrský energetický kolaps: Jak občanská válka změnila energetiku země?

Ropa silně zdražuje, k růstu ceny přispívají obavy o dodávky z Blízkého východu

V Saudské Arábii začala regionální klimatická konference "MENA Climate Week 2023"

S rostoucím dovozem ruské nafty na Blízký východ roste i tamní vývoz do Evropy a Afriky

Větrná energetika v Saúdské Arábii na vzestupu, WoodMac očekává možný růst výkonu až o 6 GW

EIA: Blízký východ nainstaluje v příští dekádě 41 GW v uhelných elektrárnách

MMF: Levná ropa loni připravila Blízký východ o 390 miliard USD

To Jarda 31. srpen 2025, 11:23
Čemu nerozumíte hned na 1. větě toho dokumentu z odkazu:
"Tento soubor obsahuje hodnoty TDD, které v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou (č. 408/2015) slouží jako jeden z podkladů pro výpočet plánované roční spotřeby jednotlivých zákazníků pro aktuální rok 2025" 
Poznámka: je to soubor s přepočtenými TDD za 2024 a 2023.
ad 4) Už asi po desáté: nemáme všechny pro výpočet potřebné přepočtené (podle teplot) TDD za 2025.
Ano používají se přepočtené z 2024. A to je náš případ, protože hledáme v historii. Zadáváme totiž změřenou spotřebu za 2024 a dáváme ji jako odhad na 2025. Logicky spotřebě za 2024 přináležejí přepočtené TDD (a teplotní koeficienty) za 20224.
I kdybychom tu spotřebu naměřenou za 2024 pokládali za stejnou, jaká bude za 2025 (tu ale budeme v našem příkladu vědět až po 31.12. 2025), tak nemůžeme počítat z přepočtených za 2025, když je neznáme až do konce roku (nemáme jejich součet do konce roku). 
Obecně: nemáme přepočtené TDD do konce zúčtovacího období.

Emise CO2 v EU vzrostly v 1. čtvrtletí o 3,4 %, nejvyšší nárůst byl v Bulharsku a Česku

@Bob 30. srpen 2025, 12:42
Myslíte ten váš odkaz, kde je uvedeno v komentáři:
1) podklad pro výpočet plánované roční spotřeby
2)Jedná se tedy o TDD, které vychází z aktuálně platné verze TDD pro rok 2025
3)převedeny do historie let 2023 a 2024 a přepočteny na tehdejší skutečné průběhy teplot
4)Pro rok 2025 jsou již průběhy teplotně skutečných TDD postupně k dispozici na webu OTE
---
Váš soubor obsahuje normalizované TDD z 2025, ale s teplotními koef. z 2023 a 2024.
Používá se pro výpočet budoucí plánované roční spotřeby, kdy tepl. koef z 2025 ještě nejsou.
Ale to není náš případ, my hledáme výsledek v historii a tepl. koef. známe.
---
Postup je sjednocený a tomu kdo to počítá správě, tak vyjde stejný výsledek.
Nám stejný výsledek vyjít nemůže, když vy ho počítáte ze špatných vstupních dat.
To je celý problém.

To Petr Karásek 30. srpen 2025, 21:30
Dejte odkaz na nějaké komerční TČ s údaji COP citát: "vzduch voda 3,5 při Tmax 55°C (-15°C ) 
Jednak (proč asi) se neuvádějí hodnoty COP při nízkých teplotách? To většinu výkonu pak zaobstará v TČ umístěná topná spirála.
Jednu z výjimek, kde udávají alespoň hodnoty pro -7 a 55°C je třeba TČ od Panasonicu v odkazu: allegro.cz/produkt/tepelne-cerpadlo-panasonic-aquarea-t-cap-12-kw-wifi-modul-wh-mxc12
+7/55 COP 3,05. +2/55 COP 2,42. -7/55 COP  2,00.
A pro PD platí, že se topí až při venkovních mínusových teplotách (nad °C většinou stačí vnitřní zisky). To znamená COP při topení do radiátorů a ohřev TV 55°C někde mezi 2,5 a 2.
Dále z prospektu:
Topení – chladná teplota (voda 35 °C /voda 55°C) Sezónní energetická účinnost ηs % 169 / 127 169 / 127 -- - SCOP 4,31 / 3,26 4,31 / 3,26 
Máte sice SCOP 4,31 a 3,26, ale to důležitější je sezónní účinnost a ta je jen 169 a 127%.

Panasonic otevřel v Plzni závod na tepelná čerpadla za osm miliard korun

On je ten přístup Evropy je ovšem stejný i u jiných komodit, než je ZP.
Ocel, hliník, cement, plasty, sklo, oblečení, obuv, atd., ale i celé FVE, nebo VtE se vyrobí mimo EU (v Číně) a to převážně z energie vzniklé spalováním uhlí, a potom dovezou přes půl světa. Evropa se pak tváří čistá, jako lilium.

Německo zahájilo komerční provoz druhého terminálu na LNG ve Wilhelmshavenu

Ta globální klimatická výhodnost plynu vychází obtížně i pro trubkový plyn. Aby Němci nasměrovali úvahy o vlivech zemního plynu „správným směrem“, vydali oficiální materiál (Unterschätztes Treibhausgas Methan; Quellen, Wirkungen, Minderungsoptionen), u kterého dali na titulní stranu stádo krav. V tom eleborátu pak záměrně zcela oddělují spalování metanu a jeho těžbu. A to tak dokonale, že je vyjadřují i v jiných jednotkách, aby si ani náhodou někdo nespočítal procenta těžebních úniků oproti tomu spalování. Při spalování si hlídáme úniky jen u sebe, úniky při těžbě nás nezajímají, je to jen problém státu – těžaře! Čísla úniků zmíníme jen u některých (!) těžařů (v megatunách bod 2.3.3.1 Energie), ale místo vyhodnocení globálního vlivu úniků nás zajímá jen legislativa těch emitentů vzhledem k únikům. Hlavně, aby nikoho nenapadla logika: Když chci velkoobjemově pálit plyn v energetice, někdo ho předtím musí vytěžit (na náš požadavek zvýšeného odběru) a ty úniky úzce souvisí s tím spalováním! Má-li to opravdu být materiál souvislostí s globální klimatickou změnou a nikoliv jen alibi masívního spalování plynu v energetice!
Hlavně, aby se neprofláklo, že se těžební úniky udávají 2÷5%! A úniky okolo 2,8% už vytvářejí (celkově i se spalováním) výsledný CO2 ekvivalent (pro 25let) horší, než má uhlí. Naprosto odlišné jsou ale souvislosti ekologičnosti náhrady lokálního spalování uhlí spalováním plynu při vytápění. I s ohledem na ta nižší celková množství. Asi proto se od přímého spalování plynu v kotlech přechází na vytápění tepelným čerpadlem krmeným z významné části až elektřinou vyráběnou plynovými elektrárnami?!

Analytik GIS systémů

Projektový/á  manažer/ka  investiční výstavby

Povědomí o možnostech, jak získat dotaci na energetickou renovaci nemovitostí je v Česku poměrně nízké. Nová zelená úsporám je sice dostupná, ale Češi ji kvůli neznalosti nevyužívají. Vyplývá to z průzkumu společnosti Šance pro budovy. Ten zkoum

Energetické úspory jsou pro Čechy dostupné, ti o nich ale skoro neví

Většina obyvatel očekává, že se blackouty budou opakovat. Připravenost veřejnosti na ně je ovšem nízká.

Češi při blackoutu nejvíc postrádali internet, připravenost je slabá, zjistil průzkum

Rolls-Royce zvažuje získání kapitálu pro svou divizi malých modulárních reaktorů, kde podíl drží i ČEZ. Možností je i vstup na burzu. Firma plánuje tři reaktory v Británii, jeden má vzniknout v Temelíně.

Rolls-Royce zvažuje možnosti financování divize modulárních jaderných reaktorů

Od spuštění registrací u Elektroenergetického datového centra ke sdílení elektřiny uplynul rok. Aktuálně v Česku sdílí 25 029 odběrných a 16 861 výrobních míst. Spolu si vyměnily elektřinu v celkovém objemu více než 33 gigawatthodin. Proces zapo

Sdílení elektřiny přineslo nižší ceny. Některé zákazníky ale čekalo vystřízlivění

V Česku se loni formou národních dotací, které rozděluje centrální vláda nebo putují k podnikatelům či neziskovým organizacím, vyplatilo 75 až 83 miliard korun. Vyplývá to z nové studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy. Škrty v národn