Turecko a Irák prodloužily dohodu o provozu ropovodu Kirkúk–Ceyhan

Turecko a Irák se dohodly na dohodě o fungování ropovodu mezi oběma zeměmi. Nová dohoda platí jeden rok a pro Irák je klíčová, protože jde o jediný funkční exportní ropovod, kterým může země vyvážet ropu. Nové podmínky oznámil v sobotu turecký ministr energetiky Alparslan Bayraktar.

Ropovod Kirkúk–Ceyhan, pojmenovaný podle měst na svém začátku a konci, měří téměř 1 000 kilometrů a spojuje ropná pole na severu Iráku s tureckým středomořským přístavem Ceyhan. Odtud může být ropa dále přepravována tankery na světové trhy včetně Evropy. Jde o nejvýznamnější iráckou exportní ropnou trasu a v současnosti jediný funkční exportní ropovod země.

Právě proto je pro iráckou vládu v současné situaci zásadní. Irák, který se nachází ve velmi nestabilním regionu a na jehož území probíhá i část současného vojenského konfliktu mezi Íránem, USA a jejich spojenci, hledá  v době zvýšeného napětí na Blízkém východě alternativní exportní trasy. Příjmy z ropy tvoří naprostou většinu státních příjmů a zachování exportu je proto pro Bagdád po uzavření Horzmúzského průlivu strategickou prioritou.

Původní dohoda o provozu ropovodu platila více než tři desetiletí, její platnost však nedávno vypršela. Nová dlouhodobá smlouva zatím sjednána nebyla. Podle příspěvku ministra Bayraktara na sociální síti X obě strany na nové dohodě nadále pracují, přičemž se prozatím dohodly na ročním prodloužení a přepravní kapacitě až 750 000 barelů denně. Dohodu podepsali zástupci státních společností obou zemí po jednání v Ankaře.

Jednání předcházela schůzka tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a iráckého premiéra Mohammeda Šijá as-Súdáního, která se rovněž konala v Ankaře. Turecko při této příležitosti také oznámilo získání 15% podílu na ropném poli Kirkúk. Ankara zároveň uvedla, že by v budoucnu chtěla zvýšit využití ropovodu až na jeho maximální projektovanou kapacitu 1,5 milionu barelů denně. Podle tureckých údajů jím v současnosti proudí přibližně 170 000 barelů denně.

Vzájemné vztahy mezi Tureckem a Irákem jsou dlouhodobě složité, přesto však obě země spolupracují v oblasti energetiky. Hlavním zdrojem napětí zůstává přítomnost Kurdské strany pracujících (PKK) na severu Iráku. Turecko organizaci považuje za teroristickou skupinu a bezpečnostní hrozbu, což mimo jiné vede k dlouhodobému působení tureckých ozbrojených sil na iráckém území. Podle odhadů zde Ankara udržuje několik desítek vojenských stanovišť a základen.