Vlastníci a provozovatelé amerických jaderných reaktorů realizovali v minulém roce objednávky v objemu celkem 40 miliónů liber U3O8 ekvivalentu (15 386 tun uranu). Vyplývá to z <a href="https://www.eia.gov/uranium/marketing/pdf/umar2018.pdf">poslední zprávy vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a>. Pouhých 10 % uranu bylo původem z domácích zdrojů.
Celkové dodávky byly podle zprávy EIA o 6% nižší než v roce 2017, kdy objednávky dosáhly 43 miliónů liber ekvivalentu U3O8 (U3O8e). <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/tezba-uranu-usa-nejnizsi-za-poslednich-70-let-vytlacuje-levnejsi-dovoz/" target="_blank" rel="noopener">Těžba uranu ve Spojených státech dlouhodobě klesá, přičemž loni dosáhla nejnižší úrovně za posledních bezmála 70 let</a>. Domácí těžbu už několik desetiletí nahrazuje intenzivní dovoz uranu ze zahraničí.
Kanada s celkem 9,6 milióny liber U3O8e byla zemí, která dodala za minulý rok do USA nejvíce uranu. Následuje Kazachstán s 8,2 milióny liber a dále Austrálie se 7,2 milióny liber. Ostatní dodávky uranu pocházely z Ruska (5,4 miliónů liber), Uzbekistánu (2,5 miliónu liber) a Namibie (2,2 miliónů liber). Na americký uran loni připadly dodávky o objemu 3,9 miliónu liber.
<figure id="attachment_72183" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-72183" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/US-uranium-purchases-by-origin-2014-2018-EIA.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/US-uranium-purchases-by-origin-2014-2018-EIA.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/US-uranium-purchases-by-origin-2014-2018-EIA-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/06/US-uranium-purchases-by-origin-2014-2018-EIA-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky uranu do USA v jednotlivých letech podle původu, zdroj: EIA</figcaption></figure>
Uranový koncentrát tvořil v roce 2018 dohromady 59 % objemu dodaného materiálu, přičemž 21 % připadlo na obohacený uranový hexafluorid a 20 % na neobohacený uranový hexafluorid. Většina uranu dodaná v průběhu roku (84%) byla zakoupena na základě dlouhodobých kontraktů při průměrné ceně 40,99 dolarů za  libru. Dohromady 16 % objednávek bylo realizováno na spotovém trhu a jejich průměrná cena za libru U3O8e byla 27,51 dolarů.
Uranové palivové soubory zavezené do amerických jaderných reaktorů v roce 2018 obsahovaly 50,2 miliónů liber U3O8e, ze kterých bylo 11 % původem z USA.
<h2>Budoucí smlouvy</h2>
V minulém roce bylo nově podepsáno 36 kontraktů, sdělila EIA. Pouze pět z nich byly dlouhodobého charakteru.
Vlastníci a provozovatelé hlásí minimální a maximální objemy budoucích dodávek realizovaných v rámci uzavřených smluv. Na konci roku 2018 byly sjednány objednávky na období let 2019-2028 o objemu 175 miliónů liber U3O8e. Požadavky na toto období však budou zhruba o 201 miliónů liber vyšší.
<figure id="attachment_58011" class="wp-caption alignnone" style="width: 770px;"><img class="aligncenter wp-image-58011 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-512x331.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-768x497.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/Uranium-mining-Kazachstan-725x469.jpg 725w" alt="" width="770" height="498" /><figcaption class="wp-caption-text">Uran separovaný od odpadní horniny ve formě oxidu (U3O8) je základní surovinou při výrobě jaderného paliva. Je známý především pod názvem „žlutý koláč“</figcaption></figure>
<blockquote>„Tyto nasmlouvané kontrakty nenaplňují požadavky trhu pro celé smluvní období a očekáváme, že v následujících 10 letech bude potřeba více než 376 miliónů liber U3O8e,“ uvedla EIA.</blockquote>
Celkové americké obchodní zásoby na konci roku, včetně zásob vlastníků reaktorů, jejich provozovatelů, amerických brokerů, přepracovatelů či obohacovatelů uranu a obchodníků byly 131,5 miliónů liber U3O8e. Z tohoto množství disponují majitelé a provozovatelé celkem 111,6 miliónů liber, což je o 10 % méně než na konci roku 2017.
Zdroj úvodní fotografie: INL

Jaderné elektrárny

USA zveřejnily údaje o nákupu uranu za rok 2018

<a href="https://www.iaea.org/newscenter/news/uram-2018-ebb-and-flow-the-economics-of-uranium-mining">Ceny uranu</a> byly v posledních letech vysoce volatilní. Současná cena uranu vede k tomu, že těžba v některých velkých světových dolech není ekonomická. Budoucnost těžby uranu je přitom úzce provázaná s budoucností jaderných elektráren. Přestože se v dlouhodobém horizontu růst poptávky po uranu a také růst cen uranu očekává, tak je těžké budoucí vývoj přesněji odhadovat. A to zejména v kontextu neochoty některých států do jaderné energetiky investovat.
V uplynulé dekádě byly ceny uranu vysoce volatilní. V roce 2007 dosáhly vrcholu při ceně 300 USD/kg (6 736 Kč/kg) a v roce 2016 klesly až na cenu 41 USD/kg (921 Kč/kg).
<blockquote>
„Během posledních let vznikl <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/americti-producenti-uranu-se-domahaji-statni-podpory/">nadbytek</a> zásob uranové rudy, což vedlo k nižším cenám. Toto je výsledkem kombinace zvýšené těžby a snížené poptávky. Provoz mnoha dolů je za současných cen uranu ekonomickou výzvou.“ 
Brett Moldovan, specialista na těžbu uranu v IAEA  
</blockquote>
<figure id="attachment_53153" style="width: 514px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-53153" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/cena-uranu.png" alt="" width="514" height="331" /><figcaption class="wp-caption-text">Historický vývoj ceny uranu. Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
Dnes se ceny pohybují kolem 49 USD/kg (1100 Kč/kg) a mnoho největších světových dolů je v režimu „údržby“. Podle Moldovana bude znovuzahájení těžby v těchto dolech ekonomické až ve chvíli, kdy bude spotová cena <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pokrok-ziskavani-uranu-morske-vody-vedci-extrahovali-prvni-uranovy-zluty-kolac/">uranu</a> vyšší než náklady jejich produkce. Zároveň je podle něj důležité, aby předpovědi ceny indikovaly, že cena na této, či vyšší úrovni zůstane v dlouhodobějším horizontu.
<h2>Budoucnost jaderných elektráren</h2>
Poptávka po uranu je ovlivňována především situací v <a href="http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nejvetsi-jaderny-projekt-svete-indicka-elektrarna-jaitapur-ma-zahrnovat-6-epr-reaktoru/">jaderné energetice</a>. Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpovídá, že spotřeba energie do roku 2050 vzroste o 39 %, nicméně není jisté, jakou roli budou v budoucnu hrát jaderné elektrárny.
Konzervativní odhad IAEA je, že globálně bude výroba elektřiny z jaderných elektráren postupně klesat až do roku 2040, aby se následně do roku 2050 zvyšovala až na nynější úroveň. Naopak velmi optimistické odhady hovoří o tom, že by se výroba elektřiny z jaderné energie zvýšila o 42 % do roku 2030 a o 123 % do 2050. Hlavními předpoklady tohoto scénáře jsou ekonomický růst v současném tempu a rostoucí zájem o jadernou energetiku, zejména ve východní Asii. Přestože cena uranu tvoří pouze 5-10 % ceny elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně, je stále klíčová pro dlouhodobou udržitelnost odvětví.
Podle nedávné studie IAEA a Jaderné energetické agentury (NEA) jsou primární globální dodávky uranu zajištěny minimálně do roku 2035. Známé identifikované zdroje by potom při současné poptávce vystačily na zhruba 118 let.
<figure id="attachment_53154" style="width: 468px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-53154" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/07/Potencial-tezby-uranu.png" alt="" width="468" height="344" /><figcaption class="wp-caption-text">Potenciál těžby uranu. Modře: existující a již zavázané doly. Červeně: plánované a potenciální doly. Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
<h2>Uranové doly</h2>
Otevření uranového dolu vyžaduje vysoké kapitálové investice a zároveň se jedná o velmi dlouhý proces. Může trvat 10 až 15 let, než bude v dole zahájen provoz. Rovněž náklady na potřebné vybavení se pohybují v řádech stovek milionů USD. Soukromé společnosti i státy tedy musí pečlivě zvažovat dlouhodobou <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/produkce-uranu-usa-byla-loni-nejnizsi-od-roku-2004-vetsinu-potreb-pokryva-dovoz/">ekonomickou výhodnost</a> otevření uranového dolu.
Mnohé kontrakty v tomto sektoru jsou dlouhodobé a obsahují cenová minima a maxima k ochraně zákazníků i dolů. V závislosti na konkrétní tržní ceně a úrovni jaderného programu země se někdy může vyplatit nákup uranu oproti vlastní těžbě. Kupříkladu Čína a Indie provozují uranové doly především kvůli bezpečnosti dodávek. Ekonomická výhodnost je pro ně až sekundárním faktorem, byť stále důležitým. Většina uranu na světě je dnes ovšem stále těžena komerčně.
Předpokládá se, že poptávka po uranu se v dlouhodobém horizontu zvýší. Stejně tak by se měly zvýšit ceny uranu. Otázkou ale zůstává kdy a jak moc se zvýší – toto je těžké předpovídat. Zejména v souvislosti s pochybnostmi mnoha zemí investovat do jaderné energetiky.

IAEA: Mnoho uranových dolů nevydělává. Lze očekávat nárůst poptávky i ceny uranu, nejistoty jsou však vysoké

Energy Fuels Inc a Ur-Energy, dva největší američtí producenti uranu, podali v tomto týdnu společnou žádost americkému Ministerstvu obchodu. V ní se domáhají vytvoření ochranného limitu, který by garantoval americkým producentům uranu 25 % tamního trhu s touto energetickou komoditou.
Průmysl zabývající se těžbou a zpracováním uranu se v posledních několika letech celosvětově potýká s velmi nízkou cenou této komodity. Ta je způsobená značným přebytkem nabídky nad poptávkou, která dramaticky poklesla po Fukušimské nehodě. Došlo k odstavení všech japonských jaderných elektráren a několika dalších, například v Německu.
Nízká tržní cena uranu je tak pochopitelně faktorem, který donutil mnoho ze společností omezit těžbu nebo prozatímně pozastavit svou činnost.
Americké společnosti, <a href="http://www.energyfuels.com/">Energy Fuels Inc</a>  a <a href="http://www.ur-energy.com/">Ur-Energy</a> si ve své žádosti, kterou 16. ledna předaly americkému Ministerstvu obchodu, stěžují na stále rostoucí podíl levného importu uranu do Spojených států. Dle jejich prohlášení by tak mohlo dojít k uzavření tohoto klíčového segment průmyslu, který je důležitý nejen pro zaměstnanost a energetiku, ale také pro vojenské účely.
<h2>Domácí producenti měli v roce 2016 pouze 11% podíl na trhu</h2>
Upozorňují na to, že dovoz z Kazachstánu, Uzbekistánu a Ruska v minulém roce pokryl potřebu Spojených států ze 40 %. V těchto zemích jsou navíc společnosti zabývající se produkcí uranu vlastněné nebo podporované státem. Právě tento import, dle žádosti, měl za následek extrémně malou produkci uranu ve Spojených státech.
V příštím roce by na americký trh s uranem měli vstoupit také producenti s Číny, což vytvoří další tlak na cenu této komodity.
Požadovanou formou ochrany je vytvořit zákonný limit, dle kterého by 25 % spotřeby uranu bylo pokryto z produkce tamních firem. Takto uměle vytvořený lokální trh zajistí vyšší ceny pro producenty.
<a href="http://www.energyfuels.com/news-pr/energy-fuels-ur-energy-jointly-file-section-232-petition-u-s-commerce-department-investigate-effects-uranium-imports-u-s-national-security/">Současně dle tvůrců žádosti nepřinese zásadní navýšení ceny elektřiny pro odběratele</a>. To je vzhledem k navrhovanému způsobu legislativní podpory diskutabilní.
Podle <a href="http://www.world-nuclear-news.org/UF-US-uranium-producers-call-for-level-playing-field-1701188.html">WNN</a> byla v roce 2016 potřeba uranu ve Spojených státech kryta z 11 % tamní produkcí, 38 % pocházelo z Kazachstánu, Uzbekistánu a Ruska, 40 % Austrálie a Kanady, zbylých 22 % z ostatních zemí.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA Imagebank</a>

Energetika v zahraničí

Američtí producenti uranu se domáhají státní podpory

Jedním z hlavních témat mezinárodní konference producentů uranu World Nuclear Fuel Cycle, která proběhla na konci dubna v kanadském Torontu, byly dlouhodobě nízké ceny uranu a jak se přizpůsobit tomuto fenoménu. Producenti nicméně předpokládají, že v brzké době dojde opět k oživení trhu uranu, a tedy ke vzrůstu cen této komodity.
Krátce po březnu roku 2011, kdy došlo k havárii v jaderné elektrárně Fukušima, bylo odstaveno velké množství jaderných elektráren po celém světě. Tím, jak klesala poptávka po jaderném palivu, započal pokles cen uranu na světových trzích.
<a href="http://www.world-nuclear-news.org/UF-Uranium-producers-prepare-for-market-recovery-02051701ST.html">Dle prezidenta společnoti</a> <a href="https://www.cameco.com/">Cameco</a> Jamese Dobchuka však producenti uranu na nastalou situaci reagovali velmi pomalu. To bylo způsobeno několika faktory: mnoho producentů mělo uzavřeno mnoholeté kontrakty za příznivé ceny. Některé země těžily z devalvace jejich měny, která nastala v té době. Tímto došlo k izolaci mnoha firem od aktuální reálné situaci na trhu.
<blockquote>
„Spotové ceny uranu v minulém roce klesly na polovinu. Je nutné si uvědomit, že jsme to my, kdo je zodpovědný za nadprodukci a pokles ceny,“ <a href="http://www.world-nuclear-news.org/UF-Uranium-producers-prepare-for-market-recovery-02051701ST.html">zdůraznil ve své řeči</a> Jacques Peythieu, zástupce těžební divize společnosti Areva.
</blockquote>
<h2>Omezování těžby a očekávaný růst poptávky</h2>
„Dlouhodobé kontrakty brzy vyprší. A pro zachování rentability businessu je nutné omezit produkci uranu,“ upozornil ve své řeči Peythieu. Současně popsal plánované snížení těžby uranu alespoň o 13 % v nigerijských dolech patřících společnosti Areva.
Již na začátku tohoto roku oznámil omezení těžby uranu i <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/nejvetsi-svetovi-producenti-uranu/">největší světový producent</a>, kazašská společnost Kazatomprom.
Do budoucna se předpokládá oživení trhu. Aktuálně je totiž ve výstavbě 57 nových jaderných bloků, je také velmi pravděpodobné alespoň částečné obnovení jaderné energetiky v Japonsku. Pro mnoho zemí je jaderná energie cestou, jak snížit svojí uhlíkovou stopu.
<blockquote>
„Posledních 6 let bylo velmi náročných; dle mého názoru neudržitelné ceny uranu, zavírání dolů, sledování toho, jak přátelé, ale i konkurence zápolí s nastalou situací. Nicméně jsme neztratili důvěru a stále věříme v lepší budoucnost,“ pronesl v úvodní řeči konference Tim Gitzel, ředitel společnosti Cameco.
</blockquote>
zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.cameco.com/businesses/uranium-operations/canada/mcarthur-river-key-lake">cameco.com</a>

Elektrárny ve světě

Producenti uranu věří v oživení trhu

Uran zažívá na trzích chmurné časy, cena za libru uranu klesla pod 25 dolarů, což je jedenáctileté minimum této komodity. Blýskání na lepší čas je však v nedohlednu, nárůst poptávky se neočekává, stejně jako výrazná změna současné tržní situace.
Jednou z významných příčin současné situace na trhu s uranem je, že Japonsko ani po pěti letech od fukušimské havárie nedokázalo obnovit výrobu elektřiny z jádra. Německá energiewende pokračuje, od jádra se pomalu odklání i v USA. Není tak překvapující, že ve čtvrtek klesly ceny urany o 1,4 % na 24,4 dolarů za libru, což je nejnižší cena od dubna 2005.
Podle dat společnosti Ux Consulting poklesla cena uranu za letošní rok o 29 %. Tento propad tak z uranu činí nejhůře si stojící energetickou komoditu roku 2016. Uranu se nyní obchoduje přibližně za třetinu ceny ve srovnání se 73 dolary za libru před událostmi ve Fukušimě.
<figure id="attachment_28098" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/uraan-ceny-paliva.png"><img class="wp-image-28098" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/uraan-ceny-paliva-512x288.png" alt="Porovnání vývoje cen energetických komodit v roce 2016 . Zdroj: bloomberg.com; Ux" width="725" height="408" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Porovnání vývoje cen energetických komodit v roce 2016. Zdroj: bloomberg.com; Ux</figcaption></figure>
<h1>Cena uran přidělává vrásky těžařům</h1>
Dle ředitele společnosti Cameco, která zajišťuje 18 % světové produkce uranu, přebytek uranu na trzích stále trvá především díky tomu, že se v Japonsku spouštějí reaktory mnohem pomaleji, než se původně předpokládalo. Na negativní vývoj cen uranu reagují i akcie těžařských společností, samotné Cameco zaznamenalo letos na kanadské burze pokles o více než třetinu.
S klesající spotovou cenou klesá i cena dlouhodobých kontraktů. Ještě v říjnu 2012 byla cena uranu v případě dlouhodobého kontraktu 59,5 dolaru za libru. V srpnu letošního roku už to bylo <a href="https://www.cameco.com/invest/markets/uranium-price" target="_blank">dle stránek</a> společnosti Cameco pouhých 38 dolarů.
V květnu 2014 předpověděl pro magazín NEI jeden z bývalých vedoucích pracovníků World Nuclear Association, Steve Kidd, dlouhé období relativně nízkých cen, ve kterém si výrobci uranu budou stěží vydělávat na živobytí. Vývoj cen uranu tak dává Stevu Kiddovi za pravdu.