Rumunsko po více než 3 měsících sucha znovu připojilo svoji jadernou elektrárnu

První blok jediné rumunské jaderné elektrárny Cernavoda se po více než čtvrt roce vrací do provozu. V polovině léta jej provozovatel musel odstavit kvůli nízkému průtoku v řece Dunaj, ze které elektrárna čerpá vodu pro chlazení. V polovině srpna přestala dvoubloková elektrárna s instalovaným výkonem 1,3 GW vyrábět elektřinu úplně. Druhý blok stále čeká na zlepšení hydrologické situace. Suchem dotčené jaderné elektrárny v Maďarsku a Bulharsku jsou v provozu a připravují se na potenciální opakování situace v budoucnu.

Rumunská společnost Nuclearelectrica oznámila, že v pátek 6. listopadu opět připojila k síti první blok své jaderné elektrárny Cernavoda. Stalo se tak po více než 3 měsících čekání na příznivé hydrologické podmínky v přilehlém Dunaji. První blok elektrárny Cernavoda provozovatel odstavil kvůli suchu již 28. července. Druhý blok vyráběl elektřinu o dva týdny déle, ale 12. srpna musel být taktéž odstaven.

"Konkrétní úkony spojené s uváděním bloku č. 1 jaderné elektrárny Cernavoda do provozu neměly žádný dopad na jadernou bezpečnost, personál ani širokou veřejnost, neboť byly provedeny v přísném souladu s platnými postupy," uvedla Nuclearelectrica v tiskové zprávě.

Ještě na konci října společnost nepředpokládala brzké uvedení do provozu, ovšem trend zvyšující se hladiny umožnil restart alespoň jednoho bloku. Jaderná elektrárna Cernavoda se dvěma bloky CANDU-6 je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku. Každý blok disponuje instalovaným výkonem 651 MW (netto) a dohromady tvoří zhruba pětinu rumunského výrobního mixu.

"Po celou dobu, kdy byly bloky 1 a 2 odstaveny, je jaderná bezpečnost zaručena prostřednictvím redundantních chladicích systémů, specifických postupů a týmů specialistů, kteří jsou trvale k dispozici. Nastalá situace měla dopad pouze na výrobu elektřiny," dodala Nuclearelectrica.

Elektrárna měla podle původních plánů disponovat celkem 5 jadernými bloky, jejich stavba započala v osmdesátých letech minulého století. Svého dokončení se ovšem dočkaly pouze první blok v roce 1996 a druhý v roce 2007. Stavbu zbylých bloků Rumunsko zastavilo v roce 1990 a projekt pátého bloku definitivně zrušilo v roce 2014. Na dokončení bloků 3 a 4 země pracuje s tím, že by měly zahájit provoz na začátku 30. let.

Nízká hladina Dunaje = problém pro několik elektráren

Kromě rumunské elektrárny Cernavoda měla v průběhu léta problémy s nedostatkem chladicí vody také maďarská jaderná elektrárna Paks. V polovině srpna se zdálo, že elektrárna Paks bude muset být taktéž úplně odstavena, nakonec však k tomuto scénáři nedošlo. Stejný problém potrápil také bulharskou jadernou elektrárnu Kozloduj.

Během sucha země krizově přistoupily k potopení několika říčních člunů či odpalům říčních břehů s cílem nasměrovat tok řeky správným směrem. Všechny tři země ovšem nyní pracují na dlouhodobém řešení a postupech, pokud by se letošní sucho opakovalo.

"Období řízeného odstavení využíváme k provádění údržby a posilování odolnosti, přičemž čekáme na zvýšení hladiny Dunaje, které umožní bezpečné opětovné spuštění bloků. Současně jsme zahájili konzultace s odborníky, abychom nalezli nejlepší střednědobá a dlouhodobá řešení, která v budoucnu minimalizují dopady podobných situací,“  uvedl ještě před připojením prvního bloku Mihai Laurențiu Gioară, generální ředitel společnosti Nuclearelectrica.