Cena uranu roste díky zájmu o jadernou energetiku. Jeho ceny se téměř zdvojnásobily

Rostoucí zájem o jadernou energii v globálním měřítku žene v posledních měsících vzhůru tržní ceny uranu. Trendu si všímají i hedgeové fondy, které zvyšují svojí expozici vůči akciím uranových společností. Podle portfolio manažerů z vybraných fondů může pozitivní výhled cen uranu znamenat významný růst ceny akcií a otevírání nových dolů.

Spotové ceny uranu se v březnu tohoto roku pohybovaly okolo 110 USD za kilogram, mezitím co v říjnu směřovaly ceny až k hranici 154 USD za kilogram. Za poslední roky se ceny přitom téměř zdvojnásobily. Ještě před rokem 2022 se jeden kilogram prodával za zhruba 66 USD. Takový vývoj vyvolal nový zájem investorů o těžbu a zpracování uranu. Podle některých analytiků to může vést ke znovuotevření vybraných dolů.

Poptávku po uranu aktuálně táhnou pozitivní předpovědi pro jadernou energii. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že globální jaderná kapacita se musí do poloviny století zdvojnásobit oproti roku 2020, aby bylo možné dosáhnout stanovených klimatických cílů. Optimistické předpovědi přitom momentálně podporuje zejména poptávka po jaderných reaktorech v Asii.

Zájem o jadernou energii, a tudíž i uran, se díky snaze o odklonu od ruského plynu zvýšil i v Evropě. Rusko nicméně kromě plynu v současné době disponuje také zhruba 8 % světových vytěžitelných konvenčních zdrojů uranu. Západní státy proto zkoumají možnosti alternativních dodavatelů.

„K tomu, aby se nabídka a poptávka na tomto trhu vyrovnaly, potřebujeme zprovoznit nová aktiva“ uvedl pro Bloomberg Arthur Hyde, portfolio manažer Segra Capital. „Pokud se chystáte izolovat USA, Evropu a Kanadu od globálního palivového cyklu, který je silně závislý na Rusku a Číně, nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je vybudovat nové doly, nové konverzní kapacity, nové obohacovací kapacity,“ dodal Hyde.

Nové kapacity, alternativní dodavatelé, ale i zvyšování účinnosti

Uran prochází několika fázemi zpracování, než je připraven k použití jako palivo v jaderných elektrárnách. Po vytěžení a mletí se uranová ruda přemění na plynný fluor, který se pak obohacuje a vyrábí se z něj palivové tyče. Ty se následně nasadí do reaktorů.  Celý proces, nazývaný jaderný palivový cyklus, může trvat roky. Dodavatelské řetězce navíc bývají rozložené ve více zemích.

Odhaduje se, že každý dodatečně instalovaný gigawatt jaderných elektráren bude běžně vyžadovat asi 300–450 tun uranu pro první zatížení paliva. V současné době se přitom staví zhruba 60 nových reaktorů v celkem 15 zemích, což bude poptávku po komoditě zvedat. Na druhou stranu většina z těchto reaktorů se buduje v Číně, Indii a Rusku a je proto otázka, jak velký skutečně bude rozvoj nových kapacit mimo již zavedené dodavatelské řetězce.

Předpovědi ohledně zvyšující se poptávky po palivu může tlumit také zvyšování účinnosti současných i nových provozů. Zvýšení účinnosti dopadá na velikost poptávky hlavně v dlouhodobém horizontu. Během 20 let od roku 1970 došlo v Evropě k 25% snížení poptávky po uranu na kWh vyrobené energie v důsledku technických zlepšení. Inovace nicméně neoslabují fakt, že Evropa pravděpodobně bude usilovat o zmírnění dovozní závislosti na Rusku.

Spekulativní bublina nebo dlouhodobý trend?

Závratný růst ceny uranu na trhu v tomto tisíciletí už probíhal mezi lety 2005 až 2010. Jako jedna z možných příčin nebývalého růstu je dnes uváděné zatopení dolu Cigar Lake v Saskatchewanu, který má největší nevyužitá ložiska vysoce kvalitní uranové rudy na světě. To vyvolalo nejistotu ohledně dodávek uranu v krátkodobém horizontu.

Historický vývoj ceny uranu, Zdroj: XTB

Kromě těchto událostí trh pravděpodobně reagoval také na tehdejší optimistické předpovědi ohledně rozvoje jaderné energie v dlouhodobém horizontu. K tomu přispěly i tehdejší spekulace vyvolané rostoucím očekáváním kolem jaderných programů Indie a Číny.

V konečném důsledku byl nicméně dopad bubliny na výrobu jaderné energie malý, protože většina elektráren má dlouhodobé smlouvy na dodávky uranu a cena přírodního uranu tvoří jen malou část jejich provozních nákladů. Prudký pokles cen po polovině roku 2007 však způsobil, že mnoho nových společností zaměřených na průzkum a těžbu zkrachovalo.