Německo chce čisté vytápění do roku 2045, energetici varují před nesplnitelným cílem

Tři ze čtyř německých municipálních energetických společností považují za současných podmínek dosažení klimaticky neutrálního vytápění do roku 2045 za nereálné. Průzkum svazu VKU ukazuje, že největší překážkou nejsou pouze vysoké investice, ale zejména nejasná pravidla pro rozvoj dálkového vytápění a nové zdroje tepla. 

Německo chce dosáhnout klimatické neutrality v roce 2045, tedy o pět let dříve, než stanovuje celoevropský cíl. Obdobný cíl platí i pro sektor vytápění. Z celkem 225 respondentů označilo tento termín za nereálný 51 % společností a dalších 24 % za velmi nereálný, zatímco za realistický jej považovalo pouze 7 %.

Municipální podniky provozují většinu německých soustav zásobování teplem, a budou proto pro transformaci sektoru vytápění klíčové. Vláda Friedricha Merze zároveň připravuje takzvaný balíček pro teplárenské sítě, který má dosavadní právní úpravu sjednotit pod nový zákon o soustavách zásobování teplem. Právě zde se rozhodne, zda se politický cíl promění ve skutečně realizovatelné investice.

Teplárenské sítě mají urychlit dekarbonizaci ve městech

Německá vláda označuje dálkové vytápění za zásadní nástroj dekarbonizace zejména v hustě zastavěných městských oblastech a tam, kde nejsou vhodným řešením individuální tepelná čerpadla. Platná pravidla přitom počítají s tím, že obnovitelné zdroje a odpadní teplo mají v roce 2030 v průměru pokrývat polovinu dodávek do těchto sítí, zatímco dnes jejich podíl jen mírně přesahuje 30 %.

Výhodou soustav zásobování teplem je možnost změnit zdroj výroby tepla centrálně a následně tak snížit emise u velkého množství připojených budov a průmyslových zákazníků. Německé ministerstvo hospodářství proto již v roce 2025 navrhlo, aby rozvoj geotermálních tepláren, velkých tepelných čerpadel a teplárenské infrastruktury získal status převažujícího veřejného zájmu. Předchozí německá vláda zase plánovala každoročně připojit k soustavám zásobování teplem až 100 tisíc budov.

Spor o kotle přesunul odpovědnost na dodavatele paliv

Významnou nejistotu do sektoru přineslo zrušení povinnosti, podle níž měly nové topné systémy využívat nejméně 65 % obnovitelné energie. Nový rámec má ponechat možnost instalace plynových a olejových kotlů, zatímco odpovědnost za postupné snižování emisí se má přesunout na dodavatele paliv.

Ti mají od roku 2029 dodávat energii s nejméně desetiprocentním podílem biometanu, vodíku nebo kapalných biopaliv, přičemž parametry pro další roky zatím nebyly zveřejněny. Současně mají nejméně do roku 2029 pokračovat dotace na tepelná čerpadla a dekarbonizované soustavy zásobování teplem.

V průzkumu VKU označilo 86 % respondentů právní jistotu za nezbytnou podmínku dalších investic. Podmínky financování považuje za nedostatečné 56 % společností a 61 % podniků hodnotí právní rámec jako nejasný. Každá druhá společnost navíc očekává, že její výdaje na klimaticky neutrální vytápění budou v roce 2030 více než dvojnásobné oproti roku 2024.