Devět procent majitelů vůbec nepečuje o svůj kotel. Vyplývá to z průzkumu portálu Ušetřeno.cz, který se během září uskutečnil na vzorku zhruba 900 respondentů napříč celou Českou republikou. Jiný průzkum, který si nechala zpracovat společnost Topíte.cz, upozornil na špatnou dostupnost topenářských služeb v ČR.
Topná sezona podle vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu trvá od začátku září do konce května. &#8222;Jednou ročně, nejlépe před topnou sezonou, by měl poučený majitel domu provést kontrolu kotle a rozvodů hlavně kvůli vyčištění a úpravě regulace. Naproti tomu revizi musí provést revizní technik, a to minimálně jednou za tři roky. Jeho úkolem je mimo jiné přezkoušet těsnost spojů a připojených zařízení. Poté vždy vystaví revizní zprávu,&#8220; uvedla analytička Ušetřeno.cz Markéta Witoszová.
Na revizi kotle podle průzkumu portálu nejčastěji čekají zhruba měsíc &#8211; například v Praze nebo Středočeském kraji. Méně než dva týdny čekají obyvatelé kraje Jihomoravského. &#8222;O tom, že se má revize uskutečnit každé tři roky ví pouze osm procent oslovených,&#8220; podotkla Witoszová. Pravidelnou revizi podle průzkumu asi polovina majitelů kotle.
Skoro polovina oslovených topí doma plynem, následuje ústřední topení (25 procent), elektřina (deset procent), dřevo (sedm procent), tepelné čerpadlo (pět procent) a uhlí (tři procenta).
Společnost Topíte.cz pak na vzorku 163 českých registrovaných firem a živnostníků po celé republice zkoumala, jaký je současný stav objednávek topenářských služeb. Na její e-mail se žádostí o kalkulaci odpověděla pětina z nich, požadovanou nabídku poslalo 6,7 procenta podnikatelů.
<blockquote>&#8222;ČR je vydáno zhruba 38.000 platných topenářských živnostenských oprávnění, ne všichni své řemeslo vykonávají. Topenáři živnostníci toho mají na svých bedrech za celý den hodně, kromě samotného řemesla řeší nákup materiálu, účetnictví, poptávky zákazníků, opravy, servis a mnoho dalšího,&#8220; uvedl zakladatel a generální ředitel Topíte.</blockquote>
cz Daniel Helcl. Firma podle něj proto vyvíjí systém, jak proces zjednodušit.
rdo mal

Teplárenství

Průzkum: Devět procent majitelů vůbec nepečuje o svůj kotel

Ve třetí vlně <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/kotlikove-dotace-vse-co-jste-chteli-vedet-ale-bali-jste-se-zeptat/">kotlíkových dotací</a> mohou domácnosti získat až 127.500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/">tepelné čerpadlo</a> nebo kotel na <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/">biomasu</a>. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo životního prostředí, které krajům poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun. Mezi prvními budou přijímat žádosti o dotace Středočeský, Olomoucký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. 
<blockquote>„Kotle 1. a 2. emisní třídy budou muset domácnosti vyřadit z provozu už za tři roky a toto jsou zatím poslední peníze, které můžeme občanům na výměnu starých kotlů poskytnout. Výhodnější podmínky už nebudou,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).</blockquote>
Možnost provozování těchto kotlů skončí v září 2022, což bylo stanoveno zákonem v roce 2012.
Ministerstvo počítá s výměnou minimálně 30.000 kotlů. Poprvé budou z podpory zcela vyjmuty kotle spalující uhlí.
<blockquote>„Nejprve se zaměříme na domácnosti v prioritních lokalitách, kde je ovzduší kvůli používání nevyhovujících kotlů nejvíce znečištěné a dopad na zdraví lidí nejhorší. Tam lidé získají na výměnu bonus 7500 korun,“ dodal Brabec.</blockquote>
V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji budou mít navíc domácnosti možnost využít takzvané kotlíkové půjčky. Bezúročné půjčky si mohou vyřídit v obci a v kombinaci s kotlíkovou dotací z ní výměnu kotle zaplatit.
Do konce září kraje musejí vyhlásit výzvy a do konce října spustit příjem žádostí. Karlovarský kraj začne žádosti přijímat už 11. června. Středočeský a Olomoucký kraj chtějí začít hned v prvním červnovém týdnu. Moravskoslezský by měl začít už v květnu.
Částku, kterou kraje mohou pro své obyvatele získat, a počet kotlů na výměnu stanovilo ministerstvo. Kraje si ale určí finální podobu dotací. Danými podmínkami jsou například výše dotace.
V první a druhé vlně kotlíkových dotací lidé vyměnili 48.000 kotlů a dalších 12.800 výměn se dokončuje. Domácnostem bylo proplaceno 5,25 miliardy korun. Největší zájem byl o dotace na tepelná čerpadla. První výzva umožňovala příspěvek i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované.
Tabulka vyhlášení výzev a příjem žádostí 3. vlny kotlíkových dotací v krajích
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kraj</td>
<td valign="middle">Vyhlášení výzvy</td>
<td valign="middle">Příjem žádostí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Moravskoslezský</td>
<td valign="middle">10. 4. 2019</td>
<td valign="middle">13. 5. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Královéhradecký</td>
<td valign="middle">1. 7. 2019</td>
<td valign="middle">11. 9. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Liberecký</td>
<td valign="middle">15. 7. 2019</td>
<td valign="middle">23. 9. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Vysočina</td>
<td valign="middle">září 2019</td>
<td valign="middle">říjen 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Středočeský</td>
<td valign="middle">konec dubna 2019</td>
<td valign="middle">1. 6. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ústecký</td>
<td valign="middle">první týden v červenci</td>
<td valign="middle">16. 9. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Karlovarský</td>
<td valign="middle">1. 4. 2019</td>
<td valign="middle">11. 6. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Pardubický</td>
<td valign="middle">30. 9. 2019</td>
<td valign="middle">31. 10. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jihomoravský</td>
<td valign="middle">druhá polovina září</td>
<td valign="middle">druhá polovina října</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Olomoucký</td>
<td valign="middle">30. 4. 2019</td>
<td valign="middle">4. 6. 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Zlínský</td>
<td valign="middle">září 2019</td>
<td valign="middle">říjen 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Plzeňský</td>
<td valign="middle">září 2019</td>
<td valign="middle">říjen 2019</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Jihočeský</td>
<td valign="middle">přelom srpen/září</td>
<td valign="middle">přelom září/říjen</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Praha</td>
<td valign="middle">16. 9. 2019</td>
<td valign="middle">31. 10. 2019</td>
</tr>
</tbody>
</table>
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Na výměnu starých kotlů mohou domácnosti získat až 127.500 korun

Obce v Ústeckém kraji mohou půjčit lidem bezúročně peníze na výměnu kotlů. Peníze samosprávám v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji poskytne ministerstvo životního prostředí, k dispozici má 740 milionů korun. Bezúročnou půjčku získají lidé z obcí, které se do programu včas přihlásí. O peníze mohou radnice žádat od středy. Novinářům to dnes v Ústí nad Labem řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Dodatečný program kotlíkových dotací má podle Brabce motivovat lidi k výměně zastaralých zdrojů tepla, a tím zlepšit kvalitu ovzduší. Od září 2022 začne platit úplný zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy, za jeho porušení budou podle ministra hrozit vysoké pokuty.
Ze zkušeností z minulých ročníků kotlíkových dotací podle Brabce vyplynulo, že je ještě dost domácností, které by rády využily dotaci, ale nemají na její předfinancování.
<blockquote>
&#8222;Lidé musí mít dopředu někdy i přes 100.000 korun, které poté v dotaci získají zpátky. Bezúročná půjčka má sloužit těm, kteří takový obnos pohromadě nemají,&#8220; uvedl Brabec.
</blockquote>
Dotace na výměnu kotlů jsou hrazeny z Evropské unie. Na začátku ledna spustilo ministerstvo životního prostředí třetí vlnu. &#8222;Velmi pravděpodobně je to poslední vlna dotací,&#8220; upozornil Brabec. Ústecký kraj může v tomto kole rozdělit zhruba 168 milionů korun, což by mohlo pokrýt 1610 žádostí, chce je začít přijímat v létě.
Obce, které budou mít zájem, dostanou peníze na poskytnutí bezúročné půjčky splatné do deseti let i na zaplacení kotlíkových specialistů, kteří lidem pomohou s vyřízením žádostí. Občané tak mohou zaplatit kotel z půjčky. Po získání dotace od kraje, která může pokrýt až 80 procent nákladů na pořízení kotle, vrátí velkou část půjčky obci a zbytek budou splácet.
Obce peníze poskytnuté státem na půjčky nemusí vracet, pokud je použijí na zlepšení životního prostředí, tedy na zateplení škol, zelené střechy, obnovitelné zdroje energie, budování zdrojů pitné vody, výsadbu obecní zeleně, hospodaření se srážkovou vodou.
Město Ústí nad Labem se chce do programu podle primátora Petra Nedvědického (ANO) zapojit.
<blockquote>
&#8222;Seznámíme příští týden starosty obvodů s projektem a požádáme je o to, aby jmenovali někoho, kdo bude hledat tu cílovou skupinu,&#8220; řekl ČTK primátor.
</blockquote>
Z celkové částky je pro Ústecký kraj připraveno 170 milionů korun, 500 milionů pro Moravskoslezský a 70 milionů pro Karlovarský. Podle Brabce jsou šance pro všechny obce stejné. &#8222;Kdo dřív přijde, ten dřív dostane,&#8220; uvedl. Ústí chce mít před vyhlášením krajského kola kotlíkových dotací přehled o tom, o kolik peněz na bezúročné půjčky bude žádat.

Životní prostředí

Na bezúročné půjčky na výměnu kotlů je připraveno 740 milionů korun

Nová mikroelektrárna z buštěhradského výzkumného centra Českého vysokého učení technického (ČVUT) má být alternativou k běžně používaným kotlům. Elektřinu a teplo vyrábí z dřevní štěpky. Prototyp je v provozu od konce letošního března.
Otestování pilotní jednotky v Tepelném hospodářství Trhové Sviny v Jihočeském kraji je plánováno na poslední čtvrtletí letošního roku.
<blockquote>
&#8222;První mikroelektrárny by se k zákazníkům mohly dostat v polovině příštího roku,&#8220; řekl na dnešním křtu elektrárny vedoucí vývojového týmu Jakub Maščuch.
</blockquote>
Elektrárnu by v budoucnosti mohly využívat například domácnosti, školy, ale i malé podniky. Cena zařízení bude zřejmě v řádu několika set tisíc korun. Současný topný výkon je 50 kilowattů, elektrický výkon 2,5 kilowattu.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Mikroelektrárna-vyrábějící-energii-z-biomasy-pohled-shora-malý-590x419.jpg"><img class="aligncenter wp-image-23399" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Mikroelektrárna-vyrábějící-energii-z-biomasy-pohled-shora-malý-590x419.jpg" alt="Mikroelektrárna-vyrábějící-energii-z-biomasy-pohled-shora-malý-590x419" width="725" height="515" /></a>
Technologie elektrárny funguje na principu <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/'>Organického Rankinova cyklu</a>, kdy se pro pohon turbín používají namísto v elektrárnách obvyklé vody organické látky, které mají výrazně nižší výparné teploty. Jsou to například různá chladiva nebo silikonové oleje.
V rámci vývoje vědci chtějí, aby mikroelektrárna byla v budoucnu schopná generovat nejen teplo a elektřinu, ale také i chlad, aby tak naplnila energetické požadavky budov v celém spektru.
Nápad loni získal získal ocenění známé jako &#8222;ekologický oskar&#8220; na mezinárodní soutěži projektů, které pomáhají šetřit životní prostředí a energie.
<blockquote>
&#8222;Vývoj nových zdrojů energie a oblast energetiky vůbec patří mezi národní výzkumné priority,&#8220; uvedl dnes vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
</blockquote>
Stavba Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) v Buštěhradě začala v roce 2011, je společným projektem čtyř fakultu ČVUT. Otevřeno bylo o tři roky později, zcela hotov je projekt od loňska. Investice částečně placená z evropských dotací činila zhruba 670 milionů korun.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Mikroelektrárna-vyrábějící-energii-z-biomasy-model-malý.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-23400" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/Mikroelektrárna-vyrábějící-energii-z-biomasy-model-malý.jpg" alt="Mikroelektrárna-vyrábějící-energii-z-biomasy-model-malý" width="750" height="500" /></a>
Letos už také centrum nakoupilo přes 80 přístrojů, laboratorního vybavení a softwaru za 40 milionů korun, také za přispění evropských dotací. Jednalo se například zařízení na zkoušky mrazuvzdornosti stavebních materiálů, elektromobil, stacionární bateriové úložiště anebo lis na zkoušku tlakem.
Vědci v centru zkoumají například způsoby úspory energií při provozu budov, inovace při stavbách, efektivní využití <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>, systémy inteligentního řízení, kvalitu vnitřního prostředí a environmentální souvislosti.