Britský likvidátor společnosti New World Resources (NWR) chce žalovat Českou republiku kvůli převzetí dolů OKD, které NWR dříve vlastnila. Tvrdí, že stát, který převzal černouhelné doly OKD loni prostřednictvím své společnosti Prisko, akcionáře NWR poškodil o stovky milionů eur. Uvedly to dnes Hospodářské noviny (HN). 
Podle nich se bývalý vlastník dolů dopisem obrátil na prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše a několik ministerstev a mimo jiné v něm píše, že pokud nedospějí k dohodě do tří měsíců, zahájí likvidátor arbitráž u Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů při Světové bance.
HN mají dopis k dispozici a Charlie Lightfoot, partner firmy Jenner &amp; Block, která figuruje jako likvidátor NWR, v něm v souvislosti s převzetím dolů OKD státem uvádí, že se &#8222;jednalo o faktické znárodnění těžebního byznysu společnosti NWR&#8220;.
Náměstek ministryně financí Ondřej Landa, pod kterého spadá řízení Priska i případné soudní spory, obdržení dopisu HN potvrdil. Podle Landy je to určitým způsobem předžalobní výzva, ministerstvo si ale za svým postupem ohledně OKD stojí. &#8222;Pokud se nedohodneme, jako vždy vybereme právní firmu a jsme připraveni se bránit,&#8220; řekl Landa.
Těžební společnost OKD skončila v úpadku v roce 2016, poté co sama na sebe podala insolvenční návrh. Uvedla v něm, že více než 650 věřitelům dluží přes 17 miliard korun. Věřitelé nakonec přihlásili pohledávky za více než 20 miliard korun, insolvenční správce Lee Louda ovšem pohledávky za většinu této částky popřel.
ktp snm

Energetika v ČR

HN: NWR chce žalovat ČR kvůli převzetí OKD, které dřív vlastnila

Těžební společnost OKD, která je od května v úpadku, požádala vládu o státní pomoc na útlum Dolu Paskov ve výši až 723 milionů korun. Peníze mají jít na odstupné propouštěným zaměstnancům a technickou likvidaci dolu. ČTK to dnes sdělil mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Podle vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) ale ministerstvo financí s dalšími penězi pro OKD nepočítá, důvod pomáhat nevidí ani ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Vláda už letos OKD jako pomoc poskytla úvěr 700 milionů korun. 
Jednání zástupců státu s vedením OKD se podle Mládka uskuteční v během ledna. Náklady na sanaci a rekultivaci dolů podle něj činí pět až šest miliard korun.
OKD oznámilo, že ztrátový Důl Paskov na Frýdecko-Místecku zavře k 31. březnu 2017. Asi jednu třetinu z požadované částky tvoří náklady na zajištění zákonných sociálních nároků zaměstnanců, uvedl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša. Na technickou likvidaci dolu bude firma potřebovat 477 milionů.
OKD rovněž požádalo o státní pomoc pro zakonzervovaný Důl Frenštát. Mělo by jít ročně o periodickou částku 30 milionů korun, což je suma, kterou firma každoročně vynakládá na konzervační režim dolu. Jsou v tom zahrnuty mimo jiné náklady na energie a údržbu či na nezbytné externí služby.
<figure id="attachement_15331" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/OKD-725x457.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/OKD-725x457.jpg" alt="OKD" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Úvěr 700 milionů korun letos společnosti poskytl podnik Prisko, který spadá pod ministerstvo financí.
<blockquote>
&#8222;Pevně doufám, že si OKD koupí seriózní strategický privátní investor, který bude firmu dlouhodobě provozovat. Ministerstvo financí s dalšími penězi mimo dohodu s Priskem pro OKD nepočítá,&#8220; napsal v SMS zprávě ministr Babiš.
</blockquote>
Mládek nevidí důvod OKD pomáhat ve chvíli, kdy šachty nevlastní státní podnik Diamo.
<blockquote>
&#8222;Pokud by si státní podnik Diamo koupil ty šachty, tak samozřejmě přebere zodpovědnost za technický útlum a přebere zodpovědnost za sociální programy. Pokud by stát ale v mezidobí poskytl veřejnou pomoc, tak by to vlastně pro Diamo zhoršil a poskytl by výhodu a peníze soukromému vlastníkovi,&#8220; sdělil dnes Mládek.
</blockquote>
Požaduje také, aby případnou další finanční pomoc OKD podpořily orgány Moravskoslezského kraje. Diamo podle něj nabídlo za podnik korunu, nezávaznou nabídku předložilo 16. prosince.
<figure id="attachement_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Majitelé OKD argumentují mimo jiné tím, že obdobnou státní pomoc na uzavírání dolů využily nebo stále využívají i jiné evropské země.
Návrh na další státní pomoc podporuje moravskoslezská tripartita. Její předsednictvo konstatovalo, že předpokládané náklady na útlum Dolu Paskov se OKD podařilo oproti původnímu odhadu výrazně snížit.
V roce 2013 se odhadovaly na miliardu až 1,5 miliardy korun. Předsednictvo tripartity doporučilo ihned zahájit jednání s Evropskou komisí o souhlasu se státní pomocí a požádalo vládu a příslušné instituce, aby urychlily legislativní kroky nutné k útlumu dolů.
Na počátku prosince měl důl téměř 1500 kmenových zaměstnanců. Celkem v OKD i s dodavatelskými firmami pracuje asi 11.000 lidí.
Zhruba 300 lidí bude na Paskově dál zaměstnáno na likvidaci dolu, okolo 500 pracovníků chce firma převést na šachty v karvinské části revíru a asi 550 pracovníků dostane ke konci března výpovědi se sedmiměsíčním odstupným.

Rychlé zprávy

OKD požádalo o 723 milionů na propustné a likvidaci Dolu Paskov, ministři nesouhlasí

Podnik OKD půjde do reorganizace. Rozhodli o tom hlasováním věřitelé firmy na dnešní schůzi u Krajského soudu v Ostravě. Proti reorganizaci byl jediný z více než sta přítomných věřitelů, několik se jich hlasování zdrželo. Usnesení o povolení reorganizace vydá soud v nejkratší možné době, řekl soudce Petr Kula. 
Vedení OKD dostalo za úkol sestavit reorganizační plán, který pak budou věřitelé a soud schvalovat. Věřitelé dnes rozhodli také o tom, že insolvenčním správcem zůstane Lee Louda. Změnit správce nechtěl ani jeden přítomný věřitel.
Schválení reorganizace znamená, že podnik bude fungovat dál. Ztrátové šachty se utlumí postupně a také budou postupně propouštění zaměstnanci. Některé doly budou v provozu zřejmě až do roku 2023. Konkurz by znamenal prakticky okamžitý zánik firmy a bezprostřední hromadné propouštění.
<blockquote>
&#8222;Rozhodnutí věřitelů vítáme. Umožní totiž pozvolný a zejména kontrolovaný útlum těžební činnosti OKD. Uzavřít hlubinné doly je ve všech ohledech složitá věc a konkurz by přinesl obrovskou nejistotu (nejen v jednorázovém nárůstu nezaměstnanosti, ale i v případných ekologických škodách),&#8220; napsal v SMS zprávě Babiš.
</blockquote>
Reorganizací byla podmíněna půjčka až 700 milionů korun, s kterou na konci července souhlasila vláda. Ministr uvedl, že úvěr, který má umožnit sestavení reorganizačního plánu, bude čerpán podle aktuální potřeby OKD.
V OKD nyní pracuje asi 12.000 lidí, z toho zhruba 9500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a ostatní jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností. Zadlužená firma, která má uznané pohledávky za několik miliard korun, bude díky rozhodnutí o reorganizaci fungovat dál. Konkurz by znamenal prakticky okamžitý zánik firmy a bezprostřední hromadné propouštění.
Výběr hlavních událostí kolem OKD za poslední rok je shrnut v <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/veritele-dnes-rozhodlize-tezebni-firma-okd-pujde-do-reorganizace/" target="_blank">tomto článku</a>.

Věřitelé dnes rozhodli, že těžební firma OKD půjde do reorganizace

Insolvenční správce těžební společnosti OKD Lee Louda popřel platnost pohledávek celkem za 1,888 miliardy korun, které přihlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Šlo o takzvanou podmíněnou pohledávku týkající se nákladů na případné zavírání dolů. Vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku. Insolvenční správce neuznal mimo jiné rovněž dvě pohledávky největšího věřitele OKD, banky Citibank, dohromady za více než deset miliard korun. Jde o dluhopisy, které vydala v roce 2014 společnost New World Resources (NWR), jež je majitelem OKD, a společnost OKD za ně ručila. 
 Louda už v úterý řekl, že důvody, proč pohledávky Citibank neuznal, nechce komentovat, ale že pohledávek, které popírá, je více. Neuznal například pohledávku za více než 2,6 miliardy korun, kterou přihlásil Otakar Černý z Havířova.
Jde o údajné zneužití zlepšovacího návrhu, podle Černého se firma neoprávněně obohacovala, když využila jeho návrh na zpracování uhelných kalů. 
 Server ihned uvedl, že se svými pohledávkami příliš neuspěla ani slezská města. Karviná přihlásila pohledávky za 234,7 milionu korun, Louda jí ale uznal pouze 40,6 milionu. Stonava uspěla jen v pětině požadavků v hodnotě 100 milionů a Orlové uznal insolvenční správce jen pohledávky za 5,7 milionu korun, nárokovala přitom 40,7 milionu. 
<figure id="attachement_7867" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg" alt="Důl paskov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Louda neuznal ani pohledávky za 409 milionů korun za smluvní pokuty, které přihlásila společnost Metalimex Petra Otavy mladšího. Ve spojení s obchodníkem s uhlím Petrem Pauknerem a lobbistou Martinem Ulčákem chce získat společnost OKD, pokud projde konkurzem. 
 Největším uznaným věřitelem tak je aktuálně skupina Advanced World Transport (AWT), která přihlásila pohledávky dohromady za více než 460 milionů korun. AWT je spolu s českým státem (Českou správou sociálního zabezpečení) a zdravotní pojišťovnou Revírní bratrská pokladna členem prozatímního věřitelského výboru OKD. 
 Pohledávkami se bude zabývat přezkumné jednání. Původně bylo nařízeno na 9. srpna, avšak soudce dnes termín změnil na 10. srpna. V tento den se měla konat schůze věřitelů, jejíž termín soudce posunul o den na 11. srpna. 
<figure id="attachement_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-725x483.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 OKD podala v květnu sama na sebe insolvenční návrh, ve kterém uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům celkem více než 17 miliard korun, své závazky nedokáže splácet a její majetek nemá hodnotu ani sedmi miliard.
Přihlásilo se více než 500 věřitelů. V dolech OKD se dál těží uhlí, pracuje tam nyní i s dodavatelskými pracovníky asi 12.000 lidí. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích. 
 O budoucnosti OKD bude rozhodovat věřitelský výbor. Insolvenční řízení může skončit reorganizací či konkurzem. Při konkurzu je zpeněžen veškerý majetek dlužníka a výtěžek si následně rozdělí věřitelé. V případě reorganizace, kterou navrhuje vedení OKD, společnost nadále funguje podle reorganizačního plánu, který schvaluje věřitelský výbor i soud. Reorganizaci požaduje také moravskoslezská krajská tripartita a k restrukturalizaci se už přiklání i ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Insolvenční správce OKD neuznal pohledávky ministerstva průmyslu

Problém s těžební společností OKD nastal podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) už v 90. letech. Stát tehdy ve firmě ztratil takzvanou divokou privatizací většinový podíl, aniž získal odpovídající protihodnotu, řekl dnes poslancům Sobotka v úvodu debaty o někdejší privatizaci OKD, která se nyní ocitla v insolvenci. 
Sobotka ve Sněmovně podrobně popisoval kroky státu od začátku 90. let ohledně OKD, jejíž veškerý majetek včetně bytového fondu byl podle něho nejprve vložen do akciové společnosti.
Následně byly dány dvě pětiny akcií do kuponové privatizace, aniž stát získal nějaké peníze, další části akcií byly převedeny na obce a do restitučního fondu, uvedl Sobotka. Stát pak držel podle něho zhruba 52 procent.
<blockquote>
&#8222;Až později se ukázalo, že rozdělení akcií mezi drobné akcionáře přispělo k vytěsnění státu,&#8220; uvedl premiér.
</blockquote>
Rozhodující okamžik přišel podle něho v roce 1996, když byl snížen základní kapitál OKD tak, že bylo z oběhu vyřazeno 3,5 milionu kusů akcií. Fond národního majetku za ně získal podle Sobotky 3500 korun, státní podíl se ale snížil zhruba na 46 procent.
<blockquote>
&#8222;Snížení kapitálu bylo provedeno jednostranně. Stát se na základě vlastních rozhodnutí zbavil většiny akcií bez toho, aby získal jakoukoli protihodnotu,&#8220; podotkl Sobotka.
</blockquote>
<figure id="attachement_13553" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/hornici_2-725x484.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/hornici_2-725x484.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Stát měl s obcemi podle něho stále většinu akcií, už o rok později drobní akcionáři, obce a restituční fond prodávali podíly tehdejší Investiční a poštovní bance pro neznámého majitele.
Sobotka mluvil o typickém případu takzvané divoké privatizace. V roce 1998 podle Sobotky definitivně zmizela naděje státu na obnovení vlivu v OKD, většinový podíl získala firma Karbon Invest za 2,4 miliardy korun.
Někteří poslanci zpochybňují privatizaci menšinového státního podílu v OKD, o níž rozhodla v září 2004 vláda Stanislava Grosse, ve které byl Sobotka ministrem financí. Chtějí parlamentní vyšetřovací komisi a například předseda poslanců opozičního Úsvitu Marek Černoch volá po tom, aby Sobotka nesl politickou odpovědnost.
<figure id="attachement_22461" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču-725x483.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču-725x483.jpg" alt="Těžba černého uhlí" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Sobotka zdůraznil, že cena za zbytkový podíl byla vyšší, než stanovily posudky a než uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Stát neprodával jednotlivé součásti majetku, nemovitosti nebo jednotlivé dceřiné společnosti, upozornil premiér. Také Evropská komise v roce 2006 nedospěla k závěru, že by se při prodeji akcií jednalo o nepovolenou veřejnou podporu, dodal.
Stát prodal zbytkový podíl OKD většinovému vlastníkovi firmy, společnosti Karbon Invest, za 4,1 miliardy korun. Úsvit poukazuje na to, že následný posudek určil čistou hodnotu majetku OKD na 52 miliard korun. Případem se od loňského října zabývá soud.

Společnosti

Sobotka: Problém s privatizací OKD nastal už v 90. letech

Podmínkami úpadku těžební společnosti OKD se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci, ke kterému se kvůli předběžnému opatření ostravského krajského soudu odvolala společnost New World Resources (NWR). Vlastníkovi OKD se nelíbí údajné omezení výkonu jeho akcionářských práv, které podle předběžného opatření mají podléhat předchozímu souhlasu věřitelského výboru. O způsobu řešení úpadku společnosti OKD, která má miliardové dluhy, soud zatím nerozhodl. ČTK dnes informaci získala z insolvenčního rejstříku.
Odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci podala společnost NWR prostřednictvím právní kanceláře White &amp; Case na začátku června. Právníci NWR se v odvolání domáhají zrušení části předběžného opatření ohledně rozhodování valné hromady či jediného společníka OKD. Krajský soud totiž v květnovém předběžném opatření stanovil podmínku, že i v těchto případech je nutný souhlas prozatímního věřitelského výboru nebo insolvenčního soudu.
&#8222;Žádný právní předpis aplikovatelný na situaci dlužníka (OKD) nestanoví, že k účinnosti rozhodnutí valné hromady či jediného akcionáře v její působnosti je zapotřebí souhlasu insolvenčního soudu či prozatímního věřitelského výboru,&#8220; upozornili v odvolání právníci OKD, podle kterých jsou předběžných opatřením omezena akcionářská práva společnosti NWR.
<figure id="attachment_22461" style="width: 775px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču.jpg"><img class="size-full wp-image-22461" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču.jpg" alt="Těžba černého uhlí" width="775" height="516" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Těžba černého uhlí</figcaption></figure>
Ostravský krajský soud předběžné opatření, kterým výkon akcionářských práv NWR podřídil souhlasu prozatímního věřitelského výboru či soudu, v květnu zdůvodnil tím, že hrozí střet zájmů. Firmy z mezinárodní skupiny Ad Hoc Group (AHG), která podle soudu &#8222;v konečném důsledku ovládá společnost NWR a tím nepřímo i OKD, jsou totiž zároveň hlavními věřiteli těžební společnosti.
&#8222;Skupina AHG je tak na jedné straně sdružením ovládajícím dlužníka a na straně druhé největším věřitelem dlužníka. Zájmy osob ovládajících dlužníka a dlužníka tak mohou být ve vzájemném konfliktu,&#8220; stojí v usnesení ostravského krajského soudu.
OKD je v úpadku od počátku května. Insolvenční návrh na sebe podala sama. Uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům přes 17 miliard Kč a závazky není schopna splácet, protože její majetek nedosahuje ani sedmi miliard.
Společnost se dostala do existenčních potíží kvůli klesajícím cenám uhlí a předluženosti. V dolech OKD se dál těží uhlí. Firma má zhruba 9800 vlastních zaměstnanců, asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Vláda se zabývá otázkou, zda a kolik peněz stát firmě půjčí, aby měla na výplaty horníkům.
Autor úvodní fotografie: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:OKD_Ostrava_20080203.jpg" target="_blank">Petr Štefek</a>

Úpadkem OKD se bude kvůli odvolání NWR zabývat vrchní soud

Těžební společnosti OKD se v současnosti daří těžit a prodávat uhlí nad plánované limity. Tvrdí to její provozní ředitel Pavel Hadrava. Firma, která je od počátku května v insolvenci, podle něj od ledna prodala ze skládek 450.000 tun uhlí. Insolvenční návrh na sebe podala sama firma. Uvedla, že dluží nejméně 650 věřitelům přes 17 miliard Kč a závazky není schopna splácet, protože její majetek nedosahuje ani sedmi miliard.
&#8222;Daří se nám překračovat plán v těžbě i v prodeji uhlí,&#8220; řekl Hadrava. Na začátku roku měla OKD na skládkách uloženo 800.000 tun uhlí, nyní to je podle něj 350.000 tun. Podle Hadravy je těžba a prodej jediná cesta, jak provoz OKD zachovat.
<blockquote>
&#8222;Buď budeme těžit a budeme za to mít peníze, nebo končíme,&#8220; řekl provozní ředitel.
</blockquote>
Domnívá se také, že za květen nebude provoz OKD ztrátový. &#8222;Troufám si říct, že za květen můžeme být na nule. Je to dané i tím, že situace je velmi mimořádná. Z finančního hlediska se řeší jenom platby nutné pro bezpečnost a provoz. Nechci z toho proto dělat závěry, že květen je mustr, který bude fungovat v průběhu celého roku,&#8220; řekl Hadrava.
Vedení firmy se podle něj podařilo stabilizovat finanční toky tak, aby lidé dostali zaplaceno.
<blockquote>
&#8222;Uděláme vše pro to, abychom měli peníze na výplaty. V současné době nám nikdo nepomáhá. Kolik uhlí si vykopeme a prodáme, tak tolik peněz máme,&#8220; řekl.
</blockquote>
OKD zaměstnává zhruba 9800 vlastních zaměstnanců, asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích.
<figure id="attachment_7867" style="width: 711px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg"><img class="size-full wp-image-7867" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg" alt="Důl paskov" width="711" height="516" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Důl Paskov OKD</figcaption></figure>
Společnost OKD se dostala do existenčních potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i své předluženosti. Soudu se už přihlásilo přes 170 věřitelů a ohlásili pohledávky dohromady za víc než 11 miliard korun.
Největší pohledávky, za více než deset miliard korun, u soudu přihlásila londýnská banka Citibank, která je agentem držitelů dluhopisů. Do insolvenčního řízení se přihlásí i město Karviná, která bude požadovat zhruba 200 milionů korun.
Tato suma vyplývá ze smlouvy mezi městem a OKD z roku 2010, která řeší příspěvek OKD na rozvoj města a podporu kultury a sportu do roku 2020. Podobně to udělala i města Orlová a Doubrava.
Majitelem OKD je společnost New World Resources (NWR), kterou vlastní skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta je zřejmě také hlavním věřitelem OKD. Předseda představenstva a generální ředitel OKD Dale Ekmark už dříve uvedl, že 13 ze 17 miliard korun dluhů OKD jsou závazky v rámci skupiny.

Uhlí nyní těžíme i prodáváme nad plán, říká provozní ředitel OKD

Krajský soud v Ostravě vyhověl žádosti o ustavení předběžného věřitelského výboru těžební společnosti OKD, která je v úpadku. Řízení by se tím mělo urychlit. Není ještě jasné, kdo ve výboru bude. Na tiskové konferenci ve Frýdku-Místku to dnes řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
<blockquote>
&#8222;To znamená, že to poběží rychleji než od 10. srpna (v tento den bude schůze věřitelů). Je samozřejmě otázkou, kdo všechno tam zasedne. Každopádně tam zasedne stát, správa sociálního zabezpečení, protože ta má již pohledávku více než 74 milionů korun,&#8220; řekl ministr Mládek. 
</blockquote>
Velkou otázkou podle něj je, zda ve výboru budou zástupci společnosti Ad Hoc Group (AHG), které patří firma New World Resources (NWR), jež je majitelem OKD.
<blockquote>
&#8222;Oni mají konflikt zájmu, jsou zároveň majitelé i věřitelé. Ale to bude na rozhodnutí soudu,&#8220; řekl Mládek.
</blockquote>
<figure id="attachment_13178" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2.jpg"><img class="size-large wp-image-13178" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2-1024x652.jpg" alt="Důl Paskov" width="1024" height="652" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Důl Paskov. Zdroj: OKD</figcaption></figure>
Vláda podle něj předpokládá, že insolvenční správce s podporou dočasného věřitelského výboru učiní kroky, které zajistí financování OKD na nejbližší dobu tak, aby bylo na výplaty a odstupné pro případně propouštěné horníky.
&#8222;Insolvenční správce oslovil asi 70 subjektů a zjistil, že financování ze soukromého sektoru nedostane. Čili on musí teď udělat další věc, obrátit se na stát a sdělit, jakou má představu jak zajistit fungování OKD v nejbližší době a také celkové řešení insolvence,&#8220; řekl Mládek.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zopakoval, že vláda usiluje o to, aby doly zůstaly v chodu, sociální dopady situace v OKD byly v Moravskoslezském kraji co nejmenší a aby útlum těžby byl rozložen do několika let.
<blockquote>
Místopředseda Sdružení hornických odborů OKD Štefan Pinter řekl, že mezi zaměstnanci roste napětí. &#8222;Jsou schopni hodně věcí pochopit, ale nepochopí, a myslím si, že to je zásadní, kdyby nedostali výplatu,&#8220; řekl Pinter.
</blockquote>
V takovém případě se odboráři obávají možných nepokojů. Podle Pintera odbory vítají ustavení předběžného věřitelského výboru.
<figure id="attachment_22911" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1.jpg"><img class="size-large wp-image-22911" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/tz_okd_prekop_mensi1-1024x683.jpg" alt="Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov" width="1024" height="683" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Nejdelší tunel v Česku propojující doly Karviná a Darkov zdroj: okd.cz</figcaption></figure>
OKD zůstává v provozu, v dolech se dál těží uhlí. Firma má nyní zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích.
OKD má existenční problémy kvůli klesajícím cenám uhlí, podle analytiků ale i kvůli vysokému zadlužení.
V insolvenčním návrhu, který uhelná společnost sama na sebe podala, OKD uvedla, že má více než 650 věřitelů a dluží přes 17 miliard korun, které nedokáže splácet. Majetek firmy nedosahuje hodnoty ani sedmi miliard korun. Do insolvenčního řízení už se se svými pohledávkami přihlásilo pět sto věřitelů, kteří po OKD chtějí celkem více než deset miliard korun.

Uhlí

OKD: Úpadek bude řešit předběžný věřitelský výbor

Finančník Pavel Tykač nabídl, že odkoupí černouhelnou společnost OKD. Novinářům to po dnešním jednání o situaci ve firmě řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Horničtí odboráři doplnili, že Tykač je součástí skupiny, kterou kromě něj tvoří oni a podnikatel René Holeček. Skupina má vedle koupě OKD zájem o pohledávky současných majitelů firmy.
<blockquote>
&#8222;Našim společným zájmem je podílet se na přípravě restrukturalizačního plánu s cílem zajistit co možná nejplynulejší fungování OKD, zajištění maximální možné zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro další existenci OKD v řádu roků,&#8220; uvedl dnes předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel.
</blockquote>
Tykač, který ovládá skupinu Czech Coal Group, která těží <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>hnědé uhlí</a> v severních Čechách, uvedl, že nejde zdaleka jen o peníze, ale o zachování celého oboru.
<blockquote>
&#8222;Kdybych nebyl přesvědčen o tom, že minimálně část OKD může existovat, tak bych nabídku odborů účastnit se na tomto projektu s díky odmítl,&#8220; uvedl Pavel Tykač.
</blockquote>
OKD na sebe na začátku května podala insolvenční návrh. Firma dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje hodnoty sedmi miliard korun.
<figure id="attachment_22461" style="width: 775px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču.jpg"><img class="size-full wp-image-22461" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču.jpg" alt="Těžba černého uhlí" width="775" height="516" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Těžba černého uhlí</figcaption></figure>
Krajský soud v Ostravě následně vyhlásil úpadek firmy. Do insolvenčního řízení se už se svými pohledávkami přihlásilo 50 věřitelů, kteří po OKD chtějí celkem více než deset miliard korun.
<h2>Věřitelem OKD je i český stát, firma nezaplatila část pojištění</h2>
Stát se stal věřitelem černouhelné společnosti OKD, firma totiž nezaplatila část sociálního pojištění. Novinářům to dnes řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
Pohledávka podle něj činí zhruba 70 milionů korun. Stát by se tak mohl stát členem věřitelského výboru, který by se v případě reorganizace OKD podílel na řízení firmy.
Odborový předák Josef Středula uvedl, že to, zda horníci dostanou květnovou výplatu, je věcí insolvenčního správce. Pokud by se tak nestalo, nevyloučil protesty.
<blockquote>
&#8222;Ze sociální správy přišla informace, že OKD zaplatilo sociální pojištění za platy zaměstnanců jenom zčásti, jenom tu menší část, kterou takzvaně platí zaměstnanec sám, a nikoliv tu část, kterou platí zaměstnavatel,&#8220; uvedl Mládek. 
</blockquote>
Dodal, že stát tyto pohledávky u insolvenčního správce samozřejmě přihlásí.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-7867" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/dul-Paskov.jpg" alt="Důl paskov" width="711" height="516" /></a>
Podle Středuly nemá dluh OKD na sociálním pojištění žádný vliv na zaměstnance firmy. &#8222;Je to vztah České správy sociálního zabezpečení vůči té firmě, žádné nároky týkající se zaměstnance v tom nejsou narušeny,&#8220; podotkl.
Odboráři na dnešním jednání o OKD, kterého se kromě ministrů a odborů zúčastnil například moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD), upozornili také na to, že není jasné, zda horníci dostanou výplatu za měsíc květen. Pokud by své peníze nedostali, hrozí podle Středuly nekontrolovatelné protesty.
<blockquote>
&#8222;Může se stát, že ty protesty potom budou velmi nebezpečné a možná i částečně nekontrolovatelné,&#8220; varoval. 
</blockquote>
Odboráři podle Středuly vznesli na jednání také několik dalších připomínek. Chtějí například zajistit, aby se nezhoršovala bezpečnost práce horníků.

OKD: Tykač, Holeček a odboráři nabídli odkoupení OKD

Těžební společnost New World Resources (NWR) dnes neoznámí hospodářské výsledky za první čtvrtletí. Firma vlastnící černouhelnou OKD, která je v úpadku, to oznámila na svých internetových stránkách. Dnešní den jako datum zveřejnění čtvrtletních čísel vyplýval z finančního kalendáře podniku. NWR v pondělí zopakovala, že pravděpodobným dopadem současné situace OKD bude to, že celá skupina NWR bude rozpuštěna.
OKD na sebe na začátku května podala insolvenční návrh, protože dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje hodnoty ani sedmi miliard korun. Minulé pondělí pak vyhlásil Krajský soud v Ostravě úpadek firmy.
<blockquote>
&#8222;Vzhledem k nedávným událostem ve skupině NWR souvisejícím s podáním insolvenčního návrhu na OKD není NWR v pozici, aby oznámila své výsledky za první čtvrtletí 2016,&#8220; uvedl dnes mluvčí NWR Radek Němeček.
</blockquote>
Analytik Petr Hlinomaz možnost nezveřejnění výsledků předpokládal. Je podle něj otázkou, zda ve chvíli, kdy se OKD nachází v insolvenci, používat v účetním obraze předpoklad &#8222;going concern&#8220;, tj. pokračujícího fungování v budoucnu. &#8222;Může nastat situace, že společnost sestavení čtvrtletní účetní závěrky odloží,&#8220; předpověděl.
<figure id="attachment_13178" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2.jpg"><img class="size-large wp-image-13178" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/ms_dul_paskov_noc2-1024x652.jpg" alt="Důl Paskov" width="1024" height="652" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Důl Paskov. Zdroj: OKD</figcaption></figure>
Analytik Fio banky Jan Raška naproti tomu očekával, že firma čtvrtletní čísla oznámí. Podle jeho informací NWR i přes pozastavení obchodování na pražské burze nadále má informační povinnosti. &#8222;Očekávám, že vedle samotných čísel budou ve zprávě shrnuty nedávné události týkající se insolvence,&#8220; uvedl.
<h2>NWR chce prodat dceřinnou firmu NWR Karbonia</h2>
V pondělí NWR uvedla, že hledá kupce pro dceřinou firmu NWR Karbonia, která měla zastřešovat plánovanou těžbu v dolu Debiensko na jihu Polska. Povolení k těžbě v dolu na 50 let získala NWR v roce 2008, nikdy ale těžit nezačala.
Zájem o firmu vzápětí projevila skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy. Chce si ale nechat předložit podklady a analýzy prokazující uváděné <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/deset-nejvetsich-uhelnych-dolu-na-svete/'>zásoby uhlí</a> v polském dole.
<figure id="attachment_22461" style="width: 775px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču.jpg"><img class="size-full wp-image-22461" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/ču.jpg" alt="Těžba černého uhlí" width="775" height="516" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Těžba černého uhlí</figcaption></figure>
Obchodník s uhlím Petr Paukner naopak o společnost NWR Karbonia zájem nemá. Tvrdí, že povolení k těžbě v Debiensku počítá s tím, že majitel licence začne nejpozději v roce 2018 v dolu investovat.
<blockquote>
&#8222;Nemám o to zájem, protože za současných cen uhlí se nevyplatí do těch dolů investovat,&#8220; řekl v úterý ČTK Paukner.
</blockquote>
NWR už v polovině dubna oznámila, že za první tři měsíce letošního roku vytěžila 1,873 milionu tun uhlí, meziročně zhruba o sto tisíc tun více. Klesly ale ceny, za které uhlí prodávala. Zatímco v loňském prvním čtvrtletí utržila za koksovatelné uhlí průměrně 90 eur za tunu, letos to bylo 76 eur. V případě energetického uhlí se průměrná cena snížila z 56 eur na 47 eur za tunu.
V OKD nyní pracuje zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, 2500 dodavatelských a 200 agenturních. Ohrožena jsou i místa lidí v navazujících profesích. Vláda minulou středu schválila příspěvek pro propuštěné zaměstnance firmy. Horníci by měli dostávat 8000 a ostatní pracovníci 7000 Kč měsíčně. Podpora k překlenutí dopadů útlumu těžby se má vyplácet tři měsíce až pět let.