Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, prodala v zimě 2018/19 mírně více tepla než o rok dříve. Tato zima měla zcela jiný průběh než ta o rok dřív. Loni byl mimořádně studený únor a březen a horký duben i květen, letos byl chladný zejména leden, duben a rekordně chladný květen s průměrným únorem a březnem, řekla dnes ČTK mluvčí podniku Petra Siegerová. 
 Letošní chladný květen ukončil topnou sezonu téměř o měsíc později než loni. <a href='http://oenergetice.cz/technologie/teplo/vyuziti-odpadniho-tepla-pro-vyrobu-elektriny-tepla-a-chladu/'>Výroba tepla</a> byla o 30 procent vyšší, uvedla. 
 Podle platné vyhlášky ministerstva průmyslu trvá topná sezona od začátku září do konce května. Vytápění je možné přerušit nebo omezit dříve, pokud průměrná venkovní teplota vystoupí dva dny po sobě nad 13 stupňů a nečeká se ochlazení. 
<blockquote>
&#8222;Během týdne začneme automaticky odstavovat výměníkové stanice,&#8220; uvedla mluvčí.
</blockquote>
 Podnik bude operativně reagovat na změny počasí a předpokládá spíše ranní a večerní temperování objektů podle aktuální předpovědi počasí. Samozřejmě to platí pouze pro zákazníky, kteří dali souhlas s letním vytápěním, uvedla. 
 Podnik začal temperovat objekty ráno a večer 24. září 2018. Na celodenní vytápění přešel o týden později. V porovnání s předchozím rokem začal topit o 14 dní později. Topnou sezonu obvykle končí kolem poloviny května. 
 Za celý loňský rok podnik vyrobil a dodal téměř 2,8 milionu GJ tepla, meziročně mírně méně. Roční <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>spotřeba uhlí</a> se pohybuje stále kolem 340.000 tun, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>biomasy</a> firma spaluje asi 235.000 tun a pomáhá jí také spalovna komunálního odpadu.
<figure id="attachement_28939" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/spalovna-5_22826_plzensko_h-800x536.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/spalovna-5_22826_plzensko_h-800x536.jpg" alt="Zevo Chotíkov" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vyšší teploty a sucho se projevily na výrazně vyšší průměrné výhřevnosti biomasy. Palivo bylo sušší a mělo větší výhřevnost. Teplárna tak spotřebovala méně biomasy, ale přitom z ní vyrobila stejně tepla jako minulou sezonu. 
 Plzeňská teplárenská drží ceny tepla od roku 2015. Lidé platí 513 Kč/GJ včetně DPH. Nižší cenu tepla než Plzeň má v ČR jen Hradec Králové, tedy Elektrárna Opatovice. Ve firmě má od loňského listopadu 35procentní podíl společnost miliardáře <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a> EP Infrastructure, zbytek drží město.

Teplárenství

Plzeňská teplárenská dodala v zimě meziročně mírně více tepla

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil fúzi městské společnosti Plzeňská teplárenská (PT) s Plzeňskou energetikou (PE) patřící do skupiny EPH miliardáře <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>. Úřad to dnes uvedl v tiskové zprávě. Po spojení obou firem zanikne společnost Plzeňská energetika a její majetek přejde do společnosti Plzeňská teplárenská. Kontrolovat ji mají společně Statutární město Plzeň a společnost EP Infrastructure. Komunální plzeňští politici rozhodnutí antimonopolního úřadu vítají. 
<blockquote>
&#8222;Úřad spojení povolil, neboť společnosti PT a PE si vzhledem ke geografickému vymezení relevantních trhů s centrálním zásobování teplem v rámci svých rozvodných sítí nekonkurují, a dále vzhledem k věcné regulaci cen tepla Energetickým regulačním úřadem,&#8220; uvedl předseda úřadu Petr Rafaj.
</blockquote>
 Podle zjištění úřadu spojení obou firem nepocítí ani koncoví zákazníci, ani případné další podniky dodávající teplo do <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/rozvodne-site-tn-it-tt/'>rozvodné sítě</a> Plzeňské teplárenské. Spojení neovlivní hospodářskou soutěž neovlivní ani v oblasti výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny. 
<figure id="attachement_32553" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png" alt="Plzeňská teplárenská zdroj:www.zelene-mesto.eu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>
&#8222;Považuji to jednoznačně za velký úspěch. Byl to strategický projekt Plzně, který je důležitý zejména v době rozkolísanosti na českém i evropském energetickém trhu. Dává do budoucna stabilitu pro další rozvoj PT. Za město bych podtrhl to, že výsledek jednání je nastaven tak, že Plzeň bude mít zásadní vliv na ceny tepla,&#8220; řekl primátorův náměstek a podle nové koaliční dohody budoucí primátor Plzně Martin Baxa (ODS).
</blockquote>
 Potvrzení fúze uvítal i Michal Vozobule zatím z opoziční TOP 09. 
<blockquote>
&#8222;My jsme to podpořili, protože si myslíme že dává ekonomicky smysl a že bude pro Plzeň a její občany do budoucna výhodná,&#8220; uvedl.
</blockquote>
 EP Infrastructure ze skupiny EPH získá v Plzeňské teplárenské podíl 35 procent, zbylých 65 procent zůstane městu.
Plzeňská energetika má váhu 27procentního podílu, a tak za zbylých osm procent akcií dá EPH městu 604 milionů korun, jimiž Plzeňská teplárenská sníží zadlužení na méně než polovinu. Nová <a href='http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/'>spalovna odpadu</a> bude součástí spojené firmy.

ÚOHS dal zelenou spojení Plzeňské teplárenské s Plzeňskou energetikou

Fúze městské firmy Plzeňská teplárenská s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře <a href="http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/">Daniela Křetínského</a> má být uzavřená do konce září, dokdy by měla být zapsána v obchodním rejstříku. Vliv spojení firem na další subjekty na trhu ČR i města musí ještě prozkoumat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podklady by měly být připravené v červnu, v červenci Plzeň a EPH podají na ÚOHS návrh na zahájení řízení a obě firmy očekávají rozhodnutí úřadu zhruba v září, řekl dnes ČTK právník teplárny Robert Varga. 
<blockquote>
&#8222;Poté bychom hned podali návrh na zápis fúze do rejstříku a k výmazu firmy Plzeňská energetika,&#8220; uvedl.
</blockquote>
Hotová už je změna stanov kvůli přeměně akcií z listinných na zaknihované a budou valné hromady obou firem. Pokud se fúze zapíše do 30. září, bude už letos zpracována konsolidovaná účetní uzávěrka spojeného podniku.
Teplárenská měla loni čistý zisk 211 milionů Kč a výnosy 2,37 miliardy Kč. Energetika si vydělala 90 milionů korun při tržbách 940 milionů Kč.
<blockquote>
&#8222;Konsolidovaný zisk za obě firmy by měl být výrazně lepší. Jedna a jedna by tomto případě mělo být 2,3 nebo 2,5,&#8220; uvedl šéf představenstva teplárny Tomáš Drápela.
</blockquote>
Podle něj je letos docela dobrý obchod s elektřinou a hospodaření koresponduje s předchozími roky. Za teplárnu lze očekávat 250 až 300 milionů zisku, řekl Drápela.
Podle něj budou největší synergie fúze v co nejefektivnějším nastavení obou velkých zdrojů tak, aby vytápění Plzně bylo co nejekonomičtější a aby se spálilo co nejméně uhlí.
Na funkčním technickém propojení obou firem teď pracují jejich managementy. O propouštění provozních pracovníků se neuvažuje, synergie se mohou výhledově najít v obslužném personálu. Obě firmy mají teď dohromady 520 lidí.
Teplárna zpracuje ročně zhruba 400.000 tun uhlí a Plzeňská energetika asi 150.000 tun. Drápela věří, že se uhlí ušetří. Do systému se více zapojí nová <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/">spalovna odpadu</a>. Spojená firma ušetří také za nákupy emisních povolenek, jejichž ceny výrazně rostou.
<blockquote>
&#8222;Vinou toho, co se děje na trhu, se musí systém vytápění v Plzni změnit,&#8220; řekl.
</blockquote>
K 1. říjnu má mít spojená firma jednotné účetnictví, centrální nákup a informační systém. Oba provozy pojedou v první fázi beze změn.
<blockquote>
&#8222;A od nové topné sezony budeme hledat optimalizaci procesu, tedy kdy, jak a co bude topit. Kromě úspory uhlí vznikne dvakrát tak velký zdroj na trhu s elektřinou. Díky skupině EPH to přinese významné a zajímavé efekty,&#8220; uvedl Drápela.
</blockquote>
Podle něj nepůjde o společný podnik.
<blockquote>
&#8222;Teplárenská pohlcuje Plzeňskou energetiku, akorát představenstvo nebude pětičlenné, ale sedmičlenné,&#8220; řekl.
</blockquote>
Zatím neřešilo pozici generálního ředitele. EP Infrastructure ze skupiny EPH získá v Plzeňské teplárenské podíl 35 procent, zbylých 65 procent zůstane městu. Plzeňská energetika má váhu 27procentního podílu, a tak za zbylých osm procent akcií dá EPH městu 604 milionů korun, jimiž Plzeňská teplárenská sníží zadlužení na méně než polovinu. Nová spalovna odpadu bude součástí spojené firmy.
Václav Prokš dvd

Fúze Plzeňské teplárenské s Plzeňskou energetikou má být do září

Zastupitelé Plzně schválili dnes fúzi stoprocentně městské Plzeňské teplárenské s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>. Jeho skupina tak získá ve společné firmě, která vznikne v lednu příštího roku, 35 procent akcií a zbytek bude stále držet město. Křetínského holding, který bude mít v představenstvu nové firmy čtyři ze sedmi křesel, garantuje lidem současné ceny tepla po tři roky od zápisu fúze do obchodního rejstříku, řekl dnes zastupitelům náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS. 
 EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu 27procentního podílu. Za zbylých osm procent akcií dá městu 604 milionů Kč v hotovosti, jež využije Plzeňská teplárenská ke snížení zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do podniku celou Plzeňskou teplárenskou s novou spalovnou odpadu. 
 ODS spolu s koaliční ČSSD hlasovala pro fúzi, proti ale byli dva sociální demokraté. Pro spojení s EPH, tedy jeho společností EP Infrastructure a.s., bylo 30 ze 42 přítomných zastupitelů, 12 jich bylo proti a nikdo se nezdržel. Pět zastupitelů na jednání nepřišlo.

Zastupitelé Plzně dnes schválili fúzi Plzeňské teplárenské s EPH

V Plzni vznikla občanská iniciativa Teplárna Plzni, která chce zabránit připravované fúzi městské firmy Plzeňská teplárenská s Plzeňskou energetikou z holdingu EPH <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>. Usiluje o zachování plzeňské teplárny ve výlučném vlastnictví města, uvedli dnes v tiskové zprávě zástupci iniciativy Josef Rajtmajer a Pavel Růžička. Fúzi mají schvalovat zastupitelé města 24. května. 
 Iniciativa Teplárna Plzni požaduje, aby strany, které fúzi podporují, kandidovaly s tímto programem v podzimních komunálních volbách a nechaly o tak významném kroku rozhodnout voliče. Navrhne to zastupitelům. Teplárna Plzni dále tvrdí, že informovanost občanů o prodeji teplárny je minimální a chce jim poskytovat více informací na <a target="_blank" href="http://www.teplarnaplzni.webnode.cz"> www.teplarnaplzni.webnode.cz </a> a na <a target="_blank" href="http://www.facebook.com/teplarnaplzni"> www.facebook.com/teplarnaplzni </a> . 
<blockquote>
&#8222;Teplo je strategická komodita, kterou by po vzoru zemí západní Evropy měl vlastnit stát, popřípadě obce. Je tedy v zájmu města zachovat současný stav, kdy je teplárna v jeho stoprocentním vlastnictví, tedy přesně tak, jak strany před posledními volbami slibovaly,&#8220; uvedla iniciativa.
</blockquote>
 Podle ní může fúze prodražit teplo, teplou vodu, svoz i likvidaci odpadu. 
 Podle záměru města a miliardáře Daniela Křetínského, který už schválili zastupitelé v prosinci, se k 1. lednu 2019 vytvoří společný podnik, v němž EPH získá 35procentní podíl a zbytek bude města. Nyní se dokončuje projekt fúze a akcionářská dohoda, které mají ze devět dnů schvalovat zastupitelé.
EPH má vložit do firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu 27procentního podílu. Zbylých osm procent akcií uhradí EPH hotově 500 miliony korun, které využije městská teplárna na snížení současného zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do podniku firmu Plzeňská teplárenská s novou spalovnou odpadu. 
<figure id="attachement_32553" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png" alt="Plzeňská teplárenská zdroj:www.zelene-mesto.eu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Existovala i varianta, aby teplárna šla samostatnou cestou. Musela by ale kvůli novým emisním limitům EU do poloviny roku 2021 modernizovat dva kotle za 1,5 miliardy Kč. Spojením s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na třetinu. 
 V představenstvu společné firmy má mít město tři členy, z nichž jeden bude předsedou. Zbylé čtyři navrhne EPH; Křetínský chce mít možnost rychle manažersky rozhodovat o provozu bez nutnosti politických dohod. Ve 12členné dozorčí radě bude mít město polovinu členů včetně předsedy a místopředsedy, dvě místa obsadí EPH a zbytek zaměstnanci. 
 Loni v listopadu oznámila KSČM Plzeňského kraje, že chce vyhlásit místní referendum kvůli připravované fúzi. Shání podpisy pod petici. K vyhlášení plebiscitu jich potřebuje přes 17.000, desetiny obyvatel Plzně.

Občanská iniciativa chce zabránit fúzi Plzeňské teplárenské s EPH

Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, dálkově řídí 80 procent dodávek tepla. Městská firma, která obsluhuje 862 výměníků v hlavních čtyřech městských obvodech, vytápí 50 000 bytů ve stosedmdesátitisícové Plzni. Díky nonstop dispečinku i pohotovostní službě odstraní poruchy na dálku nebo na místě do několika hodin. Servisní práce jsou zahrnuty v ceně tepla, která je trvale jedna z nejnižších v ČR, řekla ČTK manažerka komunikace Petra Siegerová. Díky tomu se od centrálního zdroje žádní zákazníci neodpojují. 
Dálková obsluha výměníků, dispečink a bezplatná zákaznická linka jsou další chytrá řešení konceptu Smart City, jimiž Plzeň zjednodušuje život občanům.
<blockquote>
&#8222;Dispečink vidí okamžitě všechny problémy. V 80 procentech může okamžitě dálkově zvýšit teplotu nebo na místo vyšle pohotovost,&#8220; řekl obchodně technický ředitel Jakub Vojta.
</blockquote>
Servisních zásahů je podle něj minimum, což je dáno průběžnou údržbou a investicemi do <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">distribuční sítě</a>.
Teplárna drží ceny tepla od roku 2015. Lidé platí 513 Kč/GJ včetně DPH. Nižší cenu tepla než Plzeň má v ČR jen Hradec Králové, tedy Elektrárna Opatovice. Díky této stabilitě se od centrálního zdroje tepla zatím žádný zákazník neodpojil.
<blockquote>
&#8222;Naopak poslední roky se ročně připojí 30 až 40 nových, tedy činžáků a bytových domů, třeba na Slovanech a v centru, řekl Vojta. Stabilní ceny tepla podporují dlouhodobé kontrakty na uhlí a fakt, že firma není závislá na výkyvech komodit jako je plyn. 
</blockquote>
V plzeňských panelových domech zatím nehrozí, že by si lidé budovali plynové kotelny v kočárkárnách nebo sklepích. &#8222;Je ale nutné udržet stabilní nízkou cenu tepla a informovat spotřebitele o tom, že s teplárnou mají v ceně úplně všechno a nemusí zajišťovat revize kotlů a řešit poruchy,&#8220; řekl Vojta.
Podle něj už se například tři firmy odpojily od <a href="http://oenergetice.cz/technologie/teplo/tepelna-cerpadla/">tepelných čerpadel</a> a připojily na teplárnu. Zjistily, že čerpadla nejsou jen o levném provozu, ale také hodně o servisu, který musí platit, uvedl. Díky novým zákazníkům prodeje tepla v Plzni neklesají.
Teplárna začíná naplno topit poté, kdy je průměrná teplota dva dny po sobě 13 stupňů a méně. Loni to bylo od 14. září. Posledním studeným rokem byl rok 2010, kdy byl sníh až do dubna. V dalších letech se teplota zvyšovala, nejtepleji bylo v roce 2015.

Plzeňská teplárenská řídí 80 % svých dodávek tepla dálkově

KSČM Plzeňského kraje chce vyhlásit místní referendum kvůli připravované fúzi městské teplárny v Plzni s holdingem EPH miliardáře <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>. Shání podpisy pod petice. K vyhlášení plebiscitu jich potřebuje přes 17.000, což reprezentuje desetinu obyvatel Plzně. KSČM protestuje proti vyvedení Plzeňské teplárenské z majetku města, řekli dnes novinářům mluvčí krajského výboru strany Richard Pokorný a jeho předseda Miroslav Kavij. 
 Zastupitelé města budou 14. prosince rozhodovat, zda půjde teplárna samostatnou cestou a uhradí do roku 2021 modernizaci za 1,5 miliardy korun, nebo se spojí s EPH.
Křetínského holding, který už vlastní druhého největšího výrobce tepla a elektřiny ve městě, Plzeňskou energetiku, má podle záměrů vedení města získat v nově vytvořeném společném podniku maximálně 35procentní podíl. Po spojení s modernizovanou Plzeňskou energetikou by náklady na obnovu teplárny, nutné kvůli novým emisním normám EU, klesly na třetinu. 
<blockquote>
&#8222;Jednoznačně odmítáme jakoukoliv změnu ve vlastnictví či postavení Plzeňské teplárenské, která by znamenala přechod této společnosti nebo její části do soukromých rukou,&#8220; napsali komunisté na leták, který distribuují po regionu s hlavičkou Teplárna patří Plzni a zisky z ní jejím občanům.
</blockquote>
 Žádají občany, aby se připojili k petici zastupitelstvu a pod návrh na uspořádání referenda. 
 Podle Křetínského vyjádření z konce června by měl společný podnik vyšší &#8222;turbínovou i kotelní kapacitu&#8220; a bude významnějším hráčem na trhu elektřiny. Společně by měl dlouhodobě nakupovat levnější uhlí a lépe řešit případné havárie.
Podle zastupitele Jiřího Bise (ČSSD) mají obě firmy propojenou teplovodní síť a vždy spolupracovaly. Kdyby zůstala teplárna plně městská, byla by jen lokálním zdrojem. 
 Právě pokles cen silové elektřiny a výdaje na emisní povolenky snižují dlouhodobě čistý zisk největšímu dodavateli tepla na západě Čech. Loni klesl o 31 procent na 129 milionů Kč. Městská firma, která prodává teplo za jednu z nejnižších cen v ČR, dává městu do rozpočtu na dividendách desítky milionů ročně, letos 60 milionů Kč.

KSČM nesouhlasí s fúzí teplárny Plzeň s EPH, žádá referendum

V Plzni vzniklo jedno z nejmodernějších výzkumných pracovišť ve střední Evropě, je zaměřené na výzkum jaderné fúze, materiálů, diagnostiku a zkušebnictví pro energetiku. Jde o komplex laboratoří, experimentálních smyček a zařízení, která jsou součástí pětiletého projektu Udržitelná energetika SUSEN. Celkové náklady hlavně na vybavení činily 2,7 miliardy korun, z toho 2,3 miliardy dala EU. Plzeňské pracoviště přišlo zhruba na půl miliardy korun. ČTK to dnes řekl Daneš Burket, ředitel výzkumu a vývoje Centra výzkumu Řež (CVŘ), které se Západočeskou univerzitou laboratoře vybudovalo. 
 SUSEN je jedním z pěti největších projektů financovaných s podporou EU a vlády. Rozsáhlá výzkumná infrastruktura vznikla v Řeži u Prahy a v Plzni. Zaměřuje se na podporu bezpečnosti a životnosti jaderných technologií, vývoj reaktorů čtvrté generace a fúzních reaktorů.
V projektu je zhruba 250 lidí s věkovým průměrem pod 35 let, z nichž je 20 výzkumníků ze světa. Díky unikátním zařízením je CVŘ vyhledáváno partnery a nemusí se nabízet. 
<blockquote>
&#8222;Nejzásadnější je spolupráce s národní laboratoří v americkém Oak Ridge, což jsou projekty, které podporuje americké ministerstvo energetiky a české MPO. Jsme jedním ze dvou pracovišť na světě, která mají zkušenosti s fluoridovou chemií, která je skvělá na separace radioaktivních prvků,&#8220; uvedl Burket.
</blockquote>
 CVŘ má kontrakty s Japonci, podporované japonskou vládou, na vývoj metod likvidace trosek pod fukušimskými reaktory. Dále se centrum podílí na vývoji malých modulárních reaktorů založených na fluoridových solích, které se dají provozovat za vysokých teplot při atmosférickém tlaku, což je mnohem bezpečnější v porovnání s dnešními reaktory. 
 CVŘ si dlouhodobě pronajalo tři budovy Vědeckotechnického parku Plzeň. 
<blockquote>
&#8222;Nejzajímavějším zařízením je elektronové dělo. Dokáže vyvinout tepelný tok 20 megawattů na metr čtvereční, což odpovídá příkonu menšího okresního města. Slouží k testování panelů první stěny mezinárodního fúzního reaktoru ITER, což je zřejmě největší evropský výzkumný projekt,&#8220; uvedl Burket.
</blockquote>
 V Plzni budou testovat panely pro přímý styk s plazmatem o teplotách mnoha milionů stupňů. Panely jsou podle Burketa nejdůležitější. Reaktor už se staví ve Francii. Elektronové dělo, přezdívané HELCZA, je světově unikátní. 
<blockquote>
&#8222;Dále na něm budeme moci testovat lopatky turbín, kotlové trubky a tepelné štíty návratových modulů kosmických lodí,&#8220; řekla Markéta Kryková z projektu SUSEN.
</blockquote>
<figure id="attachement_37440" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/laborotary-close-up-hand-table-56-725x408.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/laborotary-close-up-hand-table-56-725x408.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 V experimentální hale je ještě model části mezinárodního fúzního reaktoru ITER v měřítku 1:1. Na něm budou vědci vyvíjet a technici optimalizovat opravy, sváření a řezání a testovat speciální nářadí včetně robotů. Podle toho budou postupovat pracovníci ITER ve francouzském Cadarache, kde se experimentální <a href='http://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/proc-jsme-stale-30-let-od-zvladnuti-jaderne-fuze-1-dil/'>fúzní reaktor</a> buduje. 
 Dalším významným zařízením je heliová experimentální smyčka určená mimo jiné pro výzkum a vývoj vysokoteplotního heliem chlazeného reaktoru ALLEGRO. Důležitou součástí projektu SUSEN v Plzni jsou laboratoře nedestruktivní defektoskopie. Laboratoře materiálového výzkumu prověřují pevnost, odolnost a životnost kovů či svarů. 
<blockquote>
&#8222;Získáme detailní znalosti o provozu ve vysokých teplotách, pod extrémním tlakem a v agresivním chemickém prostředí. To nám pomůže trvale zajišťovat bezpečnost stávajících zařízení, ale také vyvinout odolnější materiály,&#8220; uvedl šéf výzkumu Josef Strejcius.
</blockquote>
 Václav Prokš dvd

Elektřina

V Plzni vznikl komplex laboratoří zaměřený na výzkum jaderné fúze a materiálů

Plzeňská teplárenská vyplatí letos městu na dividendách téměř 60 milionů korun, což je téměř o 12 milionů méně než loni. Schválila to dnes valná hromada, řekl ČTK předseda představenstva a generální ředitel teplárny Tomáš Drápela. Čistý zisk městského podniku, který je největším dodavatelem tepla na západě Čech, loni klesl o 31 procent na 129,4 milionu Kč. Způsobil to zejména pokračující pokles cen silové elektřiny. Výnosy stoprocentně městské firmy se snížily o více než desetinu na loňských 2,181 miliardy Kč. 
<blockquote>
&#8222;Na tu bídu, která v té české energetice a teplárenství je, tak je to velice uspokojivý hospodářský výsledek. Produkujeme rozumný zisk, který stačí tak maximálně na prostou obnovu. Ale říkám, že jinde v teplárenství je výrazně hůř,&#8220; uvedl Drápela.
</blockquote>
 Letos by mohl být zisk lepší, protože byla dobrá zima, pokud bude chladný podzim. 
 Kvůli poklesu cen elektřiny na trhu firma loni v lednu změnila provoz výrobního zařízení. Kondenzační, tedy elektrárenský způsob nahradila efektivnější, <a href='http://oenergetice.cz/technologie/kogenerace-princip-technologie-a-vyhody/'>kogenerační</a> teplárenskou výrobou tepla a elektřiny. 
 Největší výrobce tepla na západě Čech loni prodal 2748 TJ tepla, meziročně o čtyři procenta více, a utržil za ně 1,03 miliardy Kč. Z toho byty odebraly 1219 TJ, stejně jako předloni, nebytový sektor narostl o sedm procent.
<figure id="attachement_32553" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/pltep-2-725x443.png" alt="Plzeňská teplárenská zdroj:www.zelene-mesto.eu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Průměrná cena tepla bez DPH činila 374 Kč/GJ. Podnik prodal 406,6 GWh elektřiny, meziročně o více než 30 procent méně. Za elektřinu inkasoval 951 milionů Kč. Firma má instalovaný tepelný výkon 530 MW a jmenovitý elektrický výkon 160 MW. 
 Podnik s 294 zaměstnanci, který loni v srpnu zprovoznil spalovnu komunálního odpadu na skládce v <a href='http://oenergetice.cz/teplarenstvi/zevo-chotikov-trnita-cesta-moderni-spalovny-odpadu/'>Chotíkově</a> za 2,1 miliardy Kč, utržil loni za ukládání a likvidaci odpadů 58 milionů Kč. Celkem tvořily tržby za služby 74 milionů Kč, tedy 7,2 procenta tržeb. 
 Z téměř 60milionové dividendy dostane město po zdanění zhruba 50 milionů Kč. Plzeň zatím podle rozpočtových výhledů počítá se současnou dividendou také v dalších letech. Vedení podniku, který připravuje strategii na další desetiletí, o tom bude teď s radnicí znovu jednat.
Pokud městská firma zůstane samostatná, potřebuje šetřit na rozsáhlé investice. Nebude je muset nejméně do sedmi let řešit, pokud se spojí s Plzeňskou energetikou z Energetického a průmyslového holdingu <a href='http://oenergetice.cz/osobnosti-v-cr/budovani-eph-pribeh-daniela-kretinskeho-a-jt-finance-group/'>Daniela Křetínského</a>.

Plzeňská teplárna letos městu vyplatí bezmála 60 milionů korun

ZEVO (Zařízení pro energetické využití odpadů) Chotíkov, které se nachází severně od Plzně, zahájilo tento měsíc plný provoz. Stalo se teprve čtvrtým provozem (další se nachází v <a href="http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/zarizeni-pro-energeticke-vyuzivani-odpadu/energeticke-vyuzivani-odpadc5af/">Praze-Malešicích,</a> v <a href="http://www.sako.cz/stranka/cz/79/energeticke-vyuzivani-odpadu/">Brně</a> a v <a href="http://tmz.mvv.cz/o-spolecnosti/zakladni-informace/">Liberci</a>) tohoto druhu v České republice, ale cesta ke spuštění byla dlouhá a nebyla vůbec jednoduchá.
<h2>Historie plná překážek</h2>
Historie ZEVO Chotíkov se začala psát již v roce 2002, kdy velvyslanectví USA poskytlo grant Plzeňské teplárenské na vypracování studie, která měla prověřit možnosti řešení nakládání s komunálním odpadem v Plzeňském kraji. Závěrem studie v roce 2003 bylo, že je možné spalovat a vyrábět energii z až 100 000 tun odpadu ročně.
V listopadu 2003 se svazek obcí Chotíkov, město Touškov a statutární město Plzeň rozhodují o provozu skládky odpadu Chotíkov. Plzeňská teplárenská tímto rokem začala nakládat s komunálním odpadem, který pochází z města Plzeň a jeho okolí.
Mezi roky 2004 a 2008 probíhá intenzivní debata mezi odpůrci a příznivci celého záměru vybudování spalovny. Odpůrci nejvíce argumentují ekologickými dopady spalovny na okolí. Plzeňská teplárenská po celou dobu držela projekt u ledu kvůli práci na skládce Chotíkov.
Rok 2009 je pro spalovnu zlomový. Plzeňská teplárenská rozhoduje o záměru výstavby spalovny a vybírá ověřenou technologii &#8211; klasický parní kotel s roštovým ohništěm. Všechny vesnice v okolí budoucí spalovny se záměrem souhlasily, ale vesnice Chotíkov to ještě podmínila referendem, které dopadlo ve prospěch výstavby.
V roce 2010 si odpůrci vynutili zpracování vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Po vypracování EIA v plném rozsahu, které si vyžádala Evropská unie, bylo vydáno kladné stanovisko. Vypracování studie zabrzdilo budování spalovny o celé dva roky.
<h2>Výstavba začíná</h2>
V roce 2013 se hlavní investor (Plzeňská teplárenská) rozhoduje o investičním záměru ve výši 2,5 miliardy korun. Ve výběrovém řízení zvítězila firma ČKD Praha DIZ s finální částkou 1,9 miliardy korun. V tom samém roce je položen i základní stavební kámen.
Až do zahájení zkušebního provozu v letošním roce ztratila stavba celkem třikrát stavební povolení. To způsobilo stavební zpoždění a navýšení rozpočtu na 2,1 miliardy korun.
V dubnu 2016 byl <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/spalovna-chotikov-plzen-zacala-se-zpracovanim-odpadu/">zahájen zkušební provoz</a>. Během zkoušek došlo k poslední komplikaci během výstavby spalovny. S firmou <a href="http://oenergetice.cz/teplarenstvi/plzenska-teplarenska-odstoupila-od-smlouvy-s-dodavatelem-spalovny/">ČKD Praha DIZ byla ukončena spolupráce</a> a Plzeňská teplárenská se rozhodla o dokončení stavby vlastními silami se subdodavateli ČKD.
Začátkem října 2016 přešla spalovna do plného provozu. Prozatím stále nemá platné stavební povolení, které ovšem pro provoz nepotřebuje.
<h2>Provozní parametry ZEVO Chotíkov</h2>
Spalovna je koncipovaná jako zdroj kombinované výroby elektřiny a tepla. Výstupy jsou elektrická energie a teplo ve formě horké vody. Elektrická energie se primárně spotřebovává pro vlastní spotřebu a zbytek generované elektrické energie je vyvedena do distribuční sítě 22 kV. Horká voda o parametrech 135 °C/ 70 °C je dodávána do sítě CZT Plzeňské teplárenské přípojkou DN250.
V ZEVO Chotíkov je instalovaný maximální tepelný výkon 22 MWt a celková výroba tepla se předpokládá v objemu 396 769 GJ/rok. Celkový elektrický instalovaný výkon je 10,5 MWe. Vlastní spotřeba elektrické energie činí  18 157 MWh/rok a do sítě bude dodáváno 36 041 MWh/rok.
<h3>Použitá technologie</h3>
<figure id="attachment_28981" style="width: 906px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-28981 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/ZEVO-Chotikov.png" alt="zevo-chotikov" width="906" height="520" /><figcaption class="wp-caption-text">Technologické schéma ZEVO Chotíkov</figcaption></figure>
<ul>
<li>Silniční váhy a kontrola SKO a surovin na vstupu a výstupu pevných zbytků</li>
<li>Bunkr pro SKO, vybavený dvěma drapákovými jeřáby a hydraulickým drtičem 
na rozrušení velkoobjemového odpadu</li>
<li>Roštové ohniště s navazujícím parním kotlem &#8211; spalování komunálního odpadu probíhá na roštovém topeništi, kde je odpad prohříván, sušen, zplyňován, zapalován a odhořívá, uvolněné teplo se předává v systému teplosměnných trubek v kotli s přirozenou cirkulací</li>
<li>Čištění spalin ve složení: 
1) Rozprašovací sušárna s nástřikem odpadní vody &#8211; hlavní funkcí je odpar zahuštěné suspense z praček spalin 
2) Tkaninový filtr &#8211; dochází k zachycování pevných částic ve spalinách 
3) Dvoustupňová pračka spalin, odlučovač kapek a aerosolů &#8211; dochází k zachycení rozhodujícího podílu kyselých složek a těžkých kovů 
4) Pojistný filtr &#8211; má stejnou funkci jako tkaninový filtr a dochází k dalšímu zachycování pevných částic 
5) Katalytický reaktor pro destrukci NOx (metoda SCR) a dioxinů &#8211; slouží k účinnému rozkladu oxidů uhlíku pomocí katalytické reakce (SCR) 
6) Spalinový ventilátor</li>
<li>Úprava technologických odpadních vod</li>
<li>Využití tepelné energie ve složení: 
1) Strojovna turbogenerátoru &#8211; pára vzniklá v kotli zde expanduje a přeměňuje svou tlakovou energii na energii elektrickou a část páry se odebírá v regulovatelných odběrech turbíny k teplárenským účelům 
2) Vzduchový kondenzátor &#8211; k dochlazení výstupní páry se nepoužívá vodní chlazení, ale ventilátorové chlazení 
3) Výměníková stanice horkovodu &#8211; odebraná pára z oběhu slouží k výrobě horké vody 
4) Vyvedení elektrického výkonu a zásobování el. energií &#8211; vyrobená elektrické energie a teplo jsou v první řadě použity pro vlastní spotřebu a zbytek je vyveden do veřejné soustavy</li>
<li>Pomocné provozy: 
1) Vodní hospodářství (vodojem, čerpací stanice) 
2) Sklad CaO a příprava hydroxidu vápenatého 
3) Skladovací sila popílku, aktivního uhlí a  reakčního produktu 
4) Kompresorová stanice vzduchu 
5) Sklad čpavkové vody pro potřeby DeNOx reaktoru 
6) Chemická úpravna vody (CHÚV) 
5) Sklad TOEL (topný olej extra lehký) 
6) Čistírna splaškových odpadních vod</li>
</ul>
Zdroj: <a href="http://www.spalovna.info/">ZEVO Chotíkov</a>