Obce vytipované pro hlubinné úložiště se chtějí soudně bránit proti průzkumům

Obce, které jsou vytipovány pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, se chtějí soudně bránit geologickým průzkumům. Obce z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína už žalobu na ministerstvo životního prostředí (MŽP) podaly k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) v předchozích týdnech. Dalším krokem odpůrců úložiště je chystaná stížnost k výboru mezinárodní Aarhuské úmluvy. Informovala o tom dnes Platforma proti hlubinnému úložišti, která zastupuje obce a spolky. Úřady ke stížnostem obcí uvedly, že dosud bylo rozhodnuto pouze o průzkumu oblastí.

V úložišti mají být v budoucnu půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má kvůli stavbě úložiště prověřovat čtyři území, a to Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V některých z nich už má od MŽP povolení pro geologický průzkum. Nejvhodnější místo chce správa vybrat do roku 2030.

Obce se úložišti dlouhodobě brání, nyní tak plánují pokračovat i soudní cestou. "Jedním z kroků, ke kterým přistoupily obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, je podání žalob k Nejvyššímu správnímu soudu, i když si neděláme přehnané iluze o jejich výsledku. Velkou naději však vkládáme do stížnosti na porušování Aarhuské úmluvy. Jsme přesvědčeni a toto přesvědčení sdílíme i s právníky, že stát v celém procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů zcela selhal a zásady Aarhuské úmluvy systematicky ignoroval,“ řekl mluvčí Platformy proti úložišti a starosta obce Rudíkov z lokality Horka Zdeněk Souček. Tzv. Aarhuská úmluva je mezinárodní dokument o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

SÚRAO na začátku června spustila ve všech čtyřech potenciálních lokalitách připravovaného hlubinného úložiště radioaktivních odpadů projekt takzvaných pocitových map. Lidé z lokalit na nich mohou upozorňovat na specifika a problémy jednotlivých míst. SÚRAO dnes uvedla, že výsledky z map chce následně využít při rozhodování o umístění povrchového areálu a infrastruktury budoucího úložiště. Podle platformy ovšem mapám chybí definovaný postup, jak budou připomínky zohledněny.

SÚRAO také oznámila, že obcím v lokalitách zvažovaných pro úložiště v minulých dnech vyplatila více než 100 milionů korun v rámci zákonných příspěvků spojených se stanovením průzkumných území. "Obce mohou prostředky použít dle svého uvážení,“ řekl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic. Příspěvky správa vyplácí obcím každý rok, loni byly navýšeny o 43 procent.

Úložiště za více než 100 miliard korun mělo původně vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je to, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050.

Vláda má zřídit pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, která by měla usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ovšem nemají právo veta při konečném rozhodnutí o výběru lokality.