Správa úložišť začala s realizací průzkumných vrtů pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) oznámila zahájení realizace monitorovacích vrtů na lokalitách zkoumaných pro možné budoucí umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu. První na řadě jsou hydrogeologické vrty, na navazující hloubkové vrty muselo být výběrové řízení zrušeno. Na časový rámec  zprovoznění hlubinného úložiště tlačí evropská taxonomie.

Na konci roku 2020 vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Jedná se o Březový potok na Klatovsku, Horku mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Obce se úložišti dlouhodobě brání, v minulém roce se rozhodly pokračovat i soudní cestou. Žaloby Městský soud zamítl, naposledy letos v březnu. Nyní SÚRAO udělala další krok na cestě k vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

„V procesu výběru finální a záložní lokality jde o důležitý milník. Poprvé se podíváme prostřednictvím vrtů přímo pod zem a zpřesníme si dosavadní poznatky získané z povrchu. Podrobněji popíšeme geologické prostředí a lépe mu porozumíme, čímž získáme kvalitní podklady pro výběr finální a záložní lokality,“ komentoval tuto etapu ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.

Dále Vondrovic uvedl, že vznikne několik vrtů na každé z lokalit. Jejich počet se bude odvíjet od konkrétních přírodních podmínek daného území. Zaměřovat se budou jak na horninový masiv a vodu v hlubších partiích podloží, tak na sledování kvality a množství vody těsně pod povrchem.

První vrty vzniknou na lokalitě Janoch. Samotné hloubení stometrového vrtu potrvá zhruba dva týdny, následně bude probíhat jeho měření a hydrodynamické zkoušky. Během nich budou odborníci pozorovat, jak rychle se hladina vody po odčerpání vrátí na původní úroveň. Čtvrtletně pak budou odborníci odebírat vzorky vody pro laboratorní rozbory. 

Vrtná kampaň navazuje na projekt hydrogeologického, hydrologického a hydrochemického monitoringu. Ten zahájila SÚRAO na všech čtyřech lokalitách před dvěma lety. Dodavatelem se stala společnost GEOtest-GeoTec. Pozorovací práce probíhají ideálně v řádu několika let, aby zachytily veškeré vlivy, které mohou na stav a kvalitu vody působit.

Sleduje se například vývoj celkového množství vody nebo její chemické složení. Nainstalované meteostanice sledují počasí v daném místě 24 hodin denně po celý rok. Díky tomu byly již na lokalitách zmapovány přelivy na vodních tocích a veškeré vodní prameny. 

Radioaktivní odpad a požadavky unijní taxonomie

Radioaktivní odpady vznikají v současnosti v České republice z několika oblastí, které se liší jak charakterem, tak složením produkovaného materiálu. Jednu skupinu tvoří odpady z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví. To zahrnuje především použité radioaktivní zářiče, dekontaminační a scintilační roztoky, kontaminovanou suť, kov, plasty, laboratorní sklo nebo buničinu. Dále to jsou nízkoaktivní odpady jako kontaminovaný papír,
kovy, kaly nebo filtry ze vzduchotechniky, jejichž zdrojem je provoz jaderných reaktorů v elektrárnách.

Ročně podle SÚRAO Česko vyprodukuje 450 tun nízko a středněaktivních odpadů. Ukládá je v komplexu bývalého vápencového dolu Richard nedaleko Litoměřic, bývalého uranového dolu Bratrství u Jáchymova a přímo v areálu Jaderné elektrárny Dukovany.

Na druhé straně u vyhořelého jaderného paliva Správa úložišť uvádí, že jej každoročně na českém území vznikne zhruba 100 tun. Dočasně jej umisťuje ve speciálních kontejnerech do meziskladů v areálech elektráren Dukovany a Temelín.

Doplňkový akt Evropské komise v přenesené pravomoci podmiňuje zařazení jaderné energie do taxonomie řadou kritérií. Mezi ně patří požadavek, abyčlenské státy měly nejpozději do roku 2050 podrobný plán ke zprovoznění zařízení na uložení vysoce radioaktivního odpadu.

„Vědecký konsenzus dnes považuje hlubinná geologická úložiště (DGR – Deep Geological Repositories) za bezpečný a účinný způsob trvalého ukládání vyhořelého jaderného paliva a vysoce radioaktivních odpadů. Tato úložiště jsou navržena tak, aby byla ze své podstaty bezpečná a trvalá. Jejich bezpečnost nezávisí na lidské údržbě ani na jakémkoli budoucím zásahu člověka,“ zní v úvodu dokumentu titulovaném Nakládání s vysoce radioaktivním odpadem a jeho ukládání: globální pokrok a řešení z roku 2020, který vydala Agentura pro jadernou energii (OECD).

Varianta hlubinného úložiště se proto stala tématem také například ve Francii, Finsku nebo Německu.

SÚRAO plánuje používat obalové soubory ukládané do hloubky okolo 500 metrů pod zemským povrchem, kromě vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivního radioaktivního odpadu od jiných původců zde bude ukládat také středněaktivní odpady.

Navazující etapy průzkumu a rok 2050 jako cíl

Hydrogeologické vrty jsou nicméně pouze jednou z plánovaných etap. Navážou na ně rozsáhlá geofyzikální měření a hloubkové vrty. Souhrn takto získaných dat má vytvořit podklad pro rozhodnutí o finální a záložní lokalitě. U prvního zmíněného již postoupila SÚRAO k realizaci. Počátkem února tohoto roku podepsala smlouvu s firmou KANOPY zastoupenou vedoucí společností INSET na provedení geofyzikálního průzkumu.

Výběrové řízení na dodavatele, který by realizoval hloubkové vrty, naopak musela zrušit. Společnost TSSAP, která jako jediná podala nabídku, přesáhla původně stanovenou cenu v zadání veřejného tendru téměř trojnásobně. SÚRAO na základě toho uvedla, že se rozhodla vysoutěžit dodavatele po etapách. Na časový harmonogram projektu by tyto změny podle společnosti neměly mít vliv.

Nadále platí, že doporučenou finální a záložní lokalitu oznámí do roku 2030. Zprovoznění hlubinného úložiště předpokládá Národní zpráva České republiky od roku 2050. SÚRAO počítá s fungováním po dobu okolo 100 let.

Náklady na celý projekt mají dosáhnout přibližně 273 miliard korun (v cenách roku 2024). Tuto částku zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v návrhu Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem letos v únoru. Většinu z toho, téměř 198 miliard, spolkne samotný stoletý provoz. Na vybudování úložiště připadá kolem 33 miliard.

Hlubinné úložiště přitom představuje jen necelou polovinu nákladů celého programu nakládání s radioaktivním odpadem. Ten je za období do roku 2200 vyčíslen na 559 miliard korun a zahrnuje také provoz stávajících úložišť a vyřazování jaderných elektráren z provozu.