Bělorusko zastavilo dodávky ruské ropy do Polska, které ji odmítlo odebírat kvůli znečištění organickým chloridem. Informovala o tom běloruská agentura Belta. O problému s kvalitou ropy dopravované z Ruska ve středu informovala agentura Reuters a její informaci potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Znečištěná ropa by mohla poškodit <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/">rafinerie</a>. 
<blockquote>„Dostali jsme dopis od polského provozovatele (ropovodu Družba), že rafinerie v Polsku a Německu nemohou přijímat a zpracovávat ropu s takovými ukazateli,“ řekl agentuře Belta hlavní inženýr společnosti Gomeltransněfť Andrej Verigo.</blockquote>
<blockquote>„Na západě je ropovod od (rafinerie) Mazyr zcela zastaven, kohoutky jsou zavřené.“ 
Polské úřady uvedly, že dokud se záležitost nevysvětlí a dokud nebude vyčištěn přepravní systém, bude Polsko využívat ropu ze svých zásob.</blockquote>
Rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, uvedla, že výroba v rafinerii se nezastaví, a alespoň prozatím ani nebude omezena. Firma bude využívat ropu ze Saúdské Arábie, která se dopravuje po moři do Gdaňsku a pak do rafinerie PKN Orlen v Plocku na severozápad od Varšavy.
Orlen také podle portálu Gazeta.pl připomněl, že v současnosti téměř polovina ropy, kterou odebírá, pochází odjinud než z Ruska. Kromě Saúdské Arábie nakupuje surovinu z Norska, Angoly a Nigérie.
Agentura Reuters uvedla, že dovoz surové ropy z Ruska prostřednictvím klíčového ropovodu zastavilo i Německo. Ruská ropa na Ukrajinu přes Bělorusko podle informací agentury Belta nadále teče bez omezení.
Mluvčí českého státního provozovatele ropovodů Mero Radomíra Doležalová dnes dopoledne ČTK řekla, že ropa nižší kvality zatím na území České republiky nedorazila, přeprava se podle ní uskutečňuje podle <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/jaderna-energetika-v-cr-1-cast/">původního plánu</a>.
<blockquote>„Rozhodnutí o dalším postupu přísluší společnosti Unipetrol, pro kterou je ropa přepravována,“ dodala.</blockquote>
Mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl dnes odkázal na své středeční vyjádření.
<blockquote>„O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,“ uvedl ve středu.</blockquote>
Unipetrol patří polské PKN Orlen.
Organický chlorid se používá ke zvýšení <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/">produkce ropy</a>. Před transportem je ale potřeba ho od ropy oddělit, protože může poškodit rafinerie. Ruské ministerstvo energetiky sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve.
Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne.

Ropa

Bělorusko zastavilo dodávky znečištěné ruské ropy do Polska

Největší polská rafinerská společnost PKN Orlen, která je majitelem českého Unipetrolu, vykázala v prvním čtvrtletí čistý zisk 849 milionů zlotých (5,1 miliardy Kč) a překonala očekávání. Zisk je ale o meziročně o 200 milionů zlotých nižší. Firma dnes zveřejnila hospodářské výsledky na svém webu. 
 Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že čistý zisk dosáhne 780 milionů zlotých. Tržby i díky vyššímu prodeji stouply o devět procent na 25,3 miliardy zlotých (151,7 miliardy Kč) a byly jen mírně nižší, než se očekávalo. Provozní výsledek (EBITDA LIFO) meziročně vzrostl o 100 milionů zlotých na zhruba dvě miliardy zlotých. 
 Firma očekává, že cena <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>ropy Brent</a> zůstane letos v průměru stejné úrovni jako loni. Poptávka po benzinu bude stagnovat. V České republice, Německu a Litvě by se měl slabě zvýšit zájem o naftu, v Polsku pak o oba druhy pohonných hmot. 
 Petrochemický holding Unipetrol je součástí PKN Orlen od roku 2005. Vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Své hospodářské výsledky by dnes měl zveřejnit také. Loni od ledna do března firma vykázala čistý zisk 322 milionů korun při tržbách 27,2 miliardy korun.

Polská PKN Orlen vykázala za 1. čtvrtletí nižší zisk, přesto překonal očekávání

Kvalita ruské ropy, která proudí do severní a střední Evropy se v posledních dnech výrazně zhoršila, což činí problémy rafineriím. S odvoláním na obchodníky i na ruské činitele to včera uvedla agentura Reuters. Surovina, která se dostává přes ruský přístav Usť-Luga a <a href='http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/'>ropovodem</a> Družba do Běloruska, Polska, Německa, Maďarska a České republiky je kontaminována nadměrnou hladinou organického chloridu, a to už od 19. dubna. 
 Uvedená látka se používá ke zvýšení <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/'>produkce ropy</a>. Před transportem je ale potřeba ji od ropy oddělit, protože může poškodit <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>rafinerie</a>. 
 Podle obchodníků, kteří jsou partnery několika předních evropských společností, kolísají hladiny organického chloridu mezi 150-330 částicemi na jeden milion (ppm), zatímco maximum je podle normy deset ppm. Obvyklá úroveň pak činí jedna až tři ppm. 
 Problém s kvalitou ropy agentuře Reuters potvrdilo ruské ministerstvo energetiky. Sdělilo, že monopolní provozovatel ropovodů Transněfť se snaží problém odstranit co nejdříve. Blíže se k časovému rámci ale ministerstvo nevyjádřilo. Podle zdroje Reuters obeznámeného se situací by problém mohl být vyřešen do konce týdne. 
<blockquote>
&#8222;O problému jsme byli informováni. Nyní čekáme na kompletní zprávu a poté rozhodneme o dalších krocích,&#8220; řekl ČTK bez bližších podrobností mluvčí petrochemického holdingu Unipetrol Pavel Kaidl.
</blockquote>
 Firma v Česku provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Ruskou sirnou ropu zpracovává pouze rafinerie v Litvínově. 
 Podobně se vyjádřila i státní firma Mero, která v Česku provozuje ropovody. 
<blockquote>
&#8222;Naše společnost byla spolu s dalšími provozovateli ropovodů, společnostmi Transpetrol a Ukrtransnafta, o této skutečnosti informována běloruskou společností Gomeltransněfť. Probíhá koordinace s ostatními přepravci, přesný termín, kdy tato ropa nižší kvality dorazí na naše území zatím nebyl zpřesněn. Informaci jsme okamžitě postoupili firmě Unipetrol, která je vlastníkem této ropy a je záležitostí rafinerie, jaká opatření k této skutečnosti přijme,&#8220; řekla mluvčí firmy Radomíra Doležalová.
</blockquote>
<figure id="attachement_30394" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/shale-oil-featured.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/shale-oil-featured.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Ke kontaminaci ropy dochází v Rusku výjimečně. Výraznější znečištění se podle obchodníků objevilo asi před deseti lety, avšak v menším měřítku.
Tentokrát je problém tak velký, že rafinerie PKN Orlen v Polsku a Německu, a také BP, Total a Shell zvažují pozastavení nákupů ruské ropy přepravované ropovodem Družba, které představují velkou část jejich dovozu. 
 Z přístavu Usť-Luga na pobřeží Baltského moře vyplulo nejméně pět pět kontaminovaných tankerů náležících ropným firmám Rosněfť, Surgut a kazašským producentům.
Ropu koupili obchodníci a velké společnosti jako je Equinor, Vitol, Trafigura, Glencore nebo Total. Kupující zřejmě budou žádat odškodné, předběžnou žádost už předali obchodním partnerům. 
 Ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že s Transněftí pracuje na řešení problému, včetně dodávek ropy Bělorusku alternativními cestami. O jiných zemích ani o přístavu Usť-Luga se nezmínilo. 
 Ruští prodejci ropy žádají vysvětlení od Transněfti, podle zdroje Reuters ale zatím bezvýsledně. Transněfť se odmítla k věci vyjádřit. Zatím není jasné, který z ruských producentů kontaminaci způsobil.

Reuters: Kvalita ruské ropy vyvážené do EU se v posledních dnech zhoršila

Největší polská rafinérská společnost PKN Orlen, která vlastní český petrochemický holding Unipetrol, zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 29 procent na 2,06 miliardy zlotých (přes 12 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. 
 Zisk tak překonal očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 1,94 miliardy zlotých. Tržby společnosti se zvýšily o 23 procent na 30,34 miliardy zlotých. 
 Unipetrol dnes oznámil, že jeho čistý zisk ve třetím čtvrtletí klesl o 16 procent na 1,28 miliardy korun. Tržby společnosti nicméně stouply o 16 procent na téměř 36 miliard korun. Výsledky byly ovlivněny rostoucími cenami ropy, kvůli kterým jsou nižší marže v rafinérské i petrochemické části podniku. 
 Unipetrol je v Česku jediným <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>zpracovatelem ropy</a>, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a je jedním z nejvýznamnějších výrobců plastů. Součástí PKN Orlen je společnost od roku 2005.

Čtvrtletní zisk polské rafinérské společnosti PKN Orlen překonal očekávání

Asijské <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>rafinerie</a> začaly hledat nové dodavatele ropy a připravují se na situaci, v níž budou platit obnovené americké sankce vůči Íránu. Americký prezident Donald Trump totiž v úterý vypověděl účast Spojených států na dohodě o íránském jaderném programu z roku 2015 a oznámil, že Washington obnoví protiíránské sankce. Agentura Reuters uvedla, že sankce mohou postihnout i velké exportéry ropy. Saúdská Arábie tvrdí, že je připravena výpadkům v dodávkách ropy zabránit. 
 Írán je v rámci <a href='http://oenergetice.cz/ropa/organizace-zemi-vyvazejicich-ropu-opec/'>Organizace zemí vyvážejících ropu</a> (OPEC) třetím největším producentem ropy a jedním z hlavních dodavatelů suroviny do asijských rafinerií. Íránská ekonomika je na příjmech z prodeje ropy značně závislá. Po vypovězení dohody dostanou americké i zahraniční firmy podle amerického ministerstva zahraničí šestiměsíční lhůtu na ukončení kontraktů a obchodování a na stažení peněz. 
 Ehsan Khoman z finanční skupiny Mitsubishi UFJ řekl, že Trump dal jasně najevo, že nemá valný zájem uzavřít s Íránem jinou dohodu. 
 Za sankčního režimu do roku 2015 Írán dodával na trh denně jen asi milion barelů ropy, po zrušení sankcí se jeho produkce zvýšila a export vystoupil až na 2,5 milionu barelů denně.
V letošním prvním čtvrtletí Írán vyvážel více než dva miliony barelů ropy denně. Odborníci nyní očekávají pokles na 300.000 až milion barelů podle toho, kolik zemí zaujme stejnou pozici jako Washington. 
<figure id="attachement_1281" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/těžba-ropy.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/těžba-ropy.jpg" alt="Těžba ropy" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Khoman řekl, že Rusko, Čína, Turecko a Indie se pravděpodobně postaví proti sankcím a odběr íránské ropy zachovají na současných úrovních.
Jihokorejské ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky oznámilo, že se bude snažit minimalizovat dopad rozhodnutí Washingtonu na jihokorejské společnosti a bude usilovat o výjimku z amerických sankcí na export ropy z Íránu. Khoman se ale domnívá, že Japonsko a Jižní Korea se podřídí, aby nepřišly o vliv USA v jednání se Severní Koreou. 
 Největším odběratelem íránské ropy je Čína, která v polovině roku 2016 nakupovala 900.000 barelů denně, letos ale odběr snížila na 600.000 barelů. Čínský zástupce citovaný agenturou Reuters řekl, že sankce čínské rafinerie poškodí, protože povedou k růstu cen ropy. 
 Saúdská Arábie jako největší exportér oznámila, že zabrání výpadkům v dodávkách. 
<blockquote>
&#8222;Saúdská Arábie bude spolupracovat s hlavními producenty ropy v rámci OPEC i mimo něj, stejně jako s hlavními odběrateli, aby zamezila výpadkům v dodávkách ropy,&#8220; oznámilo dnes saúdskoarabské ministerstvo energetiky.
</blockquote>
 Saúdská Arábie dodává na trh zhruba deset milionů barelů ropy denně, přičemž kapacita její těžby činí 12 milionů barelů.

Obnovení amerických sankcí proti Íránu zasáhne mnoho zemí, rafinérie musí hledat nové dodavatele

Největší polské rafinérské společnosti PKN Orlen, která vlastní český Unipetrol, klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 46 procent na 1,04 miliardy zlotých (6,3 miliardy Kč). Oznámila to dnes firma. Na hospodářské výsledky podniku měly negativní dopad nižší marže a silnější kurz zlotého. 
Čistý zisk byl zhruba v souladu s očekáváním analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters v průměru odhadovali na 1,02 miliardy zlotých. Firma dnes rovněž uvedla, že její investice v prvním čtvrtletí činily 802 milionů zlotých. V celém letošním roce počítá s investicemi v objemu 4,8 miliardy zlotých.
PKN Orlen letos oznámil, že uspěl s nabídkou na odkup menšinových podílů v Unipetrolu. Podíl PKN v české firmě stoupl na více než 94 procent z dřívějších zhruba 63 procent. Akcie Unipetrolu tak mohou být staženy z obchodování na pražské burze.
<figure id="attachement_16293" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/družba-725x482.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/družba-725x482.jpg" alt="Ropovod Družba" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Unipetrol dnes oznámil, že mu čistý zisk za první čtvrtletí meziročně klesl o 89 procent na 322 milionů Kč. Hospodaření negativně ovlivnil růst cen ropy, nižší marže rafinerské i petrochemické části a zahájení odstávky v kralupské rafinerii.
Unipetrol je v České republice jediným <a href="http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/">zpracovatelem ropy</a>, vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a patří k nejvýznamnějším výrobcům plastů. Součástí skupiny PKN Orlen je od roku 2005.

Největšímu polskému zpracovateli ropy PKN ORLEN klesl zisk za první kvartál téměř o polovinu

Saúdská společnost Saudi Aramco a konsorcium indických státních rafinerií se dohodly na vybudování rozsáhlého rafinerského komplexu a petrochemických kapacit za zhruba 44 miliard dolarů (přes 900 miliard Kč) v západoindickém státě Maháráštra. Projekt zahrnuje rafinerii o kapacitě 1,2 milionu barelů denně a petrochemická zařízení s celkovou roční kapacitou 18 milionů tun. Informovala o tom dnes agentura Reuters. 
 Předběžnou dohodu dnes podepsali představitelé Saudi Aramco a indické společnosti Ratnagiri Refinery &amp; Petrochemicals (RRPL), společného podniku Indian Oil, Hindustan Petroleum a Bharat Petroleum. Obě strany budou mít v projektu po 50 procentech. 
 Podle představitelů firem bude závod patřit k největším svého druhu na světě. Minimálně 50 procent ropy ke zpracování mu bude dodávat Aramco. Tento podnik je největším světovým vývozcem ropy. 
<figure id="attachement_600" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pumpjack-591934_1280-725x544.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/02/pumpjack-591934_1280-725x544.jpg" alt="Ropný vrt" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Stejně jako další přední <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>producenti ropy</a> se Aramco snaží využít růstu poptávky v Indii, která je třetím největším ropným trhem na světě. Aramco loni otevřela kancelář v Dillí. Saúdská Arábie soupeří o pozici největšího dodavatele ropy do Indie s Irákem, který ji vloni poprvé sesadil na druhé místo. 
 Indie v únoru zveřejnila plán zvýšit do roku 2030 kapacity pro <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>zpracování ropy</a> o 77 procent na zhruba 8,8 milionu barelů denně.

Saudi Aramco pomůže Indii vybudovat petrochemický komplex za 44 miliard dolarů

Vývoz surové ropy ze Spojených států za letošní první pololetí meziročně <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=33372" target="_blank" rel="noopener noreferrer">vzrostl o téměř polovinu na 0,9 milionů barelů denně</a>, nejvíce ropy tradičně směřovalo do Kanady. Kromě exportu surové ropy rostl i vývoz ropných produktů.
Od <a href="http://oenergetice.cz/ropa/5-milniku-predchazejicich-ukonceni-zakazu-vyvozu-ropy-z-usa/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zrušení zákazu exportu surové ropy z USA</a> z konce roku 2015 roste jak celkové množství vyvážené ropy, tak i počet zemí, do kterých směřuje. Vyšší objem těžby ropy a zemního plynu si vyžádá i další investice do ropné a plynárenské infrastruktury. Trumpova administrativa si tak <a href="http://oenergetice.cz/ropa/trumpova-vlada-tlaci-urychleni-schvalovani-novych-ropovodu-plynovodu/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dala za cíl urychlení schvalovacího procesu pro výstavbu ropovodů a plynovodů</a>.
Největším dovozcem americké ropy zůstala s více než 300 tisíci barely za den v první polovině roku Kanada, a to i navzdory meziročnímu poklesu dovozu o 63 tisíc barelů denně. Velký nárůst importu ropy z USA naopak zaznamenala Čína, která se ve stejném období stala se 186 tisíci barely denně druhým největším dovozcem.
<figure id="attachment_43934" style="width: 576px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43934" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Vyvoz-surove-ropy-a-ropnych-produktu-z-USA-v-obdobi-2010-2017.png" alt="Vývoz surové ropy a ropných produktů z USA v období 2010-2017" width="576" height="288" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoz surové ropy a ropných produktů z USA v období 2010-2017. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Objem ropy vyvážené z USA by měl dále stoupat a podle konzultační skupiny PIRA Energy by mohl <a href="http://oenergetice.cz/ropa/objem-vyvozu-ropy-z-usa-by-do-2020-mohl-stoupnout-az-ctyrnasobne/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">v průběhu následujících tří let několikanásobně vzrůst</a> na hodnoty okolo 2,25 milionu barelů denně.
Rostoucí americká těžba ropy však trápí vzhledem k výraznému poklesu jejích cen na trhu ostatní světové těžaře. OPEC si je konkurence ze strany břidličné ropy dobře vědom a ve snaze o udržení svých pozic nyní mění svou rétoriku a ve snaze o narovnání tržního prostředí <a href="http://oenergetice.cz/ropa/ropny-paradox-opec-zada-pomoc-kterym-posledni-roky-bojoval/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se obrací s prosbou o pomoc na těžaře, proti kterým původně bojoval</a>.
<h2>USA postupně pronikají na nové trhy</h2>
Kromě vývozu surové ropy rostl i export ropných produktů, zejména ropných destilátů a propanu. Vývoz destilátů v první polovině letošního roku byl meziročně o 14 % vyšší. Nejvíce rostl export do států Jižní a Střední Ameriky, jejichž podíl na vývozu se mírně zvýšil na 56 %, naopak podíl exportu do západní Evropy klesl na 19 %. Hlavní destinací pro americké ropné destiláty zůstalo Mexiku se 17 % celkového vývozu (223 tisíc barelů za den), dále následovaly Brazílie a Nizozemsko.
Vývoz propanu z USA letos dosáhl v prvních 6 měsících rekordní výše 913 tisíc barelů za den, což představuje více než 15% nárůst vůči první polovině roku 2016. Přibližně tři čtvrtiny z růst poptávky pochází z vývozu na asijské trhy, které nyní tvoří největší trh pro americký propan.
Navzdory silné domácí poptávce po pohonných hmotách dosáhl v první polovině letošní roku rekordní úrovně i vývoz benzinu, který v průměru činil 756 tisíc barelů denně. K rekordně vysokému vývozu přispěla zejména vysoká výroba v amerických rafinériích.
<figure id="attachment_43935" style="width: 577px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-43935" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Americky-export-benzinu-v-obdobi-2010-2017.png" alt="Americký export benzinu v období 2010-2017" width="577" height="297" /><figcaption class="wp-caption-text">Americký export benzinu v období 2010-2017. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Nejvíce amerického benzinu, více než polovina celkového exportu, směřovalo v prvním pololetí do Mexika. K nárůstu dovozu benzinu ze Spojených států pomohly i nedávné tržní reformy v Mexiku, které umožňují dovážet ropné produkty i jiným subjektům než státní společnosti Pemex. Přestože Mexiko těží velký objem ropy, tamní rafinérská výroba ropných produktů, jako je benzin, od roku 2015 klesá.
Úvodní fotografie: Ropná plošina v Mexickém zálivu. Autor: Bill Colclough

Vývoz ropy z USA dosáhl v letošním prvním pololetí rekordních hodnot

Společnost Unipetrol RPA, která patří do petrochemického holdingu Unipetrol, dostane od pojistitele odškodné ve výši více než jedné miliardy korun (40 milionů dolarů) v souvislosti s loňskou havárií krakovací jednotky v rafinérii v Kralupech nad Vltavou. ČTK to zjistila z webu firmy. Unipetrol uvedl, že částka bude vykázána ve finančních výkazech za první čtvrtletí letošního roku. Firma má výsledky za první tři měsíce roku 2017 oznámit na konci dubna. 
 Kralupská rafinérie byla loni kvůli havárii odstavena od poloviny května do poloviny října, kdy bylo <a href='http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/zpracovani-ropy-1-cast-zakladni-zpracovani-ropy/'>zpracování ropy</a> obnoveno. Celková škoda na technologiích byla podle tehdejšího vyjádření Unipetrolu odhadnuta na 400 milionů korun.
Firma neplánovanou odstávku využila pro další údržbu a provedla práce, se kterými se počítalo na letošní rok. Unipetrol již dříve uvedl, že má pro Kralupy sjednáno pojištění jak proti poškození majetku, tak proti souvisejícímu přerušení provozu. Jméno pojistitele nezveřejnil. 
<figure id="attachement_7354" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/iran-ropa.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/iran-ropa.jpg" alt="írán ropa" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Hned po květnovém výbuchu hrozilo, že Česko bude muset kvůli havárii sáhnout do státních palivových rezerv, které schraňuje Správa státních hmotných rezerv (SSHR). To ale nakonec nebylo nutné. Unipetrol si však od správy rezerv pronajal volný zásobník na 80.000 tun ropy v Nelahozevsi, kde uskladnil ropu, jejíž dodávku již nešlo zastavit. 
 Unipetrol v Česku kromě Kralup provozuje ještě rafinérii v Litvínově. Roční kapacita obou tuzemských rafinérií je dohromady zhruba devět milionů tun ropy, z čehož na kralupskou rafinérii připadá 3,3 milionu tun. 
 V litvínovském areálu předloni Unipetrol postihl požár etylenové jednotky. Její rekonstrukce trvala déle než deset měsíců a byla ukončena v polovině loňského srpna. Náklady na rekonstrukci činily čtyři miliardy Kč. 
<figure id="attachement_2316" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/shale-oil-featured.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/shale-oil-featured.jpg" alt="Břidliová ropa" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Na začátku letošního roku vznikl v rámci Unipetrolu RPA nový odštěpný závod Unipetrol RPA &#8211; Rafinérie. Zanikla tak společnost Česká rafinérská, která obě rafinérie dosud provozovala. Unipetrol, jehož byla dceřinou firmou, ji sloučil s právě s Unipetrol RPA. 
 Unipetrol loni zvýšil čistý zisk téměř o miliardu na rekordních 7,98 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 13 procent. Tržby společnosti naopak klesly o 21 miliard na 87,8 miliardy korun. Firma je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším <a href='http://oenergetice.cz/ropa/tezba-rafinace-ropy-statistiky/'>zpracovatelem ropy</a> ve střední Evropě.

Unipetrol dostane miliardové odškodné za havárii v Kralupech

Podpisem nové dohody se několikaletá jednání mezi společnostmi MERO ČR a Českou rafinérskou blíží zdárnému konci. Smlouva o poskytování služeb úschovy a přepravy ropy ropovody IKL a ropovodem Družba, jejichž české části provozuje státem vlastněná MERO, je platná od 1. ledna 2016.
Původní smlouva o přepravě a skladování ropy mezi společnostmi Česká rafinérská a MERO ČR byla uzavřena v roce 1996 na dobu nejméně 15 let. Česká rafinérská však ke konci roku 2009 <a href="http://www.crc.cz/cz/tiskove-zpravy.aspx?id=170" target="_blank">využila možnost výpovědi</a> s tříletou výpovědní lhůtou. Od roku 2010 tak společnosti jednaly o nových smluvních podmínkách, které by byly přijatelné pro obě smluvní strany.
<blockquote>
„Podpisem dohody jsme obnovili standardní smluvní vztah mezi společnostmi MERO ČR a Česká rafinérská a společně přispěli ke stabilizaci situace v české petrochemii. Oceňujeme aktivní a pozitivní přístup vedení České rafinérské a podíl jejich vyjednávacího týmu na dosažení dohody.“ 
Stanislav Bruna, předseda představenstva a generální ředitel společnosti MERO ČR
</blockquote>
Nyní budou následovat jednání ohledně přepravního tarifu za přepravu <a href="http://oenergetice.cz/technologie/ropa-prumysl/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-obchodovani/" target="_blank">ropy</a> ropovody Družba a IKL, jejichž výsledek by měl být znám do konce letošního března. Právě výše přepravních tarifů byla jedním z důvodů vypovězení původní smlouvy.
<a href="http://www.crc.cz/cz/tiskove-zpravy.aspx?id=304" target="_blank">Podle Marka Switajewskeho</a>, generálního ředitele společnosti Unipetrol, jež je výhradním akcionářem České rafinérské, je nová dohoda významným prvkem, který povede k posílení surovinové bezpečnosti. Smlouva zohledňuje zájmy obou stran a jasně vymezuje podmínky spolupráce společností při <a href="http://oenergetice.cz/ropa/zasoby-preprava-ropy-v-cr/" target="_blank">přepravě ropy na území České republiky</a>.
<blockquote>
 „Smlouva je úspěšným vyústěním dlouhých jednání, která trvala od roku 2010 a která jak doufám brzy skončí dohodou nad přepravními tarify.“ 
Marek Switajewski, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Unipetrol.
</blockquote>
Česká rafinérská je jediným zpracovatelem ropy a největším výrobcem ropných produktů v České republice. Její rafinérie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou dokáží každoročně zpracovat až 8,7 milionů tun ropy.
MERO ČR je akciová společnost, jejíž 100% podíl je ve vlastnictví Ministerstva financí ČR. V České republice vlastní a provozuje ropovody IKL a Družba, drží strategické zásoby ropy a je výhradním přepravcem ropy do ČR.
Zdroj úvodní fotografie: crc.cz