Domů
Elektrárny v Evropě
GE svou větrnou farmou ve Švédsku překoná rumunský park ČEZu

GE svou větrnou farmou ve Švédsku překoná rumunský park ČEZu

Americký koncern GE rozšiřuje své aktivity v severských zemích. Ve Švédsku GE postaví největší pevninskou větrnou elektrárnu v Evropě. V jednání je také účast GE na výstavbě větrných parků ve Finsku.

Švédská větrná elektrárna Markbygden ETT, jejíž výstavbu bude zajišťovat koncern GE, má být po svém dokončení v roce 2019 největším evropským pevninským větrným parkem s výkonem téměř 645 MW.

Markbygden ETT výkonově překoná i 600MW rumunský větrný park Fantanele-Cogealac patřící společnosti ČEZ, který se pyšnil titulem největší evropské pevninské elektrárny od roku 2012. Zprovozněním nového větrného parku dojde ve Švédsku k 10% nárůstu instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách.

GE Renewable Energy pro projekt Markbygden ETT dodá 179 svých turbín. Na výstavbu větrného parku budou použity turbíny GE o výkonu 3,6 MW s průměrem rotoru 137 metrů.

Macquarie po vstupu do EPIF rozšiřuje své portfolio OZE

GE vlastní 50% podíl švédského projektu Markbygden ETT, zbývajících 50 % patří Green Investment Group, jež je součástí skupiny Macquarie. Dle svých webových stránek již skupina Macquarie spravuje celosvětově 5,5 GW výkonu v obnovitelných zdrojích energie. V Čechách vešla skupina Macquarie ve známost svým loňským nákupem 31% podílu v EP Infrastructure, který je součástí EPH.

Smlouvu na odběr elektřiny z větrného parku Markbygden ETT je uzavřena na 19 let se společností Norsk Hydro, která je jedním z největších producentů hliníku na světě. Norks Hydro také vlastní a provozuje vodní elektrárny v Norsku, jejichž roční výroba elektřiny je na úrovni 10 TWh.

„Pokud jde o oblast větrné energetiky, tak jsme v regionu severní Evropy velmi aktivní. Kromě přípravy největšího švédského větrného parku také probíhají jednání o našem vstupu do několika projektů větrných parků ve Finsku, jejichž instalované výkony se pohybují v rozmezí od 80 do 100 MW,“ sdělil agentuře Reuters Markus Alholm, ředitel finské divize amerického koncernu GE.

Zdroj úvodní fotografie: genewsroom.com

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Jan Veselý
16. listopad 2017, 15:40

Ještě k článku něco přidám:

- Prakticky celá produkce půjde jednomu zákazníkovi, podepsali 19 roků dlouhý PPA kontrakt s hliníkárnami Norsk Hydro. Je to zatím největší PPA s konečným spotřebitelem v historii.

- Hliníkárny mají smlouvu na nákup 1.65 TWh/rok, tj. minimálně očekávaný koeficient využití bude okolo 30%.

- Hodnota investice je 800 milionů EUR, tj. 1.23 EUR/W, resp. 1.43 USD/W, což je dobrá cena.

- Celou investici mají zafinancovanou tak, 300 milionů EUR je přímá investice z peněz investora, zbytek mají od bank se zajištěním od Evropské investiční banky, tj. počítám, že mají úrok tak 2-3% p.a.

- GE jim taky zajistí na příštích 20 let komplet údržbu a servis.

- Celá farma bude na ploše 150km2.

- Turbíny budou speciálně přizpůsobené pro arktické podmínky, tj. budou mít ochranu proti zamrznutí a proti vytváření ledu na lopatkách turbín.

Škoda jen, že se mi nepodařilo dohledat za kolik bude Norsk Hydro kupovat.

Milan Vaněček
16. listopad 2017, 15:56

To je výborná zpráva, tím si zase Norsk hydro zvýśi svoji kapacitu pro Německo a Dánsko pro stabilizaci jejich sítě.

Martin Hájek
16. listopad 2017, 16:52

Co to plácáte za nesmysly? Jak si jako Norsk hydro zvýší kapacitu pro nějakou stabilizaci? Právě naopak, když nebude foukat, tak asi hliníkárnu nevypnou. Bude to muset dohnat voda a tím méně regulačního výkonu bude k dispozici pro EU.

Milan Vaněček
16. listopad 2017, 19:27

Přemýšlejte.

Petr
19. listopad 2017, 10:32

Takže logicky.

Vzduch z Arktidy do Evropy fouká ve stejnou chvíli.

Tudíž Británie, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko a mořské Německo jsou nedobrovolně synchronizováni, a další nové nadkapacitní větrné elektrárny v této oblasti využití Norsk Hydro budou do budoucna spíše destabilizovat.

Naopak ta hliníkárna podle mě klidně může na 2 zimní měsíce kdy nejméně dlouhodobě fouká zavírat, takže naopak ta tam bude situaci ve skutečnosti stabilizovat.

Milan Vaněček
19. listopad 2017, 11:31

Přemýšlejte. Ta elektrárna je přes 1000 km vzdálená od německých v Severním moři. Ano ta hliníkárna na vítr uvolní hydro kapacity v Norsku pro Německo či Švédsko.

Martin Hájek
19. listopad 2017, 17:46

Milý Petře,

to si asi děláte legraci, že hliníkárna zavře na 2 měsíce. Tak opravdu svět nefunguje.

Pro pana Vaněčka - doporučuji zakoupit nějaký atlas Evropy a pak přemýšlejte Vy. Možná Vám to uniklo, ale v textu se nepíše nic o nové hliníkárně ve Švédsku, jen o smlouvě na nákup elektřiny z větrného parku. Žádné vodní kapacity pro EU se uvolnit tímto nemůžou, protože úzké místo je spojení Skandinávie s kontinentální Evropou.

Milan Vaněček
19. listopad 2017, 21:34

To úzké místo, abych Vás citoval, bude rozšířeno zhruba v době kdy tu VtE postaví.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se