Větrné turbíny čelí na moři náročným podmínkám. Jejich lopatky degradují rychleji, než se očekávalo
Minimálně u dvou projektů offshore větrných elektráren, ve kterých je dodavatelem technologie společnost Siemens Gamesa, byla zjištěna koroze lopatek. Dotčenými projekty jsou London Array o výkonu 630 MW a Anholt o výkonu 400 MW. V obou projektech vlastní podíl společnost Orsted (dříve působící pod jménem DONG).
V projektu britského větrného parku London Array začne letos v létě oprava lopatek u 140 z celkového počtu 170 turbín Siemens Gamesa 3.6-120. Problémy s korozí lopatek se u londýnského parku objevily po pěti letech provozu, což je dříve, než se předpokládalo. Kromě dánského Orstedu jsou vlastníky projektu také E.On, Masdar a investiční fond Caisse des Depot. Mluvčí větrného parku London Array odmítl tuto záležitost komentovat.
Obdobné opravy probíhají od loňského roku také na dánském větrném parku Anholt uvedeném do provozu v roce 2013. V minulém roce proběhla oprava lopatek u 24 turbín, letos pak budou opraveny i lopatky zbylých 87 turbín. Během oprav jsou turbíny osazeny náhradními lopatkami, aby byl minimalizován výpadek výroby elektřiny.
Koroze lopatek má negativní vliv na výrobu elektřiny
V obou případech je problémem tzv. leading edge erosion. Jedná se o korozi náběžné hrany lopatek turbíny, které jsou obzvlášť u offshore elektráren vystaveny velmi agresivnímu prostředí. Důsledkem koroze lopatek je zhoršení aerodynamických vlastností turbíny, což negativně ovlivňuje výrobu elektřiny větrné elektrárny.
„Koroze náběžné hrany lopatek se objevila relativně brzy. V tuto chvíli je pro nás i společnost Siemens Gamesa společným zájmem najít dostatečně kvalitní technické řešení při co nejnižších nákladech,“ upřesňuje mluvčí společnosti Orsted. Specifikovat to, která ze společností bude opravu lopatek hradit, ovšem mluvčí dánské společnosti odmítla.
Mohlo by vás zajímat:
To je teda kvalitka, po pěti letech koroze a rychle padající účinnost.
To je tak když zelená ideologie dotacemi uspěchává technologii, a naráz máte taková kvanta větrníků, u kterých jste nemohli dělat delší předběžné testy, v ekologickém:) rozkladu.
Dánové už testují a staví offshore VtE více než 25 let. O podobných problémech jsem u MHI Vestas neslyšel, tj. řešení nejspíše existuje a pravděpodobně už ho u Siemense implementovali. Prostě někdo něco po technické stránce "zdupal", v korporaci lítaly hromy, blesky a možná i hlavy, a jede se dál.
Sakra kde soudruzi z Německa udělali chybu, že by zapomněli že slaná voda obsahuje sůl????????????????????? Prdlajs potřebují vyrábět proto to ojebali aby byla zaručena práce do budoucna, pro konstrukce používané na moři jsou stanovena přísná a striktní pravidla, takže to opravdu někdo ojebal.............................
Bych neřekl, prostě si neuvědomili, že slané kapky působí jinak na normální stabilní struktury a jinak na vrtule, co do nich budou pernamentně narážet rychlostí mnohaset kilometrů za hodinu.
Hlavní chyba byla v tom rychlém masovém nasazení, díky zbytečně urychlujícím dotacím. Měli stavět různé experimentální větrníky, a testovat je minimálně 5-10 let.
Jednoduše abrazívní účinky krystalů soli a dalších pevných částic dost netestovali. Buď to bude muset být nerez, nebo budou muset použít nějaký speciální vysoce odolný povlak. Což už předpokládám, udělali.
Hlavní otázka je jak moc specifický problém to je. Článek hovoří o dvou větrných parcích postavených z větrných turbín jednoho výrobce v jednom roce. Byla to vadná šarže u Siemensu? Byla to chybná volba technologie u Siemensu? Mají/budou mít MHI Vestas a GE stejné problémy? Mají už u Siemense technické řešení tohohle problému?
Každopádně to vypadá, že opravy/výměny jsou relativně jednoduché.
Toť otázka. Jaké materály byly použité, kdo je subdodavatel a jak se to testovalo. Viděl jsem trochu levnější nerezový stůl, který zase až tak nerez úplně nebyl. V agresívním slaném prostředí může začít rezivět i to, co na on-shore turbínách vyhoví bez problémů. V zásadě v tom nějaký větší problém nevidím. Náběžné hranty se také dají dělat i z kompozitů. Možná to bude trochu dražší a neznám jak jsou například uhlíková vákna odolná proti abrazi, ale určitě se to dá řešit. :-)
koroze, není eroze.. nejdříve si ujasněte fakta, než vypustíte nějaké fake news do světa ;)
Koroze bude opravdu problém. vytváří na povrchu oceli zrna, která proměňují laminární proudění na turbulentní. Může to mít opravdu hodně velký vliv. Ne nadarmo někteří modeláři tráví/li stovky hodin leštěním povrchu leteckých modelů.
Kdy už ta vylízaná paka pochopí, že OZE v dnešní podobě jsou absolutní nesmysl? Asi zapoměli na kavitaci! Ono těm zeleným fanatikům toho uniká mnohem více!
S těmihle urážkami a hysterickými výkřiky bez reálných argumentů jděte na Novinky.
Standardní průběh jakosti pro sériovou výrobu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se