Projekt americké jaderné elektrárny Vogtle 4 dosáhl dalšího milníku
Horní kopule kontejnmentu čtvrtého reaktorového bloku JE Vogtle americké společnosti Georgia Power byla usazena na budovu reaktoru. Skončila tím transportní fáze všech hlavních zařízení kontejnmentu projektu Vogtle 3 a 4. Projekt výstavby dvou reaktorů AP1000 poblíž města Waynesboro ve státě Georgia je nyní dokončen z 84 %.
Kopule o hmotnosti 680 tun
Usazená vrchní část kontejnmentu má v průměru 39,6 metrů, je vysoká 11,3 metrů a váží téměř 680 tun. Kopule je svařena z celkem 58 velkých plátů. K umístění vrchní části reaktorové budovy došlo téměř rok po umístění vrchní části kontejnmentu na sousedním třetím bloku.
„Umístění horní části čtvrtého bloku je vyvrcholením tvrdé práce a nasazení týmu pracujícím na cestě ke spuštění třetího a čtvrtého bloku JE Vogtle,“ řekl výkonný ředitel výstavby Vogtle 3 a 4, Glen Chick.
Uvnitř kontejnmentu čtvrtého bloku byl také instalován 300tunový jeřáb, který bude sloužit především při pravidelných odstávkách bloku k demontáži horní části reaktorové nádoby při výměně paliva. Jeřáb bude nyní podroben zkouškám pro ověření všech konstrukčních požadavků a provozních funkcí. Jakmile dojde k ověření funkčnosti jeřábu, uplatní se při stavebních aktivitách na bloku, konkrétně pro umístění komponent dovnitř reaktorové nádoby.
Plánované spuštění v roce 2021 a 2022
Výstavba třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle začala v březnu 2013 a čtvrtého bloku v prosinci téhož roku. Southern Nuclear a Georgia Power, obě dceřiné společnosti Southern Company, převzaly stavební projekt v roce 2017 poté, co společnost Westinghouse vyhlásila bankrot dle Článku 11. Zahájení provozu třetího bloku je plánováno na listopad 2021 a čtvrtý blok by měl být spuštěn v listopadu následujícího roku 2022.
Mohlo by vás zajímat:
V USA je nyní v provozu 96 reaktorů a staví se jen dva nové. Dost možná poslední dva "velké bloky" v historii. V dubnu 2012 bylo v USA v provozu 104 reaktorů, během 8 let jich tak 8 ubylo = jeden ročně. Úbytek pomalý, ale přesto úbytek. V lednu 2020 se v USA poprvé dostala výroba elektřiny z jádra před výrobu z uhlí . Pořadí za měsíc leden : 1.Plyn - 133 TWh, 2. Jádro - 74 TWh, 3.Uhlí - 65 TWh. Uhlí meziročně zaznamenalo pokles výroby o 35 % !!, plyn růst výroby o 11 %, jádro plus 0,7 %. Uhlí v USA kolabuje.
Loni v dubnu obnovitelné zdroje v USA prvně překonaly uhlí ve výrobě elektřiny a při současné tendenci poklesu jádra a růstu OZE brzy (letos, či napřesrok) překonají jádro.
Pokrok nezastavíš.
Který OZE plnohodnotně nahrazuje špinavé elektrárny v noci a pokud nefouká vítr?
Odpověď je jednoduchá, Vladimíre. Je to tekoucí voda, špinavé ale obnovitelné bioplyn a biomasa. Ale hlavně nejdůležitější vzkaz: vůbec nejde o 100% OZE, jde o to čím dál tím více vytlačovat nejšpinavější, nejškodlivější elektrárny a vyřešit rizika a odpad elektráren jaderných.
Jen militantní skupiny chtějí ukončit uhlí hned nebo volají po jádru jako záchraně (čeho?).
Koukám že je to tu samý ekoblb.
To co se děje teď kolem nás všech nahrává ke konci ekošílenství. Žádný stát nebude mít na dotovaní nesmyslů.
Jenom Severní Čechy naskýtají po skočení těžby (dohledno) obrovský energetický potenciál. Spodní nádrže přečerpávacích elek. budou zdarma(obrovská plocha vodních ploch) a horní budou min. někoho ohrožovat(vrcholy Kruš. hor)s velkými tlakovými spády. Lze je pokrýt plovoucími fotovoltaikou a na vrcholu hor větrnou farmou. Účinnost elektrických akumulátorů se dramaticky zvyšuje jejich cena bude rozvojem klesat. Účinnost fotovoltaiky to samé. Obrovská plocha nevyužitých střech a fasád domů a na polích budou sklízet zemědělci současně elektřinu i zemědělské plodiny.Už se na to chystají.Tyto přebytky lze použít do výroby syntetických paliv či plynu.Propojení elektrických evropských soustav a další a další možností OZ do budoucna jasně nastiňují kam se bude energetika ubírat myšleno i v Česku. Není důvod být v rozporu s Rakouskem, ale spolu s ním usilovat o bezpečnost bez rizikového nebezpečného jádra. Naše země nejsou veliká plochou apelujme tudíž na bezjadernosti.
Bez čísel to nějak není ono, doplním dvě z mapy vyčtená a na prstech dopočítaná pro námět PVE s potenciálem násobně převyšujícím jiné nápady technicky proveditelné v ČR: při využití jámy lomu ČSA jako dolní nádrže, přijatelném kolísání hladiny, spádu 665 m a ploše 105 ha pro horní nádrž byste získal akumulaci 3,8 GWh. Krátkodobě skvělé, ale pro cyklování delší než týden málo. Škoda krušnohorského lesa. Nejsme ani v Alpách, ani ve Skandinávii, a většina Evropy taky ne. Bez souběhu s pružnými konvenčními zdroji nebo odpovídající kapacity akumulačního cyklu léto-zima je velká plocha střech nevyužitelná, i kdyby byly panely zadarmo.
Čísla zde pravidelně pro tyto elektrárny udávám já :D
PVE ČSA - spád cca 600m, kapacita horní nádrže "Na Močále" 9.6 milionu m^3, doba provozu 10 h, výkon 1 300MW
PVE Bílina - spád cca 630m, kapacita horní nádrže "Vysoká mýť" cca 12.6 milionu m^3, doba provozu 10 h, výkon 1 900MW
PVE Nástup-Nechranice - spad cca 200m, kapacita horní nádrže Malá skála 2.3 milionu m^3, doba provozu 5 hodin, výkon 240MW.
PVE Jiří-Družba - spád cca 300m, kapacita horní nádrže cca 6 milionů m^3, doba provozu 10h, výkon 420MW.
PVE Lipno-Aschach - spád 450m, výkon min. 1000MW, doba provozu min. 65h.
Rybníky Hejtman a Staňkov asi 300 ha spád 250m skoro 7 mil m3 snad 400 MW by to dalo.
Takových míst je v ČR více ale není kdo by to zaplatil a dovolil stát preferuje zájmy jednotlivce nad zájem společnosti.
Můžete poslat lokaci těch rybníků a nádrže? Já mezi nimi vidím jenom 10m a široko daleko nevidím nic co by mohl dělat výškový rozdíl 200m. Ale je možné že to nejsou ty o kterých vím a že jsou to i jiné rybníky jménem Hejtman.
48.96153°N 14.93743°E
Spád je tak 150m ale Štěchovice mají jen 70m. Jsou to netypické rybníky s hloubkou kolem 10m, v podstatě údolní přehrady.
Díky, takže jsem se nemýlil, ale pořád nevím kde si představujete pozici horní nádrže.
Je pravda že poměrně dost rybníků u nás jsou ve skutečnosti středověké přehrady oblast jižních Čech byla v době předrybníkářské, pokud se nepletu, zasažena poměrně velkými povodněmi, které panství dost poničily, takže začaly vznikat soustavy rybníků, které umí zadržet v případě potřeby asi stejný objem vody jako přehrady na Vltavě (pokud si to dobře pamatuji), Rožmberk je taky spíš přehrada, dnes dokonce s hydroelektrárnou.
Podobných skrytých přehrad je u nás ještě daleko víc, i když některé jsou možná dnes zanesené na poměrně mělké nádrže. Stejně tak jsou i u nás pozůstatky středověkých až renesančních průplavů, akvaduktů a podobně.
A jak by to bylo u PVE Slavíč?
Na tu je snad i oficiální projekt, nějakých 1200MW a doba provozu myslím 6, nebo 8 hodin.
Bublavá skála 609 m. Je tam nádherně.
Jediný, v současnosti známý, spolehlivý, dlouhodobý způsob ukládání obrovských přebytků el. Energie V řádu 10-1000 GWh Energie je Power To Gas.
Nejčastěji je tímto médiem vodík či metan.Z přebytků tzv. zelené elektrické energie se vyrábí vodík pomocí elektrolytického rozkladu vody. S ohledem na existující plynárenskou infrastrukturu v podobě rozsáhlé tranzitní a distribuční sítě se značnou transportní i skladovací kapacitou se ukazuje jako vhodna tzv. methanizace vodíku. Methanizací je myšlen proces katalytické chemické reakce vodíku s oxidem uhličitým dle tzv. Sabatierovy reakce:
4 H2 + CO2 -> CH4 + 2H2O
Při použití vhodných katalyzátorů a pracovních podmínek (teplota, tlak) lze v jednom kroku dosáhnout velmi vysoké konverze a získat plyn s obsahem methanu přes 95 obj. %
Ale, veliké Ale. Účinnost konverze je cca 75% (elektřina to vodík a pak vodík to metan) . A pokud pak takový plyn použijete na pohon paroplynove elektrárny, s účinností cca 60% jste na celkové účinnosti 45%. Tj. aby vysledkem byla opět elektřina.
Pokud by jste chtěl nahradit jeden jaderný zdroj 1 GW s celoroční výrobou 7TWh provozem pouze paroplynovymi zdroji s účinností 60% kde bude využito plynu pouze z konverze, dostanete množství metanu ( spalne teplo 11kWh/m3) cca 1 miliarda (1,061) kubíků (tj. 11, 7 TWh). Pro výrobu 11,7 TWh v plynu, potřebujete vložit energii při 75% účinnosti konverze cca 15TWh energie, která byla původně nevyuzitelnym přebytkem. To znamená že se jednalo o energii odpovídající v našich zem. Šířkách cca roční výrobě 13-15 GW FVE (podle typu panelů).
Tohle je samozřejmě jen konstrukce, která ukazuje relace jednotlivých zdrojů mezi sebou, vztazena aktuálně na standardní technologie, neříkám tím, že by po tom někdo takto toužil v současné době.
To o čem píše Carlos by se mohlo (rád bych napsal mělo) stát realitou. To o čem píše pan Kondapaneni nikdo v realitě nechce, mít nepružný zdroj jako Temelín po 10 měsíců v roce (a 2 měsíce v odstávce) a k tomu hodně FVE a VtE to je nesmysl.
Plynové elektrárny na maximální výkon jsou v podstatě zapotřebí jen v zimním období když nefouká, to je tak 30 dní v roce. A na to staći dle výpočtu pana Kondapaneniho jen tak méně než desetinu FVE a VtE výroby (v době přebytků)
dát do výroby vodíku/metanu.
To je typická argumentační figura "jaderných aktivistů", modelují něco, co je nereálné, co nikdo nechce. Zatím co klasičtí energetici, jako Carlos uvažují o tom co je reálné.
A kolik se podle vás reálně postaví VE (v GW) u nás v ČR když dosud se tomu všichni zuby nehty brání, protože ten hnus tu kromě pár nadšenců a podnikatelů nikdo nechce. FVE na střechách, nevadí nikomu, ale zde je potencial max. 15GW.pak tu jsou nějaké brownfieldy, zde netuším jak velká je plocha k dispozici tak řekněme 500km2, to by mohlo teoreticky stačit na nějakých 15-25 GW. Ale to je málo, to nestačí. My potřebujeme 70TWh v el. Energii ročně plus 85TWh v plynu plus teplarenske dodávky z našich JE a teplaren a Te. Takže ano, výrazně zvýšený dovoz plynu z Ruska, dovoz el. Energie. Čistá závislost. Nebo by se měla celá země deindustrializovat aby nepotřebovala tolik el. Energie? Možná by jsme měli přestat i topit. A vůbec do toho nezapadá přechod na elektrickou mobilitu, takže přestat jezdit. Čína se nám směje. Dejte mi prosím odkaz, na nějaký reálný zelený model pro ČR, říkám reálný, kde nebudou vůbec figurovat konvenční zdroje.
Poslední Vaše věta je zase "slaměný panák". V reálném modelu budou fungovat konvenční zdroje, ale budou postupně nahrazovány OZE a plynem. Postupně, v rámci řešení současné krize asi pomaleji. Bez hysterie. Technickým pokrokem.
Kdepak, to je váš úkrok stranou, ohaneni se pokrokem. To je jako s fuznimi reaktory. Myslím, že nejrealistictejsi pohled má Čína, ta vidí 60% v OZE, zbytek konvenční elektrárny v roce 2050.
Vidíte, nakonec se možná shodneme o budoucí realitě. O Číně jsme se už shodli, Evropa začala průmyslovou revoluci už o staletí dřív než Čína a tak pojede směrem až k 70-80% OZE v 2050, USA totéž. A jádro budou mít všechny jaderné mocnosti tak jak to mají nyní: pod 20% výroby elektřiny.
Ten poměr by si měli uvědomit i naši "plánovači". Francie, to byla výjimka, historicky vzniklá a potvrzující pravidlo (a svůj omyl; nyní bude s vývojem času podíl svých JE s dobíhající životností snižovat).
To je realita a to zůstane po nejbližší desetiletí realitou.
Myslím, že Němci jsou spíše o dekádu zpět, už mohli být zcela bez emisí, Francouzi už skoro bezemisni v energetice jsou, Ale Němci ještě dlouho nebudou. 100% OZE v energetice a vytápění jak o tom blouzni někteří, je prostě nesmysl, na který nebudou kapacity. Naši plánovači, pracují s tím co je, navzdory klackum co jsou jim hazeny pod nohy, proto uvažuji o JE, byť třeba jen ojednom bloku, když za 15, 20 let zjistíte, že jste prokoucovali čas z hlediska JE protože OZE narazí na své limity, tak už nebude jiné cesty než velmi draho nakupovat v zahraničí .
Tím "tak už nebude jiné cesty než velmi draho nakupovat v zahraničí" míníte nákup jaderného paliva a nákup nové jaderné elektrárny? Tak zase musím souhlasit, to opravdu nechci.
Vy moc dobře víte jak jsem to myslel. Nákup elektřiny preshranice v době jejího nedostatku, je velmi drahé. Neaktivovane Jaderné palivo, můžete skladovat velmi dlouho, nakoupit si ho v době kdy je relativně levné a pak ho několik let skladovat. Nezabere tolik místa. Vzhledem k množství energie, co z něho získáte, je levné. Pokud by se provozoval blok 4 generace nebo mikro reaktor který bude pracovat s aktivovaný palivem, tak toho máme v bazénech meziskladu JE na stovky let.... Použiji s Vaším dovolením Vaší argumentace: Bez hysterie. Technickým pokrokem.
to je pořád to Vaše, cituji: "pokud by se .....". Ano, ale technický pokrok, už 30 let co se o tom mluví, nikde.
Zato fotovoltaika i větrníky - technický pokrok každý rok!!!
Záleží, kam se napře politické a finanční úsilí
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se