Ekologové: MPO musí přijít s novou koncepcí české energetiky založenou na OZE

Raději skanzen než podle těhle „ekologů" spalovat jakoukoliv biomasu/bioplyn v elektrárnách.

„Bude to vyžadovat nemálo práce, ale zkušenosti z Evropy, ale i Číny, Ameriky či Indie ukazují, že to je výhodnější,“ dodal Chalupa.

Jasan, vůbec tam nemají jádro:).

Konecne se musi zacit setrit....Stanby system na televizi ma kazdy ,pokud se vypne , muzete vypnout jednu elektrarnu a to je jen takova blbost pro pohodlne atd atd.....Pokuty za DOPRODEJ ci VYROBUzarovek 60W se jaksi zapomelo, Uvadite vysoka cisla v TERAWh spotreby ,ale zit se da uplne jinak nez se uvadi, kolik ekektriny se ztrati v dlouhych vedenich,hlavne v zime,v tranfomatorech , kde je minimalni odber,chaty atd...Za ty miliary pro atomovku je potreba 2 az 6KW baterie do kazdeho rod.domu a budeme sTERAWAT hodinama uplne nekde jinde,s ochranou pred blecautem atd...Pani nahore to vidi uplne jinak,ale jde to,jen si TROCHU namahat hlavu....

Žárovky už se ale oficiálně neprodávají, prodávají se tzv. "Tepelné koule" (Heat ball), což formálně není žárovka, ale zařízení na výrobu tepla. Že to zároveň i svítí, to už je jen vedlejší efekt.

Štěpán Chalupa má pravdu a vypadá to že i premiér a členové vlády si to začínají uvědomovat. Je třeba odstranit velkou lež že OZE u nás mohou poskytnout jen 20% výroby elektřiny. Brzo už všichni uvidí že je to nehorázná drzá lež. A cenový vývoj VtE a FVE už vnímá snad každý, prvé vlašťovky o stavbě a výrobě bez dotací tu již jsou.

Tak tyhle vlaštovky si pouštějte na poradách KOZE. Podle studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR je potenciál větrné energetiky u nás na hranici 5,9TWh ročně, tedy není schopna nahradit ani jeden blok Temelína. FVE už svůj "potenciál" také dokázaly dostatečně. Za tu cenu jsme s přehledem mohli dostavět jak Temelín, tak Dukovany, a ještě by zbylo. Místo toho se FVE podílely na celkové výrobě v loňském roce ohromujícími 2,2%.

Naprosté kecy, dezinformace. Tak proč jste ten Temelín a Dukovany nedostavěli?

Protože se ty peníze raději položily na oltář "rozvoje FVE" (spláchly do kanálu).

Přesně tak...

Vyplácené dotace na OZE nejsou opravdu důvodovem, proč se JEDU a JETE doposavad nedostavěly. Dostavba JEDU a JETE je každým dnem méně a méně pravděpodobná.

Každý kdo podporuje u nás OZE a vlastní rodinný dům by si měl uvědomit ,že v létě to není problém - netopí se , den je 15 hodin jenže co v zimě - mlhy den 8 hodin mráz. Z čeho pojedou fabriky , nemocnice , doprava , domácnosti . Bez jádra , uhlí nebo plynu je u nás konec. Babiš nechápe, že na transformaci energetiky potřebujeme ne udržet Dukovany o 10 let déle, ale nejméně 2 další jaderné elektrárny v každá s roční výrobou 15TWh + obnovu Dukovan. Jinak totiž věci jako je elektromobilita nebo nahrazení fosilních paliv ve vytápění budov jsou nereálné. Toto rozhodnutí povede buď k plynofikaci výroby el. energie a nebo k prolomení limitů hnědého uhlí v dole ČSA.

Máte naprostou pravdu. Jen pro upřesnění-Babiš to chápe, jen otvírá diskuzi k potencionální možnosti prodloužení provozu EDU. Nešťastné je však prohlášení paní z MPO.

Vážení ekologové, jste si vědomi, že vaše představa o struktuře energetického mixu výroby elektřiny nejpozději po roce 2030 nás zbavuje bezpečné, spolehlivé, cenově akceptovatelné a soběstačné dodávky elektřiny. Potenciál objemu výroby elektřiny z OZE ( zvláště pak z FVE a VTE ) jen zázrakem zajistí vámi očekávaný podíl na celkovém ročním objemu vyrobených kWh elektřiny Co ale určitě nezajistí, bude dodávka elektřiny v době, kdy ji bude zákazník potřebovat. A to ani rozvoj akumulace nezajistí. A orientace na plyn ?! Opět nebudou splněny 4 základní podmínky uvedené v úvodu mého příspěvku. Nejsem odpůrce většího podílu OZE a nových technologií, ale pohlížím na rozvoj těchto technologií reálnými očima a protože mám praktické zkušenosti s jejich rozvojem a nasazením v evropském kontextu za min. posledních 15 let.

Praktické zkušenosti Bavorska nám ukáží jak je to s možnostmi OZE v našich klimatických podmínkách (slunce stejně, voda stejně, vítr stejně, moře daleko).

V roce 2023 už to bude v Bavorsku zcela jasné, pokles z nejvýznamnější jaderné energetiky na nulu, OZE budou dělat 30 či 40či více procent (= konec české jaderné lži o malých možnostech OZE v našich klimatických podmínkách).

Proto Babiš chce odložit rozhodnutí o JE o 5-10 let. Jediný rozdíl je v tom co bavoři dělali draze v této dekádě my už můžeme dělat levně v dvacátých a třicátých letech tohoto století. Jen se musíme vyvarovat předčasného jaderného tunelu (stavět staré a drahé JE) když vyvarovat předčasného fotovoltaického tunelu 2009-10 se nám díky všehoschopným nepovedlo.

No a protože je na tom Bavorsko s OZE tak skvěle, tak v Mnichově ekologové demonstrují za jadernou energetiku: https://www.euro.cz/politika/v-mnichove-se-konala-akce-nuclear-pride-na-podporu-jadra-ma-zastavit-oteplovani-1426158

Milý pane Vaněčku, dovolím si poněkud vychladit Váš optimismus. Asi Vám uniklo, že Bavorsko má na rozdíl od ČR Dunaj a nějakých 16 % elektřiny dělá z vodních elektráren, zatímco v ČR jsou to necelá 3 % a náš potenciál je v podstatě vyčerpaný. Jinými slovy, proti Bavorsku máme jen ve vodě handicap nějakých 13 % elektřiny z OZE, který se nám s ohledem na přírodní podmínky nepodaří nikdy dohnat.

Pane Hájek zapomeňte na procenta. Můj základní argument je že OZE v Bavorsku, trochu menším než je ČR již před 2 lety dávaly 35 TWh elektřiny což je cca polovina spotřeby ČR. To vyvrací velkou lež jaderné a uhelné loby že OZE nám nemohou dát více než 20-25% elektřiny.

To je jádro mého argumentu. A OZE přímo v Bavorsku dále rostpu a porostou.

Pane Vaněčku, tak znovu. Váš argument je zcestný, protože z těch 35 TWh v Bavorsku je zhruba 14 TWh z vodních elektráren, zatímco v ČR jsou to zhruba 2 TWh. Oněch 12 TWh tedy ČR chybí a vždy chybět bude, protože tu nemáme Dunaj. Takže jste hnedle na 35-12 = 23 TWh, kdybychom řekli, že jinak je ČR stejná jako Bavorsko. 23 TWh vůči 87 TWh, což je současná brutto výroba v ČR, je nějakých 26 %. Takže, světě div se, svým Bavorským příkladem zcela potvrzujete názor jaderné a uhelné lobby :-).

Pane Hájek tak ještě jednou, aby Vám to bylo jasné, se zahrnutím Vašich korekcí: Bavorsko výroba z OZE 35TWh, u nás z vody jen 3,2 TWh takže bavorům odpočteme z jejich vody jen 11 TWh a skončíme na 24 TWhodinách výroby z OZE s korekcí na vodu, naše SPOTŘEBA je 62 TWh. 24/62=39.

Takže bavoři už před 2 lety vyrobili 39% naší spotřeby elektřiny z OZE kde jsem vzal Váš argument že mají více elektřiny z vody a udělal korekci.

Závěr: to že náš potenciál z OZE je 20 či 25% naší spotřeby je co? VELKÁ LEŽ. Souhlasíte?

A to je realita, to že v budoucnu Bavoři vyrobí z OZE mnohem více má vysokou pravděpodobnost blížící se jistotě (plán 70% v roce 2025). A že někteří Bavoři nechtějí předčasně odstraňovat jejich JE to taky chápu, když se na něco pospíchá obvykle to stojí více peněz. Já bych je nechal ještě 10 let sloužit.

Pane Vaněčku, fakt Vám ty statistiky nejdou. Porovnáváte čistou spotřebu s hrubou výrobou elektřiny, tedy jablka s hruškama. Existuje tzv. jouleův jev, kdy se drát, kterým prochází elektrický proud ohřívá a tím dochází ke ztrátám energie. No a ty ztráty se musí také vyrobit, milý pane vědče.

Dále samozřejmě elektrárny mají vlastní spotřebu, pak tu máte přečerpací elektrárny a do budoucna akumulaci, to jsou další ztráty elektřiny.

Tak JE má svoji velkou spotřebu a potřebuje rozvod energie na stovky km. To decentralizovaná fotovoltaika- to je něco úplně jiného.

Jinak samozřejmě Jouleho ztráty jsou vždy, ale liší se řádově.

Rád s Vami diskutuji protože přinášíte argumenty. Ale že je 39 víc než 20 to stále nechcete uznat. Už nevím jak bych Vás přesvědčil.

Pane Vaněčku, větrníky mají také vlastní spotřebu elektřiny (ostatně jako každá elektrárna) a také potřebují stovky kilometrů vedení. Ostatně ho potřebuje i fotovoltaika, protože nebude jen na budovách v místě spotřeby a i z těch budov bude potřeba exportovat v létě přebytky elektřiny do průmyslu, takže opět ta vedení potřebujete a v nich vznikají ztráty. A teď k těm číslům. Porovnáváte úplně nesmyslně čistou spotřebu elektřiny s její hrubou výrobou. To je totálně nesmysl. S výrobou elektřiny je potřeba porovnávat brutto spotřebu, ta byla v ČR v roce 2017 73,8 TWh. Do výroby elektřiny z vody v ČR jste započítal i přečerpávací elektrárny. Věřím, že se shodneme, že výroba elektřiny v přečerpávacích elektrárnách není OZE, neboť původně pochází z jádra a uhlí. Takže správně je údaj necelé 2 TWh z vody v ČR. Takže potom máme 23/73,8 = 31 %. To je ovšem strop, který je daný v případě biomasy, bioplynu, větru a vody dostupným potenciálem a v případě fotovoltaiky možnostmi sítí. Jít nad tuto hodnotu bude v podmínkách ČR již nesmírně nákladné. A samozřejmě otázka zní, kde vzít těch 69 %, když to nemá být z fosilních paliv, která údajně škodí klimatu.

Vidím že Vás současná realita v Bavorsku nepřesvědčila. Ani to že fotovoltaika sama může dát víc než 25% čisté výroby elektřiny pro ČR. Je to marné, je o marné, je to marné.

Ty mnou uvažované přečerpávací elektrárny jsou pro část akumulace čisté energie z větru a slunce, ne pro odstavované uhelné a jaderné elektrárny.

Cena je samozřejmě důležitá, doufám že to v nové SEK správně spočítají, že se poučí u expertů (Lazards).

Pane Hájku, dovolím si poněkud silněji nesouhlasit s tvrzením o vyčerpaném hydropotenciálu, pravda, ten pro velká vodní díla je vyčerpaný, ale pro díla s výkonem 1-10 000kW zdaleka ne, problém je v posledních letech s nestabilitou klimatu, srážkovým vzorcem a rychlým odtokem a z toho plynoucích nepříjemností. Není normální aby při dešti vyletěl průtok celkem velkého toku - Svratky - na 200% průtoku před. Díval jsem se na to při deštích asi měsíc a půl zpátky na limnigrafu pod Brnem (snad v Židlochovicích) vyletěl průtok do ostré špice, to stejné udělala Morava kdesi ve Strážnici. To není dobře. Potřebujeme vodu v krajině zadržet. Když zůstanu na Moravě, tak jen asi polovina jezů postavených s usplavněním má svou hydroelektrárnu, splavy a jezy pod Hodonínem jsou nevyužité a silně poškozené -> rychlý odtok a plýtvání energií. V průměru je na nich rozdíl asi 200cm, pokud se elektrárna navrhne na průtok cca 80m3/s, je to asi 1.5MW na jednu, vím, letošní využití by bylo 00 nic, ale potenciál je, do místa soutoku s Dyjí je jich několik, odhaduji i s protrženými a zbytky tento počet na asi 5-6, tedy 7.5-9MW, to je hrubý odhad, spád mezi spodní vodou jezu v Hodoníně a soutokem s Dyjí je cca 20, tedy asi 15MW, při rovném dělení se Slovenskem (nyní diplomatická otázka, většina vody pochází z Moravy, neměli bychom mít tedy nárok na celý potenciál?) je to 7.5MW, to je celkem pěkné, tedy potenciál je . Bez ohledu na hydoenergetiku, to že nebyly obnoveny znamená problém pro místní ekosystémy. Navíc díky změnám krajiny nám chybí zásoba asi 4000 000 000 kubíků v krajině, představme si to že by z ČR mohla odtékat celý rok další řeka zhruba s průtokem Vltavy v místech kde se vlévá do Labe. To je sakra hodně vody.

Dále je mnoho existujících elektráren poddimenzovaných (ale to v suchých letech není tak výrazný problém), kdy je potenciál místa využit třeba jen z poloviny nebo i méně, proč? Protože jsou to jenom přestavěné původní mlýny a staré elektrárny, kterým to že využijí třeba jen 100kW z 500 možných nevadilo. Takže potenciál je, ne sice závratný jako v Bavorsku, ale ne vyčerpaný. Když jsme u toho, jenom slíbený jez na Labi má mít elektrárnu o výkonu snad 10MW, ale stavba je to podle mého soukromého názoru blbě navržená, pokud vzdutí nedosáhne ke Střekovu, je to celkem o ničem.

Ale vždyť přesně potvrzujte, co jsem napsal. To co tu píšete jsou drobáky, které ve vztahu k tomu, co už dnes stojí, jsou úplně zanedbatelné.

Pokud budeme srovnávat s elektrárnami na Vltavě, pak výkonově ano, ale je třeba vzít v potaz že Orlík má za den taky jenom vodu na nějaké 3-4 hodiny provozu pokud má průměrný přítok, co bývají čísla tak na těch drobkách po republice je to klidně další 1-2TWh, ano, furt je to málo, ale mohlo by to představovat zdvojnásobení podílu vodních elektráren. Toť vše k vyčerpanosti potenciálu. Nehledě na to že se potenciál dá dál různě zlepšovat. Otázkou je ale za kolik a za jakou cenu a jestli to za to stojí.

Kdysi (1900-1950) se třeba plánoval kdesi na Jizeře přehrada a k ní přiváděcí štoly z několika okolních řek, které do ní měly převést jak část vody normálně, tak i při povodni, tím se samozřejmě změní dostupný potenciál místa a využitelnost průtoků. Stejně tak se může potenciál změnit, výrazně, výstavbou PVE Lipno-Dunaj. Pokud bude přes vodnaté měsíce přebytek levného proudu (dalších 1300MWp FVE?) cenově blízký nule, pak se dá s celkem klidným svědomím dost energie vybabrat i tím že ji prostě pustíte dolů po Vltavě.

Ano, možnosti jsou omezené, ale situace se může výrazně měnit dle toho jak k ní přistoupíme. Už třeba právě zmíněnými zásahy do odtoku vody, jak pozitivními, tak negativními. Ale samozřejmě se nedá s čím dál tím nestabilnějším prouděním na vodu příliš spoléhat. Respektive by bylo velmi vhodné spoléhat více na přečerpávání, které samo o sobě má nulovou spotřebu a výpar je v desítkách l/s, než na klasické hydroelektrárny.

Ještě by bylo zajímavé znát dopady velkých tepelných zdrojů v krajině, což jsou jak parní elektrárny, tak města a další zpevněné plochy, domnívám se že část změn v proudění by mohla být právě na vrub známých tepelných ostrovů a zahřívání krajiny.

Ano, souhlasím s Carlosem je třeba více zadržovat vodu, využívat průtoku vody a vybudovat přečerpávačky v devastovaném (od těžby hnědého uhlí) podkrušnohoří.

Bavorsko má už dnes 40% podíl OZE na výrobě elektřiny. A není to rozhodně konec.

Tak určitě, pane Veselý. Hydropotenciál je v Bavorsku už vyčerpaný, stejně jako možnosti biomasy a bioplynu. Větrníky se s ohledem na změnu povolovacího procesu přestaly prakticky úplně stavět, takže zbývá fotovoltaika. Ta už ovšem naráží na omezení sítí, v létě má Bavorsko při slunečním svitu přebytek výkonu a bude muset také brzdit. Odstavované jaderky tedy v Bavorsku nenahradí OZE ani náhodou. Nahradí je plynové elektrárny a dovoz. Tak tu alespoň hloupě nelžete v tak evidentní záležitosti.

Každá energetická soustave je limitována charakteristikou svých zdrojů. Pokud chci zajistit denní / noční provoz musí být velikost denních zdrojů OZE tak velká aby klasické zdroje mohli pracovat na svém provozním minimu. Toto provozní minimum je zpravidla na úrovni jejich 40% jmenovitého výkonu. Tento stav zajišťuje minimální cenu za výrobu 1 kWh. Pokud výkon OZE přesáhne uvedenou mez je nutno provozovat klasické zdroje s vyšším energetickým nárokem a cena z klasických zdrojů stoupá. Tento stav musí někdo zaplatit a je to zpravidla spotřebitel. Otázka je jaká cena el. energie je ještě únosná a co se bude dít po jejím překročení.

Souhlasím. Moc mi vadí ta lež, kterou stále rozšiřují zastánci jádra že u nás OZE nemohou dosáhnout více než 20 či 25% výroby elektrické energie. Přitom přírodní podmínky ( a nejen to) máme s bavory velmi podobné.

Ale však já nic nesrovnával, jen jsem uváděl příklad, už delší dobu jsem přemýšlel jak na tom vlastně Rakousko je. Pane Carlos, určitě neříkám že se jim máme smát, ale nám by s tedy také nikdo neměl smát, když vyvážíme elektřinu, když se nám to vyplatí, nezapomeňme že je to komodita jako jakákoliv jiná.

K transportu elektřiny - no já bych jim připsal asi to kde nakupují, který elektron kde běží by mě asi moc nezajímalo.

Pane Vaněčku k vašemu "zapomeňte na procenta": Když ono je to těžký.. 43% = 35TWh z toho voda 16% je 13 TWh v ČR za rok 2015 jen 3TWh (cca dlouhodobý průměr). Čili 10 TWh má Bavorsko náskok který se nedá dohnat.

U nás 14% OZE je 10TWh, když odečtu 3TWh vody tak OZE mínus voda je 7 TWh.

Suma být ČR v Bavorsku máme 13 TWh voda + naše dnešní OZE (bez české vody) 7TWh docela pěkných 20TWh.

V roce 2021 se odstaví jádro v Bavorsku, kde má taky nějakých 40%, jsem zvědavý jak to dopadne.

"To vyvrací velkou lež jaderné a uhelné loby že OZE nám nemohou dát více než 20-25% elektřiny." - Nevím to jsem nikde nečetl, ale podobné číslo v ASEK ale tam se nemluví o tom že OZE nemůže dát více jak 25%, tam je to jako doporučení, z hlediska ekonomických, technických a dalších parametrů.

Pane Mikeš dle našeho oficielního tisku to bylo vyjádření našeho (teď už minulého) ministra průmyslu a obchodu. Tu velkou lež mu musel někdo z lobystů podstrčit, on sám to určitě nepočítal.

A jaký je to podíl na spotřebě elektřiny? Podíl na výrobě, se zdaleka nemusí rovnat podílu na spotřebě.

Kolik Bavorsko dováží?

Podobně je na tom Rakousko v roce 2015 dovezlo 10TWh EE

Podíl OZE na výrobě v Rakousku 82% = 50,78 TWh

Ostatní výroba výroba v rakousku (plyn, ropa, tuhá paliva) 18% = 17,72 TWh.

Celková spotřeba 78,5 TWh (domácí výroba je jen 87% spotřeby EE v této zemi)

Data z místní statistiky

Čili podíl OZE na výrobě v Rakousku 82% znamená 64,7% na spotřebě v této zemi.

U nás může být podíl 100% OZE na výrobě za pár let, stačí posílit vedení a kupovat od sousedů, odstavit plyn, uhlí a jádro. :-) Co na tom že na spotřebě to bude jen ani ne těch 20%.

Tím nechci říct že potenciál OZE je jen 20%. Ale s těmito procenty se musí opatrně, minule tu na to narazil Carlos když kritizoval nějaký článek příznivce jádra, který podle něj míchal dohromady spotřebu EE a celkovou spotřebu energie

Pro srovnání lidnatějšího Bavorska ale menšího rozlohou uvádím oficielní data z roku 2016: OZE vyrobily 35 TWh což je 43% hrubé výroby el. energie v Bavorsku.

Čili vidíme že to co vyrobily OZE v Bavorsku už před 2 lety je cca 50 % výroby elektřiny v České republice A tedy VÍCE než 50% SPOTŘEBY v České republice. Za obdobných klimatických podmínek.

Tož tak je to, pane Mikeš.

A to může pan Wagner stokrát říkat: u nás to nééjde.

Upřesňuji to cca: výroba OZE v Bavorsku je 40% výroby celkové (35/87) v ČR a cca 50% spotřeby v ČR. A samozřejmě v roce 2022 to bude mnohem více, plánují 70% výroby z OZE v roce 2025.

Pane Mikeši,

Články pana Schellenbergera jsem kritizoval za manipulativnost, jaderné aktivisty za záměrné míchání procent, emisí a pod. tak aby jim to vyšlo. Ale je to tak s procenty se musí velmi opatrně, zejména pokud se provozuje síť s výraznými tranzitními toky či importem, tam je to takové problematické. Podle K.Z. když bude Rakousko dovážet energii ze Švédska, přes Polsko, tak ji proud ze Švédska je umořen v Polsku, Polský uhelný někde u Ostravy, odtud putuje teoreticky uhelný Ostravský někam do Sokolnice, kde jej cucá Brno a valí se tam proud z Dukovan pak to teprve jde 220kV někam do Rakouska. Tak kolik g/kWh škodlivin přičíst Rakousku?

Ještě co se týče Rakouska a zemí se silným dovozem, tak by se mělo, než se jim bude někdo smát, jestli je to dovoz z důvodu nedostatku výrobních kapacit, nebo prostě protože se jim vyplatí.

Pan Mikeš to dobře ví: má cenu srovnávat podobné země (to Rakousko s Alpami a významnými vodními elektrárnami není) a jejich výrobu z OZE v TWhodinách s naší českou spotřebou v TWh. To jediné nám dá informaci co OZE mohou znamenat pro naši republiku.

Je vidět, že toho o skutečných problémech energetiky v Bavorsku víte málo nebo nechcete vědět. V roce 2023 se můžeme k tomuto tématu vrátit a realita nám ukáže, kdo z nás měl pravdu.

Ještě doplnění. Když mluvíme o bezpečnosti a spolehlivosti, tak to není jen o celkové výrobě a spotřebě, ale hlavně také o zajištění systémovych služeb a to nám OZE v takovém objemu nezajistí.

Cena systémových služeb začala po neustálém růstu právě klesat (i se silovou energií) s rozvojem OZE, to proto že OZE musí dodávat systémové služby a podporu sítě a musí to dělat zadarmo, protože to po nich požadují distributoři ve smlouvách a PPDS, jinak je nepřipojí. To je také důvod proč cena systémových služeb tolik klesla.

Soběstačnost v rámci EU je dostatečná.

Jak pro koho, kde a kdy !!

pro většinou, v celé EU, většinu času. Na nějaké extrémní situace nebo 3 měsíce zimy v roce nebudeme přece stavět tak drahou a jednoúčelovou elektrárnu s vysokými nároky na přenos energie a kompaktnost sítě. A to zvláště když chceme pokrýt ty extrémní situace a bezpečnost kdy ani nemusí být síť celistvá a nebude možné ten výkon z takové elektrárny vyvést.

"bezpečné, spolehlivé, cenově akceptovatelné a soběstačné dodávky elektřiny."

O jaké soběstačnosti a bezpečnosti to zase mluvíte? Včera trochu fouklo a podle ČEZ bylo zhruba 30 000 domácností bez elektřiny a dnes ještě zhruba 400 domácností.

Soběstační a zabezpečení byli pouze ti s vlastními elektrárnami se schopností ostrovního provozu. Bylo krásně slunečné počasí tak i ti s fotovoltaikami a akumulátory měli skutečné soběstačné dodávky i když je ČEZ započítal do těch 30 000. Množí z těch 30 000 měli včera tak moc energie že přebytky i vytápěli.

Přečtěte si ASEK a budete vidět o jaké bezpečnosti a spolehlivosti mluvím. Decentrální výroba z malých OZE rodinný dům pokryje, ale ne města a fabriky.

Já si četl nějaký předpoklad vývoje trhu na webu OTE (ale už to tam není) a tam bylo uvedeno že po výstavě dalších centralizovaných elektráren a konkretně tam bylo uvedeno jaderných bloků bude nutno navýšit platby na systémové služby z důvodu větších nároků na jejich zálohu. Pro udržení kritéria N-1.

Firmy které potřebují zálohu ji mají, nebo se o ni musí postarat. Třeba včera tady VN sítě blikaly jak vánoční stromeček a volali mi z různých firem okolo co se děje a jak tomu předejít.

Třeba dvě firmy tady lisují plasty a to se nedá zastavit, když je to přerušované tak to jde vše do dopadu a když je výpadek déle a extruder zatuhne, tak se to musí rozebrat a vyčistit a ty ztráty a škody se potom počítají ve stovkách tisíc denně.

Takže teď řeším akumulaci pro některé firmy a vlastní zdroje od FVE až po kogeneračky se schopností ostrovního provozu.

Od toho nám žádný reaktor nepomůže.

A města, no to jsou hlavně právě ty domy a úřady které jsou schopny se alespoň částečně sebezásobit a společně si v čísti poruchou oddělené mikrosítě předávat vzájemně energii. Jenže to by tu musela být v první řadě úplně jiná legislativa a distributoři aby to šlo, technicky to problém není.

ASEK je snůška snů jaderných lobistů. Až to bude dělat skutečně nezávislá komise která bude mít tu nezávislost nejen v názvu, tak to možná bude mít nějakou hodnotu a já si to přečtu.

Ta Vaše prvá věta to je přesný popis reality ASEKu.

Zelení ideologové u nás chtějí zopakovat minulý "ekologický" tunel za zhruba 800 miliard Kč, který sloužil ke zdražení elektrického vytápění a budoucího provozu aut u nás, a naopak k přesunutí výroby do zahraničí.