Rozvoj elektromobility může přijít Británii draho, vyžádá si výstavbu nových elektráren
Velká Británie bude nucena investovat miliardy liber do výstavby nových elektráren, rozvoje distribučních sítí a sítí stanic pro dobíjení elektromobilů, chce-li se vyhnout nedostatku elektřiny po budoucím plánovaném zákazu nových dieselových a benzinových aut. Situaci nepřispěje ani uzavření starých dosluhujících jaderných bloků a zbývajících uhelných elektráren.
Podpora mnoha milionů dalších bateriemi poháněných vozů během následujících dvou desetiletí je technicky řešitelná. Pokud budou navíc řidiči uvědoměle upřednostňovat nabíjení vozů přes noc, bude možno vybudovat a udržovat obrovskou infrastrukturu.
Místní sítě však budou čelit problémům, země bude tudíž muset zajistit zvládnutí nárůstu spotřeby o 15 %, ve špičce by zatížení sítě mohlo vzrůst až o 40 % oproti současnosti. Tato změna bude podle Johannese Wetzela, analytika energetických trhů u společnosti Wood Mackenzie, velmi nákladná. Bude potřeba navýšit dostupný výkon v síti, posílit distribuční síť a dobíjecí infrastrukturu.
V červenci se britská vláda usnesla, že zákaz prodeje vozů s konvenčními spalovacími motory nabude platnosti v roce 2040. Cílem je snížení znečištění ovzduší, které se podepisuje na zdraví obyvatel. Ve srovnání s rokem 1990 by míra znečištění v roce 2050 měla být o 80 % nižší.
Přestože konvenční automobily budou na cestách přetrvávat, měl by počet elektromobilů do roku 2040 vzrůst na 20 milionů ze současných 90 tisíc. Jejich nabíjení si tak vyžádá nárůst poptávky po elektrické energii.
Výstavba nových elektráren bude nákladná
Británie bude čelit nedostatku elektrické energie, jelikož v následujícím desetiletí ji čeká uzavření starých dosluhujících jaderných bloků a zbývající uhelné elektrárny by měly být zavřeny do roku 2025.
Před čtyřmi lety, kdy se o zákazu začalo mluvit, vláda mluvila o investici ve výši 130 miliard liber. Tato částka má podle ní zajistit potřeby tamních obyvatel a průmyslu pomocí čistých, bezpečných a spolehlivých zdrojů elektrické energie.
Tento odhad se zdá poměrně optimistickým, jelikož výstavba plánované jaderné elektrárny Hinkley Point C bude podle odhadů stát téměř 20 miliardy liber.
Plynové elektrárny jsou levné a jejich výstavba je rychlá, ale rovněž produkují nežádoucí oxid uhličitý. Obnovitelné zdroje mají problém se stabilitou a nejsou schopny zajistit potřebné množství energie. Solární panely například nevyrábí elektřinu v noci, což je právě vhodná doba pro nabíjení elektromobilů.
Mohlo by vás zajímat:
Rozhodně se s rozvojem elektromobility zvedne odběr v nočních hodinách. Dnešní baterie mají mít mnohem větší životnost , pokud se budou nabíjet doma přes noc 6-8 hodin než když v superchargeru dostanou 80% naplnění kapacity za 30-60minut a to v jakoukoliv denní dobu . A krásně to koresponduje s obtížně regulovatelnou jadernou energetikou. :-)
Zvýšení degradace článků baterie při rychlodobíjení nebylo prokázáno (= není to pravda).
Dejme tomu, že máte pravdu. Nic na tom nezmění ale fakt, že lidé auta budou nabíjet v noci, pokud jim k tomu obchodník bude nadále nabízet lepší tarif a nebo jednoduše proto, že je to z pohledu biorytmu člověka nejvhodnější čas.
lidé se budou chovat ekonomicky. Takže pokud nejvýhodnější bude dobíjet dlouho pres noc a doma, budou to dělat. Pokud rychle během nákupu v marketu, tak budou nabíjet tam. Technicky je užití baterie v elmb jako domácí úložiště vyřešeno.
Potvrzuji! z Vlastnej skusenosti by som najradsej nabijal doma vecer, ale kedze su v Irsku zatial verejne nabijacky zadarmo, tak radsej raz, max. 2 krat do tyzdna vybehnem 4 km od domu na supercharger a mam vyriesene. ked zacnem za Supercharger platit, tak to budem riesit doma v pohodli.
Ak by to niekoho zaujimalo, interaktivna mapka nabijaciek v IRL:
Pokud se auta budou používat stejně jako dnes, tak budou 95% času někde stát zaparkované. Mohou se dobíjet fakticky kdykoliv během tohoto času.
No a v tom je právě paradoxně ten problém. Distribuční soustavy nepočítají se značnou zátěží, která se najednou připojí, když klesne tržní cena elektřiny. Nejsou na to dimenzované a budou kolabovat. Bude potřeba je buď za velmi drahé peníze posílit, nebo začít řešit, kdy kdo co nabíjí, aby se nenabíjelo všechno naráz a pak zase nebyla žádná poptávka, až stoupne tržní cena elektřiny. Zkrátka je to asi tak o dva řády složitější problém, než jak si ho představujete.
Dnes to totiž funguje tak, že maximum spotřeby v distribučních soustavách se plus mínus kryje s maximem ceny elektřiny. Do budoucna to tak zdaleka být nemusí kvůli OZE a elektromobilitě.
Aha, takže to mám chápat tak, že jestli v příštích 10 (pro optimisty) - 30 (pro pesimisty) letech nebudou distributoři dělat vůbec nic, existuje teoretická možnost, že by mohli mít problémy. Tomu se nedá říkat jinak než předposranost. Tenhle defétismus je u Vás normální stav nebo se projevuje jen v reakci na technologie, které nemáte rád?
Ale já jsem neříkal, že to nejde řešit, určitě to řešit jde. Jenom jsem říkal, že přehlížíte problémy, které jsou s tím spojené a pokusil jsem s Vám vysvětlit, že to, že máte k dispozici nějakou baterku samo o sobě problémy neřeší, ale vyvolává. Čekal bych spíš, že se nad tím zamyslíte, ale to asi není Váš styl.
Nemůžu mluvit za jiná města, jiné regiony a už vůbec ne jiné státy, ale u nás je distribuční soustava asi 4x předimenzovaná s výhledem na další možnost posílení z hladiny 110kV. A je možná opravdu na čase aby se něco začalo se soustavami dělat, u nás je těch 22kV už někdy od první republiky a držíme se toho zuby nehty, naproti tomu někde máme zase z historických důvodů méně, třeba 16kV, nebo i 10kV a 5kV. Je jasné že ty soustavy to nemusí utáhnout, možná stojí za zvážení přechod na vyšší napěťovou hladinu a při rekonstrukcích a přestavbách již počítat s touto zátěží.
Energetiky třeba ve zmíněné Británii ví že po roce 2040 bude v podstatě vše na elektřinu, mají 23 let na rekonstrukci a přizpůsobení se, pokud to prospí tak je to jejich chyba, ne problém EV.
Můžete prosím dát zdroj k tomu tvrzení, že je distribuční soustava v ČR 4x předimenzovaná, nebo jste si to právě vymyslel?
Já má tedy úplně jiné informace. A také nepochybně platí "jak kde". Například na Ostravsku byl velký problém, výrazně se tam sítě posilovaly a byl to zásadní limitující faktor rozvoje tamní ekonomiky, teď to vypadá, že to nebude stačit a bude se muset posílit znovu, problémy jsou i jinde.
Zásadní je, že elektromobilita, pokud k ní dojde, tak to bude plošný fenomén. Samozřejmě, že někde to sítě unesou bez dalších opatření, jinde ale ne a těch míst rozhodně nebude málo.
Pane Hájku, mluvil jsem o našem městě (Nemůžu mluvit za jiná města, jiné regiony...)
Dokument bych Vám rád našel, ale bohužel naše skvělá radnice postupuje při digitálním zveřejnění takto: počítač->tiskárna->nalepit čárový kód+podpisy->skener->zveřejnit na internetu. Ještě je tam obligátní krok a to zašantročit odkaz. Každopádně se ale bavíme o regionu jižní Moravy východně od Pálavy, takže průmysl opravdu lehký nejvýše chemický, ale ani ten není na elektřinu nějak náročný, to spíš na spotřebu plynu, který u nás zajišťuje skoro 100% tepla ve městě, CZT 100% z plynu, soukromé domy pak občas tuhá paliva, hlavně dřevo, ale taky to tu moc nefrčí.
Na nějaké biorytmy zapomeňte, ty vítr opravdu neřídí a slunce jde přesně proti nim. Elektřina bude levná tehdy, když bude foukat a svítit, tedy klidně v poledne. Potíž je, že přebytek té elektřiny bude na úrovni přenosových soustav a bude samozřejmě vznikat ekonomická motivace se těmto rytmům přizpůsobit. Když totiž bude foukat a svítit, tak bude cena silové elektřiny padat na nulu nebo i do záporných hodnot. Potíž je v tom, že v dané distribuční soustavě na nižších napěťových hladinách to může v danou chvíli vypadat úplně jinak, k maximu běžné zátěže ještě lidé zapnou dobíjení, protože je levná cena elektřiny, to samozřejmě ta distribuční soustava při masovém rozšíření elektromobilů neunese. Pokud se některé vize o podílu elektřiny z OZE naplní, tak je to úplně jiný svět. A akumulace v elektromobilech může být paradoxně přítěží pro udržení provozovatelnosti systému a ne výhodou.
Úplně ignorujete regulátory a řešíte problémy, které neexistují. Regulátoři už fungují mnoho desítek let. S tímto pojmem souvisí Smart Grids. Není to žádná pohádka. Vysloužilé baterie se už používají pro úložiště. Mám dojem, že se staví už i nějaká větší, kolem 100MWh. Pokud bude elektřina levná v době přebytků a drahá při nedostatcích, vyplatí se to. Jde o přímou ukázku pozitivní zpětné vazby. Pokud se týče dobíjení elektromobilů není důvod předpokládat, že by síť (jak píšete v nižších napěťových hladinách) kolabovala. EV jsou docela chytré mašinky a už dnes není problém přes ně (automaticky) komunikovat s distributorem, pokud bude nabíjení zapnuté v tomhle režimu (nepospícháte a je jedno, jestli se vůz dobije např. o 4h později). Nissan už novou generaci Leaf má na to připravenou. Tesla, která komunikuje běžně wireless bude případně potřebovat jenom upgrade atd.
Ad Petr Hariprasad Hajič:
Potvrzujete, co jsem napsal. Aby se to dalo zvládnou i v době masového rozšíření elektromobilů, tak nebude možné, aby si ho každý nabíjel, kdy se mu zachce (obvykle v reakci na aktuálně nejnižší cenu elektřiny na trhu), ale bude potřeba komunikace s provozovatelem distribuční soustavy, aby jí to nepoložilo. Já jsem neříkal, že to nejde. Ale prosil bych Vás, abyste netvrdil, že ten problém neexistuje, když ho sám potvrzujete. Řešení samozřejmě existuje, ale nebude to mávnutí kouzelným proutkem, nebude zadarmo a hlavně nebude garantovat, že bude vždy možné elektromobily nabíjet podle aktuální ceny elektřiny na trhu.
Celé je to značně nedomyšlené. Když načerpám u pumpy naftu tak vím kolik zhruba do dalšího čerpání ujedu a když bude vůz nějakou dobu stát tak se nic moc neděje. Spotřeba paliv by měla mít odpovídající náhradu v elektřině. Jenom ta akumulace (načerpání) bez výrazného omezení v čase nám zde chybí. Dále je zde nějaká infrastruktura která odpovídá zhruba výrobě /spotřebě. To že se někde nějaká energie vyrobí levně neznamená že ji okamžitě dokážeme dopravit a spotřebovat tam kde to je nutné.
Tady zase někdo počítá výdaje a neřeší příjmy. Já tedy dodávám, že majitelé elektromobilů tu elektřinu budou kupovat, budou za ni platit. Odkdy to vadí, že prodejcům stoupne obrat?
Přesně tak. A navíc řidiči se přizpůsobí trhu, když budou levné přebytky a drahé nedostatky (tak jak to má ve správně tržní ekonomice být) tak se budou snažit nabíjet převážně na levné přebytky. Případně někteří v době nedostatku a vysoké ceny i vybíjet, pokud to "nezávislí" regulátoři dovolí. Je to jen o tom jak bude nastaven trh a co bude umožněno a dovoleno, technicky v tom problém není.
Spíše to vypadá na článek nějakého jaderného alarmisty který se snaží obhájit jaderný tunel a ekonomické i ekologické zvěrstvo v Hinkley Point C nebo nějaké další pokračování.
"Technicky v tom problém není." Tak se zkuste zamyslet, milý energetiku, co to asi udělá s distribuční soustavou, když všichni začnou naráz nabíjet, protože nám zrovna zafoukalo u severního moře a je na trhu levná elektřina...
Ona spousta věcí vypadá krásně, dokud jen papouškujete marketingové bubliny a vypínáte mozek. Jakmile ho zapojíte, tak zjistíte, že to zase tak snadné a tudíž ani levné nebude.
Pokud si distributoři nedokáží vydělat na správu a rozvoj věřené sítě kterou mají ve své správě, potom je něco špatně. Otázka je jestli je chyba u distributorů a měli by předat správu sítě někomu schopnějšímu, nebo je špatně nastaven trh a potom to musí řešit s regulátory. Jestli ale distributoři chtějí stále větší platy při stejném nebo dokonce menším přenosu energie potom je chyba u nich. Je logické že na vyšší platy si musí vydělat větším přenosem energie a ne prodejem telefoniích tarifů a pojištění o které nikdo nestojí.
Asi vůbec netušíte, jak ta cenová regulace distribuce elektřiny funguje. Distribuce elektřiny určitě nemá problém, pokud budou muset realizovat investice, tak pro ně žádná škoda, dají si do ceny odpis a přiměřený zisk. A my všichni to potom zaplatíme.
Martin Hájek
Máte pravdu že nemám představu, u mne je to totiž pracovní realita bez nějakých představ a snění o spravedlnosti a trhu, hlavně ten veřejně nekontrolovatelný "přiměřený zisk" z regulačních veřejných poplatků a neexistující vyběrová řízení na významnější akce které dohazují manažeři distribuce vlastním nebo spřáteleným firmám.
Souhlasím. Vedle toho to bude znamenat, že namísto plateb za zahraniční paliva budou platby mířit do staveb elektráren a do domácí elektřiny. Pokud elektrickou energii nebudou kupovat od jiné země , zlepší se jim obchodní bilance.
No když si projdu diskuzi, mám pocit, že jsem v Jiříkově vidění. Tak si pár lidí z mého nebo následujících komentářů vzalo pokaždé jen to, co chtěli. Mluvil jsem o nočních hodinách, tzn. období, kdy je člověk v klidu a domácnosti nemají téměř žádnou spotřebu. 1) s biorytmem člověka to souvisí velmi (p. Hájek), 2) síť není tolik zatížená(p. Hájek), 3) nesouhlasím s tím, že by byl pozitivní trend, pokud se budou auta nabíjet v rámci dne (to bych nechal jen na ty případy, kdy to bude nutnost (člověk za půlden vyseká celou baterii a nebude zbytí než se po poledni napíchnout na firemní nabíječku(aby dojel odpoledne domů) - tady reaguji na p. Veselého.
Motivací bude určitě cena. Pokud bude na stojanu nabíječky svítit cena dle momentálního stavu sítě, přes peníze spotřebu ovlivníme nejlépe(fouká s svítí - cena nula nebo pár švestek, zamračeno, velká zátěž - cena napálená, aby si to řidič rozmyslel).
Že distribuční soustava bude muset být alespoň zčásti posílena je , myslím, nejpravděpodobnější scénář.
Spíš bych čekal oponenturu k těm bateriím, já mám za to, že opotřebení souvisí s dynamikou provozu, ať už jde o mechanickou nebo jinou.
Vy pořád vycházíte z toho, že se elektromobily budou dobíjet v noci, aniž byste řekl, proč to tak bude. Píšete, že motivací bude cena, s tím souhlasím. Nicméně do budoucna vůbec neplatí, že elektřina bude levná zrovna v noci, tak je tomu dnes, protože máme energetiku postavenou na stabilních zdrojích a cenu řídí poptávka a ta je nižší v noci. Z přechodem na elektrárny s občasnou výrobou to tak nebude. Takže si sám protiřečíte. Distribuční soustava bude muset být z části posílena - no to byste nevěřil, jaký výkon bude potřebovat třeba Škodovka, aby stíhala dobíjet nová auta (tak je tuším něco kolem minuty, kdy vyjede nové auto (s nabitou baterkou). Uvědomte si, že v tomhle státě vyrábíme milion aut ročně. Kdyby jen čtvrtina byly elektromobily, je to docela nářez. A samozřejmě to posílení distribučních soustav nebude zadarmo. Je to ta zdaleka nejdražší síť, bavíme se v řádu desítek, spíše stovek miliard.
Jak si mohu protiřečit, když o OZE jsem vůbec nepsal? Psal jsem o využití nočního proudu z obtížně regulovatelných zdrojů.
Ano, budoucnost nepůjde tak odhadovat a moje úvaha je konzervativní. Budoucnost ale neumíte vyhádat ani vy. Dovolil jsem si vycházet z toho, že ve VB (ale i v Česku) jaderné stálé zdroje pojedou ještě dlouho (min. do 2035, resp. 2050, resp ještě dále).
Mimochodem, nemyslíte si, že ve Škodovce někoho napadne (pokud se bude jevit problém energii dotáhnout odjinud) si na nabíjení elektroaut postavit např. vlastní zdroj a pustit starost o kapacitu drátů z hlavy, pokud se jim investice vyplatí nebo bude jednoduše podmínkou prodeje vysoce poptávaných výrobků - aut?
Píšete o investicích v řádu desítek až stovek miliard. Pro mě to jsou peníze utracené v Česku namísto peněz, které každoročně ve stávajícím stavu věcí (vozového parku) odcházejí do "SSSR" a nebo k Perskému zálivu(spíše ostatní země Evropy).
Ach jo, tak ještě jednou naposledy: noční proud z obtížně regulovatelných zdrojů je právě nesmysl. Slunce svítí ve dne a vítr fouká kdykoliv.
Tak ještě jednou - obtížně regulovatelný zdrojem jsem myslel zdroj jaderný.
Nebo vám naše jaderky připadají jak pružná výroba, kterou si můžeme stáhnout na nulu když je potřeba? Tak jsem to myslel...Beru to na sebe, příště to napíšu méně chlupatě.
Jenomže problém je v tom, že cenu elektřiny nebudou do budoucna tvořit naše jaderky (ostatně ji netvoří ani dnes), ale OZE v Německu a dalších okolních státech. Právě když se tyto OZE rozjedou, tak bude potřeba omezovat i výrobu z jádra a v tu chvíli budou ceny záporné. Tak se nezlobte, že jsem Vaši argumentaci pochopil špatně, ona je stejně nesmyslná i tak, jak to myslíte.
Jasně že v ČR bude dále velká část elektřiny z jádra. Jenomže pokud budou lidé reagovat na cenový signál, tak ten určí především krutý severní vítr a slunce. A právě proto rychle přestává "noční proud" fungovat.
Zkusím to říct ještě jinak. Kdyby Německo rozvíjelo energetiku postavenou na jaderné energii, tak byste měl naprostou pravdu. Jenomže Německo si vybralo vítr a slunce a to staví Vaše představy úplně na hlavu a je úplně jedno, co dělá ČR, protože cena elektřiny je pro nás víceméně exogenní veličina, kterou určuje Německo v poměru spotřeby 650 TWh ku 70 u nás.
S tou poslední replikou pana Hájka musím tentokrát plně souhlasit. Ano, ceny určuje Německo a jeho energetická politika.
Když nechcete posílat peníze za palivo (ropa, plyn, jaderné palivo) do zahraničí tak by jste měl užívat místní zdroje: slunce, vodu, vítr, dřevní odpad.
Jako můžeme (a nemáme) potravinovou soběstačnost, tak nemáme i energetickou soběstačnost (až na špinavé uhlí). Ale tu můžeme mít pomocí čistého OZE (v dlouhodobém horizontu někam k 2050).
S elektromobilitou a vlivem na distribuci elektřiny bych si problém nedělal-bude to velmi pozvolné, už kvůli životnosti aut cca 20 let.
A někdo bude nabíjet v noci (na to se těší JE a větrné elektrárny), jiný zase přes den (ze sluníčka). Ale nadbytek a nízkou cenu (po stále se zvětšující období) mohou nabídnout v budoucnu pouze sluneční a větrné elektrárny.
Slyšel jste někdy něco o absolutních a komparativních výhodách, vaněčku? Zřejmě ne. Zjednodušeně řečeno, když je výroba v tuzemsku dražší, než v zahraničí, tak je lepší to dovézt a specializovat se na něco jiného. To pro ČR platí o potravinách, platí to i o zdrojích energie. Na počasí závislé oze parodie na elektrárny budou v podmínkách většiny Evropy vždy dražší než energie z jádra. V představách zelených vylízanců je energetická soběstačnost pro ČR něco jako severokorejské čučche - hodlají ji dosáhnout i kdyby to znamenalo sebevraždu.
Co se týká baterií, tak skvělým testováním životnosti baterií je Tesloop - maník, který vozí lidi Teslou S z velkých měst na pobřeží Kalifornie do Las Vegas a zpět. Jezdí prakticky neustále a baterii dobíjí skoro výhradě na Superchargerech. Po 200k mil měl úbytek kapacity 6% a minulý týden už prý měl přes 300k mil a baterie je prý pořád v dobré kondici.
ad 3) Můj zaměstnavatel umožňuje dobíjení elektromobilu u mě v práci. Přes den se primárně spotřebovává elektřina z FV na střechách, nehledě na to, že k němu vedou dvě nezávislé linky VN, provozujeme tu mašinu se špičkovým příkonem 2MW, která potřebuje zajištěnou dodávku elektřiny.
Na tuhle trasu je elektromobil dobrý. Z Bostonu do Chicaga by to tak od listopadu do března asi nedal. :-)
V USA elektromobilita zvítězí v přelidněných oblastech (pobřeží, velká města) ale "uvnitř" Ameriky ne. Tam to nedává smysl.
Z Bostonu do Chicaga se vyplatí letět, to asi nikdo moc autem přes hory nepojede, sice tam dálnice je, ale je to příliš daleko. Neuživí se tam ani normálněrychlostní vlak a to tam je rychlostní limit na rozhodné části silnice 112km/h, místy jen 104km/h. Hlavně západní pobřeží je obývaná jinou sortou lidí než středozápad a jinou než pobřeží východní. Možná kdyby měli SC vhodně daleko od sebe tak by to také šlo, ale tam asi zatím nejsou, na druhou stranu situaci s rozmístěním neznám.
Ta narážka byla na to, že v zimě se musíte do elektromobilu buď opravdu teple obléci, nebo se daleko nedostanete, takže je to auto do teplých krajin nebo pro otužilé řidiče.
Jinak ze San Francisca do Las Vegas se také rozhodně vyplatí letět a to jak finančně, tak časově :-)
p. Hájkovi: něco k výdrži a komfortu e-mobilů v zimě...
A to jako myslíte vážně, nebo si děláte legraci?
Reálný dojezd 150 km ( v některých případech i mnohem méně), se jaksi pro dálkové trasy nehodí. To najede dost lidí jen cestou do práce a zpět.
Dal, úplně v klidu. Po cestě je Superchargerů více než dost (mapa zde. Dneska lidi už vcelku běžně jezdí v USA Teslou S trasy Los Angeles-New York, apod.
Tak určitě :-)
Když budete mít parťáka a pojedete to v létě a nonstop, tak to bude trvat 59 hodin, z toho 13 hodin budete dobíjet.
Já jsem ovšem psal, že to pojedete v zimě a předpokládal jsem, že nebudete chtít v autě mrznout, takže si pěkných pár hodin budete muset připočítat.
https://jalopnik.com/they-drove-a-tesla-from-la-to-new-york-in-a-record-58-h-1699782187
Ad problematika tvorby ceny elektřiny vs. co platí koncový zákazník je poněkud hodně jiná, než je zde prezentováno v diskusi. Nejsem na to odborník, jen laik, ale něco jsem si o tom našel a už před lety sepsal na blogu.
http://martin-proks.blogspot.cz/2013/12/elektroenergetika-trh-stat-budoucnost.html
V kostce k cenotvorbě: cena na burze za silovou elektřinu nemá v současnosti přímou vazbu na cenu kterou platí zákazník. Proč? Protože na burze elektřinu nakupuje obchodník-dodavatel, který ji kupuje s předstihem dle předpokládané spotřeby. Na burze pak aktuálně dokupuje (je mu účtováno za aktuální ceny s přirážkou) rozdíly mezi předpokládaným odběrem a reálným. Cílem je, aby přenosová síť a výroba věděli, kolik a v jaký čas je potřeba vyrobit a kam poslat - protože možnosti akumulace jsou strašně omezené a tranzitní linky také.
Zákazníkovi pak obchodník účtuje ceny za předem domluvené tarify. Takže když na burze aktuální cena elektřiny někam ustřelí, tak zákazník to neví - nemá vazbu, tento výkyv pozná pouze obchodník v omezeném objemu nakupované rozdílové energie.
Predikce a spekulace:
Aby měl zákazník vazbu a motivaci řešit cenu, pak by musel vzniknout tarif něco jako e-mobility-burza, kde obchodník by zákazníkovi na stojanu účtoval za burzovní cenu+nejspíš nějakou transakční přirážku. A vedlo by to k tomu, že obchodník by tuto e-mobility-burza energii nekupoval dopředu, ale kupoval by ji podle aktuální potřeby - jako tu rozdílovou v současném modelu.
JENŽE:
- V našich zeměpisných šířkách slunce svítí energeticky zajímavě cca od března do října 3 hodiny kolem astronomického poledne - když nejsou mraky.
- Když to fouká, tak fouká klidně i několik dní. Naopak když nefouká (častěji), tak také několik dní. A fouká/nefouká to v celé Evropě a jejím okolí cca podobně. Meteorologicky je Evropa ne příliš rozsáhlá oblast a vítr je na celém jejím území dost podobný. Fronty většinou jdou od západu k východu. V podobný jeden čas celé pobřeží zasáhne podobný vítr, který se pak přes celou Evropu přesouvá na východ a slábne - typický scénář, na tohle si stěžovala již luftwafe i kriegsmarine za WWII.
- Další problematika je dostatečnost přenosových sítí z převážně severo-západního pobřeží Evropy někam do střední Evropy jako je ČR nebo ještě východněji do Rakouska, Maďarska a Slovenska. Tak jak na to naráží pan Hájek. Cena spadne, nabíječky automaticky na základě ceny zapnou a přenosové a distribuční sítě tu špičku nezvládnou ať jsou prakticky jakkoli nadimenzované.
- další problém (opět dávám plně za pravdu panu Hájkovi) je regulace sítě. Musíte udržet parametry sítě za každou cenu, jinak se síť rozpadne. A když obchodníci nebudou nakupovat "s předstihem co nejpřesněji" a nechají významné výkony na poslední chvíli, tak správce sítě neví kolik má mít v jaký moment ve výrobě, kolik v záloze a kudy kam co kdy poteče. Opět negativní dopad na stabilitu sítě a náklady na regulaci sítě poletí raketově nahoru.
Finální řešení toho všeho? Za aktuální energii na burze obchodník "zaplatí" možná zápornou cenu, ale přenos a distribuce mu napálí takové síťové penále, že výsledná cena moc neklesne - jestli vůbec. Obchodník a přeneseně zákazník pak pocítí prakticky pouze ty výkyvy ceny nahoru, ale cena dolů moc klesat nebude. Teda pokud se do toho nevloží regulatorní rámec, který může poplatky zastropovat nebo jinak omezit a zregulovat (věřím že tlak na to bude od nestabilních výrobců aby měli zajištěný odběr). Ale pak to postaví regulaci a stabilitu sítě před těžko řešitelné problémy...
To co píšete tady v diskusi o elektromobilitě bude u nás platit tak pro polovinu aut. Druhá polovina obyvatel žije v rodinných či menších bytových domech a u nich začne dominovat samospotřeba elektřiny pro nabíjení aut ( po 8 měsíců z fotovoltaiky, v zimě když musí topit pak z plynové kogenerace).
Plus řada dalších variant- zkrátka situace bude mnohem variabilnější než za současných kvazimonopolů a velkých megazdrojů.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se