Energetická společnost EDF zvýšila odhad výroby svých jaderných elektráren ve Francii na 325 TWh. Plán společnosti z minulého roku sice počítal s výrobou okolo 380 TWh, ten vzal ovšem kvůli koronavirové krizi za své a EDF jej v dubnu snížila na 300 TWh. V reakci na pozitivní výhled klesla cena elektřiny ve Francii na čtvrté čtvrtletí zhruba o 10 procent.
Francouzská energetická společnost EDF <a href="https://www.edf.fr/en/edf/edf-revises-upwards-its-nuclear-output-estimate-for-2020">zvýšila poslední odhad výroby ze svých jaderných elektráren ve Francii</a>. Zatímco v průběhu krize způsobené pandemií koronaviru společnost snížila své původní <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-slabem-roku-2019-snizila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren/">odhady z 375 – 390 TWh</a> na 300 TWh, nyní počítá až s 325 TWh.
<blockquote>„Tato aktualizace odráží úpravu doby trvání plánovaných odstávek pro rok 2020 s přihlédnutím k podmínkám obnovování činností na lokalitách. Odhad výroby pro roky 2021 a 2022 zůstává v tuto chvíli nezměněn,“ uvedla společnost EDF v prohlášení.</blockquote>
V dubnu EDF uvedla, že zpomalení ekonomiky v důsledku pandemie způsobilo pokles <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-snizila-kvuli-koronavirove-krizi-odhad-letosni-vyroby-elektriny-jadra-20">spotřeby elektřiny až o 20 %</a>. S cílem zajistit dostatek výroby elektrické energie během zimy 2020–2021 pak společnost naplánovala odstávky jaderných reaktorů, aby v nich ušetřila palivo.
Na dřívější termín přesunula EDF připojení 23 reaktorů. Z nich 16 má nyní začít dodávat elektřinu o čtyři týdny dříve, než bylo plánováno. Celkem EDF provozuje 56 reaktorů v 18 elektrárnách ve Francii s instalovaným výkonem 61,37 GW.
<h2>Ceny elektřiny na konci roku v reakci klesly</h2>
V reakci na prohlášení EDF zřetelně poklesly ceny elektřiny s dodávkou na konci roku. Konkrétně dodávka pro baseload v Q4 2020 ve Francii se po oznámení obchodovala za 55,15 EUR/MWh, což je o 10 % méně než 61,23 EUR/MWh z předchozího dne.
Zdroj úvodní fotografie: EDF

Jaderné elektrárny

EDF zvýšila letošní odhad výroby francouzských jaderných elektráren, původně snížený kvůli koronaviru, o 25 TWh

Obě portugalské uhelné elektrárny byly během celého dubna mimo provoz. Důvodem bylo snížení poptávky o 12 % oproti loňskému roku způsobené situací okolo nemoci COVID-19. Kromě výroby z uhlí poklesla v Portugalsku také výroba větrných elektráren, naopak se dařilo výrobě elektřiny z vodních zdrojů.
Portugalsko má za sebou celý jeden měsíc <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050620-portugal-goes-coal-free-in-april-as-demand-drops-12-amid-lockdown?fbclid=iwar3bjhd39wzhhmzw-pkhuprcxrrofbxjlqabshkindlwdd5rrqpyipi7n5w">bez výroby elektřiny ve svých dvou uhelných elektrárnách</a>. Důvodem pro dočasné odstavení elektráren byla snížená dubnová spotřeba elektřiny v zemi, která dosáhla 3,5 TWh, což činí v meziročním srovnání 12% pokles. Zároveň byla letošní portugalská dubnová spotřeba elektřiny nejnižší od roku 2007. Zjevný vliv na tyto hodnoty měla současná <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nejvice-zasazenych-oblastech-eu-se-postupne-zvysuje-cr-stale-nizsi-az-15">situace způsobená onemocněním COVID-19</a>.
Uhelné elektrárny Sines s instalovaným výkonem 1,3 GW a Pego s 618 MW byly odstaveny již 13. března.  Mimořádný stav v Portugalsku platí od 18. března. Podle portugalské environmentální skupiny Zero byla elektrárna Pego mimo provoz po dobu 52 dní a elektrárna Sines po dobu 100 dní.
Úplné odstavení obou portugalských elektráren je přitom v plánu relativně brzy – elektrárna Pego se má uzavřít v příštím roce a elektrárna Sines v roce 2023.
<h2>Výroba vodních elektráren rostla, větru ubylo</h2>
Výroba z vodních elektráren v dubnu v Portugalsku <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/rekordni-brezen-oze-portugalsku-vyroba-prekonala-spotrebu-elektriny">meziročně vzrostla o 21 % na 1,2 TWh</a>. Zároveň země disponuje nejhojnějšími zásobami vody za čtyři roky, když na začátku dubna měla v zásobě 2,3 TWh a na konci dokonce 2,5 TWh, což činí 79,6 % jejích kapacit.
Naopak tomu bylo u větrných elektráren, které vyrobily meziročně o 24 % méně elektřiny – konkrétně 900 GWh.
Ze Španělska dovezlo Portugalsko o 17 % více elektrické energie než vloni (0,7 TWh) a naopak vyvezlo meziročně o 42 % méně (0,2 TWh).
{„country“:“PRT“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-04-30″,“caption“:“Dubnová výroba elektřiny v Portugalsku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-04-30″}

Uhlí

Výroba elektřiny v Portugalsku se v dubnu obešla bez uhelných elektráren

Asociace SolarPower Europe a finská univerzita LUT vydaly <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarpowereurope.org/wp-content/uploads/2020/04/LUT-100-Renewable-Europe-150420-3.pdf?cf_id=10749">studii</a> představující mj. scénář založený ze 100 % na obnovitelných zdrojích energie, který vede k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V takovém případě by se elektřina, v umírněném scénáři, na energetickém mixu EU podílela z 85 %, přičemž více než 60 % elektřiny by bylo vyráběno solárními panely. 
Asociace<a href="https://www.solarpowereurope.org/about/"> SolarPower Europe</a>, jejímž cílem je podle jejích slov zajištění, aby bylo co nejvíce energie v roce 2030 vyráběno ze solární energie, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/solar-seen-claiming-60-of-eu-power-mix-by-2050/">vydala společně</a> s finskou technickou univerzitou LUT studii, která modeluje možnost dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050 s využíváním <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/staty-eu-pozaduji-komisi-vytvoreni-modelu-pocitajiciho-energii-obnovitelnych-zdroju">výhradně obnovitelných zdrojů</a>.
<blockquote>„Z technické perspektivy je 100% obnovitelný energetický systém v Evropě absolutně možný. Zároveň se jedná o cenově nejdostupnější a nejbezpečnější možnost, jak dosáhnout klimatické neutrality v Evropě do roku 2050.“ 
Dr. Christian Breyer, profesor solární ekonomie na LUT univerzitě </blockquote>
<h2>Předpoklady studie</h2>
Studie pracuje se třemi scénáři. První zaostávající scénář (angl. laggard) reprezentuje minimální ambice, nepočítá například s ukončením využívání fosilních paliv ani s dosažením cílů Pařížské dohody.
Druhý umírněný scénář (angl. moderate) reprezentuje střední ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva jsou do roku 2050 postupně uzavřeny a neplánují se žádné nové jaderné elektrárny, přičemž existující jaderné elektrárny jsou v provozu do konce jejich životnosti. Nejsou stavěny nové <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-emise-co2-vyroby-elektriny-klesly-roce-2019-nejvice-za-30-let">uhelné elektrárny</a>, nové plynové elektrárny pouze za předpokladu přechodu na nefosilní palivo během své životnosti.
Poslední vedoucí scénář (angl. leadership) reprezentuje velké ambice. Existující elektrárny na fosilní paliva a jaderné elektrárny jsou postupně uzavřeny do roku 2040 a s novými se neuvažuje. Nové plynové elektrárny jsou povoleny pouze, pokud do roku 2040 přejdou na nefosilní palivo. Klimatické neutrality je dosaženo o dekádu dříve, tedy v roce 2040.
<figure id="attachment_83111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><img class="size-full wp-image-83111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3.png 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-512x463.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-768x694.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_3-725x655.png 725w" alt="" width="780" height="705" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled scénářů použitých ve studii. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
<h2>Vodík je klíčový k dosažení 100% obnovitelného systému</h2>
Podle výsledků studie v umírněném scénáři by se elektřina na energetickém mixu EU podílela z 85 %. Nejvíce elektřiny by se vyrábělo z <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-solarni-sektor-chce-snazsi-povolovani-projektu-rychlejsi-zotaveni">fotovoltaických panelů</a> (61 %), dále ve větrných elektrárnách (33 %), ve vodních elektrárnách (4 %) a z ostatních obnovitelných zdrojů elektřiny (1 %).
Solární a větrná energie by tedy v tomto scénáři byly hlavními dvěma pilíři energetického přechodu EU s instalovaným výkonem alespoň 7,7 TW a 1,7 TW do roku 2050. Po roce 2030 by byla hlavním zdrojem elektřiny díky své všestrannosti a konkurenceschopnosti solární energie.
<figure id="attachment_83113" class="wp-caption aligncenter" style="width: 895px;"><img class="size-full wp-image-83113" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4.png 895w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-512x227.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-768x340.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-725x321.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_4-800x354.png 800w" alt="" width="895" height="396" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíly zdrojů energie na výrobě elekřiny v roce 2050 v různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>
Elektrolyzéry vyrábějící <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu">vodík</a> z obnovitelné elektřiny jsou „klíčovou technologií“ k dosažení 100% obnovitelné energie a dekarbonizace teplárenství a dopravy, a tedy celé energetiky.
<h2>Bez velkého podílu baterií to nepůjde</h2>
Zastánci scénáře se 100 % obnovitelné energie přiznávají, že v některých členských státech EU tento scénář vyvolává obavy. Zástupce SolarPower Europe ovšem argumentuje, že v dnešní době již existují technologie, které umí překonat přerušovanou výrobu OZE a předejít výpadkům dodávek.
<blockquote>„Důležité bude přesvědčit lidi, že v určitou chvíli nezhasnou všechna světla. Baterie, elektrolyzéry a export energie systému poskytnou potřebnou flexibilitu.“ 
Michael schmela, ředitel tržního zpravodajství v SolarPower Europe</blockquote>
Podle zprávy <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nejvetsi-evropska-baterie-bude-jiz-konci-tohoto-roku-ukladat-energii-u-britskeho-pobrezi">baterie</a> pokryjí až 70 % skladovací kapacity pro elektřinu. Baterie budou důležité zejména při poskytování potřebné elektřiny přes noc. Během zimy budou naopak pro skladování významné zásobníky tepla a pro výrobu elektřiny větrné a vodní elektrárny.
<figure id="attachment_83112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 928px;"><img class="size-full wp-image-83112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5.png 928w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-512x340.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-768x510.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-725x481.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Screenshot_5-800x531.png 800w" alt="" width="928" height="616" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl různých způsobů uskladňování energie v různých letech a různých scénářích. Zdroj: SolarPower Europe</figcaption></figure>

Evropská Unie

Studie: V roce 2050 bude možné získávat z OZE 100 % energie

Americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA) ve svém krátkodobém výhledu energetiky předpokládá, že instalovaný výkon uhelných elektráren poklesne o 13 %. Naopak vzrůst má instalovaný výkon  elektráren spalujících zemní plyn a elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie.
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=42497" target="_blank" rel="noopener">Americká vládní agentura EIA zveřejnila svůj krátkodobý výhled energetiky Short-Term Energy Outlook</a>, který pokrývá období do konce roku 2021.
V poslední dekádě USA zaznamenaly pokles výroby elektrické <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-staty-loni-spotrebovaly-rekordni-mnozstvi-energie">energie</a> v uhelných elektrárnách, a naopak nárůst výroby elektřiny ze zemního plynu. Podle odhadů v roce 2019 ukončily provoz uhelné elektrárny s instalovaným výkonem 12,7 GW. To odpovídá přibližně 5 % celkového instalovaného výkonu uhelných elektráren na počátku roku 2019. Dalších 5,8 GW uhelných elektráren má být uzavřeno v letošním roce. EIA tedy předpokládá, že letos výroba elektřiny z uhlí poklesne o 13 %.
<figure id="attachment_80180" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-80180" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/výroba-elektřiny-USA-512x253.png 512w" alt="" width="631" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektrické energie v USA dle zdrojů. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V případě plynových elektráren EIA předpokládá, že se jejich instalovaný výkon v letech 2019 – 2020 zvýší o 11,4 GW. Samotná výroba elektrické energie ze zemního plynu má podle EIA v roce 2020 vzrůst o 1,3 %, což by znamenalo nejnižší nárůst od roku 2017. Přesto se ale nejvíce elektřiny v USA vyrábí právě ze <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/usa-3-letech-poklesu-zvysily-emise-co2-energetice-narust-paradoxne-zpusobil-zemni-plyn">zemního plynu</a>. V roce 2020 má být podíl zemního plynu v elektroenergetickém mixu přibližně 38 %. Uhlí má mít podíl zhruba 22 % a obnovitelné zdroje kromě vodních elektráren 12 %.
<h2>Obnovitelné zdroje porostou rychleji</h2>
Naopak instalovaný výkon <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/kalifornska-cesta-za-oze-kvuli-bezpecnosti-dodavek-chce-stat-odlozit-uzavreni-nekolika-plynovych-elektraren">obnovitelných zdrojů</a>, zejména pak solárních a větrných elektráren, v posledních letech stabilně roste. EIA očekává, že se instalovaný výkon těchto zdrojů v USA se v letech 2019 – 2020 zvýší o 19,3 GW. To by znamenalo nárůst o 65 % ve srovnání s rokem 2018.
Nárůst ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů (kromě vodních elektráren) má dosáhnout hodnoty 15 %, což je nejvíce za poslední 4 roky.

Energetika v zahraničí

EIA: Instalovaný výkon plynových elektráren v USA bude dále růst, i když pomaleji

Podíl výroby elektřiny z fosilních zdrojů dosáhl ve Spojeném království ve třetím čtvrtletí roku 2019 rekordního minima. Od června do září činil podíl uhelných a plynových elektráren 40,1 %. Všechny obnovitelné zdroje dohromady poté vyrobily 38,8 % elektřiny. Výroba z větrných elektráren na moři překonala výrobu z větru na pevnině.
Spojené království <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/853357/Electricity_Q3_2019.pdf">zveřejnilo statistická data za loňské třetí čtvrtletí</a>, ze kterých je patrný další pokles podílu fosilních paliv na výrobě elektřiny. Díky teplému počasí od června do září spotřebovala země rekordně málo elektřiny – 78,1 TWh, což je v meziročním srovnání téměř 2% pokles. Také výroba elektřiny meziročně poklesla o 1,5 % na 74 TWh.
Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se vyšplhal na 38,9 % (29 TWh) a pomyslně tak poprvé v historii překonal podíl výroby z plynu, který činil 38,8 %. Vzhledem k meziročnímu poklesu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/podil-britske-vyroby-elektriny-uhli-klesl-ve-druhem-ctvrtleti-1/">výroby elektřiny z uhlí</a> pak podíl výroby z fosilních paliv dosáhl nového minima ve výši 40,1 %.
Nízkoemisní zdroje (obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny) ve Spojeném království naopak zaznamenaly nové čtvrtletní maximum s 57,3% podílem. V roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/britanii-loni-pochazelo-nizkoemisnich-zdroju-vice-nez-50-elektriny/">pocházelo z nízkoemisních zdrojů 53 % elektřiny</a>.
<h2>Onshore vs. offshore větrné elektrárny</h2>
Poprvé v historii vyrobily britské offshore větrné elektrárny více elektřiny než onshore elektrárny. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrny-park-ma-vyuzivat-nejvykonnejsi-vetrne-turbiny-svete/">Větrné elektrárny na moři dosáhly podílu 9,8 %</a> (v Q3/2018 se jednalo o 6,7 %). Větrné elektrárny na pevnině pak dosáhly podílu ve výši 9,2 % (oproti 7,3 % v Q3/2018).

Spojené království: Podíl výroby elektřiny z fosilních paliv klesl ke 40 %

Výroba elektřiny v ČR ve třetím čtvrtletí meziročně klesla o 6,3 procenta na 19,2 terawatthodiny (TWh). Spotřeba proti tomu ve stejném období stoupla o 1,1 procenta na 16,8 TWh. V tiskové zprávě to dnes uvedl Energetický regulační úřad (ERÚ). Nejvyšší nárůst spotřeby byl podle úřadu zaznamenán ve Středočeském kraji (plus 4,1 procenta), největší pokles naopak v Jihomoravském kraji (minus tři procenta).
<blockquote>&#8222;Rychleji, než by odpovídalo celorepublikovému průměru, rostla spotřeba domácností. Domácnosti meziročně spotřebovaly o 1,3 procenta elektřiny více a spotřeba se u nich zvýšila ve všech krajích &#8211; nejvíce ve Středočeském, o 3,4 procenta, nejméně v Olomouckém, o 0,2 procenta,&#8220; řekl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
Podle úřadu i nadále trvá převis exportu elektřiny z ČR nad jejím dovozem, rozdíl se však meziročně snížil o 35 procent (1,4 TWh).
Čtvrtletní spotřeba zemního plynu podle úřadu vzrostla o 18,1 procenta na 1,247 miliardy metrů krychlových. &#8222;Největší podíl tvořila spotřeba velkoodběratelů (73,7 procenta), z nejvýznamnějších odběratelů byl patrný především zvýšený provoz plynové elektrárny Počerady II. Domácnosti se na spotřebě plynu v uplynulém čtvrtletí podílely necelou desetinou,&#8220; uvedl mluvčí ERÚ Michal Kebort. K nárůstu spotřeby plynu podle něj došlo napříč všemi kraji republiky, a to přesto, že třetím čtvrtletí tohoto roku bylo teplotně nadprůměrné a průměrná teplota (17,3 stupňů Celsia) se pohybovala o 1,3 stupňů Celsia nad dlouhodobým teplotním normálem.
<figure id="attachement_11814" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-800x424.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/EPH_Prazska_teplarenska-800x424.jpg" alt="EPH - Pražská teplárenská" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Teplárny pak ve třetím čtvrtletí vyrobily 24.708 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 procenta více, doplnil ERÚ. Při výrobě se podle úřadu nejvíce uplatnilo hnědé uhlí (35 procent), následované biomasou (17 procent) a zemním plynem (16 procent).

Energetika v ČR

ERÚ: Výroba elektřiny meziročně klesla, spotřeba stoupla

Struktura výroby elektřiny v Česku se od sametové revoluce zásadně změnila. Vyplývá to z podkladů, které ČTK poskytla společnost ČEZ. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v ČR podle nich v roce 1989 činil 79 procent, jaderná energetika přispívala 11 procenty a deset procent připadalo na vodní zdroje. Žádné plynové, paroplynové, větrné nebo solární elektrárny v české energetické soustavě tehdy neexistovaly.
Loni se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku vyrobilo nejvíce elektřiny v hnědouhelných elektrárnách (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina), obnovitelné zdroje (11 procent) a černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech). Změna struktury výrobních zdrojů má podle ministerstva průmyslu a obchodu pokračovat i nadále.
Podle nejreálnějšího scénáře Státní energetické koncepce má od druhé poloviny 20. let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů. V roce 2040 mají podle optimalizovaného scénáře koncepce jaderné zdroje pokrýt asi polovinu výroby elektřiny v ČR. Následovat mají obnovitelné zdroje.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030.
Celkový instalovaný výkon všech elektráren v ČR narostl podle ČEZ za 30 let z 15.230 megawattů (MW) na 22.176 MW. Firma podotkla, že je však třeba vzít v úvahu, že obnovitelné a plynové zdroje, které dříve neexistovaly, mají ze své podstaty nižší využití během roku. Spotřeba elektřiny od roku 1989 vzrostla o 17 procent, výroba zhruba o třetinu, uvedla firma.
<blockquote>„Česká republika udělala od sametové revoluce ve struktuře výroby elektřiny významnou změnu – vyrábí dnes více elektřiny mnohem ekologičtěji a efektivněji, širší portfolio zdrojů zajišťuje energetickou bezpečnost země. Do budoucna bude hrát elektřina čím dál důležitější roli, tím jak postupně nahradí fosilní paliva v dopravě, vytápění i v průmyslové výrobě,“ uvedl ředitel divize klasická výroba ČEZ Ladislav Štěpánek.</blockquote>
Konkrétně ČEZ během 90. let postupně odstavil 1965 MW nejstarších uhelných zdrojů. „Jako náhrada za tyto zdroje byla v roce 2002 uvedena do provozu Jaderná elektrárna Temelín. Pokud by na začátku 90. let nebylo rozhodnuto o její dostavbě, nemohl by se uskutečnit ani útlum uhelných elektráren,“ podotkla firma.
ČEZ připomněl, že kromě Temelína byly spuštěny i další velké zdroje. V roce 1996 byla dokončena a do provozu uvedena největší česká přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách, jejíž výstavba byla zahájena už v roce 1978. V roce 2014 pak byla spuštěna první velká elektrárna využívající jako palivo plyn – paroplynová elektrárna v Počeradech.
Změnil se také nadnárodní systém, do kterého je česká elektrizační síť zahrnuta. Zatímco před revolucí byla napojena na východ a v rámci soustavy MIR byla součástí území až po Ural, v roce 1997 se uskutečnil zásadní zlom a česká síť se stala členem západoevropské propojené sítě UCTE, dodal ČEZ.

Struktura výroby elektřiny v ČR se od revoluce zásadně změnila

Česká republika potřebuje postavit nové elektrárny, aby i nadále byla soběstačná v množství elektřiny pro svou spotřebu. Shodla se na tom většina odborníků, které oslovila ČTK. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030. Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti.
Havlíček mimo jiné řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje (OZE), uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil postoj ministerstva za konzervativní.
<blockquote>„Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie (OZE) v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ uvedl.</blockquote>
Podle jaderného experta z Českého vysokého učení technického v Praze Radka Škody má ministr pravdu.
<blockquote>„Pro soběstačnost je třeba postavit jak dva nové reaktory v Temelíně, tak nahradit odstavované Dukovany. Ví se o tom už minimálně pět let, od zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2014. Scénář je jasný – buď něco nového do roku 2035 postavíme, nebo nám nezbude nic jiného s elektřinou než dovoz, či pálit a dovážet zemní plyn,“ řekl.</blockquote>
Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR míní, že naléhavost Havlíčkovy výzvy je způsobena mimo jiné vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se chystá hromadné odstavování uhelných a jaderných zdrojů.
<blockquote>„Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě,“ řekl ČTK.</blockquote>
Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je třeba, aby vypínání zdrojů v ČR bylo rozumně fázované s realizací jejich náhrady, dodal.
Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by aktuální zjištění mělo vést zejména k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu a aktualizaci Státní energetické koncepce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie.
<blockquote>„Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren,“ dodal.</blockquote>

Odborníci potvrzují nutnost výstavby nových elektráren pro zachování soběstačnosti ČR

<a href="https://www.group.rwe/en/press/rwe-ag/2019-09-30-the-new-rwe/">Skupina RWE</a> přijala nový plán snižování emisí CO2, jehož cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040. RWE plánuje investovat přibližně 1,5 miliardy euro ročně do obnovitelných zdrojů a technologií akumulace energie. Díky veškerým těmto aktivitám chce zůstat klíčovým aktérem mezi světovými producenty elektrické energie.
Mezi lety 2012 až 2018 RWE snížila své emise CO2 o jednu třetinu, respektive zhruba o 60 milionů tun. Další snížení o přibližně 70 % se očekává do roku <a href="https://oenergetice.cz/uhli/osm-zemi-eu-se-zavazalo-vyrabet-elektrinu-uhli-nejdele-roku-2030/">2030</a>. Do tohoto roku RWE ukončí provoz veškerých svých uhelných elektráren ve Spojeném Království.
Podobně i v Německu budou postupně uhelné elektrárny skupiny odpojovány v souladu s uhelným phase-outem země. A v neposlední řadě plánuje výrobu elektřiny z uhlí do roku 2030 ukončit i Nizozemsko.
Cílem skupiny RWE je přeměnit výrobu elektřiny z fosilních paliv tak, aby výroba byla uhlíkově neutrální do roku 2040. Už nyní je v portfoliu zahnuta fotovoltaika a <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">větrné elektrárny</a>, které chce firma dále rozšiřovat. Kromě těchto aktivit se hodlá více zaměřit také na uskladňování energie, biomasu a elektrárny vyrábějící elektřinu z plynu, zejména tedy z tzv. zeleného plynu.
<blockquote>„Toto představuje pro RWE obrovský úkol. Máme ovšem jasnou vizi, jak cíle dosáhnout: chceme ukončit využívání fosilních paliv důsledně a zodpovědně. Budeme významně investovat do větrné a solární energetiky a také do vysoce kapacitních technologií pro uskladňování energie. Nové RWE je a zůstane jedním z hlavních hráčů byznysu výroby elektrické energie.“ 
Rolf Martin Schmitz, CEO RWE AG</blockquote>
<h2>RWE chce zůstat i nadále důležitým globálním hráčem mezi výrobci elektřiny</h2>
Portfolia v oblasti obnovitelné energetiky <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/rozhodnuti-ek-o-transakci-firem-e-on-a-rwe-ma-i-sve-kritiky/">E.ONu</a> a <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/investori-vedeni-macquarie-dokoncili-prevzeti-innogy-grid-holding/">innogy</a>, které nyní tvoří RWE Renewables, podle oficiálního tiskového prohlášení ze skupiny vytvoří „globálního aktéra“ s instalovaným výkonem více než 9 GW. Dalších 2,6 GW instalovaného výkonu je již ve výstavbě a bude brzy dokončeno.
RWE chce do <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nemecka-vlada-stanovila-minimalni-vzdalenost-vetrnych-elektraren-od-obydli-reaguje-protesty-obyvatel/">větrné energetiky</a> na pevnině i na moři, do fotovoltaických elektráren a do technologií akumulace investovat 1,5 miliardy euro ročně (zhruba 38,7 miliard korun). Pokud bychom zohlednili i partnerské projekty, tak se tato částka vyšplhá na 2 – 3 miliardy euro (zhruba 51,5 – 77,3 miliard korun).
Nová skupina RWE se bude skládat ze čtyř společností: RWE Renewables, RWE Supply &amp; Trading, RWE Generation a RWE Power.

Skupina RWE plánuje být do roku 2040 uhlíkově neutrální

Podle predikcí americké vládní agentury U. S. Energy Information Adminstration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=41333">EIA</a>) v USA do budoucna poroste výroba elektřiny nejvíce ze zemního plynu a větrných elektráren.  Elektroenergetické mixy napříč jednotlivými regiony Spojených států se ovšem významně liší. 
EIA očekává, že v roce 2019 výroba elektrické energie ze zemního plynu vzroste o 6 % ve srovnání s uplynulým rokem a v roce 2020 o další 2 %. Podobně podle jejích dat vzroste i výroba elektřiny z větrné energie – konkrétně o 6 % v roce 2019 a o 14 % v roce 2020.
Naopak u výroby elektřiny z <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/eia-produkce-uhli-usa-klesne-letos-mezirocne-11-roce-2020-dojde-k-dalsimu-poklesu/">uhlí</a> se předpokládá pokles o 15 % v roce 2019 a 9 % v 2020. Tato data jsou průměrem pro celé Spojené státy, nicméně napříč celou zemí se trendy významně liší. Kupříkladu nárůst výroby z větrné energie je nejvyšší v Texasu a ze zemního plynu na severovýchodě USA ve středoatlantické oblasti.
<figure id="attachment_75851" class="wp-caption aligncenter" style="width: 637px;"><img class="size-full wp-image-75851" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/US-výroba-elektřiny.png" sizes="(max-width: 637px) 100vw, 637px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/US-výroba-elektřiny.png 637w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/US-výroba-elektřiny-512x245.png 512w" alt="" width="637" height="305" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA v letech 2010 – 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Uhlí a jádro nahrazováno zemním plynem…</h2>
Tyto predikce reflektují již proběhlé, či očekávané změny v elektroenergetickém mixu. Na severovýchodě země se instalovaný výkon elektráren vyrábějících elektřinu ze zemního plynu od začátku roku 2018 zvýšil o 17 %. Provoz v regionu ukončilo několik uhelných elektráren a jaderná elektrárna <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spolecnost-ge-hitachi-nuclear-energy-ziskala-kontrakt-vyrazeni-oyster-creek-provozu/">Oyster Creek</a> v New Jersey. Jaderná elektrárna Three Mile Island plánuje ukončení provozu svého posledního reaktoru v tomto měsíci.
EIA nejen na základě těchto dat očekává, že v této oblasti USA se bude v roce 2020 vyrábět 39 % elektřiny ze <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/fatih-birol-plyn-muze-pomoci-omezit-emise-nejdrive-si-musi-vyresit-sve-problemy/">zemního plynu</a> (v 2018 to bylo 31 %) a 20 % z uhlí (28 % v 2018). V roce 2010 přitom tento region z uhlí vyráběl 54 % elektrické energie a z plynu pouze 11 %.
<figure id="attachment_75852" class="wp-caption aligncenter" style="width: 632px;"><img class="size-full wp-image-75852" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/MidAtlantic-výroba-elektřiny.png" sizes="(max-width: 632px) 100vw, 632px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/MidAtlantic-výroba-elektřiny.png 632w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/MidAtlantic-výroba-elektřiny-512x240.png 512w" alt="" width="632" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v středoatlantském regionu v USA v letech 2010-2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>…nebo větrnými elektrárnami</h2>
V Texasu v posledních letech nejrychleji roste <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/trump-vs-vetrne-elektrarny-nedovolim-aby-usa-kvuli-vetrnym-mlynum-prisly-sve-bohatstvi-energetice/">větrná energie</a>. Od počátku roku 2018 byl instalovaný výkon větrných elektráren v regionu zvýšen o 3 GW a do konce 2020 se očekává růst o dalších 7 GW. Pokud by tato zvýšení byla realizována, došlo by k nárůstu instalovaného výkonu o téměř 50 % ve srovnání s rokem 2017. Podíl větrné energie na výrobě elektřiny v roce 2019 by pak v Texasu byl 20 % a v 2020 24 %, přičemž větrné elektrárny by se tak staly druhým nejvýznamnějším zdrojem po zemním plynu.
<figure id="attachment_75853" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-75853" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Texas-výroba-elektřiny.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Texas-výroba-elektřiny.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Texas-výroba-elektřiny-512x242.png 512w" alt="" width="631" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v Texasu v USA v letech 2010-2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>