Nová studie poradenské společnosti Delta-EE předpokládá, že trh s dobíjecími místy pro elektromobily ve Spojeném království letos zaznamená 29% meziroční nárůst. Naopak prodeje samotných elektromobilů letos v důsledku dopadů pandemie koronaviru klesají. 
Studie konzultační společnosti Delta-EE, <a href="https://www.delta-ee.com/press-releases/uk-ev-chargepoint-market-set-for-29-annual-growth-despite-covid-19-impact.html">která se zabývala rozvojem elektromobility ve Spojeném království</a>, předpokládá výrazný růst trhu s dobíjecími stanicemi v zemi. Konkrétně by měl meziroční nárůst činit 29 %. U projede nových elektromobilů společnost v roce 2020 v <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/bnef-prodeje-elektromobilu-letos-prudce-klesnou-dlouhodobe-vyhlidky-vsak-zustavaji-nemenne">důsledku pandemie onemocnění COVID-19 naopak očekává snížení</a> až o 30 %.
<blockquote>&#8222;Věříme, že instalace dobíjecích míst budou ve všech segmentech i nadále růst, a to za obnovené vládní podpory. Jak víme, dostupnost dobíjecích stanic je jednou z klíčových překážek pro rozšíření elektromobility. Těšíme se na co nejrychlejší přechod k elektromobilitě. Pokud bude kladen větší důraz na budování infrastruktury, mohli bychom být svědky rychlejšího rozšíření v souladu s vizí vlády,&#8220; řekl John Murray, vedoucí oddělení elektromobility ve společnosti Delta-EE.</blockquote>
Studie dále ukazuje, že podíl dobíjecích stanic instalovaných na veřejných místech a těch doma či na pracovištích zůstane na stejné úrovni. Podíl rychlodobíječek v místech jako jsou nákupní centra a hotely do roku 2030 klesne z 18 % na 6 % zejména z důvodu očekávaného nárůstu počtu pomalejších nabíjecích stanic. <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/statkraft-kupuje-od-vattenfallu-dobijeci-infrastrukturu-elektromobily-ve-spojenem-kralovstvi">Rychlodobíjecí stanice na britských ulicích</a> přitom mají do roku 2030 představovat pouze méně než 2 % z těchto stanic.
<blockquote>&#8222;Společnost BP nedávno prostřednictvím výzkumu ve Francii, Německu, Španělsku a Spojeném království odhalila, že dostupnost nabíjecích stanic je na druhém místě největších překážek pro přijetí elektromobility. Také uvádí, že ultrarychlé nabíjení bude klíčovým pro přijetí elektromobility u veřejnosti. Soukromý a veřejný sektor bude muset spolupracovat, aby se toto stalo skutečností,&#8220; dodal Murray.</blockquote>
Do roku 2030 bude většina nabíjecích stanic stále nainstalována doma, a to 71 %. Společnost Delta-EE očekává v následujících deseti letech největší nárůst (o 7 %) počtu dobíjecích míst na pracovištích.
Zdroj úvodního obrázku: Renault UK

Elektromobilita

Studie: trh s dobíjecími stanicemi pro elektromobily ve Spojeném království letos vzroste o 29 %

Německá vláda rozhodla o zvýšení státní podpory pro nákup nového elektromobilu nebo plug-in hybridu. Účelem navýšení podpory je nastartování ekonomiky a současně snížení emisí v dopravě. Vláda zároveň plánuje přijmout opatření <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DH3RO">na rozvoj dobíjecí infrastruktury</a>.
Pro zájemce o koupi nového elektromobilu v Německu se objevila příležitost, jak získat nový elektro vůz levněji. Až do prvního ledna následujícího roku bude možné od vlády dostat dotaci na nákup elektromobilu. Ta bude pro <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">elektromobily v ceně do 40 000 eur činit celkem 9 000 eur.</a> Při koupi elektromobilu v této cenové kategorii tak kupující díky dotaci ušetří nejméně 15 %.
Zvýšená dotace by mohla pomoci dosáhnout vyššího podílu elektromobilů na německých silnicích. Již před několika lety si vláda stanovila cíl, že do konce roku 2020 bude v Německu jeden milion elektromobilů. Přestože se počet nových registrací neustále zvyšuje, k prvnímu lednu tohoto roku bylo v Německu pouze těsně nad 300 000 zaregistrovaných elektromobilů. Cíl je tak v nedohlednu a je jisté, že splněn nebude.
<figure id="attachment_84568" class="wp-caption alignleft" style="width: 610px;"><img class="size-full wp-image-84568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany.png" sizes="(max-width: 610px) 100vw, 610px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany.png 610w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany-512x382.png 512w" alt="Množství nových registrací elektromobilů v Německu od roku 2009" width="610" height="455" /><figcaption class="wp-caption-text">Množství nových registrací elektromobilů v Německu od roku 2009</figcaption></figure>
<h2>Plánuje se i podpora dobíjecích stanic</h2>
Současně se vláda, aby udělala nákup elektromobilu ještě zajímavějším, rozhodla podpořit i výstavbu dobíjecí infrastruktury ve výši 2,5 mld. eur. Nedostatečná dobíjecí infrastruktura je totiž stále důvodem, proč někteří lidé koupí běžný automobil namísto elektromobilu.
Finanční podpora ovšem není jediným opatřením, které má tamní vláda v plánu. V rámci obnovení ekonomiky po ekonomickém propadu spojeném s onemocněním COVID-19 bude zavedena povinnost, aby na všech běžných čerpacích stanicích byly dostupné nabíječky pro elektromobily.
V Německu je celkem evidováno 14 118 čerpacích stanic, které by tak nově měly sloužit i všem vlastníkům elektromobilů. Aktuálně náš západní soused eviduje celkem 27 730 nabíjecích stanic, přičemž pro masový rozvoj elektromobility je podle BDEW nezbytných cca 7 000 rychlodobíjecích stanic a 70 000 standardních stanic.

V Německu zdvojnásobí dotaci pro nákup elektromobilu, na každé benzínce bude muset být nabíječka

Čínská vláda bude klást důraz na novou energetickou infrastrukturu jako součást stimulační strategie na posílení své ekonomiky po jejím zpomalení. To bylo způsobeno obchodními spory a především epidemií koronaviru, ze které se nejlidnatější země světa začíná pomalu zotavovat. 
Vypuknutí epidemie a přísná opatření, která se dotkla všech sektorů ekonomiky, vedla k rozsáhlým škodám. Peking <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/03/20/china-to-focus-on-stimulating-energy-infrastructure-as-the-country-tries-to-recovers-from-covid-19s-economic-impacts/" target="_blank" rel="noopener">se nyní vydá cestou budování nových a rekonstrukcí starších infrastruktur</a>, včetně těch energetických. Dle výzkumné energetické firmy Energy Iceberg se čínská vláda ve snaze o ozdravení ekonomiky nyní zaměří především na následující:
<ul>
<li>Přenosové sítě s ultravysokým napětím (UHV)</li>
<li>Nabíjecí sítě pro elektřinou poháněná vozidla</li>
<li>Budování 5G sítí</li>
<li>Meziměstské vysokorychlostní kolejnice</li>
</ul>
Především rozvoj přenosových sítí by dle Energy Iceberg mohl vést k velkému posílení a růstu energetického průmyslu, na kterém budou významně benefitovat velcí hráči jako Siemens nebo ABB.
<h2>Šance pro OZE a elektromobilitu</h2>
Plán masivní výstavby energetické infrastruktury UHV by mohl mít také příznivý dopad na obnovitelné zdroje, vzhledem k jejím lepším schopnostem přenášet elektřinu na velké vzdálenosti.  V současnosti jsou sítě ale používány především pro přenos elektřiny z tepelných zdrojů. UHV se v Číně používá již od roku 2009 k přenosu střídavého i stejnosměrného proudu na obrovské vzdálenosti, které dělí spotřebitele od výrobních zdrojů.
Rovněž větší investice do infrastruktury pro elektromobilitu předznamenává, že sektoru se bude v budoucnu v Číně dařit. Již v roce 2018 země instalovala denně více než 1000 nabíjecích stanic pro vozy na elektrický pohon.
<h2>Růst ekonomiky v posledních letech v útlumu</h2>
Pro Čínu ale nebude návrat k rapidnímu růstu ekonomiky tak jednoduchý. Krize spojená s koronavirem byla jen další příčinou zpomalování hospodářství. Je předpokládáno, že růst HDP bude v roce 2020 dosahovat pouze 6 % (ve srovnání s roky předchozími, kdy ekonomika loni o rostla o 6-6,5 a 8 % v roce 2010). Obchodní válka se Spojenými státy zůstává nadále hlavním důvodem, proč se ekonomice daří méně ve srovnání s lety předchozími.

Energetika v zahraničí

Čína se po zotavení ekonomiky zaměří na výstavbu energetické infrastruktury

Norská energetická skupina Statkraft posiluje svou pozici na poli dobíjecí infrastruktury pro elektromobily. Po nedávných akvizicích společností zaměřených na rozvoj a provozování dobíjecích stanic v Norsku a Německu nyní vstupuje na britský trh.
Statkraft podle zveřejněné tiskové zprávy převezme prostřednictvím své 100% vlastněné dceřiné společnosti Gronn Kontakt UK byznys Vattenfallu v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily ve Spojeném království.
Společnost přitom nedávno posílila svou pozici na evropském trhu s dobíjecími stanicemi díky akvizicím norské společnosti Gronn Kontakt  a německých společností E-Wald a eeMobility.
<blockquote>&#8222;Zkušenosti Statkraftu s dobíjením v Norsku a Německu poskytují důvěru a zkušenosti pro vytvoření udržitelného a zákaznicky orientovaného byznysu ve Spojeném království,&#8220; uvedl Anthony Hinde, vedoucí sekce elektromobility ve Statkraft UK.</blockquote>
Statkraft plánuje dodávat elektřinu pro akvírovanou dobíjecí infrastrukturu ve Spojeném království 100% z obnovitelných zdrojů spadajících do jeho tamního portfolia.
<blockquote>&#8222;Statkraft má ambiciózní růstové plány a ambici přispět k přechodu na dopravu poháněnou obnovitelnými zdroji ve Spojeném království. Dlouhodobé investice na britském trhu jsou klíčovou součástí naší strategie. Elektromobily změní evropskou elektroenergetiku a pokud máme dosáhnout bezemisní dopravy, musí být pro dobíjení elektromobilů používána obnovitelná energie,&#8220; dodal David Flood, výkonný ředitel Statkraft UK.</blockquote>
Vedoucí sekce elektromobility ve Vattenfallu Tomas Björnsson k prodeji britského byznysu uvedl, že se Vattenfall bude i nadále zaměřovat na růst v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily s cílem učinit využívání elektromobilů novým standardem napříč severozápadní Evropou.
<blockquote>&#8222;Opuštění britského trhu neovlivní náš pokračující růst na ostatních trzích, kde jsme aktivní, spíše nám umožní se na tyto trhy více změřit,&#8220; dodal Björnsson.</blockquote>

Statkraft kupuje od Vattenfallu dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily ve Spojeném království

Podle údajů z prosince 2019, které zveřejnila čínská Asociace pro podporu rozvoje nabíjecích infrastruktur, Čína v průběhu roku zprovoznila v průměru na 1000 nabíječek pro elektromobily denně. K listopadu 2019 jich bylo v Číně na 496 tisíc.
Asociace sdružuje společnosti, které veřejné nabíjecí místa a stanice provozují, a ve zprávě shrnuje data, která poskytli právě její členové. Z celkového čísla tvoří více než polovinu AC nabíjecí stanice (střídavý proud), o něco méně pak bylo DC nabíječek (stejnosměrný). Celkem 488 nabíječek nabízelo oba způsoby dobíjení. Mezi prosincem 2018 a listopadem 2019 se tedy jedná o nárůst o 71 % (měsíčně šlo o skoro 17 tisíc nových zařízení).
Nabíjecí infrastruktura je koncentrována především v okolí velkých měst jako je Peking, Šanghaj, Guangdong, Jiangsu, Shandong, Zhejiang, Anhui, Hebei, Hubei a Fujian. V těchto aglomeracích a jejich okolí je instalováno na 74 % nabíjecích zařízení.
Největšími odběrateli jsou v Číně autobusy následované osobními automobily provozovanými pro osobní potřebu. Tato vozidla v listopadu dohromady odebrala na 535 GWh elektřiny.
V Číně bylo k loňskému listopadu 8 společností, které provozovaly přinejmenším 10 000 veřejných nabíjecích míst. Dohromady těchto 8 společností provozuje 90 % všech dobíjecích míst v Číně.

Čína v roce 2019 nainstalovala více než 1000 nabíjecích zařízení denně

Podle výzkumu skupiny <a href="https://www.euractiv.com/section/electric-cars/news/massive-rise-in-ev-charging-points-needed-to-reach-eu-climate-goals-new-research-finds/">Transport </a>&amp; Environment je nutné, aby se počet veřejných dobíjecích míst do roku 2030 zvýšil 15krát, pokud chce EU do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Neliší se tímto velice od předpokladů Evropské komise, která očekává, že v roce 2025 bude dobíjecích míst v EU 1 milion. 
Skupina <a href="https://www.transportenvironment.org/about-us">Transport &amp; Environment</a> propagující bezuhlíkovou mobilitu, která je „cenově dostupná a má minimální dopady na naše zdraví, klima a životní prostředí“ zveřejnila výzkum, podle kterého je nutné zásadně zvýšit počet dobíjecích míst pro elektromobility, aby EU do poloviny století dosáhla klimatické neutrality.
<h2>Od čísel Evropské Komise se příliš neliší</h2>
Konkrétně je podle Transport &amp; Environment potřeba, aby do roku 2030 byly k dispozici přibližně 3 miliony <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/e-on-vyhral-zakazku-od-bmw-provoz-4100-dobijecich-mist-elektromobily">dobíjecích míst</a>. Tento počet dobíjecích míst je podle jejich výzkumu nutný pro udržitelný růst počtu elektromobilů, který je klíčový pro dosažení dlouhodobých klimatických cílů EU. Výzkum přitom předpokládá, že v roce 2030 bude na evropských komunikacích 44 milionů elektromobilů.
V současnosti je v EU dostupných 185 tisíc veřejných dobíjecích míst. Do roku 2030 by se tak dle Transport &amp; Environment měl jejich počet zvýšit 15krát.
<blockquote>„Evropská komise hovoří o 1 milionu veřejných dobíjecích míst pro rok 2025, zatímco my počítáme s 3 miliony v roce 2030 a 1,2-1,3 miliony v roce 2025 v závislosti na scénáři.“ 
Lucien Matheui, analytik elektromobility v Transport &amp; Environment a hlavní autor výzkumu</blockquote>
Shodu ovšem Komise a Transport &amp; Environment nachází v odhadu počtu <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/praha-chce-pripravit-3000-lamp-pro-nabijeni-elektromobilu">elektromobilů</a> v roce 2025 – podle obou jich má být zhruba 13 milionů. Evropská komise ovšem do této kategorie zahrnuje i „nízkoemisní vozidla“ nebo automobily na vodíkové články.
Evropská komise ve svém návrhu <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> z prosince 2019 představila vizi zpřísňování emisních limitů CO2 s cílem zajistit od 2025 jasné směřování k bezuhlíkové mobilitě. Výrobci automobilů říkají, že toto by jim nedalo jinou možnost než se vydat cestou plné elektrifikace.
<h2>Změny si vyžádají i distribuční soustavy nebo systémy plateb</h2>
K vybudování potřebné dobíjecí infrastruktury pro <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/stat-zacal-prijimat-zadosti-firem-o-dotace-na-nakup-elektrovozu">elektromobility</a> se bude podle Transport &amp; Environment muset investovat zhruba 20 miliard euro (zhruba 505 miliard korun). Zároveň by podle provedeného výzkumu měl být kladen důraz na domácnosti a pracoviště, přičemž by ale neměla být opomíjeny méně obydlené oblasti, aby tak z rozvoje elektroenergetiky mohl profitovat každý.
Zvýšit počet <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/pocet-dobijecich-mist-elektromobily-nemecku-letos-vzrostl-50-24-tisic">dobíjecích míst</a> ovšem není jedinou výzvou, které je nutné čelit. Budou muset proběhnout změny například na straně elektrických soustav, organizace trhů s elektřinou a systémů digitální platby, aby tak bylo dosaženo určitých kvalitativních požadavků.

Čistá mobilita

Studie: Počet dobíjecích míst v EU se do 2030 musí zvýšit 15krát, aby byly dosaženy klimatické cíle

Pražský magistrát si nechá vypracovat koncepci rozmístění dobíjecích stanic pro elektromobily. Materiál pro město vypracuje jeho firma Operátor ICT (OICT). Cílem města je mít 4000 až 5000 dobíjecích míst. Novinářům to dnes řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a radní Jan Chabr (TOP 09). V Praze je nyní zhruba 200 veřejných dobíječek a další mají soukromé společnosti. Majitelé elektromobilů mohou v Praze zdarma odstavit vůz v parkovacích zónách.
<blockquote>&#8222;V Praze přibývá elektromobilů. V roce 2018 jich bylo registrováno 1591, což bylo meziročně o 500 víc. Rozvoj elektromobility je dynamický a Praha musí být připravena. Bez těchto nabíjecích stanic je rozvoj nemyslitelný,&#8220; řekl Hřib.</blockquote>
Vedení města počítá například s tím, že bude možné dobíjet auta z lamp veřejného osvětlení. Kromě toho mají vzniknout samostatná stání s nabíjecími stanicemi. Podle Chabra se město snaží, aby stanice nevznikaly živelně. &#8222;Praha potřebuje jasný plán, kde jsou třeba, a definovat místa, kde to dává smysl. A to jak z hlediska kapacity, tak přenosové soustavy,&#8220; řekl Chabr.
<figure id="attachement_51875" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/abb-dobijeci-stanice-ev-charging-station-elektromobil-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/abb-dobijeci-stanice-ev-charging-station-elektromobil-800x532.jpg" alt="ABB fast-charging station for electric vehicles launched at a Lidl store. Zdroj: ABB" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Studie určí také podobu dobíjecích stanic, jejich typy a rovněž způsob, jak budou majitelé elektromobilů za odebranou elektřinu platit. Jaká bude cena odebrané elektřiny, zatím není jasné. Podle Hřiba je možné, že bude pro řidiče výhodnější odebírat ji z infrastruktury vytvořené městem než ze své přípojky. Město prý ale nebude elektrický proud za odběratele platit.
Představitelé města rovněž uvedli, že stát počítá s tím, že do roku 2030 by v České republice mělo být až 300.000 elektromobilů. Třetina z nich má být v Praze.

Praha si nechá vypracovat koncepci rozmístění dobíječek pro elektromobily

Počet dobíjecích stanic pro elektromobily ve Velké Británii překonal v tomto roce hranici devíti tisíc míst, čímž překonal počet klasických čerpacích stanic, kterých je v zemi přes osm tisíc. Více než jeden a půl tisíce stanic se řadí do kategorie rychlodobíjecích, přičemž ty během posledního měsíce přibývaly tempem více než dvou nových stanic za den. Prodeje elektromobilů v Evropě za první pololetí tohoto roku v meziročním srovnání výrazně vzrostly, oproti stagnujícímu trhu s klasickými automobily.
Velká Británie disponuje <a href="https://uk.nissannews.com/en-GB/releases/release-c2df391cdf0dd0c30a0575ffb50231f8-uk-ev-charging-stations-surpass-number-of-fuel-stations">dle dat zveřejněných automobilkou Nissan</a> více dobíjecími stanicemi než stanicemi čerpacími, a to téměř o tisícovku. Dobíjecí stanice totiž zažívají v Británii boom výstavby – jen za letošní rok jich přibylo 2 500 a jejich počet <a href="https://www.zap-map.com/statistics/">podle Zap-Map</a> dosáhl 9 328 s kapacitou 14 821 vozidel.
<blockquote>&#8222;Mnoho spotřebitelů říká, že jejich příští auto bude elektrické. To znamená, že průmysl musí zajistit, aby jejich touhy byly splněny nejen autem – jak daleko dojede, jaké má technologie – ale i tím, jak interaguje s okolním světem – kde jej mohou dobít a jak pohodlné to pro ně je,&#8220; uvedla Kalyana Sivagnanam, výkonná ředitelka Nissan Motors.</blockquote>
Oproti tomu klasické čerpací stanice svého vrcholu ve své stoleté historii již dosáhly v 70. letech minulého století, kdy jich v Británii bylo přes 37 tisíc a od té doby jejich počet klesá. Od roku 2010 se jejich množství pohybuje pod 9 tisíci stanicemi, s konkrétním počtem 8 396 na konci roku 2018.
<blockquote>&#8222;Překonali jsme původní obavy a úzkosti z dojezdu elektromobilů, které nyní překračují většinu každodenních potřeb zákazníků. Další výzvou je, aby nabíjecí infrastruktura držela krok s počtem elektromobilů na silnici a zkušenost s nabíjením byla stejně příjemná a bez námahy, jako je samotná jízda na elektrický pohon,&#8220; dodala Sivagnanam.</blockquote>
Pomyslné vítězství v počtu stanic ovšem nezohledňuje další aspekty, jako je počet stojanů, u kterých mohou automobily palivo načerpat, nebo doba, za kterou stanice obslouží jedno vozidlo – v těchto směrech mají klasické čerpací stanice stále své výhody.
<h2>Budoucnost v rychlodobíjení?</h2>
Více než 1600 britských stanic patří <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rychlonabijeci-stanice-na-dojezd-200-km-natankuje-za-osm-minut/">do kategorie rychlonabíjecích</a> a zvládne nabít baterie průměrného elektromobilu na 80 % do jedné hodiny. Dle dat Zap-Map přibylo za poslední měsíc 80 rychlonabíječek. Téměř všechny čerpací stanice na britské dálniční síti již disponují nabíjecí stanicí pro elektromobily a většina z nich je právě rychlodobíjecích. Společnost BP Chargemaster navíc zprovoznila v Británii první dvě z celkem čtyř set „ultra-fast“ dobíjecích stanic s výkonem 150 kW.
Většina majitelů elektromobilů ovšem logicky nabíjí svůj elektromobil doma a veřejné stanice používá jen při cestování na delší vzdálenosti – jen BP Chargemaster uvádí, že <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/britanie-potrebuje-reformu-palivove-dane-ta-potencialne-urychli-rozvoj-elektromobility/">v Británii</a> instalovala přes 40 tisíc domácích nabíječek.
<h2>Trh s elektromobily roste</h2>
Prodej elektromobilů v Evropě za první pololetí, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/081519-uk-electric-vehicle-charging-points-rise-to-9200-nissan">dle dat Platts Analytics</a>, v meziročním srovnání vzrostl o 40 % na 198 000 nových vozidel, zatímco prodej automobilů s klasickým pohonem meziročně o 2 % klesl. Nejvíce elektromobilů je registrováno v Norsku, které je nyní <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/nemecko-prodlouzuje-prispevky-nakup-elektromobilu-konce-roku-2020/">doháněno Německem</a> s více než 100 tisíci registrovanými elektromobily.

Británie má více dobíjecích stanic pro elektromobily než čerpacích stanic

Německo za loňský rok zvýšilo počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily o polovinu – nyní je na veřejných místech možné využít 20 650 dobíjecích stanic. V České republice je dle posledních informacích zhruba 400 dobíjecích míst.
Elektrifikace dopravy, která je v Německu velkým tématem především z důvodu vysokého objemu emisí v dopravě, má otevřené dveře k dalšímu rozvoji. Počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily totiž meziročně významně vzrostl.
Díky významnému rozvoji dobíjecí infrastruktury tak postupně mizí jeden z hlavních důvodů, kvůli kterému běžní spotřebitelé váhají s nákupem elektromobilu. Tím je ve velkém množství případů nedostatečná infrastruktura pro nabíjení – uživatelé elektromobilu tak jsou vázaní pouze na krátký dojezd a nutnost dobíjení v domácnostech.
<figure id="attachment_24636" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-24636" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/BMW_i8_Concept-512x341.jpg 512w" alt="BMW_i8_Concept" width="725" height="483" /><figcaption class="wp-caption-text">BMW_i8_Concept</figcaption></figure>
Řada společností tak zřejmě vycítila příležitost a rozhodla se do infrastruktury dobíjecích stanic investovat. Ze statistik německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) nicméně dále vyplývá, že celkem 85 % veškerého nabíjení elektromobilů v Německu připadá na soukromé dobíječky, tedy především dobíjení v domácnostech nebo v zaměstnání.
I proto BDEW považuje za prioritu, aby byla upravena legislativa, která umožní všem vlastníkům a nájemcům, za předpokladu splnění některých finančních požadavků, dobíjení u svých domovů.
Ze všech dobíjecích stanic je 12 % rychlodobíjecích a celé tři čtvrtiny jsou provozovány společnostmi, které současně podnikají i v jiných odvětvích energetiky.
BDEW současně upozorňuje, že elektroenergetická soustava Německa zvládne i podstatně více elektromobilů – podle odhadů až 13 milionů, což je množství odpovídající cca 30 % osobních aut registrovaných v Německu.
<figure id="attachment_42302" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-42302" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-512x335.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-768x502.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/18LEAF_12-725x474.jpg 725w" alt="" width="800" height="523" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový Nissan Leaf. (Zdroj: Nissan)</figcaption></figure>
Srovnání mezi Českou republikou a Německem pro ČR není nijak příznivé. Pokud by řidič zvyklý na německý standard přejel německo-české hranice, musí počítat s výrazně řidší dobíjecí infrastrukturou.
V České republice je totiž aktuálně provozováno pouze cca 400 veřejných dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Skupina ČEZ podle posledních informací provozuje cca 160 dobíjecích stanic, přitom stovka z nich je rychlodobíjecích.
V ČR postupně rostou i prodeje elektromobilů, nicméně stále se pohybují spíše ve vyšších stovkách kusů ročně. Prodej nových elektromobilů na českém trhu v prvním pololetí stoupl o pětinu na 324 aut s čistě elektrickým pohonem. Prvenství drží Nissan s prodejem 87 aut, následují BMW a Volkswagen, které prodaly shodně 66 vozů. Na dalších místech skončily Hyundai (40) a Tesla (36).

Německo meziročně zvýšilo počet dobíjecích stanic o polovinu, v ČR jsou pouze stovky

Hlavní město chce mít do roku 2030 síť 5000 nabíjecích stanic pro elektromobily. Většinu chce magistrát vybudovat pomocí modernizace lamp pouličního osvětlení, další plánuje stavět firma PRE. Novinářům to dnes řekl radní Prahy pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Nyní je podle něj v metropoli asi 250 veřejných elektronabíječek. Pražský dopravní podnik (DPP) také plánuje vypsat tendr na nákup elektrobusů a buduje pro ně infrastrukturu.
Chabr uvedl, že podle odhadů by v roce 2030 mělo být v republice cca 500.000 až 700.000 elektromobilů a dá se předpokládat, že nejméně pětina z nich bude jezdit v Praze. Město proto podle něj musí začít s budováním dostatečné nabíjecí infrastruktury.
Většina stanic by podle plánu metropole měla vzniknout v lampách veřejného osvětlení. &#8222;Kdybychom využili potenciál veřejného osvětlení, tak bychom mohli nabídnout 4500 nabíjecích míst,&#8220; uvedl radní. To předpokládá výměnu kabelů k lampám tak, aby mohly vést vysoké napětí.
S výměnou kabelů na vybraných místech chce město podle Chabra začít na podzim, v první fázi magistrát vytipoval lokality na Vinohradech a na Smíchově. V prvním případě by měla být modernizace hotova v prvním čtvrtletí příštího roku, ve druhém v létě. Chabr uvedl, že modernizace se bude týkat vybraných oblastí, bude postupně pokračovat až do roku 2030 a mohla by vyjít na dvě až tři miliardy korun. &#8222;Jsou to zatím hrubé odhady, na konkrétní čísla by měla být hotová analýza v průběhu srpna,&#8220; dodal.
Kromě toho bude nabíjecí stanice budovat také firma PRE, kterou město spoluvlastní. Podle Chabra momentálně vytipovává vhodná místa, kam by mohla nabíjecí stanice umístit.
Městská firma Operátor ICT pracuje také na tom, aby bylo možné k nabíjení od různých provozovatelů nabíječek využít jeden systém, například městskou kartu lítačka. Radní také řekl, že město zvažuje také možnost umístit nabíječky na pražské náplavky, aby mohly po Vltavě jezdit lodě na elektrický pohon.
Na rozvoji elektromobility se chce podílet i dopravní podnik. Elektrifikována bude autobusová linka 207, v letech 2020 až 2021 přijde na řadu linka 140. Pro kopcovitý terén plánuje podnik využívat bateriové trolejbusy, které se mohou nabíjet za jízdy. Takový se testuje na trase mezi Palmovou a Letňany. Jan Barchánek z DPP tento týden uvedl, že podnik plánuje letos vypsat zakázku na 14 dvanáctimetrových elektrobusů a následně na 15 bateriových trolejbusů. DPP plánuje také nákup hybridních autobusů, kombinujících naftový a elektrický pohon.
Firma ČEZ minulý týden uvedla, že v Česku je zhruba 400 dobíjecích stanic od různých provozovatelů. Ministerstvo dopravy chce během příštích čtyř let podpořit z operačního programu Doprava vybudování okolo 500 dalších rychlodobíjecích stanic po celé ČR. Počet elektromobilů na českých silnicích se nyní blíží třítisícové hranici.