Domů
Elektřina
OZE jsou ekonomickým řešením, říká většina členů iniciativy RE100
Zdroj: National Grid

OZE jsou ekonomickým řešením, říká většina členů iniciativy RE100

Iniciativa RE100 vydala novou zprávu o pokrocích, kterých dosáhla během let 2016 – 2017. RE100 je sdružením soukromých mezinárodních společností, jež se do budoucna zavázaly využívat elektřinu výhradně z OZE. Iniciativa vznikla v roce 2014, v červenci 2017 měla 100 členů a nyní na konci 2017 jich má již 122.

Iniciativa RE100 má nyní 122 členů operujících ve 122 zemích. Členské společnosti iniciativy mají průměrně 1,3krát více OZE ve svých energetických mixech, než je globální průměr využívání obnovitelných zdrojů při spotřebě elektřiny. Společně tyto firmy navíc představují více než 159 TWh poptávky po elektřině z OZE. RE100 se tak mezi státy řadí pomyslně na 24. místo v poptávce po elektřině na světě.

28 členů inciativy do konce roku 2017 dosáhlo 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Patří sem například společnosti Microsoft, Marks and Spencer, Google nebo LEGO. Dále například Bank of America nebo Coca Cola Enterprises Inc. během roku 2016 podíl OZE ve svém mixu více než ztrojnásobily. Je ale důležité zmínit, že i když využívání elektřiny z OZE mezi firmami RE100 objemově roste, tak podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny klesl z 50 % v roce 2015 na 32 % v 2016. Toto je způsobeno rychlým růstem počtu členů iniciativy a zapojení firem, které prozatím využívají velmi málo elektřiny z OZE.

OZE jako ekonomické řešení do budoucna

Většina firem iniciativy RE100 je přesvědčená o ekonomické výhodnosti využívání elektřiny z OZE.

„Data CDP ukazují skok v reorientaci na obnovitelné zdroje, a to nejen z důvodu environmentálních, ale také ekonomických. Téměř 90 % společností je hnáno ekonomikou, což dokazuje rychle se blížící zlomový okamžik v přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Tyto společnosti dokazují, že energie se stává klíčovým tématem na úrovni představenstev po celém světě a udržitelnost je podstatná pro bezpečnost podnikání v budoucnu.“

Paul Simpson, CEO CDP  

Jako největší problémy společnosti RE100 identifikovaly například vysokou regulaci trhů, nedostatek vhodných kontraktů či certifikátů na některých trzích, neustále se měnící politický rámec nebo lišící se politiky a podmínky v různých státech, což komplikuje získání elektřiny z OZE pro nadnárodní společnosti operující ve více státech.

Potřebujete být v obraze ohledně elektroenergetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti elektroenergetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Další krok k elektromobilitě. V Norsku se otevřela obří továrna na recyklaci baterií
25. květen 2022, 06:23
ČEZ nekoupí zásobníky plynu RWE, které mají kapacitu až na dva zimní měsíce
23. květen 2022, 14:55
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(31)
energetik
26. leden 2018, 08:12

Zajímalo by mne komu chtějí dodávat "novou" jadernou silovou energii za 100eur/MWh bez DPH v BASE LOAD v případě že se naši páni továrníci Světlíci, Mittalové, Chrenkové, Moderové, atd... přidají k RE100? Zakázky na stavbě dalších jaderek možná pro ně nějaké zajímavé budou, ale to je asi tak vše to je zajímá. A pochybuji o tom že budou chtít dobrovolně nakupovat silovku za 100eur/MWh. Ty zakázky jsou jediný důvod proč lobují za stavbu dalších jaderek, protože povinnost ji provozovat nebo z ní odebírat předraženou elektřinu už mít nebudou. A i z hlediska záruk pro ně bude ideální když se ten nový jaderný zdroj ani nerozjede a jestli někdy tak, už bude po záruce nebo jen velmi krátká.

Cena elektřiny možná o něco málo vzroste po odstavení nadbytečných, emisních a škodlivých uhlojaderných zdrojů, ale Německo i Rakousko si tu cenu budou velmi dobře hlídat tak, aby nestoupla dlouhodobě nad cca 60eur/MWh a někdo v okolí nezačal uvažovat o tom, že by se vyplatila stavba nového jaderného zdroje.

Pete
26. leden 2018, 09:16

Hlídat by to mohli v budoucnu jedině přes dotace. Pokud by i ostatní firmy přešly čistě na zelenou elektřinu, cena by letěla nahoru. Předpokládám, že jako moderně smýšlející člověk jste se doma již odpojil od sítě a přešel komplet na samozásobování z OZE. Jistě to bylo výsostně "ekonomické" řešení, ke kterému může dojít jen skutečný "energetik". Úplný přechod k OZE bude velmi drahé řešení. Je to technicky řešitelné a zajímavé, ale bude to stát opravdu velké peníze. Větrníky a fotovoltaiky, které budou poskytovat kompletní dodávku v noci, za bezvětří, v létě a zimě, budou poskytovat regulaci napětí a frekvence, budou stát násobky 100 ek Eur. V minulosti byla levná, kvalitní a dosažitelná elektřina motorem celé ekonomiky. Nejsem si úplně jistý, že taková podpora už není potřeba.

energetik
26. leden 2018, 09:59

Jak jsem tu již napsal:

http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/huner-predchozi-vlady-propasly-optimalni-cas-pro-rozhodnuti-o-novem-jadernem-bloku/#comment-14644

jsme již několik let zásobeni komplet OZE za aktuálních 50€/MWh silové energie. ČEZ prohlašoval že do dalších jaderek nepůjde pokud nebude dlouhodobá cena v BASE LOAD nad 60€/MWh. A kde máte marži obchodníků? Když budou nakupovat za 60€/MWh, tak to pod 100€/MWh prodávat nebudou.

Ostrov v paneláku zatím nemáme, (mí rodiče na baráku mají zatím menší ostrůvek) to plánujeme až v případě zahájení jaderného tunelu. Zatím nám stačí dodávka levné energie z OZE.

Ano máte pravdu v noci a v bezvětří se občas přes ty 4 zimní měsíce nové jaderky dostanou k lízu a také dodají do sítě pár TWh za možná 100euro/MWh v tomto stále kratším intervalu. Pokud jim to ale úplně nevyfoukne chystaný kogenerační a akumulační (prozatím jen v teplárnách u stávajících dodavatelů služeb ČEPSu) boom. Po zbytek roku ale nebudou mít ty stovky pracovníků v nové jaderce co jíst a dělat a budou se tam hrabat kramlí v uchu.

To si jako vážně myslíte že Microsoft, Marks and Spencer, Google nebo LEGO a další z RE100 byly nuceni přejít do ostrovu aby nekupovali předraženou jadernou energii?

Petr
26. leden 2018, 12:39

Proč třeba potom teda taková Británie, která má super vhodné prostředí pro větrníky jak na pevnině tak nekonečně na moři, může snadno globálně dovážet pro celou svou energetiku oceánskými megaloděmi biomasu, uhlí, plyn i ropu a má více peněz než Česko na nákupy solárů, plus tam dokonce ani nemají tak velkou a dlouhou zimu jako u nás ve vnitrozemí, přesto staví nové jaderné elektrárny a vypisuje tendry na další?

Asi že se chtějí vyhnout nejdražší elektřině na světě pro vlastní obyvatele jako mají Dánsko a Německo.

A nejspíš berou do úvahy i hlavní budoucí směr vývoje, strategický robotizovaný průmysl na vlastním ovládaném území s celoročně zajištěnou v celkových nákladech co nejlevnější elektřinou.

Pete
26. leden 2018, 13:55

No právě. A protože asi nechápete, že váš příjemný zelený pocit umožňují spolehlivé, flexibilní klasické zdroje nejste energetik, ale "energetik". Pokud byste totiž používal pouze OZE, což lze a je to technicky možné, nebylo by to 50 E, ale 100 ky Euro ;-).

C
26. leden 2018, 14:40

No a jsme u toho klasického pitomého problému o mixech a pod., což nemá totálně cenu řešit, protože pak zjistíme že to stejně jde z nejbližší elektrárny. To fakt nemá cenu řešit jinak než na úrovni toho kam a jak jdou platby. On má alespoň jakousi garanci že peníze jdou na jeho oblíbené zdroje, zatímco ostatní to prostě dají ze něco co poněkud připomíná plastelínu ve školce.

Josef
26. leden 2018, 22:20

Kdyby Vám lépe fungovala hlava , pochopil byste , že OZE zdroje mají smysl jen tehdy , kdy dokáží dodávat el. energii po celý rok a ne jen přes léto.Jinak se samozřejmě odpojte a pořiďte si ostrov, reálná cena ostrovní 1kWh bude kolem 10 korun a kupte si k tomu ještě el. mobil a nabíjet si ho s tím pak ušetříte dvojnásob.

energetik
27. leden 2018, 11:04

Josef

Pete

manasek

Martin Hájek

Mikeš

Takto to nefunguje. V cenovém rozhodnutí ERÚ č. 3/2017, ze dne 26. září 2017 je na straně 10 cena regulačních odchylek pro jednotlivé zdroje. Na kolik jsou tyto hodnoty od úřadu který si říká nezávislý (a přitom veřejně všemi možnými způsoby napadá některé druhy výrobců za to že dokázali splnit jejich podmínky), by bylo na několik knih. Každopádně úřad nějak rozhodl a musíme to respektovat. Protože když jim napíšete že je jejich rozhodnutí nespravedlivé a dolížete to příkladem, výpočtem, fakturami, atd.. tak vám stejně odpojí jen že to považují za dostatečně spravedlivé, bez žádného zdůvodnění a tím to skončí.

Takže:

1. obchodník od kterého nakupuji energii jen z OZE přebírá za výrobce energie z OZE zodpovědnost za odchylku a platí za to.

2. OZE ze kterých mám energii nesou jen FVE a větrníky, ale také například biomasa, bioplyn, voda, atd...

3. Můj dodavatel energie si dálkově některé zdroje i spotřebiče ovládá pomocí SMART metrů. Tady si ovšem zase narážíme na legalizovaný energetický podvod v měření energie u vybraných výrobců energie ve vyhlášce 82/2011 v §6, odst.6. Kdy v případě že obchodník dálkově nastaví nulovou dodávku do sítě a zdroj přejde do regulace na nulový tok elektroměrem, tak na všech měřidlech je 0, jen podvodný elektroměr distributora vlivem fázové nesouměrnosti stále načítá hodnoty do registru výroby i spotřeby zároveň a to je jasný energetický podvod. Takže to potom energeticky nesouhlasí a distributor vykazuje energii která ve skutečnosti neexistuje a nejen že ji požaduje i s obchodníkem zaplatit, ale také mu díky této fiktivní energii klesají na papíře ztráty a zvyšuje se účinnost a to i nad hodnotu supravodičů, tedy nad 100%. A všem energetickým "nevysláním" úředníkům v ČR to přijde úplně normální.

4. I když můj dodavatel energie dálkové ovládá jím vybrané zdroje a spotřebiče, já stále musím platit za systémové služby které vyvolávají spatně regulovatelné jaderofosilní zdroje. Takže ostatní mé platby kromě silové energie dotují neschopnost některých jadernofosilních zdrojů jejich služby nevyužívám.

5. Jak tady můžete mluvit o liberalizaci energetiky, když tady existuje uzavřený trh systémových služeb kde si vyvolení každý rok rozdělí přes 5 miliard Kč. A navíc zde existují firmy které jsou dodavateli těchto systémových služeb a zároveň výrobci energie a ještě k tomu mají ruce na ovládacím pultu příkazů HDO. A tyto firmy mají moc dobře spočítané kdy a čím vytvořit regulační odchylku aby následně mohli získat odměnu za pokrytí této odchylky.

energetik
27. leden 2018, 11:38

A kdyby lépe fungovala hlava vám, tak by jste věděl že ani jaderné elektrárny o kterých se tu jedná nedodávají energii po celý rok. A ne jen v době kdy mají dostatek paliva který jim svým životem zaplatiti političtí vězni.

C
27. leden 2018, 13:16

Josefe, teď jste vyhrabal jste s prominutím nejpitomější argument, který se vám namanul. Víte jaké jsou koeficienty ročního využití u jednotlivých typů elektráren? Jádro cca 0.8, uhlí 0.5-0.6 a plyn snad 0,15-0,30 )ten si fakt nepamatuji z hlavy). OZE mají smysl pokud mají potenciál pokrýt s dalšími technologickými opatřeními výraznou část odběrového diagramu. To není zase takový problém. Je třeba jenom vylepšit akumulační schopnosti a nastavit pro ni normální podmínky. Například v Německu to nezvládli a PVE platí poplatek za OZE, který platí domácnosti, ale průmysl je jich zbaven, to je na hlavu! Pokud je průmysl zbaven povinnosti je platit, tak jí má být zbavena i akumulace. Když toto dáte pryč, tak se trh s akumulací vzpamatuje a dojde k omezení problémů s OZE a i nutnosti pouštět PPE, teď je moc nepoužívají, protože při nejlepším budou finančně na nule.

Akumulace je to jediné co potřebujete k tomu aby se dala část roku pokrýt jen z OZE, odhadem pro ČR 60-80GWh/4-6GW, vytýkat že FVE, nebo VtE pracují jen část roku je hloupost, uhelky nám také dodávají většinu proudu jenom po část roku a JE by na tom byly velmi podobně kdyby měly zajistit 90% spotřeby v ČR.

Nevím, to se chytáte posledních stébel že začínáte vytahovat v podstatě pseudoargumenty? S akumulací jste schopný v podstatě několik měsíců jet 100% OZE (teoreticky), máte tu dvě skupiny elektráren, sice fosilních, které mají koeficienty využití při nejlepším 0.6, ale spíš kolem 0.5 a méně. Přičemž jejich instalovaný výkon, dohromady, tvoří asi 12GW, toto je jakoby půl roku stály. Toto Vám zjevně nevadí, ale píšete že je hloupost mít elektrárny co by mohly dodávat cca 100% po dobu 4-6 měsíců (FVE). To bych mohl zaútočit na každý zdroj, ony totiž ty superspolehlivé fosilní zdroje, které tedy nějak za půl dne najedete, mají nějaké nasmlouvané objemy paliva, nějaké zásoby a ty mohou v období kdy jsou neplánovaně v provozu dojít. Nebylo to náhodou v Austrálii kde naráz PPE placená jako záloha neměla domluvený plyn a plynárny ji odstřihly?

U OZE, konkrétně FVE, vám u nás dá Aladin na dva dny dopředu celkem slušný odhad, většinu léta víte že druhý den bude slunečno a že ten proud nejpozději do 12h něco začne vyrábět a že se vám z velkou pravděpodobností z těch nějakých 12GW FVE co jsou na to třeba neodporoučí 1/6 naráz, dobře kolik může snést 1 větev 110kV? 100MW? Z pohledu sítě nic. Kolik má jeden blok JE, který se může odporoučet kdykoliv? 1050MW? Nebo nové 1200MW? Tedy 1/6 výkonu elektrizační sítě v době letní špičky. Jak dlouho bude trvat opětovné najetí zdroje? No u FVE podle závažnosti od hodin po týden, u JE budete rád když to za týden nahodíte, ale jak jsme viděli u Temelína, tak to nahazujete třeba 3x po sobě, tedy skoro měsíc.

Petr
26. leden 2018, 10:25

Tak jestli budou taky členové toho svazáckého sdružení v Česku odebírat z OZE jen těch 30% pro čestnej odznáček jakej mají globální průměr, tak se jaderky v pohodě uživí i s 50% podílu.

Petr Závodský
26. leden 2018, 10:30

Cena SILOVÉ elektřiny z nových jaderek může být 55€/MWh viz. Maďarsko (Pakš) a Finsko (Hanhikivi).

Jan Veselý
26. leden 2018, 10:57

Takže nic, tyhle firmy uzavírají PPA typicky za 30-40 USD/MWh (v USA) či za 30-40 EUR/MWh v EU. A těch 55 EUR/MWh jsou jen výsledky hypotetických kalkulací. Jasné o ceně tam bude až bude dostavěno, není jisté jaké technické a finanční průsery nastanou během jejich výstavby.

manasek
26. leden 2018, 09:40

"28 členů inciativy do konce roku 2017 dosáhlo 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů."

To znamená co? Že mají ostrovní systémy, které jim vyrábí elektřinu výhradně z OZE, nebo že si koupili elektrárnu s "obnovitelným zdrojem elektřiny", která vyrobí určité množství elektřiny, a oni prostě spotřebují stejné množství popř. méně?

Jinými slovy, pochází skutečně 100 % jimi spotřebované elektřiny z OZE, nebo jsou připojeni na centrální elektroenergetickou přenosovou soustavu, ze které odebírají elektřinu dle příslušného mixu, včetně špinavých uhelek a "zlých" jaderek?

Jestli je to ten první případ, tak si zaslouží uznání, jestli ten druhý, tak nejde o nic jiného než o prostou lež s cílem obalamutit slabomyslné, nebál bych se to nazvat i klamáním zákazníka.

energetik
26. leden 2018, 10:03

K odebírání energie jen z OZE, resp. placení za energii jen provozovatelům OZE není nutné mít ostrov. Více o tom zde:

http://elektro.tzb-info.cz/12458-jak-se-pozna-elektrina-z-obnovitelnych-zdroju

Mikeš
26. leden 2018, 11:00

Virtuální a teoretické, jistě skvělé jen pro PR.

energetik
26. leden 2018, 11:34

Ale peníze putují jasnou trasou a to je na tom to nejdůležitější. Od které elektrárny a kam které elektrony ve společné síti doputovali není vůbec důležité. Protože jestli jeden elektron dodá do společné sítě nějaká elektrárna v Německu a tento elektron ze sítě vytlačí přebytečný elektron ze sítě třeba v Polsku do spotřebiče nebo úplně jinde je jedno. Množství energie (elektronů) v síti je omezeno technickými limity, (napětí a frekvencí) Tok elektřiny v drátech je ekvivalentní s tokem vody ve vodovodu a v uzavřeném vodovodu je jedno která vodárna dodává a který spotřebitel zrovna odebírá. Pokud nějaká levnější vodárna natlačí více vody o to jiná (dražší) musí natlačit méně aby v síti nerostl tlak (v elektřině frekvence) nad technické meze v případě že bude spotřeba stále konstantní. A vždy bude platit že dražší vodárny budou dodávat až potom co bude vyčerpaná kapacita těch levnějších. To je prostě fyzika a ekonomika to neukecáte a tedy nic virtuálního a teoretického.

Navíc už v principu zapojení sítě, vzdálenostech, ztrátách a reálných odporech v tomto "přetlačování" zdrojů vždy vyhraje zdroj blíže ke spotřebiteli a tedy decentrální zdroje a jejich energie bude vždy spotřebována prioritně před těmi na hladině VVN a dále od spotřebitele.

manasek
26. leden 2018, 11:55

Takže je to jen ta lež. Nejde jen o to, komu plynou peníze, ale i o to, kdo se podílí na stabilizaci oné přenosové soustavy, a to jsou i ony uhelky a jaderky.

Martin Hájek
26. leden 2018, 15:32

No, pan Mikeš upozorňoval na to, že se tímto způsobem dobře maskuje neschopnost OZE pokrýt konkrétní diagram zatížení. Jedna firma si vyzobe "třešničky" no a na ostatní zbývá elektřina z fosilních paliv.

manasek
29. leden 2018, 09:26

No v tom co zbude na ostatní vidím největší problém. Řekněme třeba google si "koupí" a spotřebuje veškerý OZE potenciál v ČR, je pak na míste tyto OZE počítat do energetického mixu? Popř. které OZE je možné do tohoto mixu počítat? Ty připojené do sítě, nebo i samostatné ostrovy? Můžeme pak do vytápění počítat jako OZE tepelný zisk třeba solárních kolektorů? Co takhle teplo získané vhodným umístěním oken, kterými nám do domu/bytu svítí slunce? Jak budeme takový zisk počítat? Budeme počítat i chatu, kde má někdo na střeše panel, který si vytáhne přes léto, když tam po zbytek roku není?

Dále je správné počítat do energetiky jen výrobu elektřiny, nebo počítat i teplo? Vždyť oblíbená tepelná čerpadla používají elektřinu, která i když je vyrobená z uhlí tak snižuje zatížení přírody oproti přímému topení uhlí, které nahrazuje, nebo např. Island vzhledem ke své energetice ve velkém topí elektřinou, kterou čerpá z geotermálních elektráren. Budeme mu tuto elektřinu odečítat z "energetického mixu", když "všichni ostatní" topí především přímým spalováním?

Celá koncepce počítání spotřeby elektřiny vůči výroby el. z OZE je špatná, napřed by se nemělo hodnotit pouze OZE, ale bezemisní zdroje s tím, že přednost by měly mít zdroje u kterých je stabilní a kontrolovatelný výkon, ne že si mi to lítá "jak příroda chce". Když chtějí prosazovat soláry a větrníky, prosím. Ať je ale každý panel a každá větrná turbína zálohovaná alespoň na dvoudenní výkyv, ať už směrem nahoru, tak směrem dolů, samozřejmě jakýkoliv náběh zálohy by měl mít pro vlastníka tohoto zdroje stejné důsledky, jako je tomu u zdrojů ostatních.

Milan Vaněček
29. leden 2018, 09:47

Ano, ty různé koncepce počítání jsou špatné (ale někdy je dobré mít nějaký kvantitativní údaj i když velmi hrubý). Co je dobré VŽDY je stále rostoucí, co největší výroba elektřiny a dodávky tepla z čistých zdrojů, které nezanechávají špinavé emise či nebezpečný odpad, tj slunce, vítr a voda. A když se tato výroba pozvolna stává levnější (zatím jen někde, ale tato oblast se stále zvětšuje) než "klasická stará energetika" a vytlačuje ji stále více a více, tak vývoj je dál jednoznačný.

Vláďa
29. leden 2018, 10:33

Slunce, vítr, voda. Pěkný slogan. Každý zdroj si na sebe vydělává pokud je v provozu. Výdělek je vždy snížený o náklady na vybudování. Na druhé straně je požadavek aby byla vždy podotýkám VŽDY zajištěna dodávka el. energie. Který z použitelných zdrojů zajistí uvedený požadavek? Kde jsou dostatečné akumulační kapacity? Které zdroje el. energie mají vhodnou regulační charakteristiku pro zajištění správné funkce el. sítě? Zatím je to tak že zdroje OZE dávají výkon bez ohledu jaký je stav sítě. On to někdo ureguluje.

Milan Vaněček
29. leden 2018, 10:58

Jestli jste si všimnul, začíná narůstat bateriová akumulace, stejně jako začátkem našeho století začínaly narůstat větrné a sluneční elektrárny. A podívejte se kam se za 15 let dostaly.

Totéž bude s bateriovou akumulací a za dalších 15 let i s dlouhodobou akumulací do energie chemické.

Čistá energie má budoucnost, za jednu generaci (25 let) se změní hodně, za 2 generace už to bude dominující technologie.

Vláďa
29. leden 2018, 12:01

Bavme se o naší energetice. Zatím jsou to tzv. pokusná zařízení která nemají na našem území žádný vliv. Stále schází informace kdy OZE převezmou plné dodávky do sítě. Opravdu je to běh na dlouhou trať. Progres je zatím ve hvězdách.

Jan Veselý
29. leden 2018, 13:16

Zkušenost z posledních 1000 let hovoří jasně. Technické novinky do Čech přichází odjinud, obvykle přes Německo. Proto je třeba se dívat do Německa a dále do ciziny, ne na sebe.

No, a na baterie je teď největší expert pan Hájek, jeho chlebodárci dostali nasypáno pěkných pár korun, aby bateriemi upgradovali kogenerační teplárny.

C
29. leden 2018, 21:43

A pro požadavek na vždy se zapomenete podívat že máte větu postavenou špatně, má tam být které zdroje zajistí O to jde, nemůžete totiž, pokud tedy nemáte výjimečné podmínky, jenom z jednoho typu OZE zajistit veškerou energii, musíte s přihlédnutím k vlastnostem zdrojů a místním podmínkám udělat jejich kombinaci.

Asi v každém státě, každém regionu by se našla dostatečně velká potenciální akumulační kapacita, která by byla schopná teoreticky srovnat výkyvy v řádu dní až týdnů. Ovšem má to řadu problémů, od prostého faktu že se zatím vyplatí spíš snižovat výkon jiných elektráren, přes to že se jim nesmyslně dají poplatky za OZE na všechno odebranou elektřinu, což zničí ekonomiku provozu až po to že se jedná o taková zařízení, která by bylo teprve třeba vybudovat a jsou třeba i mimo představy místních inženýrů.

Třeba mezi Orlíkem a Slapy je asi 80m spádu, při kolísání Slapů o 10m a dobou turbínového provozu 168 hodin je teoretický výkon 120MW, tedy 20GWh, pokud dovolíme mnohem divočejší kolísání hladiny, můžeme dostat výkon třeba 1200MW, to je výkon zhruba stejný jako mají dvě současné PVE Spolu s navrženou PVE Lipno-Dunaj, který by měla také kolem 1GW jsme skoro na polovině toho co je třeba pro "letní" provoz EPS ČR jen na OZE, s existujícími PVE to jsou skoro 2/3.

Ovšem tunely na které by se podělily o 2000m3/s jsou pro lidi u nás nepředstavitelné, přitom na Kanadské straně Niagary existuje tunel - přivaděč - vody pro elektrárny Sir Adam Beck o průměru 12-14m (údaj se liší) s kapacitou 500m3/s. Ztráty spádu budou nejspíš do 5m (muselo by se to spočítat).

Samozřejmě se dá jít i cestou výrazně omezené PVE s přečerpáváním přes Kamýk, který by ale také šel jistě vhodně doplnit, upravit, rozšířit. Jenom rozšířením elektrárny Kamýk tak aby bylo možné plny využít 600m3/s by bylo možné získat spolu s Orlíkem PVE a výkonu asi 430MW. Při klasickém provozu po dobu 8h by ve slapech hladina kolísala o necelý metr od střední hladiny. Delší provoz by nastával asi jen výjimečně. Ovšem Tři současné a tato jedna nová by již byly schopné pokrýt 1/3 noční spotřeby proudu v letním období, pokud by existovala i ta na Lipnu jsme na 50%. Pokud by se začalo s přípravou příslušných projektů, tak by mohl být horizont realizace kratší než výstavba nových JE. U Orlíku by se jednalo jen o výměnu turbín, u Kamýku o výměnu turbín a výstavbu nové elektrárny s dalšími třemi soustrojími. Jak, kde, to je už jiná otázka, také by se nabízelo že se přebuduje současná elektrárna pro větší stroje, ale to by mohlo být komplikovanější než vybudování 2-3 nových přivaděčů a nové elektrárny z boku pod současnou.

V podstatě "malé" úpravy existujících staveb by nám daly ekvivalent Dalešic a výrazně pomohly s integrací a využitím dalších OZE, nebo importů levného proudu. V maximální podobě, ta je asi ale nereálná, by došlo k tak výraznému růstu akumulační kapacity, že by stačilo vybudovat již jen Lipno-Dunaj a bylo by v podstatě možné jet v létě jen na OZE.

A takových míst půjde najít v mnoha zemích dost a dost, dají se využít existující přehrady a postavit k ním dodatečně akumulační nádrže na kopcích, dá se toho mnohem více, je to sice složité někdy, rozhodně postavit novou nádrž na kopci bude složitější než vyměnit 8 turbin a pořídit tři nové, ale relativně vhodných míst se najde celkem dost. Takže akumulaci, minimálně takovou aby se podařilo síť provozovat několik dní nepřetržitě bez zásahu jiných zdrojů, by bylo asi do 5-15 let možné zařídit. Otázkou je vůle k takovým krokům.

Martin Hájek
29. leden 2018, 10:38

Oheň, voda, vítr být. Samolepky lásky po kapsách... :-)

Jan Veselý
29. leden 2018, 12:59

... deset tisíc přátel mít ...

Je to příjemná změna po fixaci na "Oheň, oheň, oheň". :-)

energetik
30. leden 2018, 10:18

Někteří jsou ještě u "šedesátin" :-)

https://www.youtube.com/watch?v=QKXC5cVR7sU

manasek
29. leden 2018, 13:13

Jenže třeba solární panely nejsou bez nebezpečného odpadu, pouze bez nebezpečného odpadu za provozu.

V současné době nepřechází svět k čisté energii, ale k outsourcingu odpadu do zemí jako je Čína. Ano, pomůže to Evropě, ale ne planetě Zemi, potažmo přírodě. Totéž s akumulátory, lokálně to pomůže ve smyslu uhlí -> solár+akumulátor, globálně, toť otázka. Stejně jako s tzv. změnou klimatu, díváme se na krátkodobé hledisko, nikoliv na dlouhodobé, ke kterému chybí data a studie, popř. jsou ta data získána rozdílnými způsoby (viz třeba lokální zjišťování minulých teplot z usazenin a ledu a jejich porovnání s globálním atmosférickým/satelitním měřením) bez kompletní znalosti zaměnitelnosti rozdílných druhů měření.

Milan Vaněček
29. leden 2018, 14:29

Němci se dívají i na dlouhodobé hledisko (alespoň vědci). Již jsem zde psal, v replice na pana Hájka že Němci nahražují JE uhlím, toto:

"Zlatá éra hnědouhelných revírů" bude pokračovat v Německu i hodně přes rok 2050. Němci totiž plánují přechod „from linear to circular carbon economy“. Tedy ne jen (jejich hnědé) uhlí pálit a vyrábět elektřinu, ale použít uhlík z uhlí (a též ze tříděného odpadu) jako chemickou surovinu pro výrobu syntetického plynu, vodíku, plastů, etanolu,…

To ovšem chce dodatečnou čistou (zelenou) energii, především z větrných a solárních elektráren na výrobu vodíku, pokud možno z nedalekého okolí.

Všechny technologie již existují, hledají se jen levnější a účinnější katalyzátory a jde o nastartování procesu snižování celkové ceny hromadnou produkcí.

Takže oblast uhelných dolů bude přeměněna na hlavní oblast chemického průmyslu s uzavřeným cyklem, výsledné emise CO2 budou velmi malé a tyto oblasti budou potřebovat velkou koncentraci větrných a slunečních elektráren (což zrovna oblast Krušných hor u nás i v Německu umožňuje). Tedy pravý opak toho, co píše pan Wagner.

Odkaz: nový vědecký časopis Clean Energy, vol. 1, str. 102-113 (2017) z Oxford Academic

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se