Agora: Stávající uhelné elektrárny mohou soustavě poskytnout vyšší flexibilitu, než se předpokládá

No vida, a je to tady. Uhlí vzato oficiálně na milost zelenými!

Uhelně zelená doktrína se právě stala oficiálně realitou a Německým modelem!

Jako teplárník se nemohu ubránit jistému pocitu zadostiučinění, tak se omlouvám, za tu menší oslavu.

Jenom nevím, na co se tedy bude stavět ten Severní potok II, když Německo v klídku a pohodě dojede v dalších 40 letech své uhlí.

Mimochodem teď Němcům pomohl užitečný makroidiot z Paříže opět podkopnout cenu povolenky v rámci zvýšení cíle energetické účinnosti.

Nemyslím si, spíš je to něco ve smyslu: "Přestaňte se vymlouvat a dělejte" Nebo se také nabízí možnost že je to zhotoveno jako důkaz že lze snadno, relativně, kombinovat OZE a tradiční energetiku.

Pokud by byly parní elektrárny u nás sto jít na třeba 30% (což by mohl být dobrý odhad mezi "optimismem" a "pesimismem")nominálního výkonu, pak to znamená možnost integrace více než 5GW v OZE aniž by bylo třeba jakkoliv výrazněji sahat na flotilu elektráren, pokud započteme PVE, pak jsme někde kolem 6GW špičkově.

Samozřejmě by se musely provést patřičné simulace, stanovit souběhy a nesouběhy FVE a VtE, ale podle mne je to celkem zajímavá možnost, jak integrovat velké množství OZE aniž by to vyžadovalo velké investice, o kolik procent to pak ale je sto snížit emise je opět na další zjišťování. Nicméně pro země s v podstatě výhradně uhelnou energetikou/odmítající importovat plyn je toto možná recept a teoreticky i konec výmluv proč nemohou integrovat OZE.

Také tato integrace je, chtě nechtě, nejrychlejší redukci emisí, OZE se dají budovat neskutečně rychle, když na to přijde pak produkční ekvivalent bloku JE se dá osadit za rok.

S hnědým uhlím se na 30 % dá dostat opravdu jen velmi těžko, to uvádí i ta studie, reálných je spíš 40 %. Ale minimální výkon není jediná možnost zvýšení flexibility. Teplárenství má i další, třeba elektrokotle.

Stavět elektrické OZE v ČR moc smysl nedává a asi hned tak nebude. Ať staví vítr Němci, mají lepší přírodní podmínky a víc peněz na dotace, my si pak koupíme ty jejich levné přebytky elektřiny. Totéž s Itálií a fotovoltaikou.

Každá země by měla dělat to, v čem má komparativní výhodu. V našem případě je to poskytování flexibility. Tady určitě ještě máme rezervy, bude to dobrý business, a nebude to zatěžovat domácí spotřebitele.

Vidím že máte podobný názor jako já co se týče možností importu, trochu se rozcházíme asi v názoru na možnosti instalací dalších OZE zde, podle mne by se dalo jít při dnešních cenách o několik stovek MW výše aniž by to již vedlo k nějakému zásadnějšímu zdražení. Zdvojnásobení výkonu FVE by cenu zvýšilo jen o nějakých 10%.

Pro teplárenství by snad mohlo být zajímavé zkusit přidat akumulaci tepla a možná nějakou kondenzační jednotku. Zdaleka nevím jak je přesně teď vybaven provoz na Špitálce, to spíše budete vědět Vy, ale na začátku byla za protitlaké turbíny připojená ještě turbína kondenzační a chladilo se to přes chladicí věže, pozdější železobetonová stojí dodnes.

Mám jenom pocit že i poskytování flexibilního výkonu by mohlo být problém pokud se pojede s JE a tyto nebudou sto/ochotny, výrazně regulovat svůj výkon od řekněme 40% do 100% podobnou rychlostí jako je uváděno v článku.

Problém bude ale v tom že nejsme sto sem dostatek přebytků ani z Německa ani z Itálie dostat, na to není dostatečná kapacita vedení, to by se muselo první změnit ale nevypadá to, že by to mělo být brzy nebo že by to vůbec bylo v plánu, nikde se o tom nepsalo a není ani žádné plánované vedení na on-line elektrizační mapě Evropy.

Já se bavím o příštích 10 až 15 letech, víc nemá smysl reálně řešit. Do té doby žádné nové jádro v ČR nebude a stávající jaderné kapacity rozhodně nejsou pro flexibilitu překážkou.

Budovat nějaká velká zahraniční propojení zatím nedává moc smysl, když je úzké místo uvnitř Německa a jeho odstranění bude trvat nejméně čtvrt století. Nicméně i tak jsme schopni dovézt nárazově 3 GW, což je 50 % letního maxima a není to vůbec málo.

Ve skutečnosti není problém mít dovoz třeba 10 TWh za rok. Ale musíme mít k dispozici kapacity, které v případě potřeby pokryjí naši spotřebu a umíme se o sebe postarat, když se kolem něco semele, to je klíčové. S ohledem na portoflio domácích zdrojů, které jsou spíš pro základní a střední zatížení, je rozumným výsledkem přibližně nulové saldo zahraničního obchodu s elektřinou ve fyzických jednotkách.

Uhelné zdroje udělali značný pokrok ve vývoji a snížení emisí a dále jsou ještě nějaké možnosti jak je vylepšovat a rekonstruovat a zároveň byly stále ekonomicky návratné. Palivo je také celkem hojně rozšířené a je to tedy v mnoha případech domácí bezpečný zdroj. Pokusy a projekty o zpětný odchyt CO2 pro výrobu paliva z přebytečné energie také probíhají, takže je šance že se palivový cyklus uhelných zdrojů a CO2 začne pomalu uzavírat a potom možná z uhelné elektrárny bude jen sezonní akumulátor. Nové uhelné elektrárny to je úplně něco jiného než to co se stavělo před 30 lety a to co tu stále ještě dosluhuje. Oproti tomu vývoj jaderné energetiky se v praxi úplně zastavil, nezodpovědnost, škody a nebezpečí jsou často tolerovány speciálními zákony, trh deformován a podobně, a nic tedy nenutí investory k významnějšímu pokroku, jediný větší vývojový pokrok nastane jen v případě havárie. Ale u těch stávajících zdrojů se často jen přidá několik dalších UPSek a záložních dieselů a "jede" se dál.

Jinak samozřejmě problém záporných cen v Německu opravdu není způsoben nedostatečnou flexibilitou uhelných elektráren, ty prostě dojedou na svůj minimální výkon a tam musí držet, protože jinak by nemohly najet zase nahoru až přestane foukat (a to minimum jak je i z grafů patrné je poměrně hodně nízko a ty křivky jsou hodně strmé). Problém je způsobený kombinací jaderných elektráren, které nemá smysl odstavovat v kombinaci s OZE, které jsou nesmyslně dotované na provozní bázi ačkoliv mají téměř nulové provozní náklady (vítr/fotovoltaika) a dále nulovou vynucenou flexibilitou u biomasových a bioplynových elektráren, kde sice provozní podpora smysl dává, ale je potřeba ji vyloučit při záporné ceně na trhu, což v minulosti Německo neudělalo. Oba problémy se nicméně v horizontu zhruba 5 let zřejmě do značné míry podaří vyřešit, tedy pokud v Německu nevymyslí nějaké další šílené deformace trhu.

To ovšem nic nemění na faktu, že připojování dalších větrných elektráren na severu Německa bez výstavby vedení sever-jih rychle ztrácí smysl a funkční trh respektující fyzikální omezení by to rychle ukázal. Bohužel o něco takového, zdá se, v Německu není velký zájem.

Tak měli rovnou vysvětlit v čem je to především problém fungování trhu.

Mě se zdá, že větší problém bude v Německé vždy na dlouhou dobu zaslepující umanutosti, když se fanaticky soustředili na elektřinu, a kašlali kromě dopravy i na teplo, a tam bude nejspíš velká část problému, kdy kogenerační elektrárny k místním odběratelům nemůžou snížovat hlavně zimě výkon podle náladových větrníků.

V tohle jste trochu na omylu, respektive je to složitější. Němci opravdu kašlou na teplo v tom smyslu, že tam OZE podporují ve srovnání s elektřinou velmi málo a například vůbec neřeší, že každá čtvrtá domácnost v Německu má naftová kamna.

Ale naopak v teplárnách toho dělají poměrně hodně, nikoliv tedy přímo ve využití OZE na výrobu tepla, to totiž vláda moc nepodporuje (proč se musíte zeptat jí), ale v rozšiřování flexibility rozhodně. Teplárny k tomu tvrdě tlačí i trh, o slunečném letním víkendu nemá smysl vyrábět elektřinu, je potřeba vyrábět v kogeneraci ve všední den a na letní víkend si uložit teplo v zásobníku, ty teď v Německu rostou jako houby po dešti. No a když opravdu zafouká a ceny elektřiny spadnou k nule nebo i do mínusu, tak se pustí elektrokotel, tento trend také v Německu běží na plné obrátky (u nás mimochodem také).

Abych to uzavřel, tak tzv. vynucená výroba elektřiny v teplárnách vázaná na dodávku tepla bude brzy do značné míry minulostí. Tady jde flexibilitu relativně velmi levně zvýšit zcela zásadně. Samozřejmě na Německý problém to samo o sobě stačit nebude ani náhodou, ale je to významná pomoc.