Dopravci s vozy na elektřinu nebudou muset platit poplatky za obnovitelné zdroje

To může říct každý že používá elektrickou energii místo fosilních paliv. Co majitelé tepelných čerpadel, kteří přímo z el. energie vyrábí teplo z OZE...Stát si zase vybral jednu skupinu tu zvýhodnil a ostatní zaplatí o to více....

Ono to nemá vůbec žádný smysl, ta naše elektro doprava má výfuk v Počeradech, Ledvicích atd...dokud tu bude uhlí, je to jen pokrytecké plácání do vody

A co když má ta elektrodoprava výfuk v temelíně, dukovanech, v pražské kaskádě nebo na střeše domu? Z uhlí/plynu se vyrobí jen půlka elektřiny a i kdyby celých 100%, furt je elektrodoprava míň emisní než spalovací.

Tak pokud si pořídíte nové elektroauto s tím, že ho budete nabíjet ze sítě, tak samozřejmě Temelín ani Dukovany ani Vltavská kaskáda o to víc elektřiny nevyrobí, pod kotel přitopí právě v těch Počeradech nebo Ledvicích. Takže svým způsobem to pravda je.

Je-li v blízkosti fotovoltaika a svítí sluníčko, tak není sporu, odkud elektřina pochází. Například nabíjení v poledne, v práci.

Ten, kdo nabíjí doma přes noc za levný tarif dělá také dobrou službu "nepružný zdrojům", jako je jaderná elektrárna. Za pět hodin lze z obyčené zásuvky 230V nabít na 100km.

Vzdálenost od zdroje nerozhoduje o tom, odkud elektřina pochází, je to stejné jako u vlaku rozhodovat o tom, který vagón táhne která lokomotiva, nedává to prostě smysl. Fotovoltaika ve dne i jaderná elektrárna v noci vyrábějí maximum možného, ať už si ten elektromobil koupíte nebo nekoupíte, takže ten potřebný výkon navíc dodají závěrné elektrárny, což jsou plynové nebo uhelné. Tak to prostě je.

Akumulace pomáhá velkou JE lépe vytěžovat, to je fakt. Kdyby JE neměla přečerpávačku, tak musí snížit výkon, protože by ho prostě občas neměla kam dávat a naopak.

JE nemůže rychle snížit výkon. Vždyť uhelný zdroj je také naakumulovaná chemická energie v uhlí.

Nebo Emile vysvětlete důvod, proč se v Německu v neděli "kouří" Jaderné elektrárně z chladící věže a okolo jsou zastavené větrné elektrárny (velmi větrno)? Pokud by bylo významnější procento elektrických vozů, můžou sloužit, jako akumulace a lépe využívat bezemisní zdroje. To je prostě fakt.

Tome, stačí se podívat na Energostat na grafy výroby elektřiny a zatížení. V každém okamžiku je u nás zatížení vždy výrazně vyšší než výroba v jaderných elektrárnách. A protože jsou jaderné elektrárny v merit orderu úplně dole, tak akumulace velké JE nijak lépe vytěžovat nepomáhá. To je fakt. To co tvrdíte Vy, platí prakticky jedině ve Francii, kde mají podíl tak jádra tak vysoký, že tam JE pracují i v režimu sledování zátěže.

JE bez přečerpávačky žádný výkon snižovat nemusí, protože má svoji výrobu prodanou do poslední kilowathodiny každou hodinu kdy vyrábí.

Jaderná elektrárna může snížit výkon velice rychle, nemá k tomu ale obvykle vůbec žádný důvod.

Jakou jste kde viděl zastavenou větrnou elektrárnu nevím, důvodů může být celá řada, vůbec nic to tedy nedokazuje.

Pokud by bylo významnější procento elektrických vozů, musely by pro ně vzniknout nové zdroje, nebo více využít ty stávající, což je zrovna u těch "bezemisních" zdrojů nemožné, protože ty už jsou využité na maximum. To je prostě fakt.

Akumulace elektrické energie je snad fungující věc. Nevím, když máme jaderný elektrárny vytížený na 80%, jestli jedou naplno. Nejsem odborník. Každopádně solárním a větrným elektrárnám dává akumulace výhodu. Zajímalo by mě, jak jaderná elektrárna znižuje výkon velice rychle. Pára upustit nejde a tak je třeba výkon někam dodat, ne snad?

Je to praxe, když hodně fouká a je svátek, tak jsou zastavený (Bavorsko). Je to úplně normální, takže to není až takový fakt, že by byly OZE vytížený na 100%. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů má akumulace smysl, to snad souhlasíte. Proč by se asi jinak dělal tarif pro boilery, kdyby to ničemu nepomáhalo.

Jo a mrknul jsem na tu výrobu u nás. V neděli mělo jádro pěknej propad. Pěkně zasvítilo sluníčko. Ihned potom následovala výroba z přečerpávajících el. Něco mi říká, že kdyby bylo akumulace více, tak jádro jede bez propadu. Ale třeba je důvod jiný, co já vím.

Tome, jaderné elektrárny jsou vytížené na 80 % hlavně proto, že mají dva měsíce odstávku k výměně paliva. Jinak jedou prakticky neustále na nominálním výkonu.

Jaderná elektrárna snižuje výkon zasunutím regulačních případně havarijních klastrů. V případě nouzového odstavení je tepelný výkon reaktoru na jednotkách procent nominálního v řádu vteřin. Takže je to možné opravdu velice rychle, i za normálního provozu může být na třetině výkonu do půl hodiny.

OZE mají v Německu (i u nás) právo přednostního výkupu, dané zákonem EEG, s několika málo výjimkami, jako např. u některých novějších zdrojů když je na denním trhu záporná cena elektřiny šest po sobě jdoucích hodin, nebo v případě, že jim již skončila dvacetiletá podpora. "Úplně normální" to ale rozhodně není a naprostá většina zdrojů vyrábí kdykoliv mohou. "Tarif pro boilery" existuje jen kvůli tomu, aby ulevil distribuční soustavě a vůbec nesouvisí s regulací výkonové rovnováhy na úrovni přenosové soustavy.

Jádro mělo v neděli propad, protože byl plánovaně krátkodobě odstaven jeden blok v Temelíně, takže "něco" vám to říká špatně a důvod je skutečně jiný. A na tom nedělním propadu krásně vidíte, že ta změna výkonu může být opravdu docela rychlá.

Třetina výkonu do půl hodiny mi nepřijde moc dobrý:)) Baterie to zvládne pod sekundu.

Obrázek jedné stojící turbíny zatímco tři sousední jedou skutečně není vyjímečný.

A prosím tedy o vysvětlení, proč se na wiki ve článku o HDO píše, že se s ním vyrovnává spotřeba energie.

Změna výkonu může být rychlá, otázka je, jestli by si takové změny výkonu mohli dovolit při vykrývání spotřeby. Jestli jsem to správně pochopil, tak spotřeba je vlastně celková výroba a ta má mnohem větší výkyvy. Navíc rozlišení je po hodinách, předpokládám, že v síti jsou i minutové výkyvy atd.

Nepsal jsem třetinu výkonu do půl hodiny, ale že je na třetině výkonu do půl hodiny. To je docela rozdíl. Která baterie zvládne snížit výkon o 700 MW do půl hodiny?

Obrázek jedné stojící turbíny zatímco tři sousední jedou výjimečný není, ale není to kvůli tomu, že by se těmi turbínami udržovala rovnováha mezi výrobou a spotřebou. Pokud se někde jejich výkon omezuje, tak jedině z důvodu omezení v přenosové soustavě a stejně dostanou zaplaceno jako by vyráběly.

V článku o HDO je napsáno, že se s ním vyrovnává spotřeba energie, a také je tam napsáno, že je to kvůli vyšší propustnosti distribučních sítí. Naopak tam není napsáno, že je to kvůli udržování výkonové rovnováhy.

Nevím sice co tím posledním odstavcem chcete říci, ale pokud je elektrárna certifikovaná pro režim "vykrývání spotřeby", tak si to dovolit může. Naše jaderné elektrárny na to certifikované nejsou, protože tu máme zatím dostatek jiných zdrojů, u kterých to dává větší smysl. Minutové výkyvy se řeší na vyrovnávacím trhu a dalšími podpůrnými službami, to je zase úplně jiná disciplína.

Tak třeba 100 000 elektromobilů zapojených přes noc k síti to zvládne pod 1sekundu. Obvládat to lze přes hdo již dnes. Jde ale o procentuální pokles. Kdy jaderná elektrárna prostě nemůže reagoat na poptávku. Udržování výkonové rovnováhy úzce souvisí s propustností i spotřebou

Ještě jednou opakuji, byla větrná neděle a 80% turbín na 200km dlouhé trase nejelo. Prostě nebyla spotřeba.

Já se nebavím o nějaké sci-fi budoucnosti ale o současnosti, ve které žádné elektromobily do sítě elektřinu nedodávají, takže nemohou ani nijak snížit výkon, natož o 700 MW. O žádný procentuální pokles nejde.

Jaderná elektrárna na poptávku reagovat může, ale není k tomu žádný důvod, když tu máme jiné zdroje, u kterých to dává daleko větší smysl. Udržování výkonové rovnováhy s propustností distribuční soustavy nesouvisí vůbec nijak.

To co píšete o "80% turbín" je nesmysl. Klidně se podívejte třeba na Agoru, najděte si tam tu vaši "větrnou neděli" a můžete se tam přesvědčit sám, že se žádná výroba větrných elektráren kvůli spotřebě neomezovala, protože takhle to zkrátka nefunguje. Nebo aspoň napište, kterou neděli máte konkrétně na mysli.

To se dost pletete, elektrické pohony mají oproti spalovacím mnoho výhod. Například jednodušší řiditelnost, jsou lehčí (pokud se bavíme o napájení z troleje), jednodušší konstrukci a z toho plynoucí menší poruchovost a náročnost na údržbu proti motorům spalovacím.

Další výhodou je že jsou v činnosti jen tehdy pokud je opravdu třeba jejich práce, nikoliv neustále. Další výhodou je že i když budou napájeny z fosilních elektráren, tak tyto běží neustále v optimu a s maximální účinností, na rozdíl od spalovacích motorů. Další výhodou je že systémy s baterií nebo trolejí a povolenou rekuperací, umí brzdnou energii využít a snižují opotřebení brzd. Další nespornou výhodou je že v případě elektrických vlaků je možný výkon elektrické lokomotivy násobný proti možnému výkonu lokomotivy dieselové (Taurusy mají 6400kW, Herkulesy kolem 1700-2000kW (max asi 3500kW)) .

Už jen z těchto důvodů má elektrifikace dopravy smysl.