Spojené státy americké se s velkou pravděpodobností zařadí mezi řadu států, které při snaze o dosažení ambiciózních klimatických cílů vsadí na vodík. Lídrem mezi americkými státy by měla v této oblasti zůstat Kalifornie, která se chystá již v letošním roce začít s přimícháváním vodíku do stávající plynárenské infrastruktury. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/123120-commodities-2021-us-hydrogen-industry-promises-key-milestones-in-2021-eyeing-legacy-fuel-markets?fbclid=IwAR2dYm7XuN9xoOqVj39RWa_1ccC4K2ysM2TbCoNhln1jVFs62PA1TDMYDj4" target="_blank" rel="noopener">Informoval o tom zahraniční server Platts</a>.
Zesílení orientace na vodík jakožto prostředek pro dosažení klimatických cílů oznámily v loňském roce například<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie" target="_blank" rel="noopener"> Evropská unie</a> či <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/kanada-zahujuje-strategii-stat-se-svetovym-lidrem-oblasti-vodiku" target="_blank" rel="noopener">Kanada</a>. <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/jizni-australie-chce-zahajit-export-zeleneho-vodiku-jiz-5-let" target="_blank" rel="noopener">Jižní Austrálie by dokonce chtěla do pěti let začít s jeho vývozem</a> a podobné plány má také Chile, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/chile-se-chce-stat-jednim-nejvetsich-exporteru-zeleneho-vodiku-svete" target="_blank" rel="noopener">jehož vláda stanovila pro svou zemi ambiciózní cíl stát se jedním z největších globálních vývozců „zeleného“ vodíku</a> do konce této dekády.
Podle zahraničního serveru Platts by rozvoj vodíku v USA mohl být podpořen mimo jiné i federálními finančními prostředky v rámci oznámeného závazku nově zvoleného prezidenta Joe Bidena investovat v následujících 10 letech 1,7 bilionů dolarů do „čisté“ energetiky.
<h2>Kalifornie lídrem</h2>
Tahounem rozvoje produkce a využití vodíku v USA by měla zůstat i nadále Kalifornie, kde by již v letošním roce mělo dojít k zahájení pilotního projektu zaměřeného na přimíchávání vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
Zpočátku by se mělo jednat o 1% podíl vodíku a o izolované části plynárenské sítě využívající zejména korozi odolná plastová potrubí. Budoucí pilotní projekty otestují i dopad přimíchávání vodíku do zemního plynu na ocelová potrubí, ze kterých je tvořena většina plynárenských sítí v USA.
Díky schválení nové legislativy v roce 2020 by měl být v Kalifornii urychlen také rozvoj využití osobních automobilů s palivovými články. Podle odhadu zahraničního serveru Platts jezdí aktuálně v Kalifornii zhruba sedm až osm tisíc osobních automobilů s palivovými články. Do roku 2035 by přitom všechna nově prodaná vozidla měla splňovat takzvaný požadavek na nulové emise.
Podobná legislativa požaduje po výrobcích větších vozů (dodávek a nákladních automobilů), aby začali s přechodem na bezemisní technologie do roku 2024. Všechna tato vozidla prodaná v Kalifornii by měla plnit uvedený standard do roku 2045.
Autor úvodní fotografie: Joseph Brent (flickr)

Plynárenství

Americký vodíkový průmysl slibuje v roce 2021 významné milníky

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v loňském roce na 19,7 % a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. EU jako celek se zároveň přiblížila svému cíli pro rok 2020, kterým je 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Vyplývá to z <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Renewable_energy_statistics" target="_blank" rel="noopener">dat Eurostatu zveřejněných minulý týden</a>. 
Evropská unie cílí jako celek na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020, přičemž dosažení tohoto cíle je rozloženo na jednotlivé členské státy různou měrou vycházející z jejich startovací pozice a možností.
Zatímco například Švédsko  dosáhlo v roce 2019 více než 56% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, čtyři členské státy se stále nacházejí pod 10% hranicí. Konkrétně se jedná o Belgii (9,9 %), Nizozemsko (8,8 %), Maltu (8,5 %) a Lucembursko (7,0 %).
<figure id="attachment_91086" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1237px;"><img class="size-full wp-image-91086" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph.png 1237w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-150x150.png 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-512x512.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-768x768.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-1024x1024.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-725x725.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_2019_infograph-800x800.png 800w" alt="Podíl obnvoitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1237" height="1237" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
<h2>Nejvíce elektřiny z OZE pochází z větru a vody</h2>
Růst výroby elektřiny z OZE v posledních 10 letech je hnán zejména růstem výroby elektřiny z větrné a sluneční energie a dále z pevné biomasy. EU jako celek dosáhla loni  34% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny, přičemž mezi země s největším podílem patřily Rakousko (75 %), Švédsko (71 %) a Dánsko (65 %).
Největšími zdroji „zelené“ elektřiny v EU jsou větrné a vodní elektárny, které tvořily více než dvě třetiny celkové výroby elektřiny z OZE (každá z technologií měla 35% podíl). Zbylá třetina elektřiny z OZE pocházela ze solárních elektráren (13 %), z pevné biomasy (8 %) a ostatních obnovitelných zdrojů (9 %).
<figure id="attachment_91087" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1701px;"><img class="size-full wp-image-91087" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph.jpg 1701w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-512x512.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-768x768.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-1024x1024.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-725x725.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_in_gross_electricity_consumption_2019_infograph-800x800.jpg 800w" alt="Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1701" height="1701" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
<h2>Více než pětina tepla a chladu z OZE</h2>
V sektoru vytápění a chlazení dosáhl v loňském roce podíl obnovitelných zdrojů 22,1 %. Ve srovnání s rokem 2004, kdy podíl dosahoval 11,7 %, se tak jedná o nárůst o téměř 90 %.
Lídry v této oblasti jsou Švédsko (66,1 %), Lotyšsko (57,8 %), Finsko (57,5 %) a Estonsko (52,3 %). Mezi zěmě s nejnižším podílem tepla a chladu z obnovitelných zdrojů patří Nizozemsko (7,1 %), Belgie (8,3 %) a Lucembursko (8,7 %).
<figure id="attachment_91088" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1750px;"><img class="size-full wp-image-91088" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph.png 1750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-430x512.png 430w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-768x914.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-861x1024.png 861w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-725x863.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_for_heating_and_cooling_2019_infograph-800x952.png 800w" alt="Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie na vytápění a chlazení v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1750" height="2082" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na vytápění a chlazení v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
<h2>Necelých 9 % energie spotřebované v dopravě pochází z OZE</h2>
V sektoru dopravy byl všem členským státům stanoven pro rok 2020 stejný cíl, a to 10% podíl energie z OZE. Podíl EU jako celku dosáhl loni 8,9 %.
Mezi státy s největším podílem OZE v dopravě patří Švédsko (30,3 %) a Finsko (21,3 %). Naopak ani 4% podílu OZE v dopravě prozatím nedosahuje Řecko, Litva a Kypr.
<figure id="attachment_91089" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1754px;"><img class="size-full wp-image-91089" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph.png 1754w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-512x389.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-768x584.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-1024x779.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-725x551.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Share_of_energy_from_renewable_sources_transport_2019_infograph-800x608.png 800w" alt="Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie v dopravě v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise" width="1754" height="1334" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě v EU a jednotlivých členských státech. Zdroj: Evropská komise</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: Mainova

Obnovitelné zdroje

Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v EU se za 15 let zdvojnásobil

Evropská komise představila Strategii udržitelné a inteligentní mobility. Zavázala se tím k dekarbonizaci a digitalizaci dopravního sektoru do roku 2050. Rovněž si klade za cíl zvyšovat jeho bezpečnost, propojenost a odolnost vůči budoucím krizím.
Plán pro dosažení evropských klimatických cílů se začíná uskutečňovat. <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_2329">9. prosince 2020 zveřejnila Evropská komise Strategii udržitelné a inteligentní mobility (SSMS)</a>. Po <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">odhalení strategií pro integraci energetického systému a vodík v červenci tohoto roku</a> se jedná o další klíčový dokument. Stanovuje, jakým způsobem má být docíleno dekarbonizace a modernizace dopravy v Evropské unii (EU) do roku 2050.
<h2>Doprava pomáhá i škodí</h2>
Dopravní systém je nosnou konstrukcí evropské společnosti a ekonomiky. Přispívá 5 % k HDP EU a pracuje v něm přes 10 milionů lidí. Způsob, jakým zjednodušuje a zefektivňuje aktivity evropských občanů a podniků, si však vybírá svou daň jinde. Sektor je zodpovědný za zhruba čtvrtinu celkových emisí v EU. Vedle znečištění ovzduší a vody, je doprava zdrojem také znečištění hlukového a přispívá k úbytku biodiverzity. Sektor se rovněž stále potýká s vysokou mírou dopravních nehod a úmrtí na silnicích. Zároveň se jedná o odvětví tvrdě ekonomicky poznamenané koronavirovou krizí.
Předpokládá se, že transformace dopravního sektoru do značné míry podmíní úspěch <a href="https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:b828d165-1c22-11ea-8c1f-01aa75ed71a1.0010.02/DOC_1&amp;format=PDF">Zelené dohody pro Evropu</a>. Z výše uvedeného plyne, že ke komplexnímu odvětví, jakým doprava bezpochyby je, musí být přistoupeno holisticky. Je rovněž záhodno, aby se doprava EU stala v důsledku dosažení stanovených cílů nejen šetrnější k životnímu prostředí, inteligentnější a bezpečnější, ale také konkurenceschopnější a odolnější vůči krizím.
<h2>Dekarbonizace na vodě, na souši i ve vzduchu</h2>
Klíčovou ambicí SSMS je snížit emisní stopu z dopravního sektoru o 90 % do roku 2050. Postup pro naplnění tohoto cíle Komise opatřila několika milníky. Do roku 2030 má být nasazeno alespoň 30 milionů ekologických silničních vozidel do provozu a 100 evropských měst se má stát klimaticky neutrálními. Emise z plánovaných hromadných cest do 500 km dosáhnou nulových hodnot a mobilita se z velké části zautomatizuje. V tomto období se má také zdvojnásobit využití vysokorychlostní železniční dopravy a bezemisní plavidla budou připravena pro uvedení na trh. Pro leteckou dopravu se obdobný scénář očekává do roku 2035.
Rok 2050 byl stanoven jako nejzazší termín pro dekarbonizaci téměř všech osobních, dodávkových, autobusových a nových nákladních vozidel. Nákladní železniční doprava se zdvojnásobí, vysokorychlostní železniční doprava ztrojnásobí. V neposlední řadě bude v provozu plně funkční multimodální transevropská dopravní síť (TEN-T) pro udržitelnou a inteligentní dopravu s vysokorychlostním spojením.
<h2>Konkrétní opatření</h2>
SSMS stanovila 82 inciativ v 10 „vlajkových“ oblastech, které představují specifické kroky k naplnění uvedených cílů. Odráží se v nich vize podpořit zavedení bezemisních vozidel a obnovitelných pohonných hmot pro všechny druhy dopravy. Strategie zmiňuje například záměr postavit až 1000 vodíkových plnících stanic a 3 miliony dobíjecích stanic pro automobily do roku 2030.
Ve „vlajkových“ oblastech je kladen velký důraz na využití inovací a digitalizace k zefektivnění mobility. Zmiňováno je např. využití inteligentních dopravních systémů (ITS) a digitálních řešení pro integraci různých typů dopravy do jednoho víceúčelového systému. Komise rovněž podporuje využití dronů, bezpilotních letounů či umělé inteligence (AI) za účelem vytvoření virtuálního prostoru pro data týkající se dopravy.
V neposlední řadě SSMS obsahuje závazek Komise posílit jednotný trh a zdůrazňuje potřebu investic do sektoru, aby se stal cenově dostupnějším, přístupnějším na regionální úrovni a bezpečnějším v souvislosti s dopravními nehodami.
<blockquote>„Abychom dosáhli našich klimatických cílů, musí se emise z dopravního sektoru začít jednoznačně snižovat. Dnešní strategie změní způsob pohybu osob a zboží po Evropě a usnadní kombinování různých druhů dopravy v rámci jedné cesty. Stanovili jsme pro celý dopravní systém ambiciózní cíle, abychom zajistili udržitelné, inteligentní a odolné zotavení z krize COVID-19,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Evropské komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Strategie udržitelné a inteligentní mobility je v plném znění v angličtině k dispozici <a href="https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/legislation/com20200789.pdf">zde.</a>
Autor úvodní fotografie: Álvaro Millán

Evropská Unie

Nová strategie EU určila termín pro dekarbonizaci dopravy

Elektromobilita v Česku dál zaostává za Evropou. V současnosti je v ČR 808 dobíjecích míst, což tvoří pouze 0,4 procenta z jejich celkového počtu v EU. Česko je tak v počtu dobíjecích stanic na konci evropského žebříčku, vyplývá z údajů Evropské asociace výrobců automobilů. Celkem je v ČR registrováno přes 5000 elektromobilů.
Podle údajů asociace, která do hustoty nabíječek pro auta počítá i běžné elektrické zásuvky s nízkou kapacitou obvyklé například v autoservisech, jsou dobíjecí stanice v Evropě rozmístěny velmi nerovnoměrně. Tři čtvrtiny evropských stanic jsou pouze ve čtyřech státech EU, a to v Nizozemsku, Německu, Francii a Velké Británii. Tyto státy přitom pokrývají jen asi čtvrtinu území osmadvacítky. Česko je naopak na konci evropského žebříčku spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem.
Jedním z klíčových faktorů, který zatím brzdí posilování hustoty nabíječek v Česku, je slabý zájem tuzemských firem o auta na elektrický pohon. Právě ony totiž tvoří tři čtvrtiny registrací nových aut. Bateriové elektromobily nyní tvoří v autoparcích tuzemských firem čtyři procenta proti přibližně 16 procentům v ostatních zemích EU. &#8222;Dosavadní nízká poptávka není motivací věnovat větší zdroje do budování rozsáhlé sítě infrastruktury pro dobíjení. Popularita elektromobilů však i v Česku zvolna stoupá a rozšiřující se počet modelů nám do budoucna umožní každoročně jejich počet ve flotile zdvojnásobit,&#8220; uvedl konzultant leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek. Podle statistik například v Nizozemsku jsou elektromobily ve firemních flotilách proti Česku až osmkrát častěji.
<figure id="attachement_3276" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/electric-car-674862_640.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/electric-car-674862_640.jpg" alt="Prodeje elektromobilů v Evropě a USA" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Celkový zájem o elektrická auta ovšem v posledních době zrychluje. V Česku se jich letos prodalo zatím více než 2000. V celé EU se jejich počet za poslední tři roky zvýšil o 110 procent, zatímco počet dobíjecích stanic pouze o necelé tři pětiny na celkových 200.000. Podle evropské asociace to může do budoucna představovat riziko zpomalení prodejů elektroaut. Podle Kadeřábka by se tak do budoucna měly do budování dobíjecí infrastruktury zapojit nejen státy, ale také soukromé firmy, například leasingové společnosti.
Stát uvádí elektromobilitu jako hlavní cíl při ekologizaci dopravy. Do roku 2030 chce počet těchto aut zvýšit na statisíce. V budování dobíjecích stanic v současnosti využívá především peníze z evropských fondů, letos vypsal programy za desítky milionů korun na jejich výstavbu.

Elektromobilita

ČR v elektromobilitě zaostává, v počtu dobíjecích stanic je na konci EU

Italská železniční společnost plánuje v roce 2023 uvést do provozu 6 vodíkových lokomotiv. Ty by měly být poháněny především modrým vodíkem, výhledově se nicméně zvažuje i vodík zelený. V Německu se spojily Deutsche Bahn a Siemes ve vývoji nové vodíkové lokomotivy. První testy vlaků by měly proběhnout v 2024. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/railways/news/italian-and-german-trains-hitch-up-to-hydrogen-bandwagon/">Euractiv</a>. 
<h2>Šest lokomotiv na modrý vodík</h2>
Druhá největší železniční společnost v Itálii Ferrovie Nord Milano minulý týden oznámila, že objednala od francouzského výrobce Alstom 6 <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/nizozemci-uspesne-otestovali-svuj-prvni-vodikovy-vlak">vlaků poháněných vodíkem</a>. Do těchto 6 vlaků Ferrovie Nord Milano investovala 160 milionů eur. Vlaky mají být uvedeny do provozu v roce 2023. Na 100 km dlouhé trati mezi městy Brescia a Iseo nahradí aktuálně využívané dieselové lokomotivy.
Tyto vodíkové vlaky budou poháněny modrým vodíkem vyrobeným technologií parní reformace za využití zachytávání a uskladňování uhlíku. Vodíková plnící stanice pro vlaky má být dokončena ve stejném roce jako budou zprovozněny vlaky, tedy 2023. Finální podoba plánu je ovšem stále zkoumána. Firma totiž dodává, že by eventuálně mohla vyrábět i <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zelený vodík</a> a případně dodávat palivo do autobusů, nebo vodík poskytovat dalším logistickým firmám.
<h2>V Německu bude vodík klíčový pro dekarbonizaci železnic</h2>
Regionální železniční firma provozuje dva vodíkové osobní <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/vodikovy-pohon-pronika-i-zeleznici-prvni-cestujici-nemecku-se-dockaji-radu-tydnu-video">vlaky</a> od firmy Alstom v Dolním Sasku už od roku 2018. Deutsche Bahn ovšem v minulém týdnu oznámila spolupráci se společností Siemens za účelem vývoje vlastní vodíkové lokomotivy. Podle plánů by testy prvních vlaků měly začít v roce 2024. Vlak se bude nazývat Mireo Plus H a budou ho tvořit dva vozy, bude mít dojezd 600 km a maximální rychlost zhruba 150 km/h.
V <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/partneri-bp-orsted-planuji-nemecku-vyrabet-tisice-tun-zeleneho-vodiku-rocne">Německu</a> bylo doposud elektrifikováno zhruba 61 % železničních tras. V roce 2005 to přitom bylo 57 %. Tempo elektrifikace je tedy poměrně pomalé. Přestože vláda slíbila docílit do 2025 70% elektrifikace, obnovitelný vodík je dalším způsobem, jak přispět k dekarbonizaci lokomotiv na fosilní paliva.
Podle <a href="https://www.reuters.com/article/uk-siemens-hydrogen-trains/siemens-deutsche-bahn-launch-local-hydrogen-trains-trial-idUKKBN2820V1">Siemens</a> je v Evropě obrovský tržní potenciál. Podle společnosti bude během nadcházejících 10 až 15 let nutné nahradit 10 až 15 tisíc vlaků, z toho zhruba 3 tisíce jen v Německu. Siemens odhaduje, že jeden vlak bude stát mezi 5 až 10 miliony eur.
Úvodní fotografie: Vodíkový vlak Coradia iLint, zdroj: Alstom

Čistá mobilita

V Itálii a Německu budou během několika let jezdit nové vlaky poháněné vodíkem

Očekává se, že premiér Spojeného království Boris Johnson posune zákaz prodejů nových dieselových a benzinových automobilů na rok 2030. Původní plán byl přitom rok 2040, ale již v únoru letošního roku došlo k prvnímu posunu tohoto termínu na rok 2035. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/5e9af60b-774b-4a72-8d06-d34b5192ffb4">Financial Times</a> .  
Podle informací Financial Times Boris Johnson tento týden oznámí, že Spojené království zakáže od roku 2030 prodej nových dieselových a benzinových automobilů. Toto oznámení má být součástí širšího balíku opatření podporujících <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/johnson-britanie-se-musi-po-koronavirove-krizi-zmenit-hlavnim-ukolem-je-transformace-energetiky">rozvoj zelené ekonomiky</a>. Dalšími opatřeními mají být přísliby rozvoje využívání energie z offshore větrných elektráren, rozvoj technologie zachytávání a uskladňování uhlíku a rozvoj vodíku. Dále se očekává vyslovení veřejné podpory novým jaderným elektrárnám, konkrétně v souvislosti s elektrárnou <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druha-britska-jaderna-elektrarna-mela-byt-20-levnejsi-cena-bude-i-sahat-k-600-mld-kc">Sizewell</a>, a poskytnutí financování malých jaderných reaktorů.
Zákaz prodej nových dieselových a benzinových automobilů byl původně stanoven od roku 2040. V únoru letošního roku ovšem Johnson tento termín posunul dopředu na <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">rok 2035</a>. Pokud by tedy k očekávanému posunu na rok 2030 došlo, jednalo by se již o druhou změnu oproti původním plánům.
Za posunem na rok 2030 se má mimo jiné skrývat snaha nastartovat trh s elektromobily ve Spojeném království a zároveň postrčit zemi směrem k dosažení klimatické neutrality vroce 2050. Zároveň se ovšem očekává, že hybridní automobily s bateriemi a tradičními motory bude možné prodávat až do roku 2035.
<h2>Je nutné rozvíjet i infrastrukturu</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/deloitte-roku-2030-bude-tretina-nove-prodanych-aut-elektrickych">Prodej elektromobilů</a> ve Spojeném království sice prudce roste, ale v minulém měsíci se na nových prodaných vozidlech podílely tyto vozy méně než 7 %. Podle zástupců automobilového průmyslu je nutné významným způsobem investovat do rozvoje infrastruktury. Podle nich by to pomohlo spotřebitele přesvědčit, aby na elektromobily přešli. Elektromobily jsou totiž stále dražší než dieselová, či benzinová vozidla. V příštím roce má vláda uvolnit finance v objemu přibližně 500 milionů liber (cca 14,7 miliard korun) na rozvoj dobíjecí infrastruktury.
Zástupci průmyslu rovněž naznačují, že mnozí spotřebitelé jsou často zmateni a nevnímají rozdíly mezi hybridními vozidly a elektromobily. Každý čtvrtý automobil prodaný ve Spojeném království obsahuje nějakou formu hybridní technologie. Pokud by tedy mělo dojít k dřívějšímu ukončení prodeje hybridních vozidel, tak by to mohlo významně ohrozit budoucí investice v automobilovém průmyslu Spojeného království.
<a href="https://oenergetice.cz/technologie/honda-gm-podporili-zavedeni-blockchainoveho-standardu-elektromobily">Honda</a> se nechala slyšet, že přechod pouze na bateriová auta během 15 let je „příliš těsný“. Honda přitom plánuje od roku 2022 ve Spojeném království prodávat pouze hybridní auta.

Spojené království chce posunout zákaz prodeje spalovacích motorů už na rok 2030

Čistá mobilita je aktuálně diskutovaným tématem. Hlavní problém takové technologie je však ve skladování potřebného množství energie. Někteří výrobci sázejí na využívání lithiových baterií, jiní se zaměřují na využití vodíku. Americká společnost Highland Electric Transportation plánuje nasazení školních elektrických autobusů ve velkém měřítku.
Česká republika je do vývoje elektrických autobusů zapojena také. Nejen  společnost <a href="https://www.skoda.cz/produkty/elektricke-a-hybridni-autobusy/">ŠKODA</a> vyvíjí bezemisní autobusy, ale i výzkumný ústav <a href="https://www.ujv.cz/cs/produkty-a-sluzby/veda-a-vyzkum/vodikove-technologie">Řež</a> je zapojen do vývoje autobusu, poháněného vodíkovými palivovými články. Využívání elektrických autobusů však není záležitostí pouze skladování energie, ale také infrastruktury a dodávek elektrického proudu pro nabíjení dopravních prostředků.
<figure id="attachment_89481" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-89481 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka.jpg 2326w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-1024x578.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-800x451.jpg 800w" alt="TriHyBus vyvíjený v Ústavu Jaderného výzkumu Řež" width="2326" height="1312" /><figcaption class="wp-caption-text">TriHyBus vyvíjený v Ústavu Jaderného výzkumu Řež Zdroj: ujv.cz</figcaption></figure>
Highland Electric Transportation uzavřela <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">smlouvu</a> se státem Massachusetts o poskytování služeb v oblasti čisté mobility. Smlouva se týká nákupu a provozování školních autobusů bez nutné investice počátečních nákladů.
Massachusettská <a href="https://www.highlandet.com/what/">společnost</a>, která cílí na transformaci školní dopravy, uvedla na trh první dopravní prostředek v rámci plánu transformace dopravy města <a href="http://www.beverlyma.gov/beverly-massachusetts-unveils-its-first-battery-electric-school-bus/">Beverly</a>. Tento plán má za cíl přeměnit celý vozový park města na elektřinou poháněné dopravní prostředky.
<blockquote>„Jsme nadšení, že je tato transformace konečně v našich rukou. Máme z toho dobrý pocit,“ sdělil starosta města Beverly, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Michael Cahill</a>.</blockquote>
Nový autobus ve městě Beverly je již <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">čtvrtým</a> provozovaným elektrickým školním autobusem ve státě Massachusetts. Zbylé tři byly uvedeny do provozu v rámci státního pilotního programu v letech 2016 a 2017.
Ve státě Massachusetts jezdí přibližně 9000 školních autobusů. Mnoho velkých měst i městeček začíná přemýšlet o cestě ke snížení emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Nemalou zásluhu na emisích mají také školní dopravní prostředky. Ve městě Beverly je více než <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">45 %</a> emisí vypouštěno právě provozem autobusů, proto je tedy logické nahradit stávající vozový park elektrickými stroji.
Zavedení nového elektrického autobusu je výsledkem spolupráce mezi městem a společností Highland Electric Transportation, místní společností založenou v roce 2018. <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Zakladatel</a> této společnosti se v minulosti věnoval vývoji solární infrastruktury zaměřené na malé systémy. Ty byly stavěny na soukromých pozemcích a budovách, přičemž vlastník disponoval smlouvou o výkupu elektřiny, ale nebyl zatížen komplikacemi s nákupem panelů a jejich správou.
I když se ceny elektrických autobusů snižují, stále přesahují hodnoty 300 000 dolarů, což je přibližně třikrát více, než kolik stojí podobné dieselové autobusy. Vývoj nabíjecí infrastruktury může navíc přidat dalších <a href="https://www.highlandet.com/what/">15–30 %</a> do celkových nákladů.
<figure id="attachment_89476" class="wp-caption alignnone" style="width: 640px;"><img class="aligncenter wp-image-89476 size-full" style="display: block; margin-left: auto; margin-right: auto; font-size: 13px;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/school-buses-2801134_640.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/school-buses-2801134_640.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/school-buses-2801134_640-512x341.jpg 512w" alt="Typická americký školní autobus" width="640" height="426" /><figcaption class="wp-caption-text">Typická americký školní autobus Zdroj: renewableenergyworld.com</figcaption></figure>
Z těchto důvodů plánuje společnost Highland Electric Transportation oslovit lokality v blízkosti škol, které se zajímají o bezemisní dopravu, ale nemohou si dovolit pořídit si tyto technologie kvůli vysokým počátečním nákladům. Základní myšlenka společnosti je nakoupit a vlastnit flotilu autobusů, které by byl pronajímány. Lokality, které by měly zájem o službu, by platily měsíční poplatky za pronájem, nabíjení a údržbu dopravních prostředků.
<blockquote>„Sázíme na rozvoj infrastruktury a investic v dlouhodobém projektu,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Marc Ricco</a>, viceprezident pro prodej ve společnosti Highland Electric Transportation.</blockquote>
Díky této službě nemusí oblasti škol vydávat vysoké počáteční investice a mohou tak těžit z nižších nákladů na provoz. Bohužel žádná školní oblast nemá sama dostatečný rozpočet na nákup takto drahých dopravních prostředků.
Soukromá společnost Highland Electric Transportation má velkou výhodu v podobě možnosti odpisů nákladů na autobusy a rozložení počátečních nákladů do delšího časového období. Ricco informoval, že společnost nabídne oblastem možnost provozu školních autobusů v rámci platby průběžných provozních nákladů.
Společnost také usiluje o získání finančních prostředků na pomoc investování do individuálních prostředků. Například školní autobus pro město Beverly byl pořízen za cenu 288 000 dolarů díky dotacím od Massachusettské pobočky Volkswagen.
Město Beverly a společnost Highland Electric Transportation plánují uvedení druhého autobusu za cenu 176 000 dolarů, financovaného z grantu pro urychlení rozvoje čisté dopravy.
Společnost také očekává využití baterií v autobusech při stabilizaci elektrické rozvodné sítě. Baterie z autobusů mohou být vybíjeny do elektrické rozvodné sítě, aby dodaly výkon v době maximální poptávky. Společně s obnovitelnými zdroji tak umožní odstavení části špičkových zdrojů energie. Společnost National Grid souhlasila s platbou společnosti Highland Electric Transportation za službu připojení autobusových baterií do elektrické sítě.
Výsledkem těchto skutečností je fakt, že společnost Highland Electric Transportation je schopna poskytnout elektrický školní autobus při minimálním zvýšení nákladů oproti současným autobusům na fosilní paliva, uvedl Ricco.
Analýza státem financovaného pilotního programu financování autobusů zjistila, že elektrické autobusy dokáží nahradit stávající dopravní prostředky. Přitom produkují mnohem méně emisí a pevných částic. Ukázaly se ale také problémy spojené s nasazením této technologie.
Náklady na pohonné látky byly vyšší, než v případě naftových motorů, jelikož nebylo zvládnuto nabíjení baterií, informovala <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Jennifer Wallace-Brouder</a>, ředitelka pro čistý transport ve společnosti Vermont Energy Investment Corporation. Autobusy zůstávaly zapojené do sítě i poté, co byly baterie nabity, nebo byly autobusy nabíjeny i v době s vysokou poptávkou po elektrické energii.
<blockquote>„Pokud by autobusy používaly strategie správného nabíjení, vykázaly by výrazné úspory,“ informovala <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Brouderyová</a>.</blockquote>
Zpráva o pilotním programu také poukázala na problematiku potřeby zvýšené údržby. Kvůli tomu bylo téměř v polovině případů potřeba využít alternativní dopravní prostředky.
Aby se školní autobusy skutečně rozšířily, bylo by třeba vynaložit mnohem větší finanční <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">podporu</a> od státu, dodala Brouderyová. Pro vývoj nových, levnějších typů elektrických autobusů by bylo třeba, aby společnost Highland Electric Company získala finanční prostředky. Ta mezitím pracuje na vyjednávání dohod o využívání elektrických autobusů v několika státech.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Start-up sází na nový model nasazení elektrických školních autobusů v USA

Mezinárodní letecká společnost Airbus <a href="https://www.euractiv.com/section/aerospace/news/airbus-reveals-zero-emission-plane-plan/" target="_blank" rel="noopener">zveřejnila plány na výstavbu bezemisního letadla využívajícího vodíkový pohon</a>. Letecký průmysl vypouští do ovzduší více než 900 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což představuje přibližně 2,5 % celosvětových emisí  CO2 způsobených člověkem. Proto je v tomto odvětví dekarbonizace velkou výzvou.
Akční skupina pro leteckou dopravu ( ATAG ) se zavázala k 50% snížení emisí do roku 2050 (ve srovnání s rokem 2005).<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/20200507_Hydrogen-Powered-Aviation-report_FINAL-web-ID-8706035.pdf"> Studie podporovaná Evropskou unií, zveřejněná v květnu tohoto roku, označila vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů za jeden z nejlepších způsobů, jak takové neutrality dosáhnout.</a>
<a href="https://h2first.com/current-hydrogen-production/">V současné době je většina rozsáhlé produkce vodíku závislá na fosilních palivech,</a> zejména na metanu. Další výzvou je tedy výroba velkého množství vodíku z nízkouhlíkových, obnovitelných zdrojů.
<h2>Tři modely vodíkem poháněných letadel</h2>
Airbus oznámil plány na první tři modely komerčních letadel poháněných vodíkem, které by mohly byt do roku 2035 uvedeny do provozu.
První typ by využíval turbodmýchadlo s použitím vodíku uloženého v nádržích zabudovaných v konstrukci letadla. Byl by schopen přepravovat až 200 osob na vzdálenost 3 200 kilometrů. Druhý typ, turbovrtulový model, by dosahoval poloviční kapacity pro cestující a byl by schopen uletět poloviční vzdálenost ve srovnání s turbodmýchadlem.
Třetí typ je nejradikálnější změnou tvaru komerčního letadla. Speciální tvar by podstatně zvětšil prostor pro skladování paliva. Nizozemská letecká společnost KLM již pracuje na prototypu tohoto modelu. Začátkem tohoto měsíce vzlétla poprvé na oblohu dálkově řízená demoverze v rámci projektu vedeného holandskou univerzitou Delft.
Ve všech třech verzích by byla letadla poháněna motory s plynovou turbínou a upravená k použití kapalného vodíku. Navíc by byla také vybavena palivovými články pro výrobu elektrické energie.
<blockquote>„Přechod na vodík, jakožto primární zdroj paliva, bude vyžadovat rázné kroky celého leteckého systému. Společně s podporou vlád a průmyslových partnerů můžeme této výzvě čelit,“ uvedl pro Euractiv generální ředitel společnosti Airbus, Guillaume Faury.
„Zkušenosti s využitím kapalného vodíku nejsou příliš rozsáhlé, ačkoliv vesmírný průmysl využívá tento pohon již po desetiletí k dopravení raket na oběžnou dráhu. Francouzská společnost Engie se sešla s Ariane Group (společnost spolupracující s Airbus na nové technologii), aby ji v této oblasti předala své know-how,“ dodal.</blockquote>

Rychlé zprávy

Airbus připravuje první modely komerčních letadel pohaněné vodíkem

Německý automobilový koncern Volkswagen investuje do roku 2024 do elektrifikace v Číně spolu se svými čínskými partnery dalších 15 miliard eur (téměř 407 miliard Kč), a to nad rámec plánovaných 33 miliard určených ke stejnému účelu celosvětově. Do roku 2025 pak má být 35 procent aut vyrobených v Číně pouze na elektřinu, uvedla dnes v Pekingu firma, která je největším automobilovým koncernem na světě a zároveň majitelem mladoboleslavské automobilky Škoda Auto.
Skupina Volkswagen také sdělila, že prodej elektromobilů by měl být v letošním roce ve srovnání s loňskem dvojnásobný. Do roku 2025 hodlá firma v Číně vyrábět 15 různých typů elektromobilů a plug-in hybridů.
Šéf závodní rady Volkswagenu Bernd Osterloh začátkem měsíce v listu Welt am Sonntag sdělil, že podnik by mohl v blízké budoucnosti v objemu výroby elektromobilů i v softwaru předstihnout amerického konkurenta a průkopníka elektromobility Tesla.
<figure id="attachement_42520" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Když Tesla postaví tři továrny schopné vyrábět 300.000 až 500.000 vozů, pak hovoříme o počtu kusů v rozmezí od 900.000 do 1,5 milionu,&#8220; prohlásil Osterloh.</blockquote>
&#8222;Toho chceme v roce 2023 také dosáhnout, možná ještě dříve,&#8220; dodal.
Celý koncern Volkswagen za prvních osm měsíců tohoto roku dodal zákazníkům 5,57 milionu aut, což je o 21,5 procenta méně než ve stejném období loni. Odbyt Škody Auto klesl v období od ledna do srpna o 24 procent na 617.300 vozů.

Volkswagen investuje do elektrifikace v Číně další miliardy

Bavorské ministerstvo hospodářství zahájilo program podpory financování vodíkových čerpacích stanic, celkově hodlá přispět 50 miliony eur. Program je určen pro období let 2020 až 2023 a jeho cílem je podporovat rozvoj vodíkových technologií pro velká vozidla. Ministerstvo informace uvedlo <a href="https://www.stmwi.bayern.de/presse/pressemeldungen/pressemeldung/pm/43831/">ve své tiskové zprávě</a>.
<blockquote>Cílem je „co nejrychleji vybudovat základní infrastrukturu stovky čerpacích stanic ve všech částech Bavorska,“ uvedl bavorský ministr hospodářství Hubert Aiwanger.</blockquote>
Podpora vodíkových čerpacích stanic se bude vztahovat jak na veřejné, tak i neveřejné čerpací stanice pro užitková vozidla, autobusy a další vozidla používaná v logistice. V rámci modulárního režimu financování financuje Bavorsko také elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku v místě čerpacích stanic nebo i pořízení nebo přestavbu odpovídajících vozidel.
Bavorské ministerstvo hospodářství oznámilo, že tento program podpory dokonale doplňuje celoněmecký program financování vodíkových čerpacích stanic pro automobily v rámci druhé fáze Národního inovačního programu Hydrogen and Fuel Cell Technology.
<h2>Nové kompetenční centrum pro vodík</h2>
Mezitím je podpora vodíku dále rozvíjena také na federální úrovni. Spolkový institut pro výzkum a testování materiálů (BAM), který je součástí spolkového ministerstva hospodářství, oznámil, že své odborné znalosti v oblasti vodíkových technologií zastřeší ve svém vlastním kompetenčním centru v Berlíně.