Deutsche Bahn otestuje vlak jezdící na ekologickou naftu, která údajně snižuje emise oxidu uhličitého o 90 %. Projekt vyřazení všech naftových vozidel je součástí strategie, která si klade za cíl stát se klimaticky neutrálním dopravcem do roku 2050.
Železniční společnost se intenzivně zabývá výzkumem a nasazením alternativních paliv do provozu. Nejprve prozkoumá ekologickou naftu šetrnou ke klimatu, vyrobenou zcela nebo částečně ze zpracovaných organických zbytků, <a href="https://www.energylivenews.com/2020/09/10/german-rail-giant-says-goodbye-to-diesel-with-alternative-fuel-trials/">která snižuje emise CO2 o 90 procent.</a>
V současnosti probíhají testovací jízdy vlaku Advanced TrainLab a od října bude vlak s ekologickou naftou zajišťovat pravidelné linky na trase Sylt Shuttle mezi Westerlandem a Niebüll ve Šlesvicku-Holštýnsku. Zároveň také probíhají přípravy na větší využití ekologických dieselových vlaků v regionální dopravě v Bádensku-Württembersku.
<blockquote>
Jak uvedla Sabina Jeschkeová, členka představenstva DB pro digitalizaci a technologii, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 je pro společnost výzva vzhledem k roční spotřebě nafty. „Železnice se stanou klimaticky neutrálními, pouze když se rozloučíme s naftou. Musíme radikálně snížit spotřebu fosilních paliv a snížit ji na nulu. V roce 2050 již DB nebude řídit ani jedno vozidlo poháněné naftou. S roční spotřebou více než 250 milionů litrů nafty je to výzva – a my ji řešíme.“
</blockquote>
Deutsche Bahn také představila některé další strategické cíle, které jsou v souladu s evropskou zelenou dohodou (European Green Deal). Jedním z nich je úplná přeměna trakční energie používané k pohonu elektrických vlaků z konvenční elektřiny na energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/deutshe-bahn-chce-pomoci-ppa-dohod-zajistit-500-gwh-elektriny-oze">Společnost již loni vypsala PPA tendr na dodávky 500 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů.</a> Kromě toho plánuje DB na svých trasách otestovat vodíková a bateriová vozidla.
<a href="https://www.railtech.com/policy/2020/09/07/deutsche-bahn-to-become-carbon-neutral-by-2050/">Za zmínku stojí, že v Německu již proběhly zkoušky vlaků na vodíkový pohon.</a> Regionální železniční společnost EVB spolu s Alstomem testovali dva vodíkové vlaky Coradia iLint na neelektrifikované trati Buxtehude – Bremerhaven – Cuxhaven v Dolním Sasku. Zkušební provoz, který proběhl od září 2018 do února 2020, dopadl úspěšně a společnost si zakoupila 14 vodíkových vozidel, která budou uvedena do provozu v roce 2021.

Čistá mobilita

Deutsche Bahn se loučí s naftou zkouškami alternativních paliv

Aktivity americké společnosti Tesla vizionáře Elona Muska nasvědčují tomu, že společnost by nejenom mohla začít obchodovat s elektřinou v Evropě, ale mohla by se také stát dodavatelem elektřiny nebo dokonce agregátorem, který by mohl ovlivňovat spotřebu svých zákazníků například řízením nabíjení elektromobilů dle situace na trhu s elektřinou.
Americká automobilka Tesla před několika měsíci získala licenci na výrobu elektřiny ve Spojeném království. Dle informací agentury Reuters se také v červnu stala členem burzy EPEX Spot, platformě umožňující obchodovat elektřinu na denním a vnitrodenním trhu napříč trhy v západní Evropě.
Společnost si v Německu nechala provést průzkum ohledně zájmu spotřebitelů o dodávku elektřiny z její strany. „Co by vás motivovalo k přechodu od stávajícího dodavatele energie?,“ zní dle agentury Reuters jedna z otázek průzkumu.
Tesla se také zeptala potenciálních zákazníků, zda by společnosti umožnili kontrolovat, kdy se budou jejich elektromobily nabíjet. To by společnosti umožnilo snížit náklady na nabíjení využitím období s nižšími cenami elektřiny.
Tesla již prodává solární panely a bateriové systémy Powerwall pro domácnosti, ale nyní se zdá, že by se mohla stát dodavatelem elektřiny, případně začít využívat svá bateriová úložiště a elektromobily pro poskytování služeb provozovatelům přenosové soustavy nebo obchodování elektřiny na krátkodobých trzích.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-2849" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-512x171.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-768x256.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-725x241.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/Tesla-Powerwall-800x266.jpg 800w" alt="" width="1024" height="341" /></a>
Tesla má před sebou ještě dlouhou cestu do vybudování dostatečného množství bateriových zdrojů, aby poskytovala regulaci frekvence v přenosové soustavě, uvádí dle agentury Reuters odborníci, jako je například představitel společnosti Axpo. Společnost však v posledních měsících učinila několik kroků k rozšíření svých energetických aktivit.
Vše tak nasvědčuje tomu, že evropským energetickým společnostem roste nový konkurent, který by i díky své široké základně sympatizantů mohl na evropských trzích zamíchat karty.
Aktivity společnosti by také mohly být cíleny na to, zákazníkům společnosti Tesla snížit provozní náklady na jejich elektromobily a automobilce tak pomoci získat větší podíl na evropském trhu s elektřinou poháněnými vozidly.
„Dlouhodobý plán společnosti Tesla rozhodně zahrnuje aktivity v odvětví energetiky v širším měřítku, i když je otázkou, zda společnost aktuálně do této oblasti dostatečně investuje,“ uvedl bývalý člen vedení společnosti Tesla, který odmítl být jmenován.
Thomas Deser, manažer portfolia společnosti Union Investment, uvedl, že je nepravděpodobné, že by Tesla vstoupila na německý energetický trh sama, „ale mohla by to udělat s kompetentním partnerem z odvětví.“

Rychlé zprávy

Společnost Tesla by se mohla stát novým dodavatelem elektřiny v Evropě

Prodeje osobních elektromobilů v Číně vzrostly podle dat zveřejněných výzkumníky z BloombergNEF (BNEF) v červenci meziročně o 30 %. Jedná se o první meziroční nárůst měsíčních prodejů od června loňského roku. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/china-ev-sales-inch-toward-recovery-with-30-jump-in-july/" target="_blank" rel="noopener">Výzkumníci z BNEF uvedli</a>, že vlivem pandemie Covid-19 poklesly prodeje elektromobilů v Číně v letošním prvním pololetí o téměř 40 %. Červencový meziroční růst je způsobený mimo jiné slabým červencem 2019, kdy došlo vlivem snížení podpory na nákup elektromobilů k více než 50% poklesu prodejů ve srovnání s předcházejícím měsícem.
<blockquote>„Zotavení poptávky je hnáno zejména prudkým nárůstem poptávky ve velkých městech a podpůrnými opatřeními zavedenými vládou, včetně prodloužení národních dotací do roku 2022. Avšak elektromobily, které nesplní nové požadavky, nebudou podporovány po letošním 22. červenci. I to pravděpodobně pomohlo k růstu, jelikož zákazníci spěchali s nákupem určitých modelů v červenci, aby využili těchto dotací,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dále uvedl, že další růst poptávky ve druhém pololetí 2020 bude podpořen zejména poptávkou po prémiových elektromobilech, jako je Tesla Model 3, NIO ES6 či elektrické BMW řady 5, a dále opatřeními cílenými k podpoře lokálních prodejů elektromobilů.
<blockquote>„I přesto může Covid-19 a související ekonomické dopady zpomalit tempo zotavení poptávky, obzvláště proto, že rychlé zotavení poptávky po taxislužbách a dalších přepravních službách není pravděpodobné,“ dodal BNEF.</blockquote>
Celkové roční prodeje osobních elektromobilů v Číně by podle BNEF měly letos klesnout meziročně o 14 % na 932 tisíc kusů.

Elektromobilita

Prodeje elektromobilů v Číně v červenci po více než roce meziročně vzrostly

Historie jaderné energetiky se neomezuje pouze na využití jaderných reaktorů pro výrobu elektřiny. Ba naopak, v minulosti byla vytvořena celá škála užití štěpných zařízení. Dnes si připomeneme koncepci lodních motorů poháněných štěpnou řetězovou reakcí.
Jaderná energetika byla na počátku ohromnou novinkou a s jejím využitím se počítalo nejen při výrobě elektřiny. Historické koncepty ukazují její využití zejména v dopravních prostředcích.
I když se na první pohled může zdát <a href="https://www.autoblog.com/2014/07/17/nuclear-powered-atomic-age-classic-cars/?guccounter=1&amp;guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&amp;guce_referrer_sig=AQAAAFzDCH65ywLHkU3kYeVu-vKj0BrWROCSUZtwC3GwqVUPuBSgHqnqgS82HgBv4xSAgFgYaCsy7c-hMcKx6NOqlgqJ518x2wxSdMU8Twk38pxyOGQQmOxrAJ4hRDIdqZapNzrfmboHsESWzKxYjApoyjzXrEmj939cNPCVbVJTpFZB">automobil na jaderný pohon</a> jako veliká fikce, i takový koncept skutečně existoval. Mnohem zajímavější je však <a href="https://www.businessinsider.com/aircraft-nuclear-propulsion-molten-salt-reactor-2016-12">koncept letadla</a>, jehož pohon je zajišťován štěpným jaderným systémem. Takové využití jaderného reaktoru bylo dokonce ověřeno i praxí. Vedle těchto extrémů se pak může zdát jaderný pohon lodí jako relativně normální záležitost.
<figure id="attachment_87257" class="wp-caption aligncenter" style="width: 515px;"><img class="wp-image-87257 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ns_savannah.jpg" sizes="(max-width: 515px) 100vw, 515px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ns_savannah.jpg 515w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/ns_savannah-512x322.jpg 512w" alt="Jaderný loď NS Savannah" width="515" height="324" /><figcaption class="wp-caption-text">Obchodní loď NS Savannah Zdroj: ansnuclearcafe.org</figcaption></figure>
Z pohledu praktického využití se jedná o druhé nejrozšířenější využití štěpných reaktorů (výroba elektřiny je stále na prvém místě). Když pomineme jaderné ponorky a zaměříme se pouze na komerční plavidla, jméno <a href="http://ansnuclearcafe.org/2020/05/22/closer-than-we-think/#sthash.vn2pQmZJ.I9jbrM08.dpbs">NS Savannah</a> nemůže být opomenuto.
Loď NS Savannah byla první svého druhu a za svou desetiletou působnost ukázala jak své výhody, tak také možná úskalí masového nasazení této technologie. Největšími problémy byly <a href="http://ansnuclearcafe.org/2020/05/22/closer-than-we-think/#sthash.vn2pQmZJ.I9jbrM08.dpbs">vysoké nároky na kvalifikaci posádky</a>, a s tím spojené i platové ohodnocení posádky, a problematika získání povolení vjezdu do některých přístavů. Jednalo se zejména o země nepodporující jadernou energetiku. V takových případech bylo na místě opatrné vyjednávání či přesměrování lodi do jiného kotviště.
<figure id="attachment_87252" class="wp-caption aligncenter" style="width: 650px;"><img class="wp-image-87252 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/American-Turbine-Gas-Cooled-Maritime-Nuclear-Plant-Closed-Cycle-2.jpg" sizes="(max-width: 650px) 100vw, 650px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/American-Turbine-Gas-Cooled-Maritime-Nuclear-Plant-Closed-Cycle-2.jpg 650w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/American-Turbine-Gas-Cooled-Maritime-Nuclear-Plant-Closed-Cycle-2-512x228.jpg 512w" alt="Jaderný koncept s využitím plynové turbíny pro přímý pohon lodního šroubu" width="650" height="289" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný koncept s využitím plynové turbíny pro přímý pohon lodního šroubu Zdroj: ansnuclearcafe.org</figcaption></figure>
Výše uvedený koncept přímého využití jaderného reaktoru, turbíny a lodního šroubu byl jedním z mnoha návrhů vyvinutých od 50. do 60. letech minulého století. Jednalo se o jednoduchý model, který měl být využíván namísto konvenčních pohonů do již postavených plavidel. Představa snadné implementace jaderných systémů se však v té době ukázala jako mylná. Nynější příchod malých modulárních reaktorů by však mohl tyto myšlenky oživit.
<a href="http://ansnuclearcafe.org/2020/05/22/closer-than-we-think/#sthash.vn2pQmZJ.I9jbrM08.dpbs">Will Davis</a>, bývalý operátor jaderných reaktorů u námořnictva Spojených států, zůstává v naději, že ještě uvidí návrat jaderných pohonů na moře.
<blockquote>„Věřím, že jsme nyní blíže než kdy dřív ke komerčnímu nasazení jaderného pohonu pro nevojenská plavidla. Největšími důvody jsou technologický pokrok a politická situace.“</blockquote>
Malé modulární reaktory (SMR) nyní zažívají renezanci. Celosvětově je vyvíjen velký nátlak pro nahrazení fosilních zdrojů energie obnovitelnými. Bohužel jsou energetické nároky na lodní přepravu enormní a obnovitelné zdroje energie zatím nejsou vhodné pro takové využití.
SMR však mohou v těchto případech nahradit obnovitelné zdroje a dodat tak bezemisní energii k pohonu lodí. Díky tomu by došlo k masivnímu rozvoji reaktorů společně se standardizací těchto projektů.
Takové plány se objevily již při <a href="http://ansnuclearcafe.org/2020/05/22/closer-than-we-think/#sthash.vn2pQmZJ.I9jbrM08.dpbs">první jaderné éře</a>. Vyvinuté plány jaderných pohonů znamenají pro výrobce velké úspory spojené s náklady na výzkum a vývoj těchto technologií.
Společnost <a href="https://www.utilitydive.com/news/oklo-sumits-first-advanced-reactor-license-application-in-us-as-nrc-moves-t/574329/">Oklo</a> usiluje o zjednodušení licenčního řízení u amerického regulátora NRC. Vzhledem k tomu by v nové jaderné éře mělo být licencování nových jaderných plavidel na otevřených mořích mnohem snazší. Plavidla, která plují ve vnitrozemí, jako například lodě na řece Mississippi, či velkých kanadských jezerech, se pravděpodobně nikdy nedočkají jaderného pohonu.
Váhy mezi rizikem z využívání jaderné energie a environmentálním rizikem se mohou rychle naklonit. Velkou motivací pro lodní jaderný pohon je zastavení emisí skleníkových plynů, které jsou vypouštěny loděmi plujícími přes moře.
Původní jaderné obchodní lodě se potýkaly s problémy se základními věcmi jako například posádka a její honorář vzhledem k výnosům z obchodních cest. Musí být však zdůrazněno, že obchodní loď <a href="http://ansnuclearcafe.org/2020/05/22/closer-than-we-think/#sthash.vn2pQmZJ.I9jbrM08.dpbs">NS Savannah</a> byla pouze prototypem, který nebyl určen pro generování zisku.
<blockquote>„Postavili jsme prototyp, abychom vyvinuli fungující koncept, odhalili nedostatky a provozní problémy. Dnes však vidíme vzrůstající přijatelnost řízení reaktorů pomocí počítače s jedním operátorem starajícím se o více bloků.“</blockquote>
Tento vývoj bude muset být promyšleně zahrnut do řízení lodních jaderných reaktorů, aby se zamezilo problémy s nadměrnými náklady posádky.
<blockquote>
<figure id="attachment_87254" class="wp-caption aligncenter" style="width: 429px;"><img class="wp-image-87254 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/United-Nuclear-U1U-U2U-1967-429x512.jpg" sizes="(max-width: 429px) 100vw, 429px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/United-Nuclear-U1U-U2U-1967-429x512.jpg 429w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/United-Nuclear-U1U-U2U-1967.jpg 450w" alt="Koncept integrálního reaktoru firmy B&amp;W, vyvinutý v reakci na velikost a hmotnost NS Savannah" width="429" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Koncept integrálního reaktoru firmy B&amp;W, vyvinutý v reakci na velikost a hmotnost NS Savannah Zdroj: ansnuclearcafe.org</figcaption></figure>
„Myslím, že se dostáváme do stavu, kdy vážný zájem o jaderné obchodní lodě předčí strach z jaderných technologií na moři. Je více než pravděpodobné, že se budou první jaderné pohony vyskytovat u velkých a rychlých lodí, které dokáží vydělat peníze. Pokud však vykáží dostatečnou míru úspěšnosti, lze očekávat jejich nasazení i na menších plavidel.“
„Dnes je ta správná doba pro realizaci takových projektů,“  dodal Will Davis.</blockquote>

Historické koncepty aneb jaderný reaktor jako lodní motor

Stát poskytne na výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily dalších 60 milionů korun. Použije na to evropské peníze. Ministerstvo dopravy o tom informovalo v tiskové zprávě. Další stovky milionů korun z evropských peněz na vybudování dobíjecích stanic ministerstvo poskytlo už v minulých letech, celkem by z nich mělo do roku 2023 vzniknout minimálně 800 stanic. V Česku je v současné době přes 400 aktivních dobíjecích stanic.
Jde o pátou dotační výzvu, kterou ministerstvo vyhlásilo pro podporu výstavby dobíjecích stanic z Operačního programu Doprava (OPD), který je financovány z evropských fondů.
Program bude zaměřený na výstavbu doplňkové sítě dobíjecích stanic. Novinkou je v něm možnost zařazení do projektů i dobíjecí stanice, které jsou kromě běžného dobíjecího bodu o výkonu do 22 kW vybaveny i rychlodobíjecím bodem s vyšším výkonem.
<figure id="attachement_3276" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/electric-car-674862_640.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/electric-car-674862_640.jpg" alt="Prodeje elektromobilů v Evropě a USA" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
O dotaci na vybudování běžných dobíjecích stanic se mohou zájemci přihlásit do 30. listopadu. Šanci peníze získat bude mít ale pouze uchazeč, který už má zkušenosti s provozem alespoň deseti veřejně přístupných dobíjecích stanic. Počet instalovaných stanic závisí podle ministerstva na samotném zájemci, úřad pak posoudí výhodnost nabídky.
Stát z evropských peněz poskytuje dotace i na infrastrukturu dalších alternativních paliv. Jde například o stanice pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG). Celkem má stát z evropských peněz vyčleněno na podporu infrastruktury pro alternativní paliva 1,2 miliardy korun.

Stát dá na dobíjecí stanice pro elektromobily dalších 60 mil. Kč

Dosud největší evropská flotila hybridních palivočlánkových autobusů bude zprovozněna v německém okrese Rhein-Sieg ve vládním obvodu Kolín nad Rýnem. Infrastrukturu pro ni pokryjí dvě čerpací stanice. Projekt je výsledkem několikaleté spolupráce veřejného a soukromého sektoru jak na evropské, tak na národní a regionální úrovni.
<h2>Důležitý krok směrem k čisté mobilitě v Německu</h2>
<a href="https://www.hydrogeneurope.eu/sites/default/files/Europe's%20largest%20hybrid%20fuel%20cell%20bus%20fleet%20and%20first%20hydrogen%20infrastructure%20for%20public%20transport%20have%20been%20unveiled_final.pdf">Obyvatelům okresu Rhein-Sieg v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko byla 21. srpna 2020 odhalena flotila hybridních palivočlánkových autobusů a dvě vodíkové plnící stanice.</a> Německá dopravní společnost Regionalverkehr Köln GmbH (RVK), zástupci Evropské komise, Federálního ministerstva dopravy a digitální infrastruktury (BMVI) a okresu Rhein-Sieg společně s industriálními partnery projekt veřejnosti oficiálně představili ve městě Meckenheim. Jedná se patrně o největší flotilu svého druhu v Evropě.
RVK provozuje vodíková vozidla již od roku 2011. Díky podpoře od akcionářů byl tento ambiciózní projekt realizován v několika fázích zahrnujících zpočátku nasazení dvou prototypů a následně předsériových vozů v roce 2014.
V současnosti okres počítá s provozem 35 palivočlánkových autobusů typu A330 od belgické společnosti Van Hool.  Infrastrukturu k tomuto účelu budou tvořit dvě vodíkové plnící stanice, jednu v Meckenheimu od konsorcia vedeným francouzskou firmou Fromatome, druhou ve městě Wermelskirchem dodanou německou společností Linde. Flotila bude uvedena do provozu během roku 2020.
Po nezbytném proškolení řidičů a konečném zprovoznění plnící stanice bude v Meckenheimu brzy pravidelně jezdit 10 autobusů. Za stávající kapacity bude zdejší plnicí stanice schopna obsloužit a plnit 20 autobusů denně, tedy po 10 vozidlech ve dvou směnách. Zbývajících 25 autobusů bude RVK provozovat ve městech Wermelskirchen, Bergisch Gladbach a Hürth.
<h2>Národní a evropská podpora</h2>
RVK obdrželo na projekt veřejnou podporu z několika zdrojů. Náklady na pořízení autobusů byly pokryty z grantu od <a href="https://www.fch.europa.eu/">Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU)</a> v rámci <a href="https://www.fuelcellbuses.eu/projects/jive">projektu JIVE</a>, a z národního dotačního programu NIP-2 od BMVI. Ze druhého jmenovaného titulu se RVK podařilo získat finanční podporu i na výstavbu infrastruktury. Část podpory společnost získala od evropské <a href="https://ec.europa.eu/info/departments/innovation-and-networks-executive-agency_cs">Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA)</a> v rámci <a href="https://www.fuelcellbuses.eu/projects/mehrlin">projektu MEHRLIN</a> financovaného EU.
<blockquote>„Využití palivočlánkových autobusů představuje další jasný krok k zlepšení kvality veřejné dopravy. Jsme pyšní na to, že jsme součástí průkopnické role, která je uznávána napříč Evropou, a rádi bychom povzbudili další regiony, aby se také na tuto cestu vydaly a tím výrazně přispěly k ochraně klimatu,“ prohlásil Sebastian Schuster, zemský rada pro okres Rhein-Sieg.</blockquote>

Německý okres Rhein-Sieg se pochlubí zatím největší flotilou vodíkových autobusů v Evropě

Podle výzkumné firmy Wood Mackenzie se očekává, že <a href="https://www.powerengineeringint.com/renewables/strategic-development/japan-will-overshoot-2030-renewables-target-says-wood-mackenzie/?fbclid=IwAR3v3C3ZsjucQTegLvKHgGdzVELvrlGdfY5W3slB2mC8wwiQ-42yU9hBAbg">Japonsko do roku 2030 překročí své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů</a>. Obnovitelné zdroje by měly v energetickém mixu Japonska tvořit 27 %. Plán pro rok 2030 ovšem počítal s 22 až 24 %. Překročení cíle bude dáno mohutnými investicemi, které mají překročit 100 miliard dolarů (2,2 bilonů korun).
Japonsko usilovalo dle svého <a href="https://www.enecho.meti.go.jp/en/category/others/basic_plan/5th/pdf/strategic_energy_plan.pdf">5. strategického energetického plánu</a> o to, aby v roce 2030 tvořily obnovitelné zdroje 22 až 24 % výroby elektrické energie. V loňském roce obnovitelné zdroje tvořily 19 %, z toho na větrné a solární elektrárny připadalo 8 %.
<blockquote>„Odhadujeme přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionů korun) investic do solární a větrné energetiky mezi lety 2020 a 2030. To je významný nárůst v sektoru obnovitelných zdrojů. Ještě před nedávnými oznámeními mělo Japonsko jasnou cestu ke splnění svého cíle v oblasti obnovitelných zdrojů do roku 2030. Nižší očekávaná poptávka spolu s klesajícími náklady na obnovitelné zdroje urychlí odklon Japonska od fosilních paliv,“ uvedl Alex Whitworth, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>
V příštím desetiletí se očekává, že náklady na výrobu elektřiny z větrných a solárních zdrojů klesnou v Japonsku o více než 30 %, což dále zvýší jejich konkurenceschopnost vůči fosilním palivům. To povede k velkým investičním příležitostem v oblasti obnovitelných zdrojů, i když se úroveň dotací sníží.
Vysoké ceny elektrické energie a vládní dotace pomohly Japonsku stát se jedním z lídrů v oblasti využívání solární energie. V současné době je nainstalováno více než 45 GW v solárních elektrárnách. Do roku 2030 se očekává nárůst instalovaného elektrického výkonu na 8 GW v offshore větrných elektrárnách.
<blockquote>„Uhelné zdroje, které v současné době dodávají asi třetinu elektrické energie, budou i po roce 2030 nejlevnější variantou pro dodávky elektrické energie. Další desetiletí bude obdobím kompromisů mezi růstem obnovitelných zdrojů pro dosažení cílů ochrany životního prostředí a udržení cen za elektrickou energii pro koncového zákazníka. Naštěstí se náklady na dodávku elektrické energie v Japonsku letos snížily o více než 15 % v důsledku pandemie COVID-19 a poklesu ceny ropy. To je pro Japonsko přínosem a mělo by to pomoci zemi více než zdvojnásobit podíl větrné a solární energie v elektroenergetickém mixu na 18 % do roku 2030, aniž by se vyvíjel tlak na účty za spotřebu elektrické energie,“ uvedl Alex Whitworth. 
</blockquote>
<h2>Vodík na vzestupu</h2>
Obavy o energetickou bezpečnost a závazek k nižším emisím oxidu uhličitého přiměly Japonsko, aby se stalo jednou z prvních zemí na světě, které ohlásily svou vodíkovou strategii.
V současné době je Japonsko šestým největším trhem s vodíkem na světě. Očekává se, že poptávka letos dosáhne 4,02 milionů tun, přičemž téměř 90 % poptávky pochází z rafinérií. Z důvodu kvality ovzduší používají rafinerie vodík k odstranění síry a dalších nečistot z benzínu a nafty. Vodík v současné době pochází z fosilních paliv a jeho výroba tak není bezemisní.
Sektor mobility však tvoří hlavní část cílů v oblasti vodíku. Japonsko plánuje do roku 2025 provozovat 200 000 vozidel s <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni">vodíkovými palivovými články</a>. Do roku 2030 se má počet vozidel zvýšit na 800 000. V současné době je v Japonsku v provozu 4000 vozidel.
Průmysl a mobilita budou nejrychleji rostoucími trhy s vodíkem v Japonsku. Zásadní je vývoj konkurenčních možností dodávek a vybudování spolehlivé infrastruktury pro transit vodíku.
<h2>Austrálie jako zdroj zeleného vodíku</h2>
Austrálie je připravena těžit z japonských vodíkových ambicí. To je dáno zejména obrovským potenciálem Austrálie v oblasti obnovitelných zdrojů, klesajícími náklady, zdokonalením <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/">technologie elektrolýzy</a> a postupů v <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">zachytávání a ukládání oxidu uhličitého</a>. Je pravděpodobné, že se stane klíčovým partnerem s rozvinutými obchodními vztahy a logistickými cestami, které se postupně vyvíjí.
<blockquote>„Vozidla na vodíkové palivové články jsou o 30 % dražší než elektromobily. Bez rychlého poklesu nákladů a pokračující vládní podpory při zavádění odpovídající infrastruktury se zdá, že dosažení cíle pro Japonsko bude náročné. Náklady jsou největší výzvou. Zelený vodík v současné době stojí až čtyřikrát více než fosilní palivo. Zaměření na zavádění vodíku má ale smysl, protože Japonsko má jen velmi málo dalších možností snížit emise oxidu uhličitého. Japonsko si klade za cíl snížit do roku 2030 cenu zeleného vodíku na 3 dolary/kg. To by vyžadovalo, aby poklesly i ceny za vyrobenou elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Cílová hodnota je pod 50 dolary/MWh. To je snížení o dalších 37 % oproti současné prognóze pro větrné a solární elektrárny. V důsledku toho očekáváme, že Japonsko využije všech možností nákupu vodíku, včetně dovozu,“ uvedl Prakash Sharma, ředitel výzkumu ve Wood Mackenzie.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

WoodMac: Japonsko překročí cíle pro obnovitelné zdroje stanovené do roku 2030

Evropští hráči na poli výroby baterií <a style="font-weight: bold;" href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E72RR?fbclid=IwAR0rxauATsrfZBNe5b0995JBGhNNMVzYH6YL1auvKgCYj2NE4pmIfGDVxko">chtějí být</a> připravení na masivní evropskou podporu tzv. zelených technologií. Podporu přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii. Právě díky této podpoře chtějí evropští výrobci baterií dohnat náskok asijských konkurentů.
Slibované dotace otevírají nové možnosti evropským výrobcům baterií a obdobně zaměřeným společnostem. Přestože na tomto trhu dominují především asijské společnosti, některé evropské firmy se jim rozhodly konkurovat.
Zatímco hráči jako švédský Northvolt a francouzský Verkor chtějí být dominantními výrobci baterií, další evropské firmy se chtějí specializovat na okrajové části trhu a zejména nové technologie.
Je to dle jejich názoru jednodušší, než přímo konkurovat dominantním čínským a jihokorejským firmám v masové produkci baterií pro elektromobily, kde mají tyto firmy náskok. Díky dotacím ovšem cítí příležitost prorazit.
<blockquote>“Mít v Evropě bateriové giganty je stále možné,” říká výkonný ředitel Sunlight, Lampros Bisalas.</blockquote>
Jeho řecká firma Sunlight je momentálně světovou jedničkou v produkci olověných baterií pro vysokozdvižné vozíky či bateriová úložiště a nyní se snaží přesunout výrobu i k lithiovým bateriím. Tato firma ovšem nemá za cíl konkurovat velkým hráčům na poli automotive, nýbrž chce zůstat u lithio-železo-fosfátových baterií (LFP), které se hodí právě pro zmíněnou manipulační techniku, lokomotivy a roboty.
<figure id="attachment_39530" class="wp-caption alignleft" style="width: 790px;"><img class="size-full wp-image-39530" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg 790w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-512x293.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-725x415.jpg 725w" alt="" width="790" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Renault</figcaption></figure>
Dle malých výrobců je právě v okrajových částech bateriového trhu mnoho potenciálu pro uplatnění, protože je příliš malý pro velké čínské firmy, které mají svoji ekonomiku založenou spíše na úsporách z rozsahu.
V současné době se 80 % produkce li-ion baterií odehrává v Číně. EU se zavázala, že v následujících sedmi letech dá na ochranu klimatu a podporu čistých technologií 550 mld. eur a z této částky by nezanedbatelný podíl měl jít i na podporu evropských bateriových výrobců. Podporu by mohlo získat až 13 projektů zaměřených na bateriové systémy od společností, které mají zázemí ve Francii, Německu ale i Slovensku a Polsku.
Jeden z projektů, který by rád konkuroval asijským konkurentům, je i slovenský InoBat Auto. Ten je financován americkou společností Wildcat Discovery Technologies a českou společností ČEZ. Podle jejího ředitele Mariána Bočka, by měla firma na západním Slovensku příští rok zprovoznit linku s produkcí 100 MWh.  Do budoucna by mohla být rozšířena až na 10 GWh.

Akumulace energie

Evropští výrobci baterií cítí příležitost k růstu, pomohou evropské dotace

Iberdrola, Seat a Volkswagen Group Spain Distribution (VGSD) <a href="https://www.iberdrola.com/press-room/news/detail/iberdrola-seat-volkswagen-group-spain-distribution-join-forces-boost-electric-mobility-spain" target="_blank" rel="noopener">podepsali strategickou dohodu s cílem společné podpory elektromobility a obnovitelných zdrojů ve Španělsku.</a> Dohoda vychází ze společné vize obou společností o vytvoření koordinovaného postupu při zavádění elektromobility zahrnující spojenectví mezi hlavními aktéry a z příležitosti k vytvoření průmyslového, obchodního a inovačního ekosystému, který umožní Španělsku udržet si přední postavení v automobilovém průmyslu a vést rozvoj udržitelné mobility v Evropě.
Součástí dohody má být především podpora výstavby veřejné sítě dobíjecích stanic pro elektrická auta, začlenění nabíjecí infrastruktury Iberdroly do navigací aut koncernu a hledání komerčního využití nabíjecích řešení. Vybudování infrastruktury dobíjecích stanic označily obě strany jako klíčový základ ke zvyšování využití elektromobility v zemi.
Dohoda dále podněcuje k 100% využití energie z obnovitelných zdrojů pro celý dodavatelský řetězec elektromobilů včetně dealerské sítě prodejců. A to jak pokrytím vlastní spotřeby energie výrobou z obnovitelných zdrojů, tak podporou inovací a projektů s cílem snížení emisí uhlíku.
<h2>150 tisíc dobíjecích stanic do 5 let</h2>
Iberdrola v rámci svých plánů pro udržitelnou mobilitu plánuje instalaci 150 tisíců nových dobíjecích stanic v celkové hodnotě 150 milionů EUR v příštích pěti letech. V rámci SEAT závodu Martorell, který se nachází nedaleko od Barcelony, již stihla nainstalovat 140 nových dobíjecích stanic. Při zavádění nabíjecích stanic na dálnicích a tranzitních koridorech budou upřednostňovány ultrarychlé (350 kW), superrychlé (150 kW) a rychlé (50 kW) nabíječky.
Strategie Seatu se také značně zaměřuje na elektromobilitu, k elektrické verzi Seatu Mii plánuje pět nových elektrických a hybridních modelů. Celkově plánuje koncern VW uvést 8 čistě elektrických a 4 hybridní modely v příštích 18 měsících.
Generální ředitel koncernu Volkswagen Herbert Diess je přesvědčen, že strategická kolaborace pomůže rychlé elektrifikaci španělských silnic.
<blockquote>„Elektromobilita se stále více prosazuje a s ní roste i poptávka po dobíjecích stanicích a elektřině z čistých zdrojů. Nyní, více než kdy jindy, vzniká naléhavá potřeba pro vytvoření integrované evropské struktury nabíjení. Španělsko má v tomto ohledu klíčovou roli a skupina Volkswagen chce podpořit elektrickou bezemisní mobilitu na španělském trhu. Iberdrola je pro nás strategickým partnerem, zejména pokud jde o rozšíření stanic rychlého nabíjení. K tomu také Iberdrola rychle postupuje s výrobou energie s nulovým CO2 a nyní ve Španělsku vyrábí přibližně 90 % své energie z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Diess.</blockquote>
Cílem tohoto spojení je dosáhnout plánovaných cílů všech zúčastněných stran na poli elektromobility a plnění závazků společnosti Iberdola, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iberdola-ve-spanelsku-vyuzije-jedny-nejvetsich-pevninskych-vetrnych-turbin" target="_blank" rel="noopener">která nyní provozuje portfolio obnovitelných zdrojů s instalovaným výkonem 5,1 GW a do roku 2030 plánuje instalaci dalších 10 GW.</a>

Iberdrola, Seat a Volkswagen Spain spojí síly při rozvoji udržitelné mobility ve Španělsku

Firma Siemens Smart Infrastructure dodá společnosti E.ON 60 vysoce výkonných dobíjecích stanic v provedení 50 kilowattů (kW) pro páteřní dobíjecí síť pro elektromobily v ČR. Vybudovány budou v rámci Operačního programu Doprava, nainstalovány budou do konce roku 2022. Siemens o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Uvedl, že jde o největší tuzemskou dodávku dobíječek firmy v jednom projektu.
E.ON loni na podzim oznámil, že do roku 2022 vybuduje v Česku 175 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily. Investuje do nich téměř 183 milionů korun, z toho zhruba 105 milionů pokryjí dotace. Vysoce výkonných rychlých dobíjecích stanic, které elektromobil dobijí do půl hodiny, má být 125. V ČR je nyní asi 450 dobíjecích stanic od různých provozovatelů.
<blockquote>&#8222;Siemens ve výběrovém řízení splnil náročné technické požadavky zadavatele a prokázal cenovou konkurenceschopnost. Oceňuji, že se tuzemská dobíjecí infrastruktura rozroste o další vysoce výkonné dobíjecí stanice &#8211; počty elektromobilů neustále rostou a dobíjecí síť nemůže zůstat pozadu,&#8220; řekl dnes ředitel Siemens Smart Infrastructure a bývalý ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.</blockquote>
Martin Klíma z E.ON uvedl, že první instalace dobíječek Siemens by měly být hotovy do konce letošního roku. &#8222;Řidiči je budou moci využít především u supermarketů a obchodních center,&#8220; dodal.
<figure id="attachement_40715" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/nabijecka.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/nabijecka.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ministerstvo dopravy chce podle dřívějších informací do roku 2023 podpořit z operačního programu Doprava vybudování stovek dalších rychlodobíjecích stanic po celé ČR. Lídrem trhu je ČEZ, který má aktuálně v provozu 227 veřejných dobíjecích stanic, z toho 170 rychlodobíjecích.
V Česku je nyní registrováno zhruba 3000 elektromobilů. Podle Svazu dovozců automobilů je v zemi zhruba 8,2 milionu vozidel všech kategorií. Podíl elektroaut tak činí necelé čtyři setiny procenta. Podle studie zpracované pro provozovatele české přenosové soustavy a distribučních sítí by v Česku v roce 2030 mohlo jezdit až 523.000 elektromobilů. Pesimistický scénář počítá s minimálně 26.000 elektromobily na českých silnicích.
Nástup elektromobilů v Česku se předpokládal v letošním roce v souvislosti se zavedením pokut pro automobilky za neplnění emisních limitů v jejich flotilách. Právě elektromobily průměr emisí výrazně snižují. Prodeje ale zasáhla epidemie koronaviru.