Americká automobilka Tesla hodlá napřesrok zahájit výrobu nabíječek pro elektromobily v Číně. Vyplývá to podle agentury Reuters z dokumentu, který firma předložila šanghajským úřadům. Tesla plánuje do nového závodu na výrobu nabíječek investovat 42 milionů jüanů (zhruba 140 milionů Kč).
Závod by měl být hotov již v únoru a bude mít kapacitu 10.000 nabíječek ročně. Tesla nyní nabíječky, které se obvykle instalují na dobíjecích stanicích a parkovištích, dováží do Číny ze Spojených států, napsala agentura Reuters.
Společnost Tesla již v Šanghaji provozuje továrnu, která vyrábí elektromobily Model 3. Letos začala některé vozy z této továrny vyvážet do Evropy. V příštím roce hodlá v továrně začít vyrábět také nový sportovně-užitkový elektromobil Model Y.
pmh mka

Elektromobilita

Tesla chce v Číně vyrábět nabíječky pro elektromobily

Nový ruský jaderný ledoborec Arktika vyplul na svou první pracovní cestu. Plavidlo opustilo přístav Murmansk 14. listopadu a míří do Karského moře. Na lodní trase v Severním moři bude operovat do poloviny prosince.
„První pracovní plavba je speciální událostí pro lodní posádku a celý náš podnik,“ řekl Leonid Irlitsa, první zástupce generálního ředitele a ředitel přepravy v ruské společnosti Atomflot. Dodává, že první část cesty bude trvat tři týdny. „Nyní začíná Arktida aktivně zamrzat, takže máme příležitost ledoborec otestovat.“
<figure id="attachment_41607" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-41607" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-725x544.jpg 725w" alt="" width="800" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Druhý ruský jaderný ledoborec Arktika (prvním byl ledoborec Lenin) dosáhl 17. srpna 1977 jako první hladinové plavidlo Severního pólu. Provozován byl do roku 2000; Zdroj: Atomflot</figcaption></figure>
Poté co ledoborec dokončí svoji cestu, vrátí se Arktika do přístavu Murmansk pro obnovu zásob a na konci prosince se vrátí na Severní mořskou (ledovou) cestu.
<h2>První ze tří „bratrů“</h2>
Arktika je první ze tří ledoborců třídy LK-60, které mají dvojitý trup s vnitřní šířkou 8,55 a 10,5 metrů, celkovou šířku lodi 34 metrů a délku 173 metrů. Výtlak lodí je 25 450 tun nebo 33 540 tun se zátěží a jsou schopny prorazit vrstvu ledu o tloušťce až 3 metry.
<figure id="attachment_89847" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-89847" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný ledoborec Arktika při své první cestě; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Každý ledoborec disponuje dvěma reaktory RITM-200, s tepelným výkonem jednoho reaktoru 175 MWt a elektrickým výkonem 60 MWe. Energie z reaktorů je převáděna na tři lodní šrouby, které umožňují ledoborci plout rychlostí až 41 km/h (2,8-3,7 km/h v třímetrové vrstvě ledu).
Stavba ledoborce Arktika vyšla přibližně na 37 miliard rublů (10,8 mld. korun) Další ledoborce z flotily LK-60 mají vstoupit do provozu v roce 2021 (Sibir) a 2022 (Ural).
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Ruský jaderný ledoborec Arktika vyráží na svou první misi

Očekává se, že premiér Spojeného království Boris Johnson posune zákaz prodejů nových dieselových a benzinových automobilů na rok 2030. Původní plán byl přitom rok 2040, ale již v únoru letošního roku došlo k prvnímu posunu tohoto termínu na rok 2035. Informoval o tom zpravodajský server <a href="https://www.ft.com/content/5e9af60b-774b-4a72-8d06-d34b5192ffb4">Financial Times</a> .  
Podle informací Financial Times Boris Johnson tento týden oznámí, že Spojené království zakáže od roku 2030 prodej nových dieselových a benzinových automobilů. Toto oznámení má být součástí širšího balíku opatření podporujících <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/johnson-britanie-se-musi-po-koronavirove-krizi-zmenit-hlavnim-ukolem-je-transformace-energetiky">rozvoj zelené ekonomiky</a>. Dalšími opatřeními mají být přísliby rozvoje využívání energie z offshore větrných elektráren, rozvoj technologie zachytávání a uskladňování uhlíku a rozvoj vodíku. Dále se očekává vyslovení veřejné podpory novým jaderným elektrárnám, konkrétně v souvislosti s elektrárnou <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druha-britska-jaderna-elektrarna-mela-byt-20-levnejsi-cena-bude-i-sahat-k-600-mld-kc">Sizewell</a>, a poskytnutí financování malých jaderných reaktorů.
Zákaz prodej nových dieselových a benzinových automobilů byl původně stanoven od roku 2040. V únoru letošního roku ovšem Johnson tento termín posunul dopředu na <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/spojene-kralovstvi-chce-zakazat-prodej-spalovacich-motoru-jiz-roku-2035">rok 2035</a>. Pokud by tedy k očekávanému posunu na rok 2030 došlo, jednalo by se již o druhou změnu oproti původním plánům.
Za posunem na rok 2030 se má mimo jiné skrývat snaha nastartovat trh s elektromobily ve Spojeném království a zároveň postrčit zemi směrem k dosažení klimatické neutrality vroce 2050. Zároveň se ovšem očekává, že hybridní automobily s bateriemi a tradičními motory bude možné prodávat až do roku 2035.
<h2>Je nutné rozvíjet i infrastrukturu</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/deloitte-roku-2030-bude-tretina-nove-prodanych-aut-elektrickych">Prodej elektromobilů</a> ve Spojeném království sice prudce roste, ale v minulém měsíci se na nových prodaných vozidlech podílely tyto vozy méně než 7 %. Podle zástupců automobilového průmyslu je nutné významným způsobem investovat do rozvoje infrastruktury. Podle nich by to pomohlo spotřebitele přesvědčit, aby na elektromobily přešli. Elektromobily jsou totiž stále dražší než dieselová, či benzinová vozidla. V příštím roce má vláda uvolnit finance v objemu přibližně 500 milionů liber (cca 14,7 miliard korun) na rozvoj dobíjecí infrastruktury.
Zástupci průmyslu rovněž naznačují, že mnozí spotřebitelé jsou často zmateni a nevnímají rozdíly mezi hybridními vozidly a elektromobily. Každý čtvrtý automobil prodaný ve Spojeném království obsahuje nějakou formu hybridní technologie. Pokud by tedy mělo dojít k dřívějšímu ukončení prodeje hybridních vozidel, tak by to mohlo významně ohrozit budoucí investice v automobilovém průmyslu Spojeného království.
<a href="https://oenergetice.cz/technologie/honda-gm-podporili-zavedeni-blockchainoveho-standardu-elektromobily">Honda</a> se nechala slyšet, že přechod pouze na bateriová auta během 15 let je „příliš těsný“. Honda přitom plánuje od roku 2022 ve Spojeném království prodávat pouze hybridní auta.

Čistá mobilita

Spojené království chce posunout zákaz prodeje spalovacích motorů už na rok 2030

Čistá mobilita je aktuálně diskutovaným tématem. Hlavní problém takové technologie je však ve skladování potřebného množství energie. Někteří výrobci sázejí na využívání lithiových baterií, jiní se zaměřují na využití vodíku. Americká společnost Highland Electric Transportation plánuje nasazení školních elektrických autobusů ve velkém měřítku.
Česká republika je do vývoje elektrických autobusů zapojena také. Nejen  společnost <a href="https://www.skoda.cz/produkty/elektricke-a-hybridni-autobusy/">ŠKODA</a> vyvíjí bezemisní autobusy, ale i výzkumný ústav <a href="https://www.ujv.cz/cs/produkty-a-sluzby/veda-a-vyzkum/vodikove-technologie">Řež</a> je zapojen do vývoje autobusu, poháněného vodíkovými palivovými články. Využívání elektrických autobusů však není záležitostí pouze skladování energie, ale také infrastruktury a dodávek elektrického proudu pro nabíjení dopravních prostředků.
<figure id="attachment_89481" class="wp-caption aligncenter" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-89481 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka.jpg 2326w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-1024x578.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/trihybus_cerpacka-800x451.jpg 800w" alt="TriHyBus vyvíjený v Ústavu Jaderného výzkumu Řež" width="2326" height="1312" /><figcaption class="wp-caption-text">TriHyBus vyvíjený v Ústavu Jaderného výzkumu Řež Zdroj: ujv.cz</figcaption></figure>
Highland Electric Transportation uzavřela <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">smlouvu</a> se státem Massachusetts o poskytování služeb v oblasti čisté mobility. Smlouva se týká nákupu a provozování školních autobusů bez nutné investice počátečních nákladů.
Massachusettská <a href="https://www.highlandet.com/what/">společnost</a>, která cílí na transformaci školní dopravy, uvedla na trh první dopravní prostředek v rámci plánu transformace dopravy města <a href="http://www.beverlyma.gov/beverly-massachusetts-unveils-its-first-battery-electric-school-bus/">Beverly</a>. Tento plán má za cíl přeměnit celý vozový park města na elektřinou poháněné dopravní prostředky.
<blockquote>„Jsme nadšení, že je tato transformace konečně v našich rukou. Máme z toho dobrý pocit,“ sdělil starosta města Beverly, <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Michael Cahill</a>.</blockquote>
Nový autobus ve městě Beverly je již <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">čtvrtým</a> provozovaným elektrickým školním autobusem ve státě Massachusetts. Zbylé tři byly uvedeny do provozu v rámci státního pilotního programu v letech 2016 a 2017.
Ve státě Massachusetts jezdí přibližně 9000 školních autobusů. Mnoho velkých měst i městeček začíná přemýšlet o cestě ke snížení emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Nemalou zásluhu na emisích mají také školní dopravní prostředky. Ve městě Beverly je více než <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">45 %</a> emisí vypouštěno právě provozem autobusů, proto je tedy logické nahradit stávající vozový park elektrickými stroji.
Zavedení nového elektrického autobusu je výsledkem spolupráce mezi městem a společností Highland Electric Transportation, místní společností založenou v roce 2018. <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Zakladatel</a> této společnosti se v minulosti věnoval vývoji solární infrastruktury zaměřené na malé systémy. Ty byly stavěny na soukromých pozemcích a budovách, přičemž vlastník disponoval smlouvou o výkupu elektřiny, ale nebyl zatížen komplikacemi s nákupem panelů a jejich správou.
I když se ceny elektrických autobusů snižují, stále přesahují hodnoty 300 000 dolarů, což je přibližně třikrát více, než kolik stojí podobné dieselové autobusy. Vývoj nabíjecí infrastruktury může navíc přidat dalších <a href="https://www.highlandet.com/what/">15–30 %</a> do celkových nákladů.
<figure id="attachment_89476" class="wp-caption alignnone" style="width: 640px;"><img class="aligncenter wp-image-89476 size-full" style="display: block; margin-left: auto; margin-right: auto; font-size: 13px;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/school-buses-2801134_640.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/school-buses-2801134_640.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/school-buses-2801134_640-512x341.jpg 512w" alt="Typická americký školní autobus" width="640" height="426" /><figcaption class="wp-caption-text">Typická americký školní autobus Zdroj: renewableenergyworld.com</figcaption></figure>
Z těchto důvodů plánuje společnost Highland Electric Transportation oslovit lokality v blízkosti škol, které se zajímají o bezemisní dopravu, ale nemohou si dovolit pořídit si tyto technologie kvůli vysokým počátečním nákladům. Základní myšlenka společnosti je nakoupit a vlastnit flotilu autobusů, které by byl pronajímány. Lokality, které by měly zájem o službu, by platily měsíční poplatky za pronájem, nabíjení a údržbu dopravních prostředků.
<blockquote>„Sázíme na rozvoj infrastruktury a investic v dlouhodobém projektu,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Marc Ricco</a>, viceprezident pro prodej ve společnosti Highland Electric Transportation.</blockquote>
Díky této službě nemusí oblasti škol vydávat vysoké počáteční investice a mohou tak těžit z nižších nákladů na provoz. Bohužel žádná školní oblast nemá sama dostatečný rozpočet na nákup takto drahých dopravních prostředků.
Soukromá společnost Highland Electric Transportation má velkou výhodu v podobě možnosti odpisů nákladů na autobusy a rozložení počátečních nákladů do delšího časového období. Ricco informoval, že společnost nabídne oblastem možnost provozu školních autobusů v rámci platby průběžných provozních nákladů.
Společnost také usiluje o získání finančních prostředků na pomoc investování do individuálních prostředků. Například školní autobus pro město Beverly byl pořízen za cenu 288 000 dolarů díky dotacím od Massachusettské pobočky Volkswagen.
Město Beverly a společnost Highland Electric Transportation plánují uvedení druhého autobusu za cenu 176 000 dolarů, financovaného z grantu pro urychlení rozvoje čisté dopravy.
Společnost také očekává využití baterií v autobusech při stabilizaci elektrické rozvodné sítě. Baterie z autobusů mohou být vybíjeny do elektrické rozvodné sítě, aby dodaly výkon v době maximální poptávky. Společně s obnovitelnými zdroji tak umožní odstavení části špičkových zdrojů energie. Společnost National Grid souhlasila s platbou společnosti Highland Electric Transportation za službu připojení autobusových baterií do elektrické sítě.
Výsledkem těchto skutečností je fakt, že společnost Highland Electric Transportation je schopna poskytnout elektrický školní autobus při minimálním zvýšení nákladů oproti současným autobusům na fosilní paliva, uvedl Ricco.
Analýza státem financovaného pilotního programu financování autobusů zjistila, že elektrické autobusy dokáží nahradit stávající dopravní prostředky. Přitom produkují mnohem méně emisí a pevných částic. Ukázaly se ale také problémy spojené s nasazením této technologie.
Náklady na pohonné látky byly vyšší, než v případě naftových motorů, jelikož nebylo zvládnuto nabíjení baterií, informovala <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Jennifer Wallace-Brouder</a>, ředitelka pro čistý transport ve společnosti Vermont Energy Investment Corporation. Autobusy zůstávaly zapojené do sítě i poté, co byly baterie nabity, nebo byly autobusy nabíjeny i v době s vysokou poptávkou po elektrické energii.
<blockquote>„Pokud by autobusy používaly strategie správného nabíjení, vykázaly by výrazné úspory,“ informovala <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">Brouderyová</a>.</blockquote>
Zpráva o pilotním programu také poukázala na problematiku potřeby zvýšené údržby. Kvůli tomu bylo téměř v polovině případů potřeba využít alternativní dopravní prostředky.
Aby se školní autobusy skutečně rozšířily, bylo by třeba vynaložit mnohem větší finanční <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/11/02/start-up-bets-on-new-model-for-putting-electric-school-buses-on-the-road/?fbclid=IwAR0T-OTvF2nYnf_4eS8nmsDXPpd7DqK719Pe_ZJC8FjFQwowhPsIxPzilZk">podporu</a> od státu, dodala Brouderyová. Pro vývoj nových, levnějších typů elektrických autobusů by bylo třeba, aby společnost Highland Electric Company získala finanční prostředky. Ta mezitím pracuje na vyjednávání dohod o využívání elektrických autobusů v několika státech.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Start-up sází na nový model nasazení elektrických školních autobusů v USA

Transport materiálu a zboží je velmi důležitou součástí moderní doby. Některé cesty jsou však pro standardní lodní dopravu nepřístupné. Severní mořskou cestu dokáží zdolat pouze ledoborce. Ty mnohdy využívají jaderné pohony. Jejich vývoj pokračuje kupředu a otevírá tím možnosti dalšího dobývání Arktidy.
Mezi přední lídry vývoje jaderných ledoborců patří Rusko. Dle polohy země jsou důvody vcelku jasné a rozumné. S využitím modernějších technologií ledoborců je možné rozvíjet také těžbu ve špatně přístupných lokalitách.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno podepsal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">zakázku</a> týkající se strategického rozvoje ruské arktické zóny a zajištění národní bezpečnosti do roku 2035. Zakázka předpokládá výstavbu alespoň pěti nových jaderných ledoborců projektu série 22220. Plavidla jsou potřebná pro zajištění celoroční dopravy po Severním moři.
<figure id="attachment_89308" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89308 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-725x407.jpg 725w" alt="Nová země v arktickém regionu Archangelsk " width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová země v arktickém regionu Archangelsk Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Projekt 10510, jinak známý také jako projekt Leader, je další generací projektu ledoborců série 22220 jakožto stávajících největších a nejvýkonnějších plavidel na světě.
Zakázka, zveřejněná 26. října 2020, stanoví, že Rusko vybuduje 16 záchranných a vlečných plavidel různé velikosti a kapacity. Kromě těchto užitkových plavidel postaví tři hydrografické lodě a dvě pilotní pokročilá plavidla.
<h2>Největší jaderná plavidla na světě</h2>
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní největší jaderná plavidla na světě. Jejich délka je 173 metrů a šířka trupu činí 34 metrů. Výtlak těchto ledoborců je 33 500 tun. Celé plavidlo je poháněno jaderným reaktorem RITM-200 se <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">7letou palivovou kampaní</a>. Množství paliva v jaderném reaktoru je ekvivalentní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">540 000 tunám speciálního arktického naftového paliva</a>.
Projekt Leader bude disponovat jaderným zařízením s výkonem 120 MWe. Loď tak vyvine maximální rychlost až 22 uzlů na klidné vodě. Výtlak nového typu ledoborce bude úctyhodných 70 000 tun s délkou a šířkou trupu 200 a téměř 50 metrů. Díky masivnímu trupu bude ledoborec schopný rozbíjet led o tloušťce až 4,5 metrů.
Nové projekty ledoborců jsou plánovány pro zajištění dopravy uhlovodíků těžených na poloostrovu Jamal a Gydském poloostrovu a ze šelfových ložisek v Karském moři. Těžená paliva budou dodávána na asijsko-pacifický trh.
Ledoborce projektu 22220 se připojí ke stávajícím ledoborcům třídy LK-60 (Arktika, Sibiř a Ural). Třída LK-60 se vyznačuje dvojitým trupem (vnitřní šířka 8,55 metrů a vnější 10,5 metrů). Díky tomu může loď o délce 34 metrů rozrážet led tlustý až <a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">3 metry</a>.
<a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">Dvojitý trup</a> totiž umožňuje efektivně měnit ponor lodi. Každý ledoborec obsahuje 2 reaktory RITM-200, každý o výkonu 175 MWt. Pomocí dvou turbín a elektrických generátorů je na každý ze tří lodních šroubů převáděný výkon až 60 MW.
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní uváděny do provozu. Ledoborec Arktika by měl být zprovozněn letos, Sibiř v roce 2021 a Ural v roce 2022.
Vývoj novějšího ledoborce Leader byl potvrzen podepsáním zakázky mezi dceřinou společností Rosatomu-FSUE Atomflot a stavitelem lodí, společností Zvezda LLC.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom sdělila, že podepsaná zakázka také umožnuje rozvoj využívání <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">ložiska olova a zinku</a> v oblasti Pavlovskoye na jižním ostrově Nové Země v Archangelské oblasti. Součástí zakázky je také modernizace přístavů a rozvoj transportní infrastruktury a přístavních budov.
<blockquote>„Investicemi do regionu Nové Země vyřešíme několik problémů,“ sdělil výkonný ředitel společnosti JSC PGRK, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">Igor Semyonov</a>.
„Vytvoříme konkurenceschopný produkt s využitím nejmodernější technologie šetrné k životnímu prostředí. Vytvoříme pohodlné prostředí pro lidský život ve vyšších zeměpisných šířkách. Podle specifikací návrhu se stane oblast Pavlovskoye jednou z největších producentů olova a zinku na světě,“ dodal.</blockquote>
Severní cesta je pro Rusko klíčová. Projekty v arktické oblasti nyní představují <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">10 % z celkových investic Ruska</a>. Využití severní cesty se předpokládá také při transportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Projekt <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">Yamal</a> bude každoročně transportovat přibližně 15,5 milionů tun LNG.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Využití jaderných ledoborců pro rozvoj Arktidy

Námořní doprava představuje nemalý zlomek globálních emisí oxidu uhličitého. Její využívání je přitom nedílnou součástí každodenního života. Ekologičtější řešení, založené na využívání vodíku, či jaderné energii, může být podle Kanadských jaderných laboratoří nablízku.
Námořní doprava vyžaduje jak velké výkony motorů, tak i obrovská skladovací zařízení pro palivo. Nahradit stávající motory poháněné fosilními palivy se může zdát nesnadným úkolem. Řešení jsou ve vývoji a počítají buď s využíváním <a href="https://hydrogeneurope.eu/maritime-applications">vodíku</a>, či jaderného reaktoru.
Jaderné reaktory <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/non-power-nuclear-applications/transport/nuclear-powered-ships.aspx">byly a jsou</a> na moři využívány, ačkoliv se však jedná zejména o vojenské aplikace. Z hlediska nevojenských aplikací jaderné energie na moři byly nejvýznamnější koncepce <a href="http://ns-savannah.org/">NS Savannah</a> a nákladní loď <a href="http://www.radiationworks.com/ships/nsottohahn.htm">Otto Hahn</a>. NS Savannah byla americká vlajková loď poháněná jaderným reaktorem. Jejím hlavním cílem bylo poukázat na možnost využívání jaderné technologie na moři. Naproti tomu Otto Hahn byla nákladní loď, využívaná pro potřeby námořní dopravy.
Velkým úskalím využívání jádra na moři je <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/historicke-koncepty-aneb-jaderny-reaktor-jako-lodni-motor">problematika přijetí lodi poháněné jaderným reaktorem v některých přístavech</a>. Dalším problémem je pak potřeba vysoké kvalifikace posádky, což se projevuje zvýšenými náklady na dopravu.
Bezemisní námořní dopravou se zabývá také společnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-research-to-support-marine-sector-decarbonisat">Transport Canada</a>, která hodlá vyvíjet tyto technologie. Nedávno získaly Kanadské jaderné laboratoře (CNL) zakázku od společnosti Transport Canada. Zakázka se týká vývoje zařízení na hodnocení <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-research-to-support-marine-sector-decarbonisat">čistých technologií</a>, které mohou snížit množství emisí skleníkových plynů vypouštěných v důsledku využívání námořní dopravy. Vědci v kanadských laboratořích také zhodnotí odlišné technologie, které mohou být využity pro využívání vodíku při transportu na moři.
<figure id="attachment_89259" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89259 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Ships-off-Vancouver-Pixabay.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Ships-off-Vancouver-Pixabay.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Ships-off-Vancouver-Pixabay-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Ships-off-Vancouver-Pixabay-725x408.jpg 725w" alt="Lodní doprava ve Vancouveru" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Lodní doprava ve Vancouveru Zdroj: Pixabay</figcaption></figure>
Tříletý <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-research-to-support-marine-sector-decarbonisat">projekt</a> financovaný kanadským centrem pro vývoj inovativních přepravních technologií se zaměří na vývoj nástrojů pro hodnocení paliv pro plavidla s nulovými emisemi (MaZeF). Nástroje budou používány také pro analýzy vlivu námořních plavidel na ekosystém. Vývoj pomůže identifikovat příležitosti kanadských provozovatelů a jejich přesunu k využívání bezemisních zdrojů energie.
Mezi ty patří například <a href="https://hydrogeneurope.eu/maritime-applications">vodík</a>, nebo jiné formy energie mimo tradiční paliva, které přispívají ke změně klimatu, uvedly CNL. Jakmile budou nástroje dokončené, dojde k jejich aplikování na národním i mezinárodním poli námořní dopravy.
<blockquote>„Jako vůdce v oblasti jaderných technologií a výzkumu produkce, skladování a bezpečnosti vodíkových technologií, mají kanadské laboratoře vynikající příležitost k aplikaci bezemisních technologií,“ sdělil prezident a generální ředitel CNL, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-research-to-support-marine-sector-decarbonisat">Joe McBrearty</a>.
„Těšíme se na uplatnění našich znalostí při vývoji námořních technologií. Tím pomůžeme Kanadě pokračovat v ochraně životního prostředí a bojovat proti klimatickým změnám.“</blockquote>
Výzkum se také zaměří na rozšíření nástrojů MaZeF tak, aby zahrnoval i proveditelnost, obchodní aspekty, bezpečnost a analýzu životního cyklu. To umožní využití vodíkových technologií pro zařízení v přístavech, jako jsou vysokozdvižné vozíky, jeřáby a jiné dopravní prostředky.
<blockquote>„Vlády a průmysl po celém světě a Kanadě pracují na přijetí politických a investičních rozhodnutí při pomoci snížit množství emisí skleníkových plynů  a zpomalit klimatické změny,“ sdělil viceprezident pro vědu a technologie v CNL, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-research-to-support-marine-sector-decarbonisat">Jeff Griffin</a>.</blockquote>
„Vodík má potenciál hrát hlavní roli.“ Rozsáhlé odborné znalosti, technologie a zařízení zahrnující zkušenosti s výzkumem vodíku staví organizaci do skvělé pozice při vedení spolupráce se společností Transport Canada, dodal Griffin.
V roce 2018 přijala mezinárodní námořní organizace (IMO) počáteční strategii snižování emisí skleníkových plynů z mezinárodní lodní dopravy o <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/CNL-research-to-support-marine-sector-decarbonisat">50 % do roku 2050</a> v porovnání s rokem 2008. Jejich snahou je eliminovat emise lodní dopravy úplně.
Kanadská vláda pracuje s IMO na mezinárodním partnerství při snižování emisí skleníkových plynů. Kanadský ministr dopravy Marc Garneau sdělil, že vláda se zavázala k investicím do inovativních a čistých technologií, které snižují dopad námořní dopravy na životní prostředí.
<blockquote>„Prostřednictvím programu financování podporujeme projekty, které pomáhají snižovat znečištění ovzduší a snižují emise skleníkových plynů z námořní dopravy. Naše partnerství s kanadskými společnostmi podpoří nejen tyto zelené technologie, ale také budou chránit mořské prostředí Kanady pro další generace,“ uvedl ministr.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Kanadské jaderné laboratoře se zaměřují na dekarbonizaci námořní dopravy

Lety do hlubokého vesmíru jsou vizí mnoha inženýrů i společností. Hlavním problémem je však rychlost letu, která je limitována pohonným systémem a reakcí, kterou využívá. Jaderné raketové motory mohou zajistit vyšší cestovní rychlost a přiblížit tak éru vesmírných průzkumů.  
Jaderné technologie nemusí vždy sloužit pouze k výrobě elektřiny. Již v minulosti vznikaly koncepty <a href="http://aei.pitt.edu/91270/1/3493.pdf">vysokoteplotních reaktorů</a> pro dodávky procesního tepla, malé reaktory provozované pro <a href="https://www.ans.org/news/article-2010/nuclear-merchant-ships-five-fast-facts/">pohon lodí</a>, ponorek, či reaktory chlazené roztavenými solemi využívané pro <a href="https://www.businessinsider.com/aircraft-nuclear-propulsion-molten-salt-reactor-2016-12">pohon letadel</a>, či vesmírných lodí.
<h2>Historie jaderného pohonu v letectví a vesmíru</h2>
První koncepty jaderného leteckého pohonu byly vyvinuty ve Spojených státech v roce 1946. Jaderný pohon byl namontován na bombardér, který uletěl přes <a href="https://www.businessinsider.com/aircraft-nuclear-propulsion-molten-salt-reactor-2016-12">24000 km</a> bez nutnosti tankovat palivo.
Lehkovodní koncepce jaderných reaktorů, která na zemi vyrábí převážnou část jaderné energie, není vhodná pro potřeby leteckých motorů. V lehkovodních systémech je palivo využíváno neefektivně. Pouze malé množství paliva se při jeho provozu rozštěpí, navíc se v něm hromadí štěpné produkty, které absorbují další neutrony.
Z tohoto důvodu již vědec <a href="https://www.businessinsider.com/aircraft-nuclear-propulsion-molten-salt-reactor-2016-12">Weinberg</a> navrhl využívání reaktoru s kapalným palivem rozpuštěným v matrici z roztavených solí. Weinberg spolu s dalšími vědci v národních laboratořích Oak Ridge vyrobili malý reaktor pracující s roztavenými solemi, pojmenovaný <a href="https://www.businessinsider.com/aircraft-nuclear-propulsion-molten-salt-reactor-2016-12">Aircraft Reactor Experiment</a> (ARE).
<figure id="attachment_88990" class="wp-caption aligncenter" style="width: 799px;"><img class="aligncenter wp-image-88990 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/4040312450_33ef3b18b2_c.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/4040312450_33ef3b18b2_c.jpg 799w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/4040312450_33ef3b18b2_c-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/4040312450_33ef3b18b2_c-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/4040312450_33ef3b18b2_c-725x484.jpg 725w" alt="Fotografie projektu Aircraft Reactor Experiment" width="799" height="533" /><figcaption class="wp-caption-text">Fotografie projektu Aircraft Reactor Experiment Zdroj: flickr.com</figcaption></figure>
Jaderná technologie je uvažována také ve vesmírných aplikacích, ať už k výrobě elektřiny prostřednictvím <a href="https://www.ans.org/news/article-2104/why-nuclear-is-an-emerging-technology-for-the-space-economy/">termočlánků využívajících tepla z radioaktivního rozpadu</a>, či komplikovanějších reaktorových systémů, ale i jako pohon vesmírných plavidel.
Koncept jaderného pohonu přitom není nový. V roce <a href="https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/game_changing_development/Nuclear_Thermal_Propulsion_Deep_Space_Exploration">1961</a> vznikla první vize raketového motoru poháněného štěpnou řetězovou reakcí, projekt byl pojmenován <a href="https://www.nasa.gov/directorates/spacetech/game_changing_development/Nuclear_Thermal_Propulsion_Deep_Space_Exploration">NERVA</a>. Nyní, po téměř 60 letech jsou podobné vize znovu zrozeny. Problematice jaderných pohonů se věnuje také společnost Ultra Safe Nuclear Technologies (USNC).
<h2>Nová koncepce vesmírného pohonu</h2>
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/USNC-Tech-develops-deep-space-propulsion-system">USNC-Tech</a> vyvinula návrh systému využitelného při letech do hlubokého vesmíru. Vývoj této technologie probíhá v rámci projektu výzkumu pohonných systémů využívajících jaderné technologie. Ten je financovaný Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). Návrh využívá speciální variantu plně keramické kapsle paliva TRISO, vyvinuté pro využití v jaderných energetických reaktorech.
<figure id="attachment_88989" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-88989 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-Thermal-Propulsion-Design-USNC-Tech.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-Thermal-Propulsion-Design-USNC-Tech.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-Thermal-Propulsion-Design-USNC-Tech-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Nuclear-Thermal-Propulsion-Design-USNC-Tech-725x408.jpg 725w" alt="Návrh vesmírného jaderného pohonu společnosti USNC-Tech" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh vesmírného jaderného pohonu společnosti USNC-Tech Zdroj: USNC</figcaption></figure>
Jaderná energie jako pohon pro vesmírné lety má oproti chemickým systémům mnoho výhod. Mezi hlavní patří vyšší efektivita a hustota výkonu, díky které jsou tyto systémy mnohem menší a lehčí. Výkonnější pohonný systém vede ke kratším cestám a nižší radiační expozici kosmonautů. Ti jsou během své cesty vystaveni kosmickému záření. Všechny výhody by mohly vyústit v mise na Mars s lidskou posádkou.
Společnost USNC-Tech informovala o pokroku v návrhu jaderného paliva a pasivní bezpečnosti díky využití plně keramického paliva ve formě <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/USNC-Tech-develops-deep-space-propulsion-system">mikrokapslí</a>. Tento koncept  umožňuje vytvořit nový výkonný pohon pro vesmírné lety. Zvýšené bezpečnostní charakteristika paliva a flexibilní návrh je, jak sdělila společnost USNC-Tech, je „kritickým krokem kupředu v zajištění rozšíření systémů jaderného pohonu při misích do hlubokého vesmíru“.
<blockquote>„Klíčem návrhu společnosti USNC-Tech je vědomá kombinace pozemních a vesmírných technologií jaderných reaktorů. Tato příležitost nám umožní využít pokrok v jaderných technologiích a infrastruktuře pozemních systémů při jejich nasazení v letech do hlubokého vesmíru,“ sdělil generální ředitel společnosti USNC-Tech, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/USNC-Tech-develops-deep-space-propulsion-system">Paolo Venneri</a>.</blockquote>
<h2>Palivová koncepce TRISO</h2>
Nové palivo je založeno na zkušenostech s palivem TRISO, které bylo použito již před 50 lety. Uran v palivu TRISO je zachycen v matrici z karbidu křemíku. Nové palivo je bezpečnější v porovnání s klasickým TRISO palivem.
<figure id="attachment_88991" class="wp-caption aligncenter" style="width: 600px;"><img class="wp-image-88991 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/480358_article_photo_MKkqhjE0_600x.jpeg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/480358_article_photo_MKkqhjE0_600x.jpeg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/480358_article_photo_MKkqhjE0_600x-512x300.jpeg 512w" alt="" width="600" height="352" /><figcaption class="wp-caption-text">Palivové částice TRISO Zdroj: hp.ujf.cas.cz</figcaption></figure>
Nové palivo je koncipováno pro vyšší teploty a vyšší radiační poškození. Matrice založená na SiC, poskytuje <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/USNC-Tech-develops-deep-space-propulsion-system">plynotěsnou</a> bariéru, bránící úniku plynných štěpných produktů. Kromě vyšší bezpečnosti a radiační stabilitě má palivo také vyšší tepelnou vodivost, která přispívá ke snížení střední teploty paliva.
Využití malého množství speciálního HALEU paliva vytváří z tohoto návrhu jaderného pohonu jedinečný koncept s vysokým tahem, který byl v minulosti dosažitelný pouze s vysoce obohaceným palivem. Výroba paliva <a href="https://www.energy.gov/ne/articles/what-high-assay-low-enriched-uranium-haleu">HALEU</a> navíc využívá existujících technologií a výrobních závodů pro paliva pozemních jaderných zařízení, čímž jsou omezena výrobní rizika.
<blockquote>„Přejeme si vést úsilí v dobývání hranic vesmíru, chceme, aby šel vývoj rychle, ale bezpečně kupředu. Náš motor maximalizuje využití již zavedené technologie, přičemž eliminuje poruchy předchozích vesmírných pohonů založených na jaderné technologii. Specifický impulz pohonu je dvakrát větší, než v případě chemických motorů,“ sdělil <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/USNC-Tech-develops-deep-space-propulsion-system">Michael Eades</a>, hlavní inženýr ve společnosti USNC-Tech.</blockquote>
Společnost USNC-Tech je nezávislou dceřinou společností USNC od roku 2019.
Zdroj úvodního obrázku: NASA

Technologie

Jaderný pohon pro hluboké vesmírné lety na dosah

Western State Hydrogen Alliance je nově vzniklé uskupení předních hráčů z vodíkového sektoru na západě Spojených států amerických. Klade si za cíl zkomercializovat a plošně nasadit vodíkové palivočlánkové technologie, a to v segmentech dopravního sektoru, které bude obtížné dekarbonizovat. Jedná se především o nákladní a hromadné dopravní prostředky.
Nově zformovaná aliance s názvem Western State Hydrogen Alliance (WSHA) cílí na překotný rozvoj a zavedení vodíkových technologií ve 13 státech na západě USA. Svoji pozornost upírá zejména směrem k nákladním a hromadným dopravním prostředkům, jako jsou například vodíkové palivočlánkové tahače, autobusy, vlaky, plavidla či letadla.
Zakládajícími členy aliance jsou společnosti Ballard Power Systems, Capacity Trucks, El Dorado National, Golden Gate Zero Emission Marine, Hyundai, Plug Power a The Protium Company. V nadcházejícím období dojde k představení nejen dalších členů, ale také konkrétních plánů a iniciativ pro západní pobřeží USA.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivové články budou v budoucnu představovat pohon pro bezemisní mobilitu těžkých nákladních vozidel, jejichž elektrifikace je velmi náročná. To je neoddiskutovatelný fakt. Aliance vznikla, aby zajistila efektivní spolupráci vlády a průmyslu za účelem akcelerace této revoluce,“ prohlásila výkonná ředitelka WSHA Roxana Bekemohammadi.</blockquote>
Nové uskupení má podporu externího poradního sboru, který tvoří nedávno zvolení a jmenovaní úředníci ze západních států USA. Sbor má pomoci s řízením politických aktivit organizace a má sloužit jako prostředník mezi vládou a průmyslem.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivočlánkové technologie představují zásadní příležitost k eliminaci znečištění z dieselových motorů v některých z našich nejvíce postižených sektorů,“ řekl senátor Pat Spearman (D-North Las Vegas).
&#8222;Jsem poctěn, že mohu nadále sloužit lidem z mého okresu účastí v této nové alianci, která směřuje k zavádění bezemisních nákladních vozidel v naší společnosti v krátkodobém horizontu a tím pádem k odstranění rizik pro zdraví veřejnosti plynoucího z používání dieselových motorů,“ dodal.</blockquote>
Nejvíce průkopnickým americkým státem v oblasti vodíkových technologií je v současnosti Kalifornie.  WSHA má však ambice rozšířit vodíkové aplikace za hranice Zlatého státu. Vzhledem k zaměření na západní pobřeží USA bude cílem WSHA nasazení a komercializace vodíkových palivočlánkových vozidel od Skalistých hor až po Havajské ostrovy. Soustředit se bude zprvu na oblasti nejhůře zasažené znečištěním ovzduší v důsledku emisí z dieselových motorů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/30713600@N00/" target="_blank" rel="noopener">Martin Abegglen</a>

Cíl nové aliance: Vodíková mobilita na západě USA

Španělská vláda schválila národní vodíkovou strategii, která počítá s rozvojem zeleného vodíku. Do roku 2030 by se země měla podílet z desetiny na celkovém instalovaném výkonu elektrolyzérů v EU.  Strategie obsahuje cíle v oblasti dopravy i průmyslu do roku 2030. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/spain-approves-hydrogen-strategy-to-spur-low-carbon-economy/">Uvedl to web Euractiv</a>.
Španělská vláda v úterý 6. října schválila svou národní vodíkovou strategii. Ta může být chápána jako součást aktuální intenzívní diskuze, která se vede na půdě EU, jednotlivých členských států i ostatních zemí světa. EU svou Vodíkovou strategii vydala v červenci 2020. Mezi státy, které vodíkovou strategií mají, patří například Portugalsko, Německo nebo Japonsko.
Jednou z ambicí <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/iberdrola-seat-volkswagen-spain-spoji-sily-pri-rozvoji-udrzitelne-mobility-ve-spanelsku/">Španělska</a> je vodík exportovat. A to díky dobře rozvinuté plynárenské soustavě včetně zásobníků a zároveň díky velkému potenciálu pro rozvoj solárních a větrných elektráren.
<h2>Výhled do roku 2050</h2>
Španělská <a href="https://www.miteco.gob.es/es/ministerio/hoja-de-ruta-del-hidrogeno-renovable.aspx">vodíková strategie</a> obsahuje časové výhledy pro roky 2030 a 2050. Konkrétní cíle jsou ovšem ve strategii formulované pouze pro rok 2030, po roce 2030 se pouze očekává větší a rychlejší rozvoj vodíkových technologií. Strategie by měla být každé tři roky aktualizována a přehodnocena na základě dosaženého pokroku.
Země očekává, že do rozvoje vodíku dle představené strategie bude nutné během nadcházejících 10 let investovat 8,9 miliard eur (přibližně 241,9 miliard korun). Strategie očekává, že většina této částky bude pocházet ze soukromého sektoru.
<h2>Desetina výkonu elektrolyzérů celé EU</h2>
Prvním krokem má být rozvoj 300–600 MW elektrolyzérů do roku 2024. Do roku 2030 by mělo Španělsko dle plánu instalovat 4 GW elektrolyzérů. Evropská vodíková strategie do stejného roku plánuje instalaci 40 GW, Španělsko by tak tvořilo celou desetinu instalovaného výkonu elektrolyzérů v EU.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spanelsko-planuje-roku-2040-dekarbonizovat-kanarske-balearske-ostrovy/">Španělský</a> průmysl každý rok spotřebovává téměř 500 000 tun vodíku vyráběného z fosilních paliv. Jedním z cílů španělské vodíkové strategie je nahradit čtvrtinu této spotřeby tzv. zeleným vodíkem, tedy vodíkem vyrobeným elektrolýzou pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Další cíle se týkají sektoru <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/airbus-pripravuje-prvni-modely-komercnich-letadel-pohanene-vodikem/">mobility</a>, kde plán očekává do roku 2030 flotilu alespoň 150 autobusů, 5 000 lehkých a těžkých vozidel a 2 komerčních vlakových linek poháněných zeleným vodíkem.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Španělsko zveřejnilo svou vodíkovou strategii. V roce 2030 chce mít desetinu výkonu elektrolyzérů co celá EU

Pracovní skupina pro integraci elektrických vozidel MOBI představila standard EVGI (Electric Vehicle Grid Integration), který je zaměřen na podporu zvyšujícího se využívání elektromobilů začleněním technologie blockchainu do decentralizovaného systému nabíjení. <a href="https://www.smart-energy.com/industry-sectors/new-technology/first-blockchain-based-ev-grid-integration-standard-released/?fbclid=IwAR35L4o_bJ7C3B3UW2B8sGyg2NtnHACoKZLcbKtrmWJXOBZLMdEzaI4wNGk">Podle MOBI</a> blockchainová technologie nabízí řadu výhod pro e-mobilitu, síť a trh s uhlíkovými kompenzacemi, a to jak při snižování nákladů, tak při vytváření nových příležitostí.
První specifikace technického návrhu pracuje s návrhy systémů a s datovými schématy pro tři hlavní oblasti použití: Vehicle to Grid Integration (V2G), Tokenized Carbon Credits (TCC) a Peer to Peer (P2P).
Ačkoli se koordinace mezi vozidly a sítí může zdát zcela odlišná od obchodování s elektřinou typu peer-to-peer, základní procesy těchto aplikací jsou podobné. Mají stejné potřeby pro základní síťové služby, jako je ověření totožnosti, povolení a výměna dat.
Blockchain poskytuje věrohodnou vrstvu, která doplňuje vzájemné obchodní zájmy mezi veřejnými službami, poskytovateli platebních služeb, vlastníky nemovitostí a řidiči elektromobilů. Blockchain navíc těmto stranám umožňuje vytvářet sdílenou účetní knihu dat, garanci správnosti dat a bezpečné tržiště, kde lze transakce usnadňovat bez zprostředkovatelů prostřednictvím automatických inteligentních smluv.
Standard podporuje součinnost systému tím, že nepředepisuje žádnou konkrétní aplikaci a platformu pro distribuované účetní knihy. Spíše zajišťuje, že všechny příslušné atributy dat a funkcionality pro použití jsou organizacím k dispozici při vytváření vlastních aplikací.
<blockquote>„Elektrická vozidla, nabíječky a výrobci elektřiny budou mít ověřenou totožnost, možnost komunikovat se standardním formátem zpráv a automaticky zaznamenávat transakce, jako je nabíjení, výroba a směna do distribuované účetní knihy,“ uvedl Tram Vo, COO a zakladatel společnosti MOBI.</blockquote>
MOBI je nezisková průmyslová aliance zaměřená na vývoj ověřených konceptů a standardů v blockchainu, distribuovaných účetních knihách a souvisejících technologiích pro odvětví mobility. Pracovní skupině EVGI předsedá Honda a GM a skládá se z významných členů jako Pacific Gas &amp; Electric, Accenture, IBM nebo Politecnico di Torino.
V současnosti probíhá několik pilotů, které pracují s využitím řízeného nabíjení elektromobilů jako zdrojem flexibility pro síť. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elia-blockchain-2-roky-od-komercni-zivotaschopnosti">Využití blockchainu pro poskytování flexibility zkoumá mimo jiné i PPS Elia a TenneT.</a>