Německý automobilový koncern Daimler se dohodl na strategickém partnerství s čínským výrobcem baterií Farasis Energy. V rámci dohody v čínském podniku získá zhruba tříprocentní podíl. Daimler dnes také oznámil, že Farasis nyní staví továrnu v německém městě Bitterfeld-Wolfen, aby v budoucnu dokázal pokrýt rostoucí poptávku ze strany německých závodů Daimleru. Nová továrna by měla vytvořit až 2000 pracovních míst.
Dohoda podle Daimleru, který vyrábí luxusní automobily Mercedes-Benz, zahrnuje společný vývoj pokročilých bateriových technologií a stanovuje si ambiciózní cíle v oblasti cenové konkurenceschopnosti. Automobilka díky ní rovněž získá spolehlivý zdroj baterií pro své plány na přechod k vozům s elektrickým pohonem.
Nová dohoda prohlubuje dosavadní spolupráci mezi oběma podniky. Daimler upozornil, že díky převzetí podílu bude mít možnost nominovat svého zástupce do dozorčí rady společnosti Farasis. Získání podílu nicméně ještě musejí schválit regulační orgány.

Elektromobilita

Daimler získá podíl v čínském výrobci baterií Farasis

Rakousko se rozhodlo pro ještě štědřejší podporu nákupu elektromobilů, než poskytovalo doposud. Od 1. července přispěje zájemcům o nový elektromobil jednorázovou částkou pět tisíc eur. Ministryně hospodářství Leonore Gewessler to oznámila na pondělní ministerské tiskové konferenci.
Jednorázová podpora nákupu vozidel na elektrický pohon je součástí balíčku, díky kterému Rakousko plánuje dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, kterou zástupci současné vládní koalice vidí jako jednoho z hlavních přispěvatelů ke globálním změnám klimatu.
Podpora nákupu ekologičtějšího vozidla byla navýšena ze současných 3 000 eur (cca 80 000 korun) na 5 000 eur (cca 134 000 korun). Další součástí balíčku je také ztrojnásobení státní podpory pro dobíjecí stanice (na 600 eur pro domácí nabíjecí stanice nebo chytré nabíjecí systémy a 1 800 eur na nabíječky pro bytové domy).
Rakousko má v současnosti 5 500 nabíjecích bodů, přičemž plánuje jejich množství navyšovat tak rychle, jak to jen půjde. Rakousko plánuje zavést také další dodatečná opatření, mezi která bude patřit i podpora lidské mobility v podobě dotace na nákup elektrokol (až 1 200 euro).
Zvýšená podpora na nákup elektromobilu je výsledkem vyjednávání s rakouským automobilovým průmyslem, který má přispět částkou dvou tisíc euro na celkovou pětitisícovou částku. V Rakousku bylo na konci května 2020 registrováno téměř 33 tisíc elektromobilů. To však představuje jen 0,7 % všech automobilů, podle rakouského statistického úřadu, dvě třetiny z toho jsou navíc užitková vozidla. Aby se elektromobilita rozšířila i mezi vozy pro osobní užití, je tak jedním z hlavních důvodů navýšení podpory.
Rakušané se mimo přímé podpory nákupu snaží nalákat ke koupi elektromobilu například i možností si <a href="https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2020/06/16-06-2020-free-test-runs-in-electric-cars-in-austria" target="_blank" rel="noopener">vozidlo na elektrický pohon na čas vyzkoušet</a>. Kupříkladu ve státu Hradsko (Burgenland) si zájemci mohou elektromobil vyzkoušet až na tři dny, najet s ním 150 km a dokonce i nabíjet zdarma. To je umožněné díky spolupráci s místní energetickou společností Energie Burgenland. Projekt poběží až do 20. září tohoto roku a jeho cílem je přilákat více Rakušanů k elektromobilitě.

Čistá mobilita

Rakušané získají na nákup elektromobilu pět tisíc eur

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Automobilka Tesla dostala schválení na výrobu svých inovativních bezkobaltových baterií pro model 3. Baterie budou obsahovat sloučeniny lithia, železa a fosforu.
Velcí výrobci automobilů s nastupující elektromobilitou hledají cesty, jak zlevnit zatím nejdražší komponentu – baterie. Zatím nejčastěji používané baterie obsahují i nezanedbatelné množství kobaltu. Jeho těžbu přitom většinou provázejí kontroverzní podmínky, kdy je pro těžbu využívána dětská práce. Kromě toho pro globální rozvoj elektromobility není světových zásob kobaltu tolik, aby očekávanou poptávku zvládly pokrýt. To by nutně vedlo k tomu, že by cena baterií místo zlevňování stoupala.
<a href="https://www.futurecar.com/3972/Tesla-Wins-Approval-to-Use-Cobalt-Free-Batteries-in-its-China-made-Model-3">Tesla proto plánuje</a> začít vyrábět v nové šanghajské Gigafactory svůj Model 3, který by poháněly baterie bez obsahu kobaltu. Eleon Musk již <a href="https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive/exclusive-teslas-secret-batteries-aim-to-rework-the-math-for-electric-cars-and-the-grid-idUSKBN22Q1WC">dříve v tomto roce</a> oznámil, že s bateriovou firmou CATL vyvíjejí přelomové baterie, které by umožnily životnost až milion mil a které by díky jednodušší technologii a masové produkci snížily náklady natolik, že by auta mohla plně konkurovat klasickým spalovacím motorům. Nové baterie mají používat nízkokobaltové a bezkobaltové technologie.
Zda bezkobaltové baterie, schválené čínskými úřady, jsou zároveň i slibované přelomové levné baterie s velkým dojezdem z prohlášení není jasné. Podle zpráv se zdá, že se jedná o několik samostatných kroků, které možná budou v budoucnu spojeny do jednoho zařízení. Nové baterie s velkým dojezdem by tak měly být buď na bázi lithium-železo-fosfor, nebo s využitím klasické katody, která ale bude mít snížený podíl kobaltu. Skládat se má rovněž z niklu či manganu, přičemž nikl bude tvořit 50 % a kobalt 20 %.
Příchod přelomové baterie nicméně Eleon Musk oznámí ke konci letošního, či začátku příštího roku. Pro pokles cen baterií chce Tesla zavést vysokou automatizaci ve výrobě, aby mohly vzniknout nové “terafactories”, které by měly mít až 30x větší velikost než současná nevadská továrna Gigafactory.

Tesla začne vyrábět v Číně své bezkobaltové baterie

Asociace FuelsEurope <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europes-oil-refiners-outline-path-to-climate-neutrality-by-2050/?fbclid=IwAR0B7y7bp7NzcvQqMhqg70pO15WfWZrxL6v2YFPu_aBiwm6nX0PzxVsZ4dU">představila strategii pro kompletní dekarbonizaci dopravních pohonných hmot do roku 2050</a>. Na realizaci bude potřeba vynaložit finanční prostředky vy výši až 650 miliard eur.
<a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/DEF_EN_2020_CFFA_Narrative_digital-1.pdf">Strategický plán</a> odhalený evropskou asociací FuelsEurope 15. června 2020 přisuzuje zásadní význam nízkouhlíkovým kapalným palivům v souvislosti s dosažením klimatické neutrality EU do roku 2050. Hlavními důvody pro jejich nasazení však nejsou jen klimatické ambice EU, ale i pandemie COVID-19 a její negativní dopad na evropskou ekonomiku.
<blockquote>„Věříme, že s ohledem na zvyšující se důraz na zotavení a nové investice je právě teď ten pravý čas otevřít politické diskuze s EU, národními tvůrci politik a zákazníky ohledně vytvoření politického rámce, který nasazení těchto nezbytných nízkouhlíkových paliv umožní,“ prohlásil John Cooper, generální ředitel FuelsEurope.</blockquote>
<h2>Alternativa pro konvenční paliva</h2>
Asociace očekává, že do konce první poloviny 21. století dojde v automobilovém sektoru k masivnímu přechodu na elektromobilitu, v důsledku čehož výrazně poklesne poptávka po produktech z ropy, zejména po kapalných palivech využívaných v dopravě.
Nízkouhlíkovými kapalnými palivy se rozumí udržitelná paliva, která nejsou vyráběna z ropy a při jejichž výrobě a využití dochází k velmi nízkému, či úplně nulovému vzniku emisí CO2. Mají hrát klíčovou roli především v letecké, námořní a nákladní dopravě. Podle FuelsEurope zmiňované sektory v současnosti nemají pro konvenční paliva technologickou alternativu.
Spolek rovněž odhaduje, že si plán na dosažení nulových emisních hodnot během následujících třiceti let vyžádá investice v hodnotě až 650 miliard eur (zhruba 17,3 bilionů Kč).
<blockquote>„Tento plán je ambiciózní, je však proveditelný za předpokladu, že bude spolupracovat více zainteresovaných stran. Tyto nové technologie jsou vzrušující, ale jsou nákladné a jejich vývoj ve větším měřítku bude vyžadovat důvěru investorů a politickou vizi. Všichni musí být na palubě. Vyzýváme tvůrce politik EU, aby co nejdříve zahájili dialog na vysoké úrovni se všemi příslušnými zainteresovanými stranami. My jsme připraveni převzít vedoucí úlohu za průmysl s palivy,“ završil své vyjádření Cooper.</blockquote>
FuelsEurope je spolek, který sdružuje 40 společností stojících za téměř 100 % rafinérií a více než 75 % maloobchodních prodejů pohonných hmot v EU. Členská základna zahrnuje společnosti jako například <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/investors-hail-shells-net-zero-emissions-pledge/">Shell</a> a <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/oil-giant-bp-seeks-to-reinvent-itself-with-2050-zero-carbon-goal/">BP</a>. Ty se v souvislosti s klimatickými cíli EU letos zavázaly ke snížení emisí CO2 ze svých aktivit na nulové hodnoty do roku 2050.
Oficiální tiskovou zprávu FuelsEurope naleznete <a href="https://www.fuelseurope.eu/wp-content/uploads/FuelsEurope-Press-Release-Clean-Fuels-for-All-Final.pdf">zde</a>.

Evropské rafinérie cílí na dekarbonizaci pohonných hmot do roku 2050

Nová studie poradenské společnosti Delta-EE předpokládá, že trh s dobíjecími místy pro elektromobily ve Spojeném království letos zaznamená 29% meziroční nárůst. Naopak prodeje samotných elektromobilů letos v důsledku dopadů pandemie koronaviru klesají. 
Studie konzultační společnosti Delta-EE, <a href="https://www.delta-ee.com/press-releases/uk-ev-chargepoint-market-set-for-29-annual-growth-despite-covid-19-impact.html">která se zabývala rozvojem elektromobility ve Spojeném království</a>, předpokládá výrazný růst trhu s dobíjecími stanicemi v zemi. Konkrétně by měl meziroční nárůst činit 29 %. U projede nových elektromobilů společnost v roce 2020 v <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/bnef-prodeje-elektromobilu-letos-prudce-klesnou-dlouhodobe-vyhlidky-vsak-zustavaji-nemenne">důsledku pandemie onemocnění COVID-19 naopak očekává snížení</a> až o 30 %.
<blockquote>&#8222;Věříme, že instalace dobíjecích míst budou ve všech segmentech i nadále růst, a to za obnovené vládní podpory. Jak víme, dostupnost dobíjecích stanic je jednou z klíčových překážek pro rozšíření elektromobility. Těšíme se na co nejrychlejší přechod k elektromobilitě. Pokud bude kladen větší důraz na budování infrastruktury, mohli bychom být svědky rychlejšího rozšíření v souladu s vizí vlády,&#8220; řekl John Murray, vedoucí oddělení elektromobility ve společnosti Delta-EE.</blockquote>
Studie dále ukazuje, že podíl dobíjecích stanic instalovaných na veřejných místech a těch doma či na pracovištích zůstane na stejné úrovni. Podíl rychlodobíječek v místech jako jsou nákupní centra a hotely do roku 2030 klesne z 18 % na 6 % zejména z důvodu očekávaného nárůstu počtu pomalejších nabíjecích stanic. <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/statkraft-kupuje-od-vattenfallu-dobijeci-infrastrukturu-elektromobily-ve-spojenem-kralovstvi">Rychlodobíjecí stanice na britských ulicích</a> přitom mají do roku 2030 představovat pouze méně než 2 % z těchto stanic.
<blockquote>&#8222;Společnost BP nedávno prostřednictvím výzkumu ve Francii, Německu, Španělsku a Spojeném království odhalila, že dostupnost nabíjecích stanic je na druhém místě největších překážek pro přijetí elektromobility. Také uvádí, že ultrarychlé nabíjení bude klíčovým pro přijetí elektromobility u veřejnosti. Soukromý a veřejný sektor bude muset spolupracovat, aby se toto stalo skutečností,&#8220; dodal Murray.</blockquote>
Do roku 2030 bude většina nabíjecích stanic stále nainstalována doma, a to 71 %. Společnost Delta-EE očekává v následujících deseti letech největší nárůst (o 7 %) počtu dobíjecích míst na pracovištích.
Zdroj úvodního obrázku: Renault UK

Studie: trh s dobíjecími stanicemi pro elektromobily ve Spojeném království letos vzroste o 29 %

Ve vzdálenosti 17 km jihovýchodně od hlavního města Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, započala v roce 2008 stavba tzv. <a href="https://masdar.ae/en/masdar-city/the-city" target="_blank" rel="noopener">Masdar City</a>. Město vybudované na poušti má být vzorem pro budoucí městské plánování. Využívá udržitelná nízkouhlíková řešení, energie se vyrábí z obnovitelných zdrojů. Plánované dokončení projektu se však stále odsouvá, nyní se spekuluje o roku 2030, přičemž dle původních plánů mělo město být dokončeno přibližně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/masdar-city-nejekologictejsi-mesto-na-svete" target="_blank" rel="noopener">v roce 2016</a>.
Město má v současnosti více než dva tisíce obyvatel (což je méně než bylo v této fázi konstrukce plánováno), navržená plocha města je 6 čtverečních kilometrů. V současnosti v něm sídlí například Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) nebo univerzitní institut pro vědu a technologie Khalifa University. Rovněž společnost Siemens má v Masdar City regionální pobočku. Budova jeho sídla má certifikát LEED Platinum a patří tak k energeticky nejúčinnějších stavbám ve Spojených arabských emirátech.
<h2>Urbanismus a chlazení</h2>
Tvar města, jeho ulic, náměstí a dalších urbanistických prvků je podřízen především záměru snížit teplotu zástavby ve srovnání s okolní pouští. Aby bylo zabráněno proudění horkého vzduchu z okolní pouště, sídlo je obehnané vysokou zdí. Město je chlazeno pomocí 45 metrů vysokých věží, které ve své horní části nasávají vzduch, který chladí a vytlačují jej do ulic Masdar City. Tím má být vytvářen vánek a ulice by tak měly být o 15 až 20 stupňů chladnější než pouštní okolí města. Snižování teploty má napomoci také to, že je mírně nadzvednuto oproti okolnímu terénu.
Ulice jsou veskrze poměrně úzké, aby v nich byl vytvářen stín, či jsou zastíněny uměle. Architektonická firma Foster and Partners, která město navrhovala, se pro tento koncept inspirovala u starých měst na Blízkém východě.
<figure id="attachment_84863" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><img class="wp-image-84863 " src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-512x288.jpg" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c.jpg 800w" alt="" width="537" height="302" /><figcaption class="wp-caption-text">Město je chlazeno tubusy vhánějícími chladnější vzduch do ulic. Zdroj: flickr </figcaption></figure>
<h2>Doprava</h2>
V městě neměly, dle původních plánů, vůbec jezdit automobily. Pro jeho uživatele měla být zřízena veřejná doprava a podzemní systém rychlé osobní přepravy (PRT). V projektu však po spuštění pilotní fáze nebylo dále pokračováno, jelikož se ukázal jako příliš nákladný. V současnosti je tak ve městě testována doprava elektromobily, která je kombinována s PRT a systémem veřejné dopravy, který využívá k pohonu elektřinu. Testuje se i využívání jiných alternativních pohonů, jako například vodíku. Automobily osob přijíždějících do města musí zůstat zaparkována na jeho okrajích.
<figure id="attachment_84864" class="wp-caption alignnone" style="width: 557px;"><img class="wp-image-84864 " src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-512x339.jpg" sizes="(max-width: 557px) 100vw, 557px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-1024x679.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-800x530.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug.jpg 1599w" alt="" width="557" height="369" /><figcaption class="wp-caption-text">PRT vozítko v Masdar City. Zdroj: Wikimedia</figcaption></figure>
<h2>Energie</h2>
Hlavním zdrojem elektrické energie je solární elektrárna o výkonu 10 megawattů. Ta byla při svém spuštění v roce 2009 největším solárním projektem svého druhu na Blízkém východě. Zařízení ročně produkuje přibližně 17 500 MWh čisté elektřiny. Výrobna se skládá z 87 780 multikrystalických a tenkovrstvých panelů. Město rovněž prozkoumává možnost využívat technologie <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dalsi-solarni-boom-na-obzoru-tentokrat-rezii-koncentracnich-elektraren" target="_blank" rel="noopener">koncentračních solárních elektráren</a> (CSP). Z původních plánů na naprostou samostatnost města a dosažené uhlíkové neutrality však nakonec sešlo.
Technologii městu dodávají i některé české firmy. Masdar City projevil zájem o systémy osvětlení, odpadkových košů či stojanů na kola. Jde například o společnost Lightway, která vyvíjí a dodává tzv. světlovody. Ty sbírají denní světlo ve venkovních prostorech a reflexním tubusem je vedou do vnitřních částí budov. Světlovody dokáží do interiérů dodat světelnou energii a energii tepelnou nechat venku.
Zdroj úvodního obrázku: flickr

Energetika v zahraničí

Výstavba futuristického Masdar City pokračuje, dokončení se však prodlouží

Konsorcium <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-hydrogen/norsk-e-fuel-consortium-plans-hydrogen-based-renewable-fuel-plant-idUSKBN23G18D">Norsk e-Fuel plánuje postavit první komerční jednotku na výrobu alternativních paliv pro norskou leteckou dopravu</a>. Projekt má posloužit jako první krok k zavedení technologie v celém Norsku a vytvoření nového podnikatelského sektoru s čistou energií.
Nové průmyslové konsorcium <a href="https://www.norsk-e-fuel.com/en/">Norsk e-Fuel</a> chce postavit závod na bázi vodíku, který umožní konverzi elektřiny z obnovitelných zdrojů na čistá alternativní paliva využitelná v leteckém sektoru.
Jednotka, která má být postavena v průmyslovém parku Herøya v norském Porsgrunnu, má vyrábět 10 milionů litrů alternativních paliv za rok a její uvedení do provozu se očekává v roce 2023. Do roku 2026 však konsorcium počítá s masivním zvýšením výrobní kapacity, a to na desetinásobek. Při takové produkci závod dosáhne každoročního snížení emisí CO2 o 250 000 tun.
Norsk e-Fuel uvedlo, že díky <a href="https://oenergetice.cz/ropa/audi-zacalo-vyrabet-ekologickou-naftu-z-co2-a-vody">Power-to-Liquid (P2L)</a> technologiím lze za pomoci elektrolýzy vody přeměnit obnovitelnou energii, vodu a CO2 zachycený ze vzduchu na syntetický plyn. Z něj se při dalším zpracování a rafinaci dá vyrobit alternativní palivo, využitelné například pro letadla. Konečný produkt se může přímo využít v rámci stávající infrastruktury. Výstavba jednotky má uvést tuto technologii na norský a následně evropský trh.
<h2>Naděje pro udržitelnou dopravu v Evropě</h2>
Členy tohoto nového společného podniku sídlícího v Oslu jsou společnosti <a href="https://www.sunfire.de/en/">Sunfire</a>, <a href="https://www.climeworks.com/">Climeworks</a>, <a href="http://www.paulwurth.com/">Paul Wurth</a> a <a href="https://valinor.no/en/">Valinor</a>. Sunfire GmbH je předním světovým výrobcem a dodavatelem P2L technologie. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/svycarska-spolecnost-chce-roku-2025-zachytavat-1-emisi-co2-ziskala-financovani-ve-vysi-31-mil-usd">Climeworks AG</a> je průkopnickou společností v oblasti technologií pro zachycování CO2 ze vzduchu. Paul Wurth SA (SMS group) je mezinárodní dodavatelskou firmou v ocelářském průmyslu. Valinor je investiční společností zaměřenou na čisté technologie.
<blockquote>Jsme pyšní na to, že máme ty nejlepší průmyslové hráče včetně našich norských obchodních partnerů po našem boku při realizaci tohoto důležitého projektu,“ prohlásil generální ředitel Norsk e-Fuel, Karl Hauptmeier.</blockquote>
V současné době je evropský dopravní sektor stále silně závislý na fosilních palivech. Tento projekt je nadějí pro radikální posun směrem ke klimaticky neutrální mobilitě, a to zejména v sektorech, jejichž elektrifikaci bude těžké dosáhnout. Letecký sektor je jedním z nich.

První evropská komerční jednotka na výrobu alternativních paliv pro letadla plánována v Norsku

Švédská společnost Northvolt a norský výrobce hliníku Hydro <a href="https://www.hydro.com/en/media/news/2020/hydro-and-northvolt-launch-joint-venture-to-enable-electric-vehicle-battery-recycling-in-norway/">oznámili založení společného podniku</a>, jehož cílem je využít jejich bateriových a hliníkových synergií a umožnit recyklaci baterií elektromobilů v Norsku. Nová společnost Hydro Volt plánuje využít norský trh s elektromobily a zajistit si tak udržitelný zdroj materiálů pro výrobu baterií. Provoz společného recyklačního centra má být zahájen v roce 2021.
Spuštění nového společného podniku následuje po investici společnosti Hydro do Northvoltu v roce 2019, a dále posiluje spolupráci mezi oběma společnostmi. Ta se soustředí na zdokonalování technologií cirkulární ekonomiky a materiálových toků.
Hydro Volt plánuje vytvořit svou recyklační továrnu v Fredrikstadu na jihovýchodě v Norska. Továrna má začít fungovat v příštím roce. Norský trh s elektromobily je jeden z nejvyvinutějších na světě a bude sloužit jako zdroj elektromobilů k recyklaci.
Plánovaná recyklační továrna má být vysoce automatizovaná a má být určena pro drcení a třídění baterií. Má mít kapacitu na zpracování více než 8000 tun baterií ročně, tato kapacita může být případně dále rozšířena. V druhé fázi by továrna mohla zvládnout zpracovat podstatnou část lithium-iontových baterií v elektromobilech z celé Skandinávie.
<blockquote>„Jsme nadšení z příležitostí, která tento krok představuje. Hydro může zpracovat hliník z vyřazených baterií jako součást našeho hodnotového řetězce, přispět naší cirkulární ekonomice a zároveň snížit klimatickou stopu kovu, který vyrábíme.“ – Arvid Moss, výkoný vicepresident pro energie a korporátní vývoj v Hydro.</blockquote>
<h2>Synergie mezi společnostmi</h2>
Typická baterie elektromobilu může obsahovat více jak 25 % hliníku, tedy přibližně 70 až 100 kg na baterii. Hliník získaný z recyklovaných baterií bude poslán společnosti Hydro a umožní tak větší produkci nízkouhlíkových produktů. Tímto krokem tak Hydro získává příležitost zajistit, aby jeho hliník byl používán pro výrobu baterií v budoucnosti.
<blockquote>„Northvolt si sám stanovil cíl, aby 50 % našich surovin v roce 2030 pocházelo z recyklovaných baterií. Partnerství s Hydro je důležitou součástí skládačky pro zajištění externího zdroje materiálů před tím, než se naše vlastní baterie přiblíží ke konci svého životního cyklu a vrátí se k nám.“ Emma Nehrenheim, hlavní ředitelka pro životní prostředí v Northvoltu.</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://northvolt.com/newsroom">Northvolt</a>

Northvolt plánuje recyklovat baterie norských elektromobilů a spolupracovat přitom s výrobcem hliníku Hydro

Německá vláda rozhodla o zvýšení státní podpory pro nákup nového elektromobilu nebo plug-in hybridu. Účelem navýšení podpory je nastartování ekonomiky a současně snížení emisí v dopravě. Vláda zároveň plánuje přijmout opatření <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DH3RO">na rozvoj dobíjecí infrastruktury</a>.
Pro zájemce o koupi nového elektromobilu v Německu se objevila příležitost, jak získat nový elektro vůz levněji. Až do prvního ledna následujícího roku bude možné od vlády dostat dotaci na nákup elektromobilu. Ta bude pro <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">elektromobily v ceně do 40 000 eur činit celkem 9 000 eur.</a> Při koupi elektromobilu v této cenové kategorii tak kupující díky dotaci ušetří nejméně 15 %.
Zvýšená dotace by mohla pomoci dosáhnout vyššího podílu elektromobilů na německých silnicích. Již před několika lety si vláda stanovila cíl, že do konce roku 2020 bude v Německu jeden milion elektromobilů. Přestože se počet nových registrací neustále zvyšuje, k prvnímu lednu tohoto roku bylo v Německu pouze těsně nad 300 000 zaregistrovaných elektromobilů. Cíl je tak v nedohlednu a je jisté, že splněn nebude.
<figure id="attachment_84568" class="wp-caption alignleft" style="width: 610px;"><img class="size-full wp-image-84568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany.png" sizes="(max-width: 610px) 100vw, 610px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany.png 610w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany-512x382.png 512w" alt="Množství nových registrací elektromobilů v Německu od roku 2009" width="610" height="455" /><figcaption class="wp-caption-text">Množství nových registrací elektromobilů v Německu od roku 2009</figcaption></figure>
<h2>Plánuje se i podpora dobíjecích stanic</h2>
Současně se vláda, aby udělala nákup elektromobilu ještě zajímavějším, rozhodla podpořit i výstavbu dobíjecí infrastruktury ve výši 2,5 mld. eur. Nedostatečná dobíjecí infrastruktura je totiž stále důvodem, proč někteří lidé koupí běžný automobil namísto elektromobilu.
Finanční podpora ovšem není jediným opatřením, které má tamní vláda v plánu. V rámci obnovení ekonomiky po ekonomickém propadu spojeném s onemocněním COVID-19 bude zavedena povinnost, aby na všech běžných čerpacích stanicích byly dostupné nabíječky pro elektromobily.
V Německu je celkem evidováno 14 118 čerpacích stanic, které by tak nově měly sloužit i všem vlastníkům elektromobilů. Aktuálně náš západní soused eviduje celkem 27 730 nabíjecích stanic, přičemž pro masový rozvoj elektromobility je podle BDEW nezbytných cca 7 000 rychlodobíjecích stanic a 70 000 standardních stanic.