Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění
Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF), největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, který prozatím postrádá konkrétní obrysy, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
Na možnosti a výzvy dekarbonizace čínského národního hospodářství se blíže podívali výzkumníci z BNEF, kteří za nejvíce problémové oblasti označili průmysl a teplárenství. O poznání jednodušší bude dle BNEF dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
„Čína je největším světovým emitentem CO2 s 28,6% podílem na globálních emisích v roce 2018. Její primární zdroje emisí jsou výroba elektřiny a tepla, průmysl a doprava. Čínské uhlíkové emise z průmyslu dosáhly svého vrcholu v roce 2012 a od té doby klesají díky kombinaci recyklace, energetické účinnosti a přechodu z uhlí na plyn,“ uvedl BNEF.
BNEF dodal, že k dosažení uhlíkové neutrality bude muset Čína na jedné straně urychlit rozvoj existujících technologií, jako jsou elektromobily či solární panely, a na straně druhé se bude muset zaměřit na rozvoj nových technologií pro bezemisní produkci vodíku či zachytávání, ukládání a využívání emisí CO2.
První krok na dlouhé cestě
Oznámení cíle dosažení uhlíkové neutrality je prvním krokem na dlouhé cestě, která Čínu čeká. Jak již bylo uvedeno výše, závazek Číny prozatím postrádá konkrétnější obrysy. Prozatím například není jasné, jak bude Čína zacházet s tzv. vyrovnáním emisí CO2, jak bude zahrnuto zemědělství nebo zda některé sektory obdrží výjimku.
Jako další státy, které se vydaly na cestu k dosažení uhlíkové neutrality, bude i Čína muset stanovit dílčí cíle a milníky. Podle BNEF by tyto dílčí cíle měly být v optimálním případě rozděleny na sektorové cíle tak, aby mohla být navržena a následně aplikována konkrétní opatření.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com
Mohlo by vás zajímat:
To je nejdůležitější zpráva pro odchod od uhlí na celém světě. Čína, největší spotřebitel uhlí v energetice, to zvládne do 2060. Zatím vše co si naplánovali plní.
V USA uhlí skončí mnohem dříve, v EU taky. Je vidět že Německo nemusí extrémně pospíchat, rok 2038 stačí.
Čína už je ve stadiu, kdy řada fotovoltaických instalací je již bez dotací a realizace vodních, větrných i fotovoltaických elektráren je v absolutních číslech největší na světě.
Vaněčku, Čína uvedla, že vrchol množství energie vyrobené z uhlí dosáhne někdy kolem roku 2030 (slovy - dvatisícetřicet), tak vystrč hlavu ze zadečku.
Zapomněl jste zmínit budování jaderných elektráren. Také důležitá složka energetického mixu při přechodu na nízkouhlíkové emise.
Optimista kouká do roku 2060. Realista čte, že Čína bude stále více spotřebovávat fosilní zdroje. A to až do doby, kdy už bude jedinou supermocností. A pak se uvidí, jak se rozhodne.
Čína se už rozhodla, buduje čisté zdroje elektřiny (vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny) nejvíc na celém světě. V každé kategorii je č. 1, v každé kategorii má největší přírůstky.
Jenže také 140x více obyvatel než ČR a když si ty jejich výkony podělíte 140 tak uvidíte že třeba množství výkonu v FV panelech na hlavu je jen o něco vyšší než u nás a jejich výkony větrných el. jsou proti státům jako je Švédsko nebo Německo směšné. Jaderný program, proti našemu je prakticky zanedbatelný. To je jako když budete říkat že ve Vídni se mají hůře než v Mexiko city, protože tam mají méně aut úplně stejná logika.
Pro zajímavost - nárůst výroby elektřiny v Číně podle jednotlivých zdrojů mezi roky 2018 a 2019:
tepelné elektrárny +120 TWh
vodní elektrárny +70 TWh
jaderné elektrárny +54 TWh
solární elektrárny +47 TWh
větrné elektrárny +40 TWh
A nárůst instalovaného výkonu jednotlivých zdrojů mezi roky 2018 a 2019:
tepelné elektrárny +46 GW
vodní elektrárny +4 GW
jaderné elektrárny +4 GW
solární elektrárny +30 GW
větrné elektrárny +26 GW
Čína určitě v poslední době velmi investuje do nových zdrojů, ale bohužel je to příliš málo na to, aby to celkově zabránilo růstu spotřeby ropy, plynu a ve skutečnosti i uhlí, ale tam už spotřeba příliš neroste protože roste účinnost využití. Čína je energeticky poměrně úsporná, jak bude životní úroveň Číňanů stoupat, tak poroste i spotřeba energie oni totiž nemají úspory díky odstavování starých technologií....
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se