EU by měla dle nevládních organizací odstoupit od Smlouvy o energetické chartě

Slovinské nevládní organizace vyzvaly svou vládu, aby v rámci předsednictví v Evropské radě prosazovala odstoupení od Smlouvy o energetické chartě. Přidaly se tak k víc než 400 organizacím v rámci celé Evropy, které již dříve odstoupení po EU a jejích členských státech požadovaly. Smlouva, která v Evropě poskytuje ochranu investicím do fosilních paliv přesahujícím 340 miliard eur, je dle nich totiž zcela nekompatibilní se stanovenými klimatickými cíli.

Slovinská skupina 38 nevládních organizací Plan B for Slovenia zveřejnila výzvu, aby EU a její členské země odstoupily od Smlouvy o energetické chartě (ECT). Slovinská vláda by pak měla využít toho, že od července předsedá Evropské radě a zařadit odstoupení na pořad zářijového jednání ministrů průmyslu, energetiky a životního prostředí. To bude poslední příležitostí pro takové celoevropské jednání před klimatickým summitem OSN v Glasgow. Ten se koná v listopadu a Evropskou Unii na něm bude reprezentovat právě Slovinsko.

Již v červenci pak přes 400 evropských nevládních organizací podepsalo podobnou výzvu, ve které upozornily, že pod ochranu ECT spadají jenom v Evropě investice do fosilních paliv ve výši přesahující 340 miliard eur. Obecně je pak dle jejich vyjádření ECT naprosto nekompatibilní se závazky EU a členských států v oblasti ochrany klimatu a jediným řešením je odstoupení.

V rámci konference v Glasgow bude probíhat hodnocení plnění závazků dle Pařížské dohody a další jednání ohledně zavedení celosvětového zpoplatnění uhlíku, které právě Pařížská dohoda předpokládá. Jde taktéž o první mezinárodní konferenci od zveřejnění poslední zprávy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu, která informovala, že dosažení cíle udržet oteplení planety pouze na 1,5 °C není možné bez okamžitých razantních opatření k omezení množství vypouštěných skleníkových plynů.

Elektrárna Eemshaven (zdroj RWE).

Smlouva o energetické chartě a odklon od uhlí

ECT byla uzavřena v roce 1994 a postupně se k ní připojilo více než 50 států a mezinárodních organizací z Evropy, Asie i Afriky. Jejím cílem je podpora přeshraničních investic v energetických odvětvích. Nejzásadnějším ustanovením je pak článek 26, dle něhož mohou zahraniční investoři využít mezinárodní arbitráž a zažalovat smluvní státy o náhradu škody za své zmařené investice. Veřejně známých je více než 130 takových sporů.

V současné době jde zejména o spory související s plánem Nizozemska uzavřít všechny uhelné elektrárny do roku 2030. Německá společnost RWE již zahájila řízení, ve kterém žádá náhradu škody ve výši 1,4 miliard eur za uzavření uhelné elektrárny Eemshvaen. Stejný záměr oznámila ihned po zveřejnění nizozemského plánu i společnost Uniper. V minulosti však byla v důsledku změn v legislativě na podporu obnovitelných zdrojů žalována i Česká republika nebo Španělsko.

Smlouva je dlouhodobě kritizována a Evropská unie vede snahu o její reformu tak, aby reflektovala boj s klimatickou změnou. Případné odstoupení totiž přináší problém s takzvanou sunset clause, dle které platí ochrana na již provedené investice ještě dvacet let poté, co stát od ECT odstoupí. Veškeré investice do fosilních paliv by tak byly nadále chráněny.