V německém městě Leuna začala výstavba výzkumného střediska, které se zaměří na testování a hodnocení různých způsobů využití elektrolýzy pro výrobu vodíku v průmyslovém měřítku. Výzkum se zaměří i na další způsoby ukládání přebytečné elektřiny ze sítě do jiných látek a udržitelnou výrobu základních chemikálií a syntetických paliv. První projekty by měly být zahájeny v příštím roce.
Minulý týden byl v Německu položen základní kámen nového pilotního projektu v oblasti výroby zeleného vodíku. Vzniklé výzkumné středisko umožní zkoumání a hodnocení různých technických řešení výroby vodíku pomocí elektrolýzy v průmyslovém měřítku za použití pouze elektřiny z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.cbp.fraunhofer.de/de/presse-und-medien/presseinformationen/2020/gruener-wasserstoff-als-impulsgeber-fuer-eine-nach-haltige-chemie.html">oznámilo Centrum pro chemicko-biotechnologické procesy Fraunhoferova institutu</a>.
Středisko se bude nacházet ve městě Leuna, které je součástí tzv. chemického trojúhelníku ve středním Německu. V této oblasti se již dnes nachází více než 600 chemicko-technologických podniků, které vodík využívají. Součástí výzkumu tedy budou i způsoby využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku k výrobě základních chemikálií a syntetických paliv. Zahájení prvních výzkumných projektů je pak naplánováno na rok 2021.
<blockquote>„Sasko-Anhaltsko představuje ideální podmínky [pro tento projekt]. Vyrábíme hodně elektřiny z obnovitelných zdrojů, je zde velká poptávka po vodíku ze strany chemického průmyslu, a navíc disponujeme existující potrubní sítí a možnostmi skladování,“ prohlásil profesor Armin Willingmann, zemský ministr pro ekonomiku, vědu a digitalizaci Saska-Anhaltska.</blockquote>
<div class="mceTemp"></div>
<figure id="attachment_8298" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-8298" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-800x533.jpg 800w" alt="Nord Stream" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynovod Nord Stream v Německu.</figcaption></figure>
<h2>V hledáčku bude také ekonomická životaschopnost</h2>
Centrum se zaměří i na vypracování životaschopných byznys plánů a na způsoby využití dosavadní plynové infrastruktury. To je jedním ze základních předpokladů pro ekonomicky výhodný přechod k vodíku i <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">dle Evropské unie</a>. V současné době je tato otázka spíše zanedbávána a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynova-infrastruktura-neni-pripravena-na-primichavani-vodiku/">většina evropských států souběžné využití plynovodů pro zemní plyn a vodík neumožňuje</a>.
Fraunhoferův institut je největší evropskou institucí pro aplikovaný výzkum. Jeho nejnovější zapojení do výroby zeleného vodíku pak přichází v kontextu zveřejnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">Německé národní vodíkové strategie</a> a <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">strategie EU pro vodík</a>.
Úvodní fotografie: Ceremoniální pokládání základního kamene. Zdroj: Fraunhofer CBP

Obnovitelné zdroje

V Německu vznikne pilotní projekt pro testování výroby zeleného vodíku na průmyslové úrovni

Švédský výrobce baterií Northvolt obdrží půjčky ve výši 1,6 miliard euro, což posune celkovou částku získaného financování na 3 miliardy euro. Plánem je výstavba dvou „gigafactories“ vyrábějících dohromady každý rok bateriové články o kapacitě 60 GWh. Celkově pak Northvolt cílí do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi.
<a href="https://northvolt.com/newsroom/Northvolt-July2020-financing">Švédská společnost Northvolt oznámila</a>, že získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard euro (42 miliard Kč). Evropská investiční banka spolu s Evropským fondem pro strategické investice z toho poskytne 350 milionů euro (9,2 miliard Kč). Celkové obdržené dluhové a ekvity financování na vývoj automobilových a průmyslových baterií a výstavbu „gigafactories“ tak dosáhne hranice 3 miliard euro (78,8 miliard Kč).
<blockquote>„Northvolt je jedním z průkopníků, který staví první evropskou gigafactory pro lithium-iontové bateriové články, a to s minimální uhlíkovou stopou. Poskytnutím podpory tomuto nejmodernějšímu projektu potvrzujeme také naše odhodlání zlepšit odolnost a strategickou samostatnost Evropy v klíčových odvětvích a technologiích,“ <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-208-european-backing-for-northvolt-s-battery-gigafactory-in-sweden.htm">okomentoval financování Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise zaštiťující Evropskou bateriovou alianci</a>.</blockquote>
<figure id="attachment_79266" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-79266" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-512x384.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-768x576.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace-725x544.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Northvolt_Ett_vizualizace.png 800w" alt="Vizualizace Northvolt Ett, Zdroj: Northvolt" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt</figcaption></figure>
<h2>Největší producent baterií v Evropě</h2>
Cílem Northvolt je do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi, což odpovídá produkci baterií o kapacitě přibližně 150 GWh ročně. Zásadní tak je výstavba dvou továren, Northvolt Ett v severním Švédsku a Northvolt Zwei v Německu, které mají vyrábět až 40 GWh a 20 GWh ročně. Northvolt Ett by měla zahájit výrobu již v roce 2021, přičemž by měla rovněž využívat pouze elektřinu z obnovitelných zdrojů. Northvolt Zwei je zatím ve fázi povolování a zprovozněna by měla být v roce 2024.
Do téhož roku chce také používat polovinu materiálu na výrobu z recyklovaných baterií. Technologie pro efektivnější recyklaci současně testuje v projektu Revolt. Právě v rámci továrny Northvolt Ett by pak měla do roku 2022 vzniknout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/svedsky-northvolt-zahajuje-cestu-k-ekologizaci-vyroby-baterii-pristi-rok-spusti-zavod-recyklaci">plnohodnotná recyklační linka schopná zpracovat až 25 000 tun baterií ročně.</a>
Evropská investiční banka poskytla společnosti Northvolt <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eib-schvalila-pujcku-evropskou-gigafactory-lithiove-baterie">půjčku ve výši 53,5 milionů euro (1,3 miliard Kč)</a> již v roce 2018 na výstavbu demonstračního závodu. Ten začal fungovat na konci roku 2019. V červenci pak Northvolt uzavřel také <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/bmw-podepsalo-kontrakt-dodavky-baterii-ktere-budou-50-recyklovatelneho-materialu">dlouhodobou smlouvu o dodávce baterií s automobilkou BMW</a> v hodnotě 2 miliard euro (52,5 miliard Kč).
Úvodní fotografie: Gigafactory Northvolt Ett. Zdroj: Northvolt

Akumulace energie

Švédský Northvolt získal financování ve výši 1,6 miliard euro, vyrábět chce čtvrtinu evropských baterií

Evropská produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překonala fosilní paliva. Důležitým faktorem bylo i snížení poptávky v důsledku pandemie COVID-19, které nejvíce zasáhlo právě výrobu elektřiny z uhlí a plynu. Česko je stále vysoce podprůměrné, když vyrobilo téměř 50 % elektřiny z fosilních paliv a je v absolutních číslech třetím největším producentem elektřiny z uhlí.
V první polovině roku 2020 produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii poprvé překonala produkci z fosilních paliv. Obnovitelné zdroje stály celkově za 40 % veškeré produkované elektřiny, přičemž z uhlí a plynu bylo vyrobeno jenom 34 %, <a href="https://ember-climate.org/project/renewables-beat-fossil-fuels/">vyplývá z dat ENTSO-E zpracovaných think-tankem Ember.</a> Česko s téměř polovinou elektřiny z fosilních paliv a necelými 16 % z obnovitelných zdrojů za Unijním průměrem zásadně zaostává.
Částečně za to může snížená poptávka po elektřině v důsledku pandemie COVID-19. Meziročně totiž klesla spotřeba elektřiny o 7 %. Nepoměrně však byla zasažena právě fosilní paliva, u nichž spadla produkce o 18 %. Trh se tak stal více závislým na větrných a solárních elektrárnách, které vyrobily 22 % veškeré elektřiny. To je problematické zejména kvůli fluktuaci v produkci, kdy již pravidelně dochází k <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-cr-dalsich-6-evropskych-trzich-nedeli-klesla-dvouciferne-zaporne-hodnoty">případům záporných cen elektřiny</a>.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595722021.json“}
</div>
</div>
<h2>Nejhůře je na tom uhlí</h2>
Produkce čistě z uhlí meziročně klesla skoro o třetinu. Jen v Německu pak bylo vyrobeno o 31 TWh elektřiny z uhlí méně než minulý rok. Poprvé tak Německo nebylo největší producentem elektřiny z uhlí, ale bylo předběhnuto Polskem s celkovou produkcí 50,5 TWh. To teď produkuje více elektřiny z uhlí než 25 ostatních států EU dohromady. Česko si drží i po meziročním poklesu o 3,5 TWh třetí místo s produkcí 14 TWh.
Celkově tyto změny vedly v prvním pololetí ke snížení CO2 vyprodukovaného v EU energetickým sektorem o 76 milionů tun. Ve Spojeném království pak byl dokonce pokořen rekord <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">více než 20 po sobě jdoucích dní</a> bez výroby elektřiny z uhlí.

Elektřina

Země EU vyrobily v prvním pololetí z obnovitelných zdrojů rekordních 40 % elektřiny

Projekt zachycování a skladování uhlíku Northern Lights může obdržet až 2,1 miliard euro státní podpory, což by pokrylo 80 % nákladů na výstavbu a desetiletý provoz. Potenciálně by mohlo být zachycováno kolem 800 tisíc tun CO2 ročně. Dalším krokem je schválení investice norskou vládou a parlamentem, přičemž zahájení provozu je předpokládáno v letech 2023 až 2024.
<a href="https://www.eftasurv.int/newsroom/updates/esa-approves-norwegian-full-scale-carbon-capture-and-storage-eu21bn-aid-meet">Minulý pátek oznámila agentura ESA</a>, že schválila státní podporu až do výše 2,1 miliardy euro pro projekt zachycování a skladování uhlíku (CCS) <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">Northern Lights konsorcia společností Equinor, Shell a Total</a>. Jedná se o nejvyšší povolenou podporu v historii.
Celkové náklady na výstavbu a desetiletý provoz jsou odhadnuty na necelých 2,6 miliard euro. Norsko by tak pokrylo až 80 % nákladů. Povolení ESA je důležitým předpokladem pro schválení projektu norskou vládou a parlamentem. Zprovoznění je pak <a href="https://ccsnorway.com/timeline/">plánováno na roky 2023 až 2024</a>.
<blockquote> „Tento projekt CCS je průlomem k řešení změny klimatu – problému, který se týká nás všech. Ochrana životního prostředí je jádrem evropské agendy a ESA s potěšením spolupracuje s Norskem a Evropskou komisí při hledání způsobů jak tento cíl podpořit,“ prohlásil Bente Angell-Hansen, prezident ESA.</blockquote>
Zachycování uhlíku by mělo probíhat na dvou lokacích, ve spalovně odpadu v Oslu a cementárně v Breviku. Na každé je v plánu zachytit přibližně 400 tisíc tun CO2 ročně. Zkapalněný plyn poté bude loďmi převezen z východního pobřeží Norska na západní. Tam bude z pobřeží pumpován potrubím do 110 kilometrů vzdáleného úložiště nacházejícího se 3 kilometry pod mořským dnem.
Dle norské agentury pro ropný průmysl (Oljedirektoratet) má pak právě oblast kontinentálního šelfu velký potenciál pro skladování CO2. Využití by tak našly zejména podzemní prostory, ze kterých byla vytěžena ropa a zemní plyn.
<figure id="attachment_86034" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-86034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-512x397.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-768x596.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-725x563.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-800x621.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg 1000w" alt="" width="1000" height="776" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Northern Lights (Zdroj: CCS Norway)</figcaption></figure>
<h2>Skladování CO2 se zatím nevyplatí</h2>
Jedná se o jeden z prvních velkoobjemových projektů CCS v Evropě a půjde tak o zásadní zkoušku této technologie. V současné době se cena za uskladnění CO2 pohybuje kolem 100 euro za tunu, což je několikanásobně více než 30 euro za tunu CO2, kterých letos <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">dosáhla cena evropských emisních povolenek</a>. Zatím se tedy vyplatí zaplatit za vypouštění emisí spíše než za jejich eliminaci. Skladování CO2 je přitom předpokladem pro výrobu „modrého vodíku“, s jehož <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">využitím počítá i strategie EU pro vodík</a>.
Agentura ESA (EFTA Surveillance Authority) monitoruje a dohlíží na dodržování pravidel vnitřního trhu Evropského hospodářského prostoru ve státech EFTA, tj. Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Její pravidla ohledně státní podpory ochrany životního prostředí a energetiky pak umožňují pokrytí až 100 % nákladů projektů CCS.
Úvodní fotografie: Cementárna v Breviku. Zdroj: CCS Norway

Energetika v zahraničí

ESA schválila rekordní 2,1 miliardy eur vysokou státní podporu pro zachycování a skladování uhlíku

Až dvě třetiny států Evropské unie zatím neumožňují přepravu vodíku v současné plynové infrastruktuře. Případné změny standardů kvality plynu by pak měly být koordinovány na celoevropské úrovni a minimální koncentrace vodíku by měla být v budoucnu stanovena na 2 %. Přimíchávání vodíku je ovšem pouze dočasné řešení před výstavbou stoprocentně vodíkové přepravní sítě, tvrdí národní energetičtí regulátoři dle agentury ACER.
Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) <a href="https://www.acer.europa.eu/m/news/Pages/News-Details.aspx?ItemId=435&amp;fbclid=IwAR1I7dp8kWIE5PZmLMgDzmmHUSAz9G4-TdCb0pRqNfgbANnG4h5ee_Gb-5k">zveřejnila výsledky průzkumu</a> ohledně připravenosti existující plynové infrastruktury na přimíchávání vodíku a biometanu. Ve dvou třetinách států, mezi nimi i v České republice, neumožňují dle zjištění provozovatelé přepravních soustav vodík vůbec jako součást přepravovaného plynu.
I mezi státy, ve kterých je přimíchávání povoleno, se ovšem většinou jedná o koncentraci menší než 2 %. Nejdále je v současné době Německo (až 10 %) a Francie (až 6 %). Právě Německo pak v minulých týdnech představilo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">národní vodíkový plán</a>, podobný dokument však chybí a není ani plánován v až polovině států. Rovněž nové projekty v oblasti přepravy vodíku jsou ve velké většině v počátečních a pilotních fázích.
<h2>Investice budou nutné</h2>
Důvody se různí. Často jde však pouze o absenci právní úpravy nebo otestování soustavy, spíše než o technické nedostatky. ACER přesto předpokládá, že v případě rozšíření přimíchávání vodíku, budou nutné investice zejména do přístrojů měřících jeho koncentrace a do skladování. Taktéž na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami bude potřeba provést technické úpravy.
Národní regulátoři využívání existující infrastruktury pro společnou přepravu vodíku a zemního plynu berou většinou jenom jako přechodné řešení. Problém vidí zejména v tom, že existuje ekonomický a technologický strop pro transport vodíku současnou infrastrukturou, a tím i jeho využívání. V některých státech, zejména západní Evropy, pak existují již teď tržní podmínky pro paralelní výstavbu stoprocentně vodíkové přepravní sítě.
<figure id="attachment_10318" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-10318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-512x192.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-512x192.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-768x287.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-725x271.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-800x299.png 800w" alt="" width="512" height="192" /><figcaption class="wp-caption-text">Regulační stanice, plynový zásobník. Zdroj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<h2>Standardy by měly být celoevropské</h2>
Jako bariéru pro přimíchávání uvádějí národní agentury také striktní standardy kvality plynu. Napříč se pak shodují, že případné změny standardů je nutné provádět na celoevropské nebo alespoň regionální úrovni, tak aby nebyl zasažen přeshraniční obchod s plynem. Jako základní úroveň koncentrace by pak stanovily minimálně 2 %. Zásadní změny ve fungování trhu s plynem nebo v samotných národních legislativách zatím dle ACER ovšem nejsou nutné.
Průzkum proběhl v květnu tohoto roku mezi 23 národními regulátory formou dotazníku a zabýval se pouze infrastrukturou na úrovni přepravní soustavy. Zároveň se nezabýval otázkami ohledně přestavby dosavadní infrastruktury na čistě vodíkovou. Zveřejněn byl ale až nyní v návaznosti na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">strategii Evropské Unie pro integraci energetického systému a strategii pro vodík</a>. Těmi Evropská unie oficiálně vsadila na vodík při dekarbonizaci některých odvětví.

Plynárenství

Evropská plynová infrastruktura není připravena na přimíchávání vodíku

Německá vládní koalice se dohodla na zvýšení kompenzací pro černouhelné elektrárny v rámci zákona o odklonu od uhlí. Při konverzi černouhelných tepláren na plyn budou mít provozovatelé nárok až na 390 euro za kilowatt výkonu místo dosavadních 180 euro. V případě úplného vyřazení elektráren z provozu pak budou moci v rámci aukcí žádat až o dvojnásobek oproti původnímu návrhu, a to až do roku 2027. Návrh zákona by tak mohl projít Spolkovým sněmem již tento pátek, <a href="https://www.reuters.com/article/deutschland-kohle-idDEKBN2410HU">informovala agentura Reuters</a>.
V rámci pondělních jednání se zástupci německých vládních stran dohodli na zvýšení kompenzací v souvislosti se zákonem o odklonu od uhlí. V případě konverze výroby z uhlí na plyn budou mít provozovatelé zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla nově nárok na bonus až 390 euro za kilowatt výkonu. Půjde však pouze o zařízení s maximálním stářím 25 let, u nichž dojde ke konverzi do roku 2022. Každý další rok klesne bonus o 25 euro za kilowatt. Provozovatelé zdrojů starých 25 až 35 let pak budou moci od začátku žádat maximálně o 225 euro za kilowatt.
Bonus za konverzi tepláren je jedním z dlouho probíraných témat a <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne/">vládní představitelé již dříve avizovali</a>, že původně navržených 180 euro za kilowatt, bude muset být přehodnoceno. Dohodnuté částky jsou ovšem stále nižší než požadovala část provozovatelů. Ti vyčíslili minimální bonus, který by se ekonomicky vyplatil na 450 euro za kilowatt.
<figure id="attachment_70671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="alignnone wp-image-70671 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg 1600w" alt="Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia" width="1600" height="1066" /><figcaption class="wp-caption-text">Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons</figcaption></figure>
<h2>Za úplnou odstávku až dvojnásobná kompenzace</h2>
Zvýšení se dočkaly i maximální kompenzace v rámci <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">aukčního mechanismu pro kompletní odstavování černouhelných elektráren</a>. Například v roce 2026 tak provozovatelé budou moci nově požadovat kompenzaci až 89 tisíc euro za megawatt výkonu, což je přibližně dvojnásobek oproti původnímu návrhu. Rovněž bylo o rok posunuto ukončení aukcí, a to až na rok 2027. Následně již elektrárny na žádnou kompenzaci nedosáhnou. Otázkou však stále zůstává, jaké budou v rámci aukcí opravdu nabízené částky.
Dohoda tak řeší jeden z posledních kontroverzních bodů zákona a otevírá cestu k jeho schválení na zasedání Spolkového sněmu již tento pátek. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-zakon-odklonu-od-uhli-se-blizi-sve-finalni-podobe-vzrostly-mozne-kompenzace-cernouhelne-elektrarny/">Již dříve bylo oznámeno</a>, že hnědouhelné elektrárny dosáhnou na základě individuálních dohod na kompenzaci v celkové výši až 4,35 miliard euro. V rámci strukturálních fondů pak bude vyčleněno až 40 miliard euro na ekonomickou podporu nejvíce zasažených regionů.
Úvodní fotografie: Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

Německo: Provozovatelé černouhelných zdrojů se dočkali vyšších kompenzací za ukončení provozu a přechod na plyn

V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.lichtblick.de/presse/news/2020/06/18/14-gro%C3%9Fst%C3%A4dte-im-solarcheck-deutsche-metropolen-hinken-beim-solarausbau-hinterher/">říká nová studie</a>. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.
Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.
Obecně nebyly v žádném z měst instalovány solární panely na více než polovinu střech. Nejlépe se umístila města Norimberk, Hannover a Lipsko, která se jako jediná k této hranici přiblížila. Jednalo se ale spíše o výjimky a v nejhorším Hamburku pokrývaly solární panely pouhých sedm procent střešních ploch.
<figure id="attachment_38056" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-38056" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg 800w" alt="" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Střešní solární panely</figcaption></figure>
Potenciál střešních fotovoltaických elektráren je nezanedbatelný a zatím dostatečně nevyužitý.  V rámci celého Německa by na střechách mohly vyrůst elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 260 GW, což je přibližně pětinásobek dnešního výkonu. Například v Berlíně by mohly každý rok přibýt střešní elektrárny schopné vyprodukovat až 49 GWh ročně. To by stačilo na pokrytí spotřeby šestnácti tisíc domácností. V Česku se <a href="https://www.solarniasociace.cz/aktuality/20190107_oponentni-posudek-k-nkep-pro-fve.pdf">potenciál fotovoltaiky na budovách</a> odhaduje na 39 GW.
<h2>Střešní FVE se v ČR těší rostoucí oblibě</h2>
Právě v Česku se střešní fotovoltaické elektrárny těší stále větší oblibě. Jejich nespornou výhodou je blízkost ke koncovým spotřebitelům, kdy jsou často schopny pokrýt zásadní část spotřeby firem a domácností. Výkyvy v produkci jsou pak řešeny pomocí přídatných baterií.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarnich-elektraren-v-cr-loni-pribylo-1-dvojnasobek-oproti-roku-2018">V roce 2019</a> byly v ČR instalovány solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 25 MW, z nichž naprostá většina byla umístěna právě na střechách. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cez-letos-zapojil-o-polovinu-vic-stresnich-fotovoltaik-nez-loni">Za prvních pět měsíců roku 2020</a> pak došlo k meziročnímu nárůstu instalovaných elektráren o polovinu. Může za to zejména program Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a programy ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele.

Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren

Německá vláda představila minulý týden dlouho očekávanou národní vodíkovou strategii. Na jejím základě chce v příštích třech letech investovat do vodíku více než deset miliard eur. Domácí produkce by se měla zvýšit na 5 GW do roku 2030 a o dalších 5 GW do roku 2040, bez dovozu se ovšem Německo stejně neobejde.
Německá vláda odhalila na <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200610-globale-fuehrungsrolle-bei-wasserstofftechnologien-sichern.html">tiskové konferenci</a> konající se 10. června svou národní vodíkovou strategii. <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Publikationen/Energie/die-nationale-wasserstoffstrategie.html">Dokument</a> se zaměřuje zejména na podporu zeleného vodíku, rozvoj německého domácího trhu a mezinárodní spolupráci. Krom obecných předpokladů obsahuje i 38 konkrétních kroků, jak chce vláda produkci a využívání vodíku podpořit.
<blockquote>„Chceme být celosvětovou jedničkou v rámci technologií zeleného vodíku,“ prohlásil německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, a dodal, že důvodem není jenom hospodářská konkurenceschopnost, ale zejména dosažení cílů k ochraně klimatu.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">Strategie byla schválena již o týden dříve</a> v rámci dohody o ekonomickém stimulačním balíčku ve výši 130 miliard eur. V jeho rámci pak chce vláda uvolnit až 7 miliard eur přímo na výzkum, inovace a rozvoj trhu s vodíkem. Další 2 miliardy eur plánuje investovat do mezinárodní spolupráce ohledně vodíku. Z dalších vládních programů na ochranu klimatu pak předpokládá vedlejší investice v řádech jednotek miliard eur.
<h2>38 kroků k cíli</h2>
Plán je časově rozdělen do dvou částí. Do roku 2023 se zaměřuje na rozvoj a hledání nových možností a inovací a vytvoření fungujícího domácí trhu. Od roku 2023 pak půjde zejména o jeho konsolidaci, ale hlavní pozornost bude věnována evropské a mezinárodní dimenzi obchodu s vodíkem.
Rovněž jsou identifikována základní odvětví, v nichž by se mělo využití vodíku nejvíce podporovat. Obecně jde o taková, kde je již dnes jeho využití blízko ekonomické výhodnosti, a taková kde nelze zajistit dekarbonizaci jiným způsobem. Konkrétně tedy zejména letectví, těžkou přepravu, chemický průmysl a strojírenství.
Bude proto zaveden program smluv pro změnu, které mají právě v těchto odvětvích přechod na vodík finančně podpořit. V rámci letectví pak vláda zvažuje kvóty ve výši minimálně 2 % na využití paliv z obnovitelných zdrojů.
Zásadní pro implementaci bude také vytvoření 25-členné národní vodíkové komise ze zástupců obchodu, vědy a občanské společnosti. Ta bude fungovat jako poradní orgán vládní komise pro implementaci strategie.
<figure id="attachment_15127" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-15127" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-512x384.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-800x600.jpg 800w" alt="" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Evropská komise. Autor: Álvaro Millán</figcaption></figure>
<h2>Bez zahraničích partnerů to nepůjde</h2>
Německá poptávka po vodíku by se měla podle předpovědí zvýšit do roku 2030 na 90 až 110 TWh. Zároveň strategie identifikuje, že Německo má omezené kapacity produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů a s ní souvisejícího zeleného vodíku. Domácí produkce se pak má přesto navýšit na 5 GW do roku 2030 a až na 10 GW do roku 2040. Toto by ovšem stále odpovídalo pouze 28 TWh. Německo tedy zůstane ve střednědobém i dlouhodobém horizontu významným energetickým dovozcem.
Na evropské úrovni tak počítá se zvýšenou spoluprací a předpokládá v příštích deseti letech vytvoření celoevropského trhu s vodíkem. K jeho rozvoji chce, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">tak jako představitelé EU</a>, využít mimo jiné i dosavadní evropskou plynovou infrastrukturu. Vodík bude také jedno z klíčových témat německého předsednictví Evropské rady ve druhé polovině roku 2020. V rámci spolupráce se třetími státy plánuje využít a rozvinout dosavadní energetická partnerství.
Úvodní fotografie: Německý úřad spolkového kancléře, autor: Ansgar Koreng, Wikimedia Commons

Německo odhalilo plán, jak se chce stát celosvětovou jedničkou na trhu s vodíkem

S rostoucí cenou ropy začínají těžební společnosti v USA obnovovat svou produkci. Do konce srpna by mohlo dojít k navýšení až o 2 miliony barelů denně, což by znamenalo návrat k předkrizovým hodnotám. Záležet bude ale zejména na vyjednáváních v rámci OPEC+, <a href="https://www.ft.com/content/22d4362e-48a1-4da4-9518-492025e7ea21">informovaly Financial Times</a>.
Cena ropy v posledních týdnech stabilně rostla a WTI překročila hranici <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-zdrazuje-trh-ceka-ze-velci-producenti-udrzi-snizeni-tezby">36 dolarů za barel</a>. Američtí producenti proto začali obnovovat své těžební kapacity, které uzavřeli v důsledku koronavirové krize. Pokud cena znova neklesne, mohla by produkce dle analytiků stoupnout do srpna až od 2 miliony barelů denně. To by znamenalo zvýšení z dnešních 11 milionů na přibližně 13 milionů barelů denně. V březnu tohoto roku pak dosáhla produkce vrcholu právě na této hodnotě.
<blockquote>„S cenou WTI přes 35 dolarů bude většina odstávek těžby v USA obnovena,“ uvedl pro Financial Times Ian Nieboer, ředitel konzultantské společnosti RS Energy Group.</blockquote>
Investice do nových ropných vrtů ovšem zůstávají oslabeny. V dlouhodobějším horizontu tak může znovu dojít k poklesu produkce právě kvůli nedostatečné obnově těžebních kapacit. Otázkou také zůstává, které společnosti na trhu zůstanou. Řada amerických těžařů je dlouhodobě vysoce zadlužena a rekordní pokles ceny lehké ropy WTI až do <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">záporných hodnot</a> byl poslední kapkou. O ochranu před věřiteli zažádala již v dubnu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americti-tezari-ropy-nad-propasti-az-40-nich-muze-pozadat-ochranu-pred-veriteli">Whiting Petroleum</a> a spekuluje se o blížícím se <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/nekdejsi-druhy-nejvetsi-producent-plynu-usa-stoji-pred-bankrotem">bankrotu Chesapeak Energy</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591466992.json“}
<h2>Rozhodující bude vyjednávání v rámci OPEC+</h2>
Cena ropy je pod tlakem již od začátku roku a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. V důsledku koronavirové krize a poklesu poptávky pak byli <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/opec-snizi-svou-produkci-takrka-10-milionu-bpd">představitelé OPEC a jejich partnerů nuceni uzavřít dohodu</a> o snížení produkce ropy o 9,7 milionů barelů denně. <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-dohodl-prodlouzeni-nizsi-tezby-ropy-do-konce-cervence">V sobotu pak byla dohoda prodloužena</a> o další měsíc až do konce července.
Zatím tedy došlo k částečné stabilizaci trhu. Obnovené kapacity amerických těžařů ovšem mají potenciál tuto křehkou rovnováhu narušit. Případná reakce OPEC+ pak bude zásadní pro postupné zotavování americké produkce.

Ropa

Americká produkce ropy se může do konce srpna vrátit na své předkrizové hodnoty

Zemní plyn bude v některých odvětvích hrát důležitou roli při přechodu k energii z obnovitelných zdrojů, upozornil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, a dodal, že již existující infrastruktura by pak mohla zlevnit přechod k vodíku.
Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/speech_20_941">představila v minulých dnech</a> fond oživení ve výši 750 miliard eur, který má členským státům pomoci vyrovnat se s ekonomickou krizí způsobenou nemocí COVID-19. Navzdory principu „do no harm“, který obecně vyloučí podporu projektů využívajících fosilní paliva, <a href="https://audiovisual.ec.europa.eu/en/video/I-191557">upozornil Timmermans</a>, že v případě zemního plynu nemůže být Evropská unie takto striktní.
<blockquote>
„Projektům založeným na fosilních palivech se snažíme co nejvíce vyhnout. Musím ovšem připustit, že v některých odvětvích bude pravděpodobně nutné využívat zemní plyn při přechodu od uhlí k energii z obnovitelných zdrojů,“ prohlásil Timmermans k dotazu ohledně podpory fosilních paliv.
</blockquote>
<figure id="attachment_30342" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-30342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu-512x340.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/Vystavba-plynovodu.jpg 725w" alt="Výstavba plynovodu" width="512" height="340" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba plynovodu. Zdroj: eugal.de</figcaption></figure>
Dosavadní plynová infrastruktura pak může být přizpůsobena tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. To by mohlo výrazně snížit investiční náklady na jeho využití. Evropská unie <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">dlouhodobě považuje</a> vodík za jednu ze svých priorit a předpokládá, že bude tvořit podstatnou část budoucího energetického mixu.
<blockquote>„Čím více zajistíme dvojí využití [existující plynové] infrastruktury, tím levnější bude v budoucnu přechod k zelenému vodíku,“ řekl Timmermans.</blockquote>
Některé země Evropské unie, mezi nimi i Česká republika, již v rámci přípravy fondu oživení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/osm-zemi-eu-vcetne-cr-zada-evropskou-komisi-o-podporu-plynovych-projektu">usilovaly</a>, aby byl zemní plyn zařazen mezi ekologicky čistý zdroj energie. Tím by na podporu dosáhly i projekty výstavby plynové infrastruktury. Plyn je pak předmětem sporů mezi členskými státy dlouhodobě a v rámci jednání o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Zelené dohodě pro Evropu</a>, ke které se fond hlásí, nebyl výslovně zařazen ani mezi čisté ani mezi škodlivé zdroje.