Klimatická konference v Glasgow a nový systém pro mezinárodní obchodování s emisemi

Ve skotském Glasgow se na začátku prosince konalo setkání stran Rámcové úmluvy o změně klimatu, jehož úkolem bylo dokončit práci na implementaci Pařížské dohody z roku 2015. Mezi úspěchy konference lze zařadit například dohodu na nových pravidlech pro mezinárodní obchodovací mechanismus pro CO2. Ten naváže na Kjótský protokol, jehož platnost skončila ke konci roku 2020.

Mechanismus Pařížské dohody navazuje na Mechanismus čistého rozvoje (tzv. CDM) a nahrazuje jej, přičemž plně funkční by měl být nejspíše od roku 2023. Kredity generované projekty CDM, kdy jeden kredit odpovídal jedné tuně emisí CO2, byly využitelné nejen v rámci dobrovolného snižování emisí, ale například i v EU ETS.

Lze tak očekávat, že možnost využívat nové kredity bude v budoucnu na půdě EU diskutována. Jiné systémy obchodování s emisemi, jako například korejský systém, využití těchto kreditů soukromým subjektům bude dovolovat. Evropská komise ale v současnosti vyloučila využití kreditů starého mechanismu a pro několik nadcházejících let nebude připouštět využívání kreditů nových.

Pro evropské subjekty bude tedy po spuštění nového mechanismu relevantní především oblast dobrovolného snižování emisí, například pro naplňování interně stanovených environmentálních cílů.

Každý subjekt, který bude mít zájem na obchodování s kredity, si bude moci otevřít svůj obchodovací účet. Projekty, které v současnosti již existují pod starým mechanismem CDM, budou po splnění určitých podmínek připuštěné i do nového systému a generovat nadále kredity (zvané CER), a to až do konce roku 2025.

Stejně tak platí, že již vygenerované kredity mohou být převedeny do nového mechanismu, jejich životnost je ale prakticky omezena pouze na pět let.

Mezi další pravidla, na kterých byla nalezena shoda, patří například to, že státy mají aktualizovat svoje národně stanovené příspěvky (NDCs) každých pět let. Státy mohou také mezi sebou obchodovat mezinárodně převoditelné redukce (tzv. ITMOs). Tyto kredity jsou typicky generované projekty snižujícími nebo pohlcujícími emise v rozvojových zemích, které jsou financované bohatšími zeměmi započítávající si tyto redukce na svoje cíle stanovené v NDCs.

V Glasgow se rovněž dohodlo mezinárodní zakotvení zásady snižování využívání uhlí, shoda byla nalezena například i na samostatném dokumentu věnujícímu se snižování emisí metanu.