Návrh nařízení o klimatu: Environmentalisty zklamal, polská PGE ho má za nereálný

DomůEmise CO2Návrh nařízení o klimatu: Environmentalisty zklamal, polská PGE ho má za nereálný

Evropská komise 4. března publikovala první návrh Nařízení o klimatu, který předvídala v rámci Zelené dohody pro Evropu. Toto nařízení, mimo jiné, stanoví povinnost Evropské komise, aby do letošního září prozkoumala možnost zavedení cíle snížení emisí CO2 do roku 2030 o 50 – 55 %. Návrh si ovšem již nyní vysloužil rozporuplné reakce.

Evropská komise publikovala dlouho očekávané nařízení o klimatu, které  se má stát hlavním instrumentem k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Hlavním bodem celého nařízení je stanovení závazného cíle klimatické neutrality do roku 2050 a stanovení zvýšeného cíle do roku 2030. Zatímco Zelená dohoda pro Evropu předvídala, že se o zvýšení tohoto cíle rozhodne do letošního léta, návrh nařízení o klimatu počítá s koncem září.

Do té doby má Evropská komise provést revizi současného stavu klimatu a současných cílů pro rok 2030 s ambicí tyto cíle zvýšit z 40 % na 50 – 55 %.  Tento krok Evropské komise si od některých environmentálních sdružení, která očekávala, že cíl bude stanoven již nyní, vysloužil kritiku. Namísto toho nařízení stanoví, že je nejprve nutné posoudit dopady zvýšení klimatických cílů a až v případě potřeby navrhnout schválení cíle Evropském parlamentu a Evropské radě.

Trajektorie k dosažení klimatické neutrality

Hlavní úkoly ve snaze o dosažení klimatické neutrality bude plnit Evropská komise, té je svěřena pravomoc přijímat tzv. akty v přenesené pravomoci, kterými má být stanovena trajektorie k dosažení klimatické neutrality.

Trajektorie by měla být stanovena až od roku 2030, jelikož do tohoto data je cíl již stanoven. Následně má být revidován vždy po konferenci smluvních stran Pařížské dohody, která proběhne poprvé v roce 2023 a následně vždy po pěti letech.

Aby bylo dosaženo závazného cíle do roku 2050, byly Evropské komisi svěřeny pravomoci s ohledem na kontrolu členský států. Poprvé 30. září 2023 a následně každých pět let bude Evropské komise posuzovat opatření jednotlivých států a jejich přiměřenost s ohledem na klimatické cíle.

Na základě tohoto posouzení bude vydáno doporučení, které může mimo jiné obsahovat i doporučení Komise k nápravě. Tyto je členský stát povinen implementovat. Pokud se rozhodne doporučení Komise nerespektovat, musí takový postup odůvodnit.

Ohlasy na nařízení o klimatu jsou rozporuplné

Reakce členských států, energetických společností i zájmových organizací na sebe nenechaly dlouho čekat. Zatímco zástupci environmentálních organizací byli zklamání, že zvýšení cíle do roku 2030 je nejisté, objevily se i opačné názory.

Například polská společnost PGE, která je významně závislá na spalování černého a hnědého uhlí, oznámila, že dosažení případného 50% cíle do roku 2030 je nereálné. PGE uvádí, že nereálné to bude především pro méně rozvinuté členské státy, které mají energetiku závislou především na spalování uhlí.

„Dostupné analýzy ukazují, že zvýšení klimatického cíle do roku 2030 si vyžádá urychlený odklon od uhlí a masivní nahrazování současných výrobních kapacit v polské energetice, především kvůli zvýšené ceně CO2,“ uvedl pro server spglobal.com výkonný ředitel společnosti PGE Wojciech Dabrowski.

Zcela opačnou kritiku si návrh klimatického nařízení vysloužil od španělského ministra životního prostředí. Ten návrh zkritizoval za to, že je málo ambiciózní a chybí mu konkrétnost, zejména s ohledem na cíle do roku 2030.