Německo: Coal to Gas switching způsobil v červnu meziroční snížení emisí CO2 fosilních elektráren o 33 %
V červnu 2019 vypustily německé elektrárny na fosilní paliva o 33 % méně oxidu uhličitého než v červnu 2018. Hlavními důvody tohoto dramatického poklesu byly zvýšené náklady na emisní povolenky a nízké ceny elektřiny, které vedly k tzv. coal to gas switchingu, a současně nižší spotřeba elektřiny.
Kombinace vyšších nákladů na emisní povolenky, nižší ceny zemního plynu a nižší ceny elektřiny, způsobené zejména vyšším podílem výroby z obnovitelných zdrojů energie (OZE), mimo jiné vedla k tzv. coal to gas switchingu neboli nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny paroplynovými elektrárnami. Při konstelaci těchto faktorů se totiž provoz mnoha hnědouhelných elektráren prokázal jako neekonomický.
Tržní podmínky vedoucí ke coal to gas switchingu
Průměrná cena emisních povolenek v červnu 2019 dosáhla cca 25 eur za tunu CO2, hodnoty o 65 % vyšší než v červnu 2018, kdy dosahovala cca 15 EUR/t. S emisním faktorem 1-1,2 tun CO2 na vyrobenou MWh elektřiny tato položka pro hnědouhelné elektrárny představovala náklady ve výši 25-30 eur na každou MWh čisté výroby elektrické energie.
Po přičtení provozních a palivových nákladů ve výši 5-10 EUR/MWh, se minimální výrobní náklady hnědouhelných elektráren vyšplhaly celkově na cca 30-40 EUR/MWh.
Průměrná cena elektřiny na denním trhu dosáhla v červnu 31,84 EUR/MWh. To znamená, že zejména hnědouhelné elektrárny s vyšším emisním faktorem nebo vyššími provozními nebo palivovými náklady byly v průměru nerentabilní a jejich provoz se případně vyplatil pouze v hodinách s vyššími denními cenami elektřiny.
Emisní faktor paroplynových elektráren je v porovnání výrazně nižší, cca 0,35-0,4 t CO2 na vyrobenou MWh elektřiny. Tj. náklady na emisní povolenky v případě paroplynových elektráren dosahovaly cca 10 EUR/MWh. Cena plynu dosáhla v červnu průměrné hodnoty 7 EUR/MWh, což představuje téměř pětinový pokles oproti 8,60 EUR/ MWh v červnu 2018. Pro elektrárny s účinností 40-50 % tak palivové náklady dosahovaly 14-18 EUR/MWh. Variabilní náklady paroplynových elektráren tak celkově dosáhly 24-28 EUR/MWh, méně než náklady na emisní povolenky v případě hnědouhelných elektráren. Z tohoto důvodu došlo k významnému coal to gas switchingu.
Nižší výroba uhelných elektráren ale i import namísto exportu
V červnu čistá výroba elektřiny z hnědého uhlí poklesla meziročně o 38 % z 11,3 TWh na 7 TWh, což znamenalo pokles emisí CO2 o 4,9 milionu tun. Výroba černouhelných elektráren poklesla o 41 % z 4,4 TWh na 2,6 TWh a jejich emise o 1,45 mil. tun CO2 . Elektrárny spalující zemní plyn naopak zvýšily svoji produkci o 62 % z 2,3 TWh na 3,7 TWh a produkci CO2 o 0,5 mil. tuny. V důsledku příhodných podnebných podmínek vzrostla výroba elektřiny z větrných elektráren o 14 % a ze solárních elektráren o 21 %.
V červnu se také významně změnilo saldo elektřiny ve srovnání se stejným obdobím v roce 2018. Vývoz 1,7 TWh v červnu 2018 se změnil na dovoz 0,3 TWh v červnu 2019. Zatížení soustavy se snížilo o 8,1 % ze 40,7 TWh v červnu 2018 na 37,6 TWh v červnu 2019.
Vysoká výroba elektřiny větrných a fotovoltaických elektráren a další národní a mezinárodní tržní faktory vedly k poklesu cen elektřiny na denním trhu. Meziročně se snížily o 24 % z průměrných 42,09 EUR/MWh v červnu 2018 na 31,84 EUR/MWh v červnu 2019.
„Potěšujícím vedlejším efektem těchto čistě tržně řízených událostí byly výrazně nižší emise oxidu uhličitého z fosilních zdrojů. Snížily se o 33 % z 17,3 milionu tun v červnu 2018 na 11,5 milionu tun v červnu 2019,“ komentuje prof. Bruno Burger, tvůrce Fraunhofer ISE Energy Charts.
V případě, že by veškerá výroba hnědouhelných elektráren byla nahrazena výrobou plynových elektráren, emise CO2 by poklesly o dvě třetiny.
Mohlo by vás zajímat:
Tady je krásně vidět positivní efekt čisté fotovoltaiky, mezi jarní a podzimní rovnodenností, cenu elektřiny to tlačí dolů.
A náhrada doplňkového špinavého hnědého uhlí relativně čistčím plynem má pak další positivní efekt a při určité ceně povolenek je i ekonomicky výhodná.
Cenu elektriny neco tlaci dolu? Tak proc stoupla za posledni rok silova elektrina o temer 100% a co dela na fakture ten svinsky radek "Prispevek na obnovitelne zdroje"??? Zlodejna stoleti.
Výborně Němci. Co bude chybět, když nefouká vítr, dovezem hravě z Česka a přesuneme tam klimatickou zátěž.
Co ale není pro Němce přeci jen až tak pozitivní - podle cenového srovnávátka obchodů Agora, a to jde o poněkud zeleně ideologický podnik - při přebytku vyvážejí levně, při nedostatku dovážejí draho, a intraday bilance se houpá hodně. S prohlubováním odchodu od JE i od uhlí se bude, řekl bych, houpat čím dál víc.
A nejvíce si to odskáčou Francouzi až jim zase během zimy skočí spotřeba přes 100 GW.
Este musia dorobit zopar ulozisk, alebo podstatne viac zapojit baterie v autach a pojde to s uhlim este nizsie
Zdá se, že plyn , ať už ruský či americký mají v Evropě ještě slušnou budoucnost na desítky let dopředu. Evropská energetika se bude svým složením stále více blížit USA = rychlý růst OZE , plyn nahrazuje uhlí, pokles podílu jádra. Těžko na tomto trendu něco změnit.
Uhelné a plynové elektrárny budou mezi sebou hrát Hunger Games, super.
No, v lednu budou pak mezi sebou hrát hunger games spotřebitelé. Zejména ty, co topí elektřinou, to bude dost mrzet.
Jo, francouzští přímotopoví nezateplení spotřebitelé budou mít vážný problém. nebude je mít kdo zachraňovat při místní spotřebě přes 100 GW.
Problém budou mít během tří let všichni topící elektřinou v celé střední Evropě, nedostatek pohotového výkonu v zimní špičce nebude totiž zdaleka jen problém Francie, ale také celé střední Evropy. Samozřejmě tepelná čerpadla vzduch voda budou mít úplně stejný problém, jelikož se v mrazech mění na přímotop.
Kdo je připraven, není překvapen. Jen naivka instaluje TČ jako jediný zdroj tepla. Výpadky dodávek pak mohou být značně nepříjemné. Prakticky všichni lidé, které znám mají TČ jako součást bivalentního systému a mohou přejít na jiný zdroj tepla (i třeba jen trapně obyčejná krbová kamna). TČ si "jen" odmaká svých ~95% podílu na produkci tepla. A strašně pomáhá mít dobře zateplený barák a akumulační nádrž na teplou vodu. Pak není problém nahřívat mimo špičku spotřeby, barák teplo udrží.
Tak v rodinném domku jistě, v paneláku je to trochu složitější...
Jan Veselý: Tak ted znate cloveka, ktery ma TC jako jeden zdroj tepla uz 8 et a nestezuji si :-) Jaky je rozdil mezi tim a mit plynovy kotel bez zalohy?
ad Pavel K) Uznáte mě samotného, zatím to mám tedy jen 7 let, ale spokojenost maximální.
A rozdíl? Asi 12 tisíc ročně uspořeno, nepodporuju ani ruský ani americký vojenskoprůmyslový komplex ani saláfisty, nepotřebuju řešit kominíka a je to bezpečnější.
A co vyhlášení emisní neutrality na rok 2050? K jaderné renesanci v EU dojde už brzy.
To umím vcelku reálně odhadnout. Nastane to někdy krátce po tom, kdy rozkvetou hrábě a prasata budou lítat, na svátek svatého Dyndy.
Tak se na ty hrábě skočte podívat, možná už jim raší pupeny...
Byl jsem, furt nic. Zkusím to po roce 2022. Petr říkal ...
V tom článku je daleko důležitější téma než přepnutí z uhlí do plynu. Je to úplně brutální pokles spotřeby elektřiny v Německu - 8 % je opravdu hodně moc. Těžko za tím může být něco jiného než kolaps průmyslu. Takže vše podle předpokladů. Gazprom se raduje, Německý průmysl pláče a brzy zapláčí i nezaměstnaní Němci s drahou elektřinou.
Já si dodnes myslel, že kolaps průmyslu se popisuje v ekonomických ukazatelích (objem exportu, objem zakázek, přijímání/propouštění zaměstnanců, index průmyslové produkce, ...) a ono ne, jsou na světě hlavy otevření, které to vyvěští ze spotřeby elektřiny. A to prosím ona spotřeba reflektuje jen dodávky do přenosových sítí, tj. například zcela ignoruje produkci elektřiny v místě spotřeby, která je u velkých průmyslových spotřebitelů (chemičky, hutě, apod.) normálně k dispozici.
Pane Veselý, spotřeba elektřiny je velmi dobrý předstihový indikátor ekonomické aktivity v průmyslu, protože krátkodobě je poptávka po elektřině zcela nepružná (když více/méně vyrábíte, tak spotřebujete více/méně elektřiny), je to prosté. Statistika hovoří o tom, že od března je Německý průmysl ve volném pádu. V květnu byl meziročně níže o 3,7 % a z dat o spotřebě elektřiny lze usuzovat na další propad v červnu.
Podnikové energetiky jsou zpravidla nastavené tak, že jedou na své maximum a současně nepokrývají 100 % spotřeby elektřiny podniku. Takže obě Vaše hypotézy jsou chybné.
Může to být souběh brždění ekonomického cyklu a teplé zimy, chtělo by to pro srovnání čísla za celou EU, nebo třeba Rakousko, Holandsko, Francii, případně alespoň za Česko :)
Co jsem četl, tak u proudu v Česku jen domácnosti meziročně sundaly spotřebu elektřiny o 2-6,6 procent ( dle regionu, nejvíc Praha) , u plynu je to 6,5 procenta letos dolů... čerstvější čísla za průmysl bohužel nemám.
Já bych vysvětlení hledal do značné míry v tom, že pokud stoupla cena elektřiny ze sítě (vyšší daň z CO2), je možné, že klesl odběr u průmyslových podniků, které prostě zvýšili výroby elektřiny v podnikové energetice. V článku je graf z energy-charts, kde berou data od provozovatelů přenosových sítí, cokoliv mimo ně je pro ně neviditelné.
Pro mě bude směrodatné, co v lednu publikují v AGEB.
Podnikové energetiky jsou zpravidla nastavené tak, že jedou na své maximum a současně nepokrývají 100 % spotřeby elektřiny podniku. Takže obě Vaše hypotézy jsou chybné.
Vzhledem k tomu, že se porovnávají data za červenec 2019 a 2018, tak teplá zima v tom nejspíš roli nehraje :-).
... pardon, samozřejmě za červen.
jasně nečetl jsem pozorně , teoreticky může být rozdílná denní báze :)
Co koukám do německého kalendáře tak červen 2018 měl o dva pracovní dny víc než červen 2019.
To je o rozdíl prakticky v procentech stejný jako pokles spotřeby :)
Nižší počet pracovních dnů určitě vliv měl, ale stejně nevysvětluje tak výrazný propad spotřeby. Elektřina se spotřebovává i o volných dnech. I kdyby byla spotřeba elektřiny ve volných dnech poloviční, tak méně pracovních dnů vysvětluje snížení spotřeby cca o 4 %. Navíc byl červen velmi teplý a klimatizace jely naplno.
Může někdo jasně vysvětlit a dokázat proč CO2 v ovzduší vadí.
Ještě hodně dlouho před člověkem se střídaly doby ledové s oteplováním a růstem vegetace spojené s kolísáním CO2... v ovzduší podle toho kde jaká sopka bouchla nebo kam spadl jaký meteorit.
Pak Němci po tom co prohráli všechny války vymysleli EU a obchodování s emisními povolenkami tuhle válku zase prohrají jako tu poslední v 1945.
Střídání klimatu na Zemi může být pomalé (tisíce let) nebo rychlé (v rámci třeba jednoho století). Na to prvé se lidstvo snadno adaptuje, na to druhé to může být bolestivější.
Role CO2 v klimatických modelech je pozitivní zpětná vazba, čím víc CO2 tím vyšší teplota. Pozitivní zpětná vazba vždy znamená katastrofu.
Pro stabilizaci je třeba negativní zpětná vazba, jako představují mračna na obloze. Ty působí (a mnohem silněji než CO2) též oteplování přes skleníkový efekt ale současně více mraků více odráží sluneční záření a tedy Zemi méně ohřívá-a to je ta žádaná negativní zpětná vazba.
Teď záleží především na balanci těch dvou zpětných vazeb u oblaků (vodní páry), nové poznatky říkají že význam mraků pro klima je mnohem významnější než význam nárustu CO2 způsobený člověkem.
Takže místo paniky a hysterie (a zneužívání tohoto) je zapotřebí více vědeckého výzkumu (bez zasahování politiků a lobystů-umí to přes peníze). Míra vlivu jednotlivých faktorů na klima (teplota, vodní srážky) je otevřený vědecký problém, ale třeba za špatné hospodaření s vodou může především člověk, jak se špatně chová vůči přírodě (podle hydrometeorologického ústavu se průměrné roční množství srážek u nás nemění).
Dobrý den,
k dokreslení Vašich slov moc hezký článek od mého oblíbeného autora:
Pěkné, většinu těch událostí znám, takže mě ta fakta nějak zvlášť nepřekvapila. Jen bych chtěl upozornit, že není problém z životem na Zemi, ten nějaké výkyvy klimatu v klídku zvládne, je to mrcha odolná (viz zmíněný blog). Problém s klimatickou změnou budeme mít my lidé. Ono není žádná prča stěhovat miliardy lidí od moře nebo kvůli nim stavět a udržovat hráze. Ono není žádná prča, že se někde dá na pochod pár desítek milionů lidí, protože jejich domov přestal být k žití.
Problém s klimatem máme protože máme problém s přírodou. Za svých 75 let jsem zažil léta horká i deštivá, sucha i povodně. Úrody ovoce na zahradě (letos strašně moc meruňek a broskví, někdy zase nic).
Teď jsem zrovna četl zajímavý článek švýcarských vědců o fotovoltaice v Číně. Z klimatických dat spočítali (odhadli), že fotovoltaika v Číně by ročně dávala o cca 12% více elektřiny kdyby tam zmizel smog a bylo tam ovzduší čisté jako bylo před 50 lety kdy Čína byla zaostalá země. Takže člověk má velký lokální vliv (například na okraji Prahy kde žiju celý život vidím jasně vliv tepelného ostrova).
Ale jak vypadá situace globálně a proč je to tak, to je složitější problém, v současné době zcela zdeformovaný politickými a lobystickými zájmy. Věda trpí aktivismem, který je finančně podporován, chybí vědecká diskuse, soupeření názorů, to co si dobře pamatuji z let 1980-2010, doby kdy jsem aktivně dělal vědu (v celosvětovém střetu měření, interpretací, hypotéz).
Tož tak je to.
Veľmi podarený článok, daného autora nepoznám tak som mierne skeptický no je slušne ozdrojovaný poskytuje ucelený pohľad. Niečo na tom bude, človek premýšla a máme možnosť meniť klímu ako to bude pre nás výhodné, minimálne teda máme taký potenciál či ho ale využijeme nik netuší.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se