Domů
Německo
Řada německých odborníků se obává nebezpečí blackoutu po roce 2022

Řada německých odborníků se obává nebezpečí blackoutu po roce 2022

Ambiciózní plán Německa na bezemisní energetiku by mohl při stávajících krocích a rychlostech uzavírání uhelných a jaderných elektráren vést na začátku příštího desetiletí k nedostatku výkonu v tamní síti. Řada odborníků se obává toho, že není možné postavit dost nových zdrojů, které by nahradily odstavované elektrárny.

V následujících třech letech má vláda Angely Merkelové v plánu odstavit téměř třetinu výkonových kapacit německých konvenčních tepelných elektráren. Bude se jednat o tradiční zdroje energie, tedy uhelné a jaderné elektrárny. Jde o jeden z klíčových kroků bezemisní politiky Německa.

Německá uhelná komise, která doporučuje zemi postupné uzavírání uhelných elektráren, navrhla v lednu letošního roku postup, který by měl vést k úplnému uzavření všech německých uhelných elektráren do konce čtyřicátých let.

Konkrétně jde o snížení instalovaného výkonu v hnědo a černouhelných zdrojích na 32 GW v roce 2022 z původních 45 GW v roce 2017. Další vlna uzavírání by podle plánu měla proběhnout do roku 2030, po kterém zbudou v provozu uhelné elektrárny o výkonu 17 GW. Úplné odstavení uhlí se potom plánuje v roce 2038 s eventuální možností dřívějšího termínu v roce 2035.

Jde o výsledky vyjednávání mezi delegáty průmyslu, nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou životního prostředí, občanskými společnostmi a politiky, která trvala déle než půl roku. Celý dokument o 336 stranách poskytuje podrobné odpovědi na řešení důsledků přechodu na „čistý energetický systém“.

Výsledky uhelné komise se zabývají celou řadou otázek. Například ušetřenými emisemi i výdaji na emisní povolenky. Dále problémy se změnami na trhu práce v oblasti pozic přímo i nepřímo spjatými s uhelným průmyslem, dohromady tedy až 60 000 pracovníků. Komise doporučuje rozdělit 40 miliard eur v průběhu 20 let, které by měla vláda použít na podporu zasažených regionů.

V neposlední řadě jsou v dokumentu nastíněny otázky doprovodných opatření pro omezení růstu cen elektřiny. Ty zpráva považuje za obzvlášť důležité, s ohledem na jejich tendenci výrazně růst a snahu udržet konkurenceschopnost energeticky náročných průmyslových odvětví a nezvyšovat zátěž komerčním i soukromým spotřebitelům elektřiny.

Předpokládaný vliv útlumu uhelných elektráren na vývoj ceny elektrické energie v Německu

V řadách některých odborníků však panují obavy, jaké důsledky mohou mít tak rychlé změny ve skladbě energetického mixu. Dnes uhlí společně s jadernou energií tvoří v Německu přibližně polovinu výroby elektřiny.

„Nejsem si vůbec jistý otázkou bezpečnosti dodávek. Zvláště se bojím zimy roku 2022, která může být problematická. Vybudování elektrárny trvá pět let a ten čas už nemáme,“ nechal se slyšet na konferenci Montelu v Düsseldorfu Tobias Federico, výkonný ředitel poradenské společnosti Energy Brainpool.

Na možné problémy s nedostatkem rezervního výkonu v soustavě pro zimu 2022/2023 upozorňuje ve své zprávě i německý síťový regulátor Bundesnetzagentur.

Důvodem, proč se v očích některých lidí žene Německo do takovéto energetické nejistoty, je snaha o dodržení cílů Pařížské klimatické dohody. Tedy snížení všech emisí o 55 % ve srovnání s rokem 1990 do roku 2030. Momentálně je největší evropská ekonomika také největším producentem emisí v Evropě.

Cíle snižování emisí Německa do roku 2030

Obvykle se mluví o nahrazení uzavíraných konvenčních elektráren obnovitelnými zdroji nebo novými elektrárnami spalujícími zemní plyn. Problém Německa ovšem byla v minulosti neschopnost vytvořit dostatečně lákavé pobídky, které by přilákaly investice do stavby nových plynových elektráren. Důvodem byly velmi nízké nebo dokonce záporné marže.

„Neexistuje žádný racionální důvod pro to, aby se právě teď stavěla nová plynová elektrárna, návratnost takového projektu je v nedohlednu,“ řekl Tobias Federico.

Na to opět vzpomíná zpráva uhelné komise, podle které se má vytvořit „systematický investiční rámec“ schopný poskytnout dostatečné pobídky pro investice do nových energetických zdrojů. Například uvolněním regulace výstavby plynových elektráren.

Ty by mohly vyrůstat právě v oblastech původních těžebních oblastí a v okolí uzavřených uhelných a jaderných zdrojů. Společně s podporou rozvoje inovativních technologií se jedná o jeden z plánů, jak zamezit problémům s volnými pracovními kapacitami vzniklými po odchodu uhlí a jádra.

Ani investice do obnovitelných zdrojů se nedaří naplňovat v dostatečné míře. V roce 2018 klesly o 31 % oproti roku 2017 na 9,44 miliard Euro. Jde do značné míry o plánovaný krok související s problémy při stavbě páteřního vedení ze severu na průmyslový jih země.

„V doporučeních uhelné komise vidíme ohrožení bezpečnosti dodávek v roce 2023. A politici si tento problém opravdu neuvědomují. Není čas instalovat baterie nebo stavět nové plynové elektrárny,“ prohlásil Konstantin Lenz, obchodní developer u norské poradenské společnosti Wattshight.

Podle serveru Bloomberg na žádost o komentář k situaci a obavám německý síťový regulátor ani ministerstvo hospodářství a energetiky nereagovaly.

Otevřeně se mluví o snahách Německa být lídrem v technologiích obnovitelných zdrojů a bezemisní energetiky. Přesto i pro tak silnou ekonomiku představují plánované změny velkou výzvu, která bývá často terčem kritiky.

Ačkoli existuje i mnoho podporovatelů rychlých změn ve skladbě energetických zdrojů, je celá problematika Energiewende enormně náročnou záležitostí. O tom svědčí i fakt, že momentálně Německo zaostává za svým původním plánem vedoucím k naplnění cílů v roce 2020.

Komentáře

(48)

Martin Hajek

15. květen 2019, 17:16

Člověk si při čtení tohoto článku nemůže nevzpomenout na historku, kterou v Sedmi statečných vypráví pistolník Vin: Znal jsem chlápka, kterej si jednou sundal šaty a skočil nahej mezi kaktusy. Ptali se ho, proč to udělal. Řekl jim, že mu to přišlo jako dobrej nápad...

Martin Pácalt

15. květen 2019, 19:34

Padá chlápek z vysokého baráku a v každém patře si řekne: "Zatím to jde. Zatím to jde. " ;-)

Jan Veselý

16. květen 2019, 11:29

Jé, tady se hraje hra "Na tetu Kateřinu", můžu se přidat? Mám návrhy:

- Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.

- Žádné jídlo se nejí tak horké, jak se uvaří.

- Malovat čerta na zeď.

- Strach má velké oči.

- Papírový tygr.

- Kdo nechce, hledá důvody, kdo chce, hledá způsoby.

- Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Novak

17. květen 2019, 11:12

No jestli je ten brod rok 22, tak to je vzhledem ke komplexnosti problematiky už hodně blízko. A to je přesně to, co se tam píše...

David Hanslian

16. květen 2019, 10:54

Jakožto již poněkud pamětník bych rád upozornil, že německým blackoutem či aspoň ekonomickou katastrofou se ve zdejších energetických kruzích intenzivně vyhrožuje již nějakých 15 let. A pořád nic... a ani se nezdá, že by na skývu chleba neměli. Němci nejsou na hlavu padlí a když bude nejhůř, tak udělají jeden krok vzad a pak dva kroky vpřed. Třeba takové dočasné prodloužení životnosti nějakého uhelného nebo jaderného bloku by mě vůbec nepřekvapilo. Ale nečekejme, že by se nějak zásadně vzdali svých cílů nebo že by kvůli tomu měli ekonomicky zkrachovat. To jen my stojíme opodál a pořád dokola opakujeme "to nejde" (a občas si vyšvihneme nějaký "obnovitelný" tunel, abychom si svá slova dokázali).

Novak

17. květen 2019, 11:19

No oni jistě nezkrachují, udělají krok vzad a krok vpřed a tak to můžou dělat neomezeně dlouho, vždycky najdou nějaké vhodné zdůvodnění. A tak to taky dělají. Ale my bysme při slepém přebírání všeho z Německa zkrachovat mohli. Při německé koncové ceně een, jak je dneska nastavená, by u nás nepochybně zkrachovalo nemálo lidí.

Občas se hodí počkat, jak to dopadne a pak konat, v tomto konkrétním případě to nemůže ničemu škodit.

petr

15. květen 2019, 20:23

Dobrý večer, ono je to asi o tom, že když máte možnost každý rok vyhodit oknem 32 mld euro do OZE, pak můžete jako ten pistolník dělat různé hlouposti.

Německo je dost bohaté a tak zatím může dělat hlouposti, ale až jim dojde, že nahradit cca 51 % vyrobené elektřiny z uhlí a jádra bude to nutno vyrobit z OZE, tak to bude znamenat, že ta celková suma dotací možná překročí 1 bilion euro a to již asi bude moc i na naše bohaté sousedy.

Němci nejsou hlupáci, jim už to došlo, jen to musí nějak odprezentovat aby neztratili tvář.

Konečně postavit tak 25 000 MW v jádru a je vyřešeno a OZE pak bude společně k prospěchu všech...

Josef

15. květen 2019, 23:01

Ale jim to došlo dávno, ale neřeší to jádrem , ale plynem. NS2 se staví rychlostí 6km za den do konce roku bude hotovo.

JVr

16. květen 2019, 10:56

Jenže, jak ten článek zmiňuje, oni ten plyn nemají kde spalovat.. (dělat z něj elektřinu), a mají tak 5 let něco na to postavit a zatím se nezačalo a nejsou ani vhodné podmínky, aby o to někdo měl zájem...

NS2 řeší jen cenovou část problému, aby ta elektřina z plynu nestála tolik, ale pokud to nemáte kde spálit, tak vám levný plyn nepomůže.

Napadá mě že by to mohli krásně převést na občany. VW začne vyrábět broučka, což bude generátor na plyn. Technologie na to VW má ;)

Merkel zavede slogan "brouček do každé rodiny, blackout je nevinný" z části to zadotuje vláda a pak to znárodní ;). Cena by mohla být tak 2000-4000€, oni si to nakoupí... jinak budou bez proudu. Šlo by k tomu dávat i SW pro centrální řízení a je po problému, ne?

Petr

16. květen 2019, 11:57

Jenže čas kvapí ještě rychleji, a do roku 2022 už nemají čast postavit ani ty plynové elektrárny. Prostě je ten plán zelená fantasmagorie, a je zcela jasné, že se to bude řešit zrušením německého od začátku nesmyslného konce jádra.

Milan Vaněček

15. květen 2019, 20:26

To je zajímavé (ale vůbec ne překvapující) že se po opravdu zdrcujícím usnesení EU parlamentu o "špinavé" jaderné energetice objevuje píárová protiofensiva typu "bez jádra to nééjde", budou blackouty.

Když je řešení proti blackoutům tak jednoduché, tak tedy stavte rychle (za 2-3 roky) a levně (s LCOE pod 50 EUR/MWh) bezpečné ( i po kolapsu chlazení) jaderné elektrárny místo těch řečí "by mohl vést k .....",

Ten graf o růstu ceny o 3 či 8 či 13% je směšný když uvážíme jak se za posledních 12 let měnila cena silové elekřiny (ne o procenta či desítky procent ale od zhruba 90 EUR/MWh po 20 EUR/MWh a nyní 50 EUR/MWh).

Jinak v demokratické zemi všichni odborníci nemají stejný názor, stejně tak i zde na webu, to beru jako samozřejmost....

petr

15. květen 2019, 20:39

Zdravím pane kolego tak jsem počítal za jak dlouho vás vyhecuji k reakci...

Jste opravdu rychlý...

EU takový blábol o špinavé jaderné energii nikdy neuvedlo. To je jen novinářský blábol.

Jinak já mám také jako vy rád FTVE a také na tom vydělávám, ale jsem současně moc rád že dnes běžely jaderky v ČR v rozmezí 4 114 - 4154 MW a uhlí jen pod 4000 MW. Prostě to je skutečně efektivní snížení emisí všech znečišťujících látek...

Mějte se fajn a ať se daří novým panelům a reaktorům...

Milan Vaněček

15. květen 2019, 20:52

Novým panelům se daří ale nové reaktory (myslím tím 4. generaci) nikde nevidím. Asi stagnuje výzkum.

Jan Skoupý

16. květen 2019, 09:54

Výzkum nikde nestagnuje, výzkum valí pořád dopředu... a mohl byste aspoň vědět... že pokud nějaká firma dělá výzkum tak nezveřejňuje fakta o svém novém reaktoru dokud ho nemá licencovaný a opatřený ochrannou známkou či patentem.

Milan Vaněček

16. květen 2019, 10:17

O výsledcích výzkumu soudím podle výrobků které jsou na na trhu, ať se to týká počítačů, fotovoltaických panelů či jaderných reaktorů. A tady vidím OBROVSKÉ rozdíly, neníliž pravda?!

Emil

16. květen 2019, 11:26

To je ovšem dost zajímavá proměna. Takže už tu nebudeme neustále číst o "budoucí realitě"?

Petr

16. květen 2019, 12:02

V Rusku i Číně se už dávno staví, nesmíte tak hluboko strkat hlavu do zadku Západu, pak se není co divit vašemu tak omezenému výhledu.

Milan Vaněček

16. květen 2019, 12:42

Čína a Rusko jsou mentálně i geograficky jiné země než my. Já se cítím jako příslušník Euroatlantické (křesťanské i osvícenecké) civilizace. Do čínských či ruských řešení jejich vlastních problémů, energetiky, ... se nepletu. Stejně tak se nechci plést do řešení islámských problémů islámci u nich doma či afričany v Africe.

Tož tak, Petře.

Jan Skoupý

17. květen 2019, 08:20

Pane Vaněčku vám úplně přeskočilo v hlavě že ?? :D tady vám tedy někdo dá příklad, kde se staví a vy zase napíšete, že se to nestaví u nás ?? :D ony ty panely se taky nevyrábí u nás co ?? tak to se jejich vývoj taky teda nijak nehýbe no ....

Ondra

15. květen 2019, 22:06

V článku píšou "Na možné problémy s nedostatkem rezervního výkonu v soustavě pro zimu 2022/2023 upozorňuje ve své zprávě i německý síťový regulátor Bundesnetzagentur" - to je prosim součástí jaderný PR protiofensivy i německej regulátor?

Petr Zedníček

16. květen 2019, 11:05

Pane Vaněčku,

je v ceně pod 50 EUR/MWh započítaná i akumulace, případně další elektrárna, která bude fungovat, když zrovna nesvítí nebo nefouká, a která se bude cca půl roku flákat? Bude to pak stále tak výhodné? Nezamlčují se tyto více náklady ve jménu OZE? Je pak cena za stabilní dodávku energie po celý rok z FVE a větru cca 50 EUR/MWh?

Zatím jsem si mohli dovolit nestabilní OZE připojovat, protože naše síť to zvládala pokrýt, ale po odstavení uhelných elektráren bude nutné něco udělat. Osobně bych šel cestou Německa a začal budovat plynové elektrárny na severu čr, kde po uhelkách zbude infrastruktura, která by ležela ladem. Navíc v této oblasti se vytvoří hlad po energii, ale i tak bude nutné investovat do akumulace, kterou někdo bude muset zaplatit a zbudovat.

Němci mají výhodu serverního moře, kde solidně fouká. My nic takového nemáme. Budeme se spoléhat na přetoky?

Hodně otázek. Když se zamyslíte komplexně, tak FVE mi zase tak růžově nevychází, byť to je asi zatím jediná dostupný energie.

Milan Vaněček

16. květen 2019, 12:26

Pane Zedníček, 1) v současné ceně není započtena akumulace, při současném stavu FVE a VtE u nás není třeba. A za 20 let, až bude možná dostavena nová JE tak už ta cena z FVE bude i s akumulací.

2)s druhým Vaším odstavcem souhlasím, i Němci to budou dělat a v místě bývalých uhelných elektráren budou budovat plynové, tím budou částečně řešit i lokální (ne)zaměstnanost

3)My bychom se v energetice měli dohodnout s Poláky, ti mají Baltické moře ale míň sluníčka než my. Na Němce bych nespoléhal (oni na nás též nespoléhají). Určitě bude v budoucnu existovat spolupráce a volný přenos energie v EU, jako je to u ostatních výrobků a komodit.

4)Růžově nevychází nic, jde jen o to srovnávat náklady a (především zdravotní) benefity. Zde jsem optimistou, slunce voda a vítr umožní LOKÁLNÍ výrobu PODSTATNÉHO množství čisté energie, v příštích dvou dekádách (tj dříve než kdokoliv postaví v EU nové JE), za rozumně nízkou cenu.

Emil

16. květen 2019, 13:03

Takže oproti desáté dopolední už nesoudíte podle výrobků které jsou na trhu. To začnete zas až k večeru, až přijde řeč na jádro, že ano...

J. Moučka

16. květen 2019, 13:54

Ad 1) Nekde jsem cetl, ze cena FV panelu u velke FV elektrarny je 30% celkove ceny. Zbytek jsou menice, kabely, konstrukce, projekt a stavebni prace. Nejak mi nevychazi pokles ceny na proklamovanou polovinu bez akumulace, i kdyz cena panelu klesne k nule, "zelezo" a prace spis porostou. U baterii to bude asi podobne. Mate nekdo nejaka konkretni cisla nebo odkazy? Diky za odpoved

Milan Vaněček

16. květen 2019, 14:21

Pane Moučka, jedna informace pro Vás i pro ostatní (ale už jsem o tom psal částěčně i dříve). Pokles ceny panelů souvisí s hromadnou výrobou, technickým pokrokem a zásadně se zvyšováním účinnosti panelů.

Když se kdysi prodávaly i panely (standardní rozměr) co dávaly míň než 150 W a teď jsou na trhu i 400 W panely, tak hned vidíte že i v té ceně ostatních věcí ve FVE mimo panely (BoS cost) se to projeví (skoro 3x menší plocha, tedy u menší konstrukční uchycení na daný výkon, kratší kabely, ...)

A vznikají i nové koncepce (bifaciální=oboustranné panely, berou i odražené světlo dopadající na zadní plochu, resp při jejich umístění kolmo na půdu či plochou střechu, směrem na jih, jedna stana bere dopolední světlo a druhá světlo odpolední, takže nemáte "kachní křivku", ...

Zkrátka, vývoj jde 1)nejen cestou stále levnějších panelů, ale i 2)cestou stále levnější "BoS=balance of system cost"-to jsou ty všechny zbývající náklady na stavbu FVE a 3) přizpůsobování konstrukce, aby vyrobena elektřina byla k disposici (mezi jarní a podzimní rovnodenností) více než 12 hodin z 24

a 4) bifaciální panely umožňují zvýšení výroby především v zimní době, kdy je krátký den a slunce nízko nad obzorem o desítky procent.

To je ten obrovský rozdíl ve výzkumu a výrobě fotovoltaických panelů a elektráren ve srovnání se situací v jaderné energetice.

Martin Hajek

16. květen 2019, 15:27

Jak by řekl klasik: Chodí to výborně, ale neseje to. Máme tu krásné teoretické zdůvodnění o tom, proč by měly FVE zlevňovat, jenomže ony v Německu už delší dobu systematicky zdražují, to je malinko vada této jinak pěkné teorie.

Milan Vaněček

16. květen 2019, 17:04

Opět platí: přání otcem myšlenky. Už jsem Vám to před x dny vysvětloval a jak to vypadá i celosvětově Vám vysvětlí Bloomberg.

Jen nechápu že člověk technicky vzdělaný nedokáže pochopit mé argumenty. No nic s tím nenadělám.

Jan Veselý

17. květen 2019, 00:28

ad Hájek - tady zase někdo mění realitu k obrazu svému. V reálu FVE (cena za instalovaný kW) zlevnily v Německu za cca poslední 1.5 roku o cca 20%. Co stouplo jsou vysoutěžené ceny elektřiny z nich (cena za vyrobenou kWh). Jinými slovy, v aukcích není dostatečná konkurence a investoři si tudíž mohou více mastit kapsy. Ale tohle je jen dočasná záležitost.

Ondra

17. květen 2019, 07:15

Pane Veselý až na to že konkurence u fotovoltaiky je hodně solidní - v každý aukci je objem přihlášenejch projektů asi 2-3x soutěženej objem (v polední to bylo skoro 2x). Podívejte se na stránky německýho regulátora - dával sem to níž pro pana Vaněčka.

Konkurence není u větru ale že by jste použil stejnou výmluvu pro FVE tak to sem nečekal (ale měl sem). Že to je dočasný tvrdíte u větru pořád a už to trvá rok a půl a je to čím dál větší bída.

Kdy už konečně pochopíte že rostou ceny pozemků a prace a s každou další aukcí je místa míň a míň (platí pro FVE i VTE). Navíc ze začátku elektrárny snad stavěli na místech s nejlepšíma podmínkama (pokud nejsou blbý) takže teď je musí stavět i v těch slabších oblastech a kvůli nižšímu objemu výroby cena za kWh stoupá.

Emil

17. květen 2019, 07:31

Pane Veselý, v březnové aukci o 500 MW soutěžil celkový výkon 869,1 MW, tj. o 74% více. To Vám připadá jako malá konkurence? Myslíte si, že ve zbytku roku to bude s konkurencí lepší, když už v březnu byl vyčerpán limit pro výstavbu na zemědělské půdě pro tento rok? Hádejte, co to udělá s vysoutěženou cenou v dalších aukcích.

Klesající cenou za kW se sice utěšovat můžete, v kW se ale elektřina neprodává. Navíc stále ještě hrozí, že si fotovoltaika už příští rok rozbije hlavu o strop podpory, který je (zatím) 52 GW.

Jan Veselý

17. květen 2019, 08:51

ad Emil a Ondra - Cena utility scale FVE reálně klesla v Německu z ~1 USD/W na 0.8 USD/W, je to včetně nákladů na pracovníky a pozemky.

Jak vy, pánové, tedy vysvětlíte, že v Německu stouply ceny kontraktů? Já vidím jen dvě možnosti, výrazně stouply úroky (to se nestalo) nebo výrazně stouply marže investorů. Ale třeba mi něco uniklo, máte nějaké lepší vysvětlení?

Přidávám, že tenhle růst není nikde kromě Německa pozorován.

Emil

17. květen 2019, 09:23

Jedním z důvodů může být třeba to, že se v nových aukcích mění podmínky pro podporu v období záporných nebo nulových cen elektřiny. Tedy v době nejlepších podmínek pro výrobu. Logicky si provozovatelé musí ušlý zisk rozpočítat do zbývajícího období. A dá se snadno předpokládat, že s dalším nárůstem podílu těchto zdrojů bude četnost období přibývat.

To je i důvod, proč je ten nárůst ceny pozorován v Německu, kde je jejich podíl nejvyšší.

Ondra

17. květen 2019, 09:24

Dáte sem prosim nějakej zdroj? Rád bych se podíval (to nemyslim nijak ironicky nebo tak fakt mně to zajimá) protože naslepo nechci spekulovat. A to je cena pro nový projekty nebo pro ty co byly v 2018 uvedený do provozu?

J. Moučka

16. květen 2019, 19:29

Pane VaneckU, nove panely sice daji vetsi vykon, ale urcite budou alespon zpocatku drazsi nez soucasne. Pokles ceny tedy nebude tak strmy - nebo ano? A kdy? A cena kostrukce pro zminovane budouci panely bude muset byt take vyssi (odrazna plocha, svisle umisteni). Cena menice nemuze jit take prilis dolu, pokud to srovnam treba s televizi, tak ta by ted uz musela byt skoro zadarmo, vzhledem k cene 1 tranzistoru na cipu. A cena prace? Projekt na strechu je pravdepodobne vzdy original a montaz neni jen o polozeni panelu, ale take o doprave a pod. A cena prace roste. Takze jen cena kabelu a konstruce muze byt snad nizsi. Rad bych se mylil, ale pokud mne nepresvedcite pomoci cisel vy nebo radeji nejaky ekonom, pak na velky pokles ceny na jednotku vykonu u FVE na strese moc neverim. Hezky se to posloucha, to je pravda. Pekny zbytek dne.

Milan Vaněček

16. květen 2019, 19:44

Pane Moučka, doufám že Vás přesvědčí renomované světové agentury jako Lazards či Bloomberg New Energy Finance. Vygůglujte a najděte si to, ti sledují cenový vývoj již mnoho let.

V jejich každoročné uveřejňovaných dokumentech a tabulkách najdete fakta, volně přístupná.

Ondra

16. květen 2019, 22:03

Pane Vaněčku vidim že si zas jedete to svoje a dvojtej metr je tu zas. Tímhle reaguju i na Váš komentář výš kde píšete: "už jsem Vám to před x dny vysvětloval". Já Vám to vysvětloval přesně před 2 dny (žádný x) a situace v Německu je taková (snad to už pochopíte) - výsledky německejch aukcí pro FVE loni a letos v pořadí od první loňský aukce po zatim poslední letos - váženej průměr ceny šel takto: 4,33 -> 4,59 -> 4,69 -> 4,8 -> 6,59 centů za kWh.

Aby si to nemusel nikdo googlit (protože nejsem línej a kvůli Vám sem si to předvčerem našel) tak je to tady. Jsou to stránky německýho regulátora takže žádná protiOZE propaganda https://www.bundesnetzagentur.de/DE/Sachgebiete/ElektrizitaetundGas/Unternehmen_Institutionen/Ausschreibungen/Solaranlagen/BeendeteAusschreibungen/BeendeteAusschreibungen_node.html

PS: Když se mluví o jádru (znova opakuju že nejsem žádnej zarytej zastánce jádra ale vadí mi Vaše dvojtý metry) tak trváte na srovnání cen projektů v Evropě ale pro FVE berete Lazardy (americkej trh) nebo nějaký celosvětový průměry BNEF. Tak snad budem měřit všem stejně a budeme brát výsledky německejch aukcí ne? :) Těma ste se mimochodem oháněl když to klesalo ale jak to začlo stoupat tak už to podle Vás není relevantní. Lidi jako Vy bohužel dělaj OZE špatnou reklamu a Vašim milovanejm FVE jen škodíte :(

Milan Vaněček

18. květen 2019, 20:20

Ondro, přidejte si do Vaší tabulky další nejnovější údaj z poslední německé aukce: průměr 5, 66 centů za kWh. zdroj: obnovitelne.cz z 13.5.2019

A nejlevnější nabídka opět 4,5 centů za kWh.

Emil

18. květen 2019, 20:48

Tak to Vás musím zklamat. Kdybyste se podíval na ten Ondrův odkaz, tak byste zjistil, že ta jeho tabulka se týká aukcí čistě pro FVE, a tam bude další aukce až v červnu. Do této tabulky tedy aukce z 13.5. nepatří.

Aukce, o které píšete Vy, je společná aukce pro FVE a onshore VtE, a i v těchto aukcích ceny druhým rokem rostou: 4,67 -> 5,27 -> 5,66.

Ondra

18. květen 2019, 21:15

Pane Vaněčku opakuju není to žádná "moje" tabulka ale data německýho regulátora (takže ani protiOZE propaganda). Ano můžem brát i "společný" aukce kde vlastně soutěží jenom FVE ale cenou 5,66 centů za kWh bych se moc nechlubil protože do týhle aukce bylo přihlášenejch víc jak 3x projektů než byl soutěženej výkon. Když se podiváte do tabulek na stránkách regulátora (ten odkaz co sem tu dával) tak uvidíte že v týhle společný aukci byla větší konkurence než v kterýkoliv samostatný aukci pro FVE v loňským nebo letošním roce a stejně se nepodařilo dostat cenu ani na 4,8 centů z první letošní aukce. Konkurence je obrovská (snad si to přečte pan Veselý) a stejně je to k ničemu.

Vidim že zas taháte nejlevnější nabídky protože nic lepšího nevymyslíte. Tak znova - nejdůležitější je váženej průměr (i proto je v těch tabulkách regulátora tučně tak snad vidíte že to není můj výmysl) protože tohle to bude stát německý spotřebitele (ne nejnižší cenu která je možná pro 1 elektrárnu ze 100).

PS: jestli ste tuhle aukci objevil až teďkom tak asi nejste takovej insider jak tady pořád tvrdíte. Ta aukce byla 1.4. a na obnovitelně trochu zaspali …

PPS: když se Vám rostoucí čísla nelíbily tak ste psal že srovnávám jabka hrušky třešně nebo kdo ví co. A teď když ste vyhrabal jedno nižší číslo tak už to najednou zase porovnat jde?! Prosim Vás už se tady neztrapňujte.

Milan Vaněček

18. květen 2019, 22:51

Ondro, podívej se na dobře zdokumentovanou 40 letou realitu přímkové learning curve na log log škále pro cenu fotovoltaických panelů. Jen jako příklad pro illustraci myšlenky.

A co uvidíš: ty experimentálně zjištěné body za každý rok se okolo té teoretické přímky různě "vlní". A já ti jsem schopen říci, proč to někdy stagnovalo, někdy zas rychle spadlo, ...

Za tím jsou většinou různá technologická vylepšení či překonání výrobních barier, ....

No a s tou cenou Eur/MWh to je ještě složitější, takže něco věštit z průběhu v roce či dvou mi nedává žádný smysl (vzhledem k mé 40ti leté zkušenosti).

Je to něco podobného jako kdybys z jednoho léta soudil na globální oteplování a druhý rok z chladnějšího léta zase na příchod globální zimy.

Je vidět že jsi ještě mladý (což má ale spoustu jiných výhod). Dobrou noc.

Ondra

19. květen 2019, 07:57

Pane Vaněčku zaprvý nevim proč ste mi začal tykat (nevím o tom že by sme byli kamarádi nebo sme si někdy potykali).

Zadruhý zas tady vytahujte learning curve pro FV panely který tvořej čím dál menší část z celý ceny elektrárny. Jediný s čím s Váma souhlasim je že s cenou elektřiny je to složitější.

Zatřetí já nic nevěštím a nikde netvrdim že cena nemůže zas někdy klesat. Tady se ale bavime o tom co je. Vy neustále tvrdíte že ceny klesaj a klesaj. Když Vám člověk ukáže realitu (= poslední dva roky v Německu rostou) tak je najednou mladý ucho který ničemu nerozumí :(

Carlos

19. květen 2019, 15:35

Ondro, Emile,

ten pád a pak zase růst ceny v aukcích, to bude mít nějaké trapně jednoduché vysvětlení, nebo minimálně takové ze kterým není třeba hledat nic moc složitého. Co bych vyloučil na prvním místě je technologie. Nedává smysl výrazné zdražení, nejsme v situaci nějakého embarga, takže to nic.

Co by to mohlo být dál?

Konjunktura a růst cen práce (o kolik je stavební práce dnes nadhodnocená?), nedostatek lidí, nebo růst ceny půdy? Mohlo by, ne však tak moc.

Ale co by mohlo mít vliv je změna vyplácení podpory, dodávky proudu v období přebytku a pod. Pokud je dost FiT elektráren a zde není záruka výkupu, cena poroste o nějaké to euro na nevýrobu. Jinými slovy, 40-45€ bude platit pro plné využití, tedy asi 1000 ekvivalentních, 60€ pak odpovídá produkci asi po dobu 800h. Co s tím tedy?

Jedna z možností je omezit počet hodin nucené nevýroby, co k tomu je třeba? Například schopnost rozvést vyráběný proud k místům spotřeby. To znamená že se uspíší výstavba nových propojení, ať už na jih Německa, nebo do sítě NORDEL, kde se bude dát využít existujících a eventuálně i nových hydroelektráren. Otázka je kolik z těch 33,8GW hydroelektráren v Norsku lze jen tak bez ztrát odstavit (kolik jich je průtočných), kolik musí jet aby byl zachován minimální průtok, nicméně to je to dost velká kapacita a pokud započítáme eventuální čerpání, nedivil bych se kdyby minimálně 30GW pro regulaci, jen v Norsku, bylo dostupných. Teď je třeba zajistit aby se dalo kolem těch 30GW vyměnit mezi Německem/Dánskem a Norskem.

Další možnost je posílat ten proud na východ, takže přestavba 220kV na 2x400kV z Hamburgu Nord přes Lübeck do Herrenwyku, kabelem do Rostocku, pak zase přestavba vedení do Lubminu a pak kabelem podél pobřeží do Slupsku. Pak napojit na pobaltské republiky. Špatné by nebylo ani vedení Gotland - Ventspils či Grobina, Chelm-Kovel přes měnírnu by také nemusel být zlý nápad.

Další možnost je do systému zapojit akumulaci. Jenže tu je v Německu problém, akumulace je poplatky poněkud znevýhodněná. To by bylo třeba prvně odstranit, pak je otázka jak dalece budou schopni cenu ovlivnit a jak velký pokles bude třeba k tomu aby se jim to vyplatilo a jestli budou provozovatelé OZE ochotni za tu cenu dodávat. U FVE, kde se v zásadě nic neopotřebovává, asi ano, ale budou ochotni dodávat za 34€/MWh? Třeba 10€ pod tím co by u FVE vycházelo jako cena při 1000h provozu ročně? Nevím, rozhodně je to o 34€ více než úplná nevýroba. Teď je zase třeba otázka kolik by stálo postavit v Harzu nové PVE. Vylatí/Nevylatí? Nevím. Rozhodně by umožňovaly, jak jsem to tu nedávno počítal, uložit 1-2GW po dobu minimálně 6 hodin. tedy celkově 6-12GWh, to je celkem dost na to aby to mohlo s cenou proudu zahýbat.

Samozřejmě že s tím jak vypadá mix v mnoha státech Evropy, je stále kam ten OZE výkon rozlévat a kde případně brát výkon. Polsko ani státy dál na východ jen tak s uhlím/plynem neskončí, stejně tak Norsko s vodou, takže situaci bych viděl celkem dobře, pokud se posílí propojení mezi soustavami.

Jinak u FVE je menší rozdíl v tom jak se k tomu chovají státy, jaké jsou tam bezpečnostní kritéria schvalovací procesy atd. Takže zatímco u FVE se dá alespoň přibližně brát cena i na základě zahraničních údajů, u JE to moc nejde.

Martin Hajek

16. květen 2019, 20:44

Pane Moučko, abyste nemusel zbytečně googlovat, tak vám odpovím. Prostor pro zlevnění střešních FVE instalací stávající technologií (tedy rám s panely přidělávaný na střechu) je minimální. Podíl ceny vlastních panelů je zde mnohem menší než uvedených 30 %, to platí pro utility scale instalace na louce. Ani případně zvýšení výkonu panelu téměř vůbec nepomůže, protože se jedná o několik málo kusů a rozhodující není cena materiálu konstrukce, ale práce. Bifaciální panel zvyšuje účinnost tuším o 15 %, to také není žádný zázrak, který by s něčím pohnul (on je samozřejmě takový panel zase dražší). Zásadní změnu by mohlo přinést až integrování panelů přímo do střešní krytiny, kde by úplně odpadly náklady další konstrukce. Ale to je zatím stále spíše hudba vzdálenější budoucnosti.

Martin Hajek

16. květen 2019, 20:47

P.S. Je docela zajímavé se zamyslet také nad tím, co se bude dít v případě požáru. Hasiči nepůjdou hasit vodou zařízení pod napětím. Pokud nemáte vlastní zdroj elektřiny, tak prostě shodí jistič a hasí. Ovšem s vypnutím FVE to může být o dost složitější.

Carlos

16. květen 2019, 22:46

To se řešilo už mockrát a stavby s FVE se normálně hasívají, mimo jiné z proudnice nejde voda dostatečně spojitě na vedení proudu o napětí stovek voltů. Pokud navíc hoří střecha tak dost pravděpodobně jsou panely dávno het, jednoduché polovodiče vydrží do nějakých 130-150°C, přesnější číslo asi dodá pan Vaněček, je to konec konců jeho obor.

oze. tzb-info. cz/fotovoltaika/10179-predstavuje-fotovoltaika-pri-pozaru-vazne-riziko-pro-hasice

Jediné co může asi zásah komplikovat je fyzická existence panelů, ale to je pak jedno jestli budou na vodu, nebo na elektřinu.

Novak

17. květen 2019, 11:27

Bohužel ten hasič neví jistě jestli v konkrétní chvíli už je to hin nebo ne a pokud vím, tak se k tomu zatím pořád staví negativně.

Milan Vaněček

17. květen 2019, 00:57

Pan Hájek začal diskusi pod článkem historkou, já za sebe skončím dětskou říkankou: pes jitrničku sežral docela maličkou, kuchař ho přitom přistih, praštil ho paličkou, plakali všichni psové a kopali mu hrob, na desce mramorové byl nápis těchto slov: pes jitrničku sežral......

Tak teď pokračují pan Hájek i Ondra. Stále recyklují již diskutovaná témata aniž by přinesli nové informace. Jednou odpovíte, za pár dní se ptají znovu. Mě to už unavuje. Howgh.

Ondra

17. květen 2019, 07:02

Pane Vaněčku jedinej kdo tu recykluje to samý ste Vy - většinu diskuzi (ať sou články o čemkoliv) začínáte stylem "jádro je fuj a jediný řešení je FVE". Neustále tady tvrdíte jak FVE zlevňujou přitom v německejch aukcích je opak pravdou. A Německo je největší ekonomika Evropy takže by jsme ji měli brát jako benchmark. Když Vám sem dám odkaz na německýho regulátora tak to ignorujete a pokračujete ve svý argumentaci že za 10/20/30 let všechno určitě bude.

Já už sem s diskuzí s Váma taky unavenej a otrávenej ale nepřestanu. Několik lidí ste tu osobními útoky otrávil a přestavili diskutovat ale já Vám tu radost neudělám protože přesně o tohle Vám jde.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.