Jak je to s cenou různých energetických mixů?
Velice často se při diskuzích o tom, jaké zdroje energie bychom měli využívat, šermuje s jejich cenou. Hlavně v případě využití fluktuujících na počasí závislých zdrojů je však třeba posuzovat fungování a náklady celého energetického mixu. Podívejme se z tohoto hlediska na možnosti, které v této oblasti Česká republika má.
V nedávné době se podařilo podepsat smlouvu mezi firmami KHNP a ČEZ o výstavbě dvojice nových jaderných bloků a příprava jejich výstavby by se měla rozběhnout. Zároveň se opět zintenzivňuje kampaň zelených protijaderných aktivistů, kteří kritizuje využití „extrémně drahých“ jaderných zdrojů a nevyužití „extrémně levných“ obnovitelných zdrojů. Je tak dobré se podrobněji podívat, zda tato představa, prezentovaná například organizací Fakta o klimatu, odpovídá realitě.
Nedávno jsem reagoval na jeden podobný výpad proti jaderné energetice v Britských listech dvěma články (zde a zde), kde jsem kromě vyvrácení některých nepravdivých tvrzení rozebíral i dopady využití různých kombinací energetických zdrojů.
Čtyři bloky VVER440 v Dukovanech by mohly běžet až do roku 2055 a doplnit by je mohly dva bloky APR1000 (foto ČEZ).
Program na testování různých energetických mixů
Pro testování dopadů různých scénářů připravili kolegové z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR simulační program, který jsem využíval pro posuzování různých energetických mixů. Je velmi uživatelsky přístupný a volně dostupný na internetu. Využívá data o produkci a spotřebě elektřiny z nedávných let k simulaci fungování různých mixů, které si navolíte. Lze zvyšovat i snižovat spotřebu a výkony různých zdrojů či kapacity akumulace.
Pomocí programu lze otestovat libovolný mix, který vás zajímá. Program umožňuje ocenit i jeho cenu a emisní náročnost. Pochopitelně je postaven na zjednodušeném modelu. Využívá konkrétní průběh spotřeby (denní diagramy, průmyslová spotřeba, tepelná náročnost …) v konkrétním roce, který si můžete vybírat. V databázi má program roky 2019 až 2024, ale můžete využít i data z roku jiného. Budoucí spotřebu pak vyjadřujete násobky této spotřeby. Výroba je také z konkrétního roku (je jí dána efektivita, počasí, provozní režim …) pro dané zdroje. Pouze akumulace se přidává v co nejideálnějším režimu. I zde však můžete celou řadu parametrů varírovat podle potřeby. Odhady chybějícího výkonu nebo přebytků, které ukazují na nestabilitu mixu, jsou i při těchto zjednodušeních poměrně realistické. Relativně spolehlivě si také můžete vyzkoušet optimalizaci vámi hledaného mixu. A zkontrolovat, zda bude fungovat.
Využijme tedy program a podívejme se na vlastnosti různých energetických mixů. Je jasné, že výsledky se mohou lišit pro různé roky. My využijeme jako referenční rok 2019, který nebyl ovlivněn epidemií COVID-19. V některých případech se podíváme i na další roky, jestli se výsledky dramaticky neliší.
Projekt nových jihokorejských APR1000 se opírá o znalosti z vývoje reaktorů II. generace OPR1000 a reaktorů III. generace APR1400 (foto Vladimír Wagner).
Co dokáží jednotlivé nízkoemisní zdroje samostatně?
Nejdříve se zaměříme na srovnání, jak mohou pokrývat potřeby jednotlivé zdroje samostatně. Zjednodušme tak situaci a mějme pouze fotovoltaiku a zvyšujme postupně její výkon. Využijeme data pro jednotlivé roky 2019 až 2023. Pro instalovaný výkon 5 GW dokáže fotovoltaika pokrýt mezi 8 až 11 % celoroční potřeby a žádná elektřina nepřichází nazmar. Při výkonu 10 GW se pokryje mezi 16 až 18 % potřeb a ztráty jsou stále zanedbatelné. U výkonu 20 GW se pokryje již 28 až 36 %, ale nevyužitá elektřina odpovídá již 18 až 37 % té využité. Pro výkon 40 GW stoupne pokrytí už jen relativně málo na 34 až 45 % potřeby, ale množství nevyužité elektřiny už je 80 až 110 % množství té využité. Je tak vidět, že se zde nevyužije už skoro polovina instalovaného potenciálu.
U větrných elektráren je situace lepší s pokrýváním potřeb, což je dáno lepším ročním využitím výkonu. S velkými výkony však roste rychle přebytek výroby. Ještě silnější je také závislost na počasí v daném roce. Pro instalovaný výkon 5 GW dokáží větrné turbíny pokrýt mezi 14 až 17 % celoroční potřeby a žádná elektřina nepřichází nazmar. Při výkonu 10 GW se pokryje mezi 27 až 34 % potřeb a ztráty jsou stále zanedbatelné. U výkonu 20 GW se pokryje již 48 až 58 %, nevyužitá elektřina už odpovídá 11 až 19 % té využité. Pro výkon 40 GW stoupne pokrytí ještě dále na 70 až 77 % potřeby, ale množství nevyužité elektřiny už je 64 až 77 % množství té využité. Je tak vidět, že se i zde nevyužije už skoro polovina instalovaného potenciálu.
Podívejme se, jak to vypadá pro jaderné zdroje. Zde je pro výkon reaktorů 5 GWe pokryti spotřeby 53 až 57 %. Pro takový výkon je přebytek výroby zanedbatelný. Pro 10 GWe je už pokrytí spotřeby 95 až 98 %. V tomto případě je vyrobený přebytek pouhých 8 až 11 % využité elektřiny.
Ještě zásadnější rozdíl je, že u fotovoltaiky a větrníků je docela často situace, že nevyrobí téměř nic a celý potřebný výkon chybí. U jaderných zdrojů však byl největší chybějící výkon v daném roce pro instalovaných 5 GWe mezi 6 až 7 GW, a pro výkon reaktorů 10 GWe pak jen 2 až 4 GW. Pro fotovoltaiku s výkonem 40 GWp se maximum chybějícího výkonu v daném roce pohybuje mezi 10 až 11 GW a pro větrníky s výkonem 40 GWp je to mezi 9 až 10 GWp.
Celou situaci ovlivňuje pochopitelně celkové složení konkrétního mixu. Zvláště akumulace může významně pomoci, ta je však jen krátkodobá a jsou u ní jen omezené možnosti. Navíc s jejím zavedením významně rostou náklady. Větrné a fotovoltaické zdroje mají také období, kdy nedodají téměř nic, a musí tak být připravená záloha na počasí nezávislých zdrojů s výkonem, který pokryje i celou potřebu v době maxima. Jak je vidět z předchozí analýzy, dodatečná doplňující záloha je v případně jádra pouze třetinová oproti fotovoltaice nebo větru. A to jsou další náklady navíc.
Solární elektrárna na řeckém Korfu má přece jen lepší podmínky, než je tomu u nás. Pouze však v případě, že není zataženo. (Foto Vladimír Wagner)
Srovnání scénáře postaveného na jaderné energetice a na OZE
V použitém programu jsou zabudovány i zjednodušené výpočty investičních nákladů a emisí CO2 daného mixu. Můžeme se tak podívat na náklady a emise CO2 různých mixů. Hnutí Duha, Greenpeace a další zelené aktivistické organizace původně bojovaly za odstavení Dukovan po třiceti letech provozu a úplné zrušení výstavby Temelína. Pokud by v devadesátých letech minulého století a na začátku tohoto byly úspěšné, dnes bychom byly bez jaderných zdrojů. Nyní sice provoz stávajících jaderných zdrojů do jisté míry akceptují, ale bojují proti výstavbě zdrojů nových. I současná studie zeleného aktivistického hnutí Fakta o klimatu propaguje pro Česko mix postavený na kombinaci fotovoltaiky a větru doplněné akumulací a záložními zdroji.
Podívejme se tak, jak by vypadaly tři scénáře energetického mixu pro Českou republiku. První předpokládá výstavbu čtyř nových velkých jaderných bloků, dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně, a co nejdelší provoz stávajících bloků v Dukovanech (70 let). Druhý pak postavení velmi velkého výkonu v solárních a větrných zdrojích v poměru doporučovaném ve studii organizace Fakta o klimatu, tedy pro poměr výroby větru a slunce 3:1. Třetí pak ponechání stávajících bloků v Temelíně, omezenou dobu provozování Dukovan a opět co největší výkon fotovoltaiky a větru. Ve všech třech případech se předpokládá úplné odstavení všech uhelných bloků. Výkon vodních a těch na biomasu se ponechává na stávající úrovni. Mix se pak doplní akumulací a plynem tak, aby se dodala v každém okamžiku veškerá potřebná elektřina. U získaných energetických mixů se pak posuzuje jejich investiční cena a emisní náročnost.
Ještě poznámka k cenám. V základní sestavě se v programu předpokládá investiční náročnost jádra 150 miliard Kč/GW, což je podobné hodnotě z různých zdrojů. U větrných zdrojů je to 56,5 miliardy Kč/GW a u fotovoltaiky 24,0 miliardy Kč/GW, cena akumulace, je v programu 11,5 miliard Kč/GWh. U plynových zdrojů se předpokládají investiční náklady 27 miliard Kč/GW. Tyto hodnoty jsou v rozmezích cen, které se vyskytují v různých zdrojích. Při svých analýzách můžete využívat i své hodnoty. Cena uváděná pro dodávku korejských bloků pro Dukovany se předpokládá 200 miliard Kč, proto jsme u jádra uvažovali cenu 200 miliard Kč/GW.
Kombinace jaderných a obnovitelných nízkoemisních zdrojů
Pokud si vezmeme jaderný mix, máme u něj 8 GW výkonu. Musíme postavit 4 nové zdroje za celkovou cenu 800 miliard Kč. Fotovoltaiku jsme dali na výkonu 4 GW (v reálu je to současná hodnota, předpokládá se obnova dosluhujících kapacit). Vítr se zvýšil na 3 GW za 152 miliard Kč. Aby se podařilo co nejvíce využít přebytky, zvýšila se akumulace na 4 GW (kapacita 20,0 GWh). Cena za to je 173 miliardy Kč. Aby se zajistil výkon v každém okamžiku, bylo potřeba zvýšit výkon plynových zdrojů na 2,6 GW za cenu 37 miliardy Kč. Takový mix dokázal plně pokrýt spotřebu a zajistil v každém okamžiku potřebný výkon. Vyrobený přebytek je 9,2 TWh, z čehož část je možné exportovat, protože se produkuje i v době, kdy nefouká a nesvítí. Celková investiční cena pro výstavbu nových zdrojů v tomto mixu je 1210 miliardy Kč. Jaderné zdroje dodají celkově 74 % elektřiny. Plyn zde pokrývá jen 0,7 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak pouhých zhruba 5 000 kt CO2.
Podíl jednotlivých zdrojů u mixu složeném z jaderných a obnovitelných nízkoemisních zdrojů.
Čistě obnovitelné nízkoemisní zdroje
U obnovitelného mixu se využila velmi vysoká instalace fotovoltaiky, zvýšení výkonu na 20 GW, další zvýšení už bez extrémní akumulace nevede k viditelnému zlepšení. Cena za to je 433 miliardy Kč. Větrné zdroje se doplnily na 30 GW, aby poměr odpovídal doporučení ze studie Faktů o klimatu, za cenu 1680 miliard Kč. Aby se efektivně využily vyrobené přebytky, bylo potřeba zhruba 12 GW akumulace (60,0 GWh kapacity) za 635 miliardy Kč. I tak bylo potřeba pro pokrytí chybějícího výkonu v době, kdy nefouká a nesvítí delší dobu doplnit výkon plynových zdrojů na 8,5 GW za cenu 196 miliard Kč. Takový mix dokázal pokrýt veškeré potřeby a výkon v každém okamžiku. Celková cena investic je v tomto případě 2939 miliard Kč. Přebytek výroby je u něj 30,9 TWh, bohužel většinou v době, kdy hodně svítí a fouká a dá se předpokládat přebytek i u sousedů. Fotovoltaika dodala 21,3 %, vítr 63,2 % a celkově dodají 85 % vyrobené elektřiny. Zde musí plynové zdroje pokrýt 3,1 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak vyšší než u jaderného mixu, zhruba 6 078 kt CO2.
Podíl jednotlivých zdrojů elektřiny na výrobě mixu z čistě obnovitelných nízkoemisních zdrojů
Temelína a dále jen obnovitelné nízkoemisní zdroje
Pokud se bude využívat Temelín a doplní se obnovitelným mixem, lze snížit potřebu rezervy plynových zdrojů oproti čistě obnovitelnému mixu. Nejdříve se podíváme na velmi vysokou instalaci fotovoltaiky na již zmíněných 20 GW i větrných zdrojů na 30 GW. K využití přebytků postavíme opět zhruba 12 GW akumulace (60,0 GWh kapacity). I tak bylo potřeba pro pokrytí chybějícího výkonu v době, kdy nefouká a nesvítí delší dobu doplnit výkon plynových zdrojů na 6,5 GW za cenu 142 miliard Kč. Takový mix dokázal pokrýt veškeré potřeby a výkon v každém okamžiku. Celková cena investic je tak velmi blízká předchozí variantě, snížená jen o část investicí do plynu, konkrétně 2890 miliard Kč. Přebytek výroby je pochopitelně ještě vyšší 43,4 TWh a opět v době, kdy hodně fouká a svítí. Fotovoltaika vyrábí 19,4 %, vítr 57,7 % a jádro 12,5 % vyrobené elektřiny. Zde musí plynové zdroje pokrýt pouze 1,1 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak nízká, zhruba 5 420 kt CO2.
Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny u mixu s využitím Temelína a pouze obnovitelných nízkoemisních zdrojů s velmi vysokými výkony fotovoltaiky a větru.
Pokud nebudeme chtít jít na tak extrémní výkony fotovoltaiky a větrníků, můžeme mix zlevnit. Podívejme se na kombinaci 10 GW fotovoltaiky a 15 GW větrníků. K využití přebytků pak nemá moc smysl stavět akumulaci vyšší než 8 GW (40 GWh kapacity). U plynu pak potřebujeme 7,2 GW pro pokrytí chybějícího výkonu. Celková cena investic je v tomto případě 1 586 miliard Kč. Celoroční přebytek 6,6 TWh. Fotovoltaika vyrábí 14,4 %, vítr 42,7 % a jádro 18,5 %. Plyn musí vyrobit 10,2 % a celková emisní náročnost je 8 030 kt CO2.
Předložená data jsou pro rok 2019, potřebný výkon plynových zdrojů byl kontrolován i pro další roky až po rok 2024. Nebraly se v úvahu pouze jednotlivý extrémní výpadek daný nestandardním výpadkem škálovaného zdroje v daném dni daného roku. Je jasné, že v reálné situaci bude potřeba mít u všech mixů záložní výkony o něco vyšší, aby se pokryly nečekané výpadky, dané třeba poruchami. To ale celkové srovnání neovlivní.
Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny u mixu s využitím Temelína a pouze obnovitelných nízkoemisních zdrojů s nižšími výkony fotovoltaiky a větru.
Závěr
Je třeba zdůraznit, že daný program má řadu zjednodušení a dává pouze hrubou představu o daných mixech. I předložené srovnávané energetické mixy jsou zjednodušením a dalo by se s nimi pohrát a více je vyladit. Zároveň by se dala studovat reakce na změnu spotřeby a další úpravy. Pochopitelně se dá zvažovat import elektřiny v době nedostatku. Zde je ovšem základní problém mixu postaveném na fotovoltaice a větru, že přebytek a nedostatek bude u nás ve stejné době, jako tomu bude u sousedů. Hlavně Německo se prioritně zaměřuje právě na fotovoltaiku a větrné turbíny.
Model ukazuje pouze investiční náklady a dají se pochopitelně dodat i náklady na palivo (hlavně u plynu), na provoz a ukládání financí na likvidaci zdroje. Zároveň je třeba připomenout, že jaderný zdroj má zhruba trojnásobnou životnost oproti větrným a fotovoltaickým. Hrubá analýza těchto nákladů je v dřívějším článku. Je sice už šest let starý a některé ceny se změnily, ale umožňuje si udělat představu a dohledat ze zdrojů současný stav.
Zároveň cenu elektřiny ovlivní i nutná modernizace přenosové sítě, ta je však při využití obnovitelných zdrojů náročnější. Dá se předpokládat, že spotřeba elektřiny poroste elektrifikací dopravy a průmyslů i růstem potřeb datových center a umělé inteligence. V tomto případě se navýší spotřeba. Tento nárůst se dá řešit zvýšením výkonu OZE, akumulace, i jádra, třeba ve formě malých modulárních reaktorů. Poměry mezi výrobu zdrojů, cenou mixu a emisemi pro různé varianty se však zachovávají. Je pochopitelně možné uvažovat reakci na straně spotřeby, lepší vyladění odstávek jaderných zdrojů a další opatření pro optimalizaci využití mixu oproti situaci v minulých letech. Základní poznatky, které jsme získali, to však nemění.
I přes zmíněná zjednodušení můžeme ze srovnání tří scénářů jasně vidět, že využití jaderných zdrojů není ve srovnání s těmi obnovitelnými nevýhodné. Naopak, pokud půjdeme cestou postavení čtyř nových jaderných bloků a jejich doplnění dalšími potřebnými zdroji, bude investiční cena dokonce nižší než u mixů postaveném na fotovoltaice a větrnících, ať už s Temelínem nebo bez jaderných zdrojů. Je to dáno hlavně tím, že v případě dominance obnovitelných zdrojů je potřeba pro pokrytí stejného výkonu tři elektrárny, fotovoltaická, větrná i plynová, a také významná akumulace. Emisní náročnost jaderného mixu je také nižší a jen při extrémní kapacitě fotovoltaiky a větru i akumulace se jí blíží emisní náročnost čistě obnovitelného mixu.
Ve Španělsku je v určitých obdobích dominance obnovitelných zdrojů v mixu. Větrná elektrárna v Andalusii na jihu Španělska (foto Vladimír Wagner).
Co říkají studie organizace Fakta o klimatu a náš rozbor společně?
Je třeba zdůraznit, že zde předkládané výsledky jsou plně v souladu s daty a grafy prezentovanými ve studii organizace Fakta o klimatu. Připomínám závěr, který autoři ve studii vypichují: „Solární a větrné elektrárny dokážou v českých podmínkách spolehlivě dodávat velkou část elektřiny – pokud se správně zkombinují a doplní akumulací a záložními zdroji. Při dobré kombinaci větru a slunce je tedy možné pokrýt velkou část spotřeby – i v zimě, kdy výroba nejvíce kolísá“. Grafy uváděné ve studii ukazují, že sice celková výroba větrníků a fotovoltaiky s dostatečně velkým výkonem umožňuje v dostatečně dlouhém období i v celoročním objemu naplnit potřeby české spotřeby. Ovšem nedokáže zajistit výrobu hlavně v někdy i dost dlouhých obdobích, kdy je v zimě bezvětří a zataženo, tedy období inverze, či jak říkají Němci dunkelflaute. Jen částečně pomůže akumulace, tu sezónní a opravdu masivní krátkodobou zatím nemáme. Je tak skutečně nutné mít záložní zdroje.
A to, k čemu vedou velmi vysoké výkony fotovoltaiky a větrníků podle doporučení Fakt o klimatu a nutné velikosti akumulace a záložních zdrojů (plynových) jsme si ukázali v tomto článku. Je vidět, že takový mix je nejen nákladnější, než je tomu u mixu s efektivním využitím jaderných zdrojů, ale vede i k daleko horším výsledkům v cestě za snižováním emisí. To ostatně potvrzuje i praxe, jak vidíme na srovnání elektroenergetiky v Německu a Francii.
Dalším problémem, na který nelze zapomínat, je růst nestability soustavy s růstem výkonu volatilních na počasí závislých zdrojů a úbytkem stabilních rotujících zdrojů v soustavě. To nám dramaticky ukázal blackout ve Španělsku. Jsou sice možnosti úpravy řízení elektrické sítě, které tato rizika mohou snižovat, ale teprve uvidíme, jestli se takovým blackoutům podaří efektivně předcházet. Že mají takové blackouty dramatické dopady, nám ukázal i ten, který nedávno proběhl u nás. Nesouvisel sice s obnovitelnými zdroji, ale v každém případě je jasné, že bychom se měli snažit pravděpodobnost takových událostí minimalizovat i výběrem energetického mixu.
O budoucnosti jaderné energetiky jsem měl přednášku v Dominikánské 8:
https://www.youtube.com/watch?v=IbmlYKj382IO energetice jsem diskutoval i v cyklu rozhovorů Vysoké napětí:
https://www.youtube.com/watch?v=qLEoTRksB8EMohlo by vás zajímat:
Snad jen doplněk k větru. Z pohledu spotřebitele není investiční náklad rozhodující, protože větrníky jsou placené z provozní státní podpory. Ta je v současné době vysoce nad cenou jádra, a to za elektřinu s nižší než průměrnou cenou na trhu, protože výroba z větru je u nás velmi korelovaná s okolím.
Prostě v evropské energetice funguje "netrh", jaký ani ČSSR neznala. Ceny nejsou ceny, protože jsou dány dotacemi, takže nemohou působit jako zpětná vazba. To by je rovnou mohla určovat SPK...
Ano, v ČSSR nic takového ani znát nemohli. Tam prostě strana a vláda rozhodly a státní monopol se postaral.
Chybí mi tam zohlednění vývoje s ohledem na zaměstnanost, uplatnění nových objevů z vývoje těchto technologiích a nových ještě nevyuživaných ve spojení s podceňovanou tepelnou akumulací. To všechno může do značné míry ovlivnit ekonomiku a nelze opomenout ani na rozdílnost v ohrožení že strany jednotlivých technologiích s většími potencionálními ekonomickými ztrátami nad očekáváním.
A jaký vliv na zaměstnanost by měl teprve úplný zákaz využívání všech zdrojů kromě lidmi poháněných žentourů - něco jako to, do čeho zapřáhli mladého barbara Conana! A ten vliv na zdraví a fyzičku národa!
Vytváření pracovních pozic není zanedbatelný prvek v ekonomice. Odkaz na článek na těchto stránkách 13.7. z Británie ohledně OZ. Státní kasa není bezedná. Jestliže máme dotovat velké jádro výkupními cenami s s výhodnými půjčkami na výstavbu se splatností až po dlouhodobém nejistém zprovozněním a ve snaze dlouhodobého potřebného provozu, kdy se mění energetika tempem nevídaným je dobrá paralela s rozvojem fotovoltaiky před 15. lety na kterou budeme doplácet ještě 5 let nemalými miliardami, které byly vhodnější třeba pro dostavbu Temelína v té době.
S ohledem na demografii, která už téměř nezvratně povede k tomu, že počet pracujících půjde razantně dolů, což znamená v budoucnu nárůst mezd a naprostý nedostatek pracovních sil na trhu je třeba většinu činností se snažit optimalizovat do budoucna tak, aby nespotřebovávali lidské zdroje, protože budou hodně vzácné. Je třeba minimalizovat spotřebu pracovních sil. Budoucí násobná cena práce se bude propisovat i do budoucí ceny elektřiny.
V tom je obrovská výhoda domácí fotovoltaiky, specielně "balkonové fotovoltaiky".
Seriový výrobek. Prostě rozbalíte, umístíte, zapojíte do zásuvky.
Jako když kupujete chytrou TV, taky nepotřebujete někoho, aby Vám to zapojil.
Snadno to může přejít do známého, že přání je otcem myšlenky
Tak trochu si sám s tou zaměstnaností protiřečíte. To co je v Anglii nyní, tak nás čeká v daleké budoucnosti včetně té nezaměstnaností. Není důvodu si budoucnost idealizovat.
@ Milan Vaněček 14. červenec 2025, 20:00
Zapojit jen do zásuvky ? ČEZ Distribuce má pro balkónové FVE úplné stejné podmínky jako pro jakýkoli jiný mikrozdroj. Potřebujete smlouvu o připojení, revizi, protokol o nastavení ochran, dostanete EAN na dodávku, musíte mít smlouvu s obchodníkem na odpovědnost za odchylku, nový elektroměr na měření typu B ... Protože nebudete mít měřící kroužky a budete mít přetoky, tak to nebude ani zjednodušené připojení bez přetoků. Pokud to bude v bytě a ne domě, tak Vám svoje řekne SVJ ...
Jestli to budete mít na černo, tak většina elektroměrů i u měření typu C je schopna i změřit dodávku a při dalším periodickém odečtu se to provalí
@ Miloslav Černý 15. červenec 2025, 00:51
Nedostatek pracovních sil lze řešit pouze třemi způsoby - automatizace, delší dobou v práci (přesčas, kratší studia, pozdější odchod do důchodu - byť ve zkráceném úvazku ...) a imigrace. Předpokládám, že myslíte to migraci. Demografický problém bude mít hodně států a o imigranty bude také nouze. Je tu i jazyková bariéra - do Španělska chodí zejména z jižní Ameriky, Anglie kvůli angličtině bere kohokoli, do Maďarska nejde skoro nikdo kvůli jazyku. ČR bere hodně slovanské migranty - Slovensko, Rusko, Ukrajina ... V Rusku se poslední měsíce rodí absolutně +- stejný počet dětí jako v ČR i když má 10x větší počet obyvatel - nebude kde brát.
V čem si protiřečím ? Že cokoli včetně energie s vyšším podílem lidské práce zdraží z tohoto důvodu v budoucnu více, než ta s menším podílem - v čem je spor ?
Nedobrý den,
Jaderný zdroj patří mezi nejefektivnější a nejdéle dostupný zdroje elektrické energie co zatím máme a s nejmenšími měrnými náklady na lidskou sílu/počet pracovníků. Možná (možná) bude ještě lepší fůzní, ale zatím žádná elektrárna nestojí, ani DEMO, tak na to nelze spoléhat.
Pokles populace v příštích desetiletích je v ČR nevyhnutelný. Kdo se zajímá alespoň kapku o demografii to ví. Myslet si, že díky tomu nějak zázračně stoupnou platy a pracovníci se budou mít jak v ráji, je zcestné. Jako první začnou ubývat mladší ročníky (již ubývají) vstupující do produktivního věku, ale těch co budou padat do důchodů bude stále hodně. To znamená, že čím dále méně lidí musí uživit čím dále více (již) neproduktivních lidí. Ať zvolíte jakýkoli model financování, globální efekt bude stejný: více práce na jednotlivce, více se mu odvede na neproduktivní část společnosti a méně mu zůstane. Tedy existuje i druhá varianta: vykašlat se na ně, zrušit důchody a invalidní a jiné dávky, děti se na rodiče vykašlou, ať si vydělávají na živobytí do smrti a třeba pojdou hlady.
Aktuálním modelovým příkladem jsou Čína, Japonsko, Jižní Korea, tam je tento proces vidět v současnosti v reálu. Jediná cesta je ta, o kterou se pokusilo Japonsko, Jižní Korea a i ta Čína: zvýšit produktivitu práce na jedince více, než jaký bude úbytek pracující populace. Masivní mechanizace, robotizace. Tedy ani tomu Japonsku a Jižní Koree to úplně nevychází a Čína je vysloveně katastrofa, ale nějak tak nějak popoběhli a rozhodně jsou na tom lépe, než kdyby v minulosti stagnovali.
Takže do budoucna rozhodně není cesta masivní zaměstnanost, ale co nejprodutivnější zdroje s minimálními nároky na pracovníky. Spíše vysoce vzdělané, vysoce profesionální, ale co do celkového počtu malé skupiny. A pokusit se vychovávat nové generace k tomu, aby měli ideálně 3 děti na rodinu, že jinak vymřou/vymřeme.
Takže ano, aktuální problémy nám jádro nevyřeší, doba stavby bude nejméně 15 let. Ano budeme mít do té doby problémy, potřebujeme i masivně rychlejší projekty jako jsou plynové zdroje, rekonstrukce stávajících a uhlí prostě nenávratně končí. To už je jednak tak na sestupu že se zavírají doly že to je nezvratné, jednak je na pracovní sílu příliš náročné (moc lidí v celém tom řetězci). Ano i nějaké to OZE jako doplňkové zdroje by se hodilo (tak do 20%).
Ale v dlouhodobém horizontu je jádro velice perspektivní a právě v těch nejhorších letech prudkého úbytku pracující populace by právě vstoupilo do provozu. Kdybychom opravdu teď začali stavět. Jak se říká, lépe pozdě než později, protože později už ani nemusíme na to mít ty lidské zdroje....
Ale to je jen takové plkání a věštění z křišťálové koule jednoho zapšklého strojaře...
Heil Gréta!
K Zemi Hleď!
Kdo je John Galt?
+100
solarnimagazin.cz/po-blackoutu-vsichni-z-oboru-to-vime-ale-mlcime/
„Přiznat, že integrační náklady obnovitelných zdrojů jsou násobkem těch instalačních, je dnes politicky a mediálně sebevraždou, kterou právě páchám. Všichni z oboru to víme, ale mlčíme,“ zaznělo v rozhovoru pro web Novinky.cz. Jeho autorem byl Michal Macenauer, ředitel strategie brněnské poradenské společnosti EGU. Jako inženýr elektroenergetiky a posléze doktorand z VŠB v Ostravě a současně magistr sociologie z MU v Brně.
Mnohokrát jsme počítali náklady pro různou míru zapojení obnovitelných zdrojů a vždy nám vycházely celosystémové náklady přepočtené na jednu kilowatthodinu o 80 až 250 procent vyšší než u podobné soustavy s nízkým podílem obnovitelných zdrojů.“
Tento článek je v souladu s názory pana Macenauera. Proč se tak tlačíme do OZE, když je to tak drahé ?
1)Tak samozřejmě nejlevnější by bylo zůstat u uhlí, nemodernizovat a náklady na sítě by byly určitě levné. To se snad všichni shodnem.
2)Realita: náklady na sítě (distribuci) nejsou levné, jsou velmi drahé i když ČR je jedna ze zemí EU s výrazně nejnižšími výkony fotovoltaiky+větru pro výrobu elektřiny. Takže kvůli tomu to není. Proč? Zeptejme se pana inženýra Macenaiera. Uvidíme co nám prozradí.
3) Když náklady na nové sítě budou jen o 100% vyšší než ty současné (které by mohly být velmi nízké ale ? proč nejsou, viz bod 2),
tak to stejně nebude špatné. Při pomalejším (ale nevyhnutelném) odchodu od uhlí než Němci stále budeme mít mezi 2030 a 2040 nízké náklady na sítě a hlavně nulové provozní dotační náklady. TO JE TO PODSTATNÉ. Náklady na jádro budou jen investiční dotace státu do jádra, na které si stát (možná?) může vydělat ziskem ze starých JE.
Ale nespadneme v roce 2040 do čtyřicetiletého dotačního provozního tunelu.
Milan Vaněček 14. červenec 2025, 16:42
„Přiznat, že integrační náklady obnovitelných zdrojů jsou násobkem těch instalačních"
Pane Vaněček opět mícháte jablka a hrušky. Pan Macenauer a Wagner řeší integrační náklady OZE (jablka), tj. krátkodobou akumulaci, záložní PPE a pak případně i vodík.
Ale máte pravdu, že i posílení sítí pro OZE (hrušky) bude velmi drahé.
Když už každému bylo jasné, že nová jaderná energetika je příliš drahá a hlavně vůbec nic nám nevyřeší v blízké 15ti leté budoucnosti do 2040, tak se zase vytahuje další fiktivní karta: "integrační náklady OZE".
Co doopravdy znamená integrovat OZE do rozvodné a distribuční sítě:
a) změnit řízení sítě, posílit ji pomocí "grid-forming technology" jako náhradu úbytku točivých strojů
b) zavést distribuovanou chytrou síť
c) to že bude více starých známých paroplynových či plynových elektráren či kogenerace není žádný "integrační náklad", to je normální výměna starých uhelných elektráren a výtopen za čistější a účinnější elektrárny nové
d) krátkodobá akumulace taky existovala vždy a musela si na sebe vydělat, stejně tak i nová bateriová si na sebe vydělá a navíc lze ji vybudovat mnohem rychleji (=i levněji) a je mnohem průžnější a rychlejší než klasická vodní.
V ČR přes 80% domácností s fotovoltaikou na střeše má samozřejmě i svoji bateriovou akumulaci, je to výhodnější a žádnou provozní podporu nepotřebují.
e) co se týče vodíku, ten ať si zařídí průmysl, je to pro něj základní surovina ...
Takže zapomeňte na různé triky různých přátel či nepřátel toho či onoho druhu energetiky a řešte reálné problémy, CO NEJLEVNĚJI a rozhodně bez PROVOZNÍCH DOTACÍ.
Milan Vaněček 14. červenec 2025, 18:19
a) další náklad
b) další vysoké náklady, zdvojnásobení cen distribuce
c) další podstatný náklad a mizerné využití
d) další významný náklad - desítky GWh pro denní akumulaci
e) další významný náklad pro sezonní akumulaci
a dohromady nám to dá ty násobky instalačních nákladů.
Pane Valento, to jsou Vaše osobní názory, bez jakékoliv kvantifikace. To je jako kdybych začal vypočítávat podobně zcela minoritní extranáklady na Dukovany 2....
Tedy přesně to, co neustále Vaněčku děláte.
Pán Vaněček, rozumiem, že OZE považujete za nevyhnutnosť. Ale ak v diskusii o integračných nákladoch začnete tvrdiť, že záložné PPE sú „len výmena starého uhlia“, že batérie „si na seba zarobia“ a že „vodík nech si rieši priemysel“, tak to nie je argument, ale obchádzanie reality.
Akumulácia, zálohy, sieťová stabilizácia a koordinácia distribuovaných zdrojov nie sú „trik“, ale skutočné systémové výdavky, ktoré už dnes stoja miliardy (viď Nemecko – redispatch + curtailment > 3 mld. €/ročně). Tváriť sa, že existujú len „investičné dotácie do jadra“"investičná podpora" (čo je trochu rozdiel ako priame dotačné platby pre OZE) a že OZE sú lacné „bez prevádzkovej podpory“ je zavádzajúce.
Bez otvorenej diskusie o skutočných systémových nákladoch bude energetická politika len ideologickým wishful thinking. Čísla nepresvedčíte frázami.
Milan Vaněček: Před časem jsem listopval nějakou zprávou ČSRES, tam odhadovali náklady na úpravu distribuční a přenosové soustavy Česka pro zcela pružnou podporu a integraci silně distribuovaných malých zdrojů na 2 bilióny Kč ve výhledu několika desetiletí. V té ceně ještě dost věcí chybělo, protože nevíme stále, jak je řešit. Šlo opravdu jen o distribuci/přenosovku, silové prvky, k tomu řízení, komunikace a dost volně otázky kybernetické bezpečnosti (Vzhledem k poslednímu vývoji tento bod tu cenu dokáže hodně zvednout - požadavek na zcela oddělenou samostatnou komunikačmí infrastrukturu oddělenou od veřejných sítí, pokud bude vaše domácí FVE integrována, tak bude řízena touto sítí a žádné, že si přes mobil a cloud výrobce něco budu nastavovat).
Zase jedno modelářské cvičení: "to néééjde", tím "to" míněna fotovoltaika a vítr.
Přitom pro ČR by v energetice měl být rozhodující zákon: provozní podpora výroby elektřiny je ZAKÁZANÁ, již si jeden provozní tunel (z 2009-10) užíváme, až do 2030.
Podpora může být jen investiční, a to pouze z EU fondů (které jsou pouze z části námi zaplacených povolenek, a snad už přestanou někdy existovat).
Když jádro, třeba 5 GW jak chce pan Wagner, tak žádná provozní podpora jakoukoliv formou (třeba CfD nebo jinou, po 40 let), To by bylo šílené.
Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby se v příštích 25-ti letech každý rok se navýšil základní kapitál ČEZu o 0,5 pct HDP - tedy cca. 35 mld Kč. To by umožnilo postavit všechny reaktory bez úvěrů a pak klidně 80 až 100 let může vyrábět elektřinu v ceně 10-20 EUR. Takže buď budeme mít takto levnou elektřinu nebo pokud bude tržní vyšší, tak budeme zlaté prasátko sypající do rozpočtu peníze. Státní rozpočet toto nepozná a pokud nezrušíme poplatek za OZE od roku 2030, tak se vybere na něm více. Příp. ideální by bylo využít k navyšování ZK i emisní povolenky.
Tento nejlepší model ale neprojde notifikací, ani nebude souhlas s využitím emisních povolenek tímto způsobem. Proto se vymýšlejí taková krkolomná řešení.
Výnos z emisních povolenek by neměly čerpat ale firmy nebo jednotlivci, ale pouze obce, kraje a stát či společnosti majoritně těmito subjekty ovládané s výší dotace blízké 100%, aby výnos z nových zdrojů nebo úspor ze zateplení a podobných opatření zůstal státu, obcím a kraji, příp. těm korporacím. Do té definice by se vešel kromě nějakých technických služeb i ČEZ. Je nesmysl výnos z povolenek rozdávat miliardářům nebo milionářům aby byli ještě bohatší - mají dost prostředků aby si nové zdroje, zateplení apod. zaplatili ze svého. Samozřejmě že by vydělali i nepřímo Ti co vlastní akcie ČEZu, ale připadla by jim nesrovnatelně menší část té dotace.
Pane Zelený, jak mám diskutovat o Vašich názorech když hned prvé dvě věty jsou nepravdivé a nereálné. Žádné zlaté prasátko nám opravdu "nehrozí".
Tvrdí ten, který žije ve svém psudosvětě a jeho příspěvky jsou plné lží, což bylo mnohokrát dokázáno.
A slyšeli jste slovo Studničky....
Můžete diskutovat např. tak, že uvedete proč si myslíte, že uvedené dvě věty jsou nepravdivě a nereálné. 25 roků po 35 miliardách je 875 mld Kč. Předkládaná cena tří bloku v současných cenách bez financování je cca. 750 mld. Protože těch 35 mld ale není fixních, ale je bráno procentem HDP tak bude postupně růst v čase cca. stejným tempem jako poroste těch 750 mld díky inflaci - to je cena v čase 2025. Náklady na financování nejsou - ČEZ by financoval z vlastního kapitálu. Ani na straně státu, protože by bylo financováno místo poplatku na OZE, který by se po roce 2030 nerušil ale používal na toto. U silnic, železnic, a jiné infrastruktury neřešíte náklady na její financování ...
A nebo rozporujete náklady na MWh cca. 10-20 EUR / MWh ? Řešíte náklady na pracovní sílu, na palivo, na odpad ? Pracovní síla je zanedbatelná, na odpad ČEZ musí platit 2 EUR za MWh a to je dostatečné a palivo ? Zatím je ho opravdu dost, navíc do příštího roku spustí Čína dva sodíkové množivé CFR-600, Indie sodíkový množivý PFBR, do dvou let Rusko olovem chlazený BREST-300. Za pár desítek let tak množivé reaktory mohou snadno změnit - zlevnit - palivový cyklus. Není to jen teorie, je to před spuštěním.
Vy jste srandista. Proč by ČEZ peníze, které může zhodnotit, strkal do jádra, když by mu to žádné zhodnocení nepřineslo? Když škrtnete u jádra náklady na financování, které reálně tvoří velmi zhruba 2/3 ceny, logicky vám vyjdou nízké ceny elektřiny. I když ty vaše jsou hodně podstřelené, protože předpokládají, že nebude po dobu provozu potřeba dalších investic, což je samozřejmě zcela nereálné. Právě to financování, prodlužování staveb a zvyšování nákladů činí z jádro problematickým. Kdyby se stavělo rychle a bez problémů, snášelo by zlatá vejce. Ale není nic vzdálenějšího realitě euroatlantické civilizace.
Lenže presne o tom to je, odkiaľ tých 35 mld každý rok zobrať. Lebo ked ich do navýšenia základného imania naleje štát, ktorý si ich požičia za vysoký úrok, tak tam žiadna úspora voči bankovému úveru priamo pre ČEZ nie je, alebo bude extrémne malá. Ekonomická výhodnosť sa jednoducho nedá oklamať a firmy, ktoré sa venujú výrobe energie majú celé tímy skvele platených analytikov, ktorí majú na starosti vybrať optimálny variant.
Ak by bolo také výhodné stavať jadrové elektrárne, tak by na ministerstvách stáli zástupy investorov z rôznych veľkých energetických spoločností a chceli by stavať elektráreň za elektrárňou.
Namiesto toho firmy vyčkávajú, lebo sa technológie extrémne rýchlo vyvíjajú a vývoj na najbližších 70-80 rokov sa ťažko modeluje. Nám ostáva len veriť, že vedia, čo robia a v správnom čase sa dobre rozhodnú, kedže majú oveľa viac skúseností a informácii ako my.
Ešte poznámka na záver - ak sa budú stavať veľké jadrové elektrárne, tak treba uvažovať aj s pesimistickým scenárom, že daný zdroj vypadne na dlhší čas a bude ho treba nahradiť. To jednak posunie jeho ekonomickú návratnosť na úplne inú úroveň, ale zároveň aj spôsobí oveľa väčšie problémy pre sústavu, ktorú by skôr trebalo decentralizovať, ako naopak.
Pane Vaněčku:
Chybí tomu jen "jedna maličkost".
Prosaďte v EU, aby mohlo být jádro investičně dotováno z povolenek, podobně, jako OZE. Třeba 50% investičních výdajů.
Pak by se bez finančních problémů jádro stavělo i bez CfD.
A ještě nám prozraďte, jak by se bez provozní podpory (včetně kapacitních plateb) obešly plynové elektrárny (hlavně ty "čisté" vodíkové) na vykrývání nevýroby OZE a také výroba zeleného vodíku nejen pro průmysl, ale i na výrobu elektřiny.
ad Milan Vaněček 14. červenec 2025, 16:29
Podpora může být jen investiční, a to pouze z EU fondů (které jsou pouze z části námi zaplacených povolenek, a snad už přestanou někdy existovat).
Když jádro, třeba 5 GW jak chce pan Wagner, tak žádná provozní podpora jakoukoliv formou (třeba CfD nebo jinou, po 40 let), To by bylo šílené.
Výborne, súhlasím: žiadne prevádzkové dotácie – ale potom prosím rovnako pre všetkých. Tvrdiť, že jadro nesmie mať CfD, zatiaľ čo OZE môže dodať elektrinu kedy chce, bez zodpovednosti za stabilitu, a zvyšok systému to „nejako podrží“ – to nie je bezdotačný trh, ale inžiniersky podvod.
Ak má byť trh férový, tak každý zdroj musí:
- byť presne predikovateľný (nie „možno bude slnko“),
- aktívne stabilizovať sieť – nielen pasívne čakať,
- dodávať energiu vtedy, keď je potreba, nie len keď má prebytok.
Grid-forming? Rýchla regulácia? Frekvenčná odolnosť? - Buď to zvládne samotný zdroj, alebo nech platí za doplnkové služby.
Inak tu budeme len ospevovať „lacnú“ zelenú energiu, ktorej reálne náklady sa skrývajú vo faktúrach všetkých ostatných.
Milan Vaněček 14. červenec 2025, 16:29
"Zase jedno modelářské cvičení: "to néééjde", tím "to" míněna fotovoltaika a vítr."
Samozřejmě to jde, ale s náklady o 80-250 % vyššími. Proč ?
Když máte marginální náklady fotovoltaiky doopravdy prakticky nulové (ne jen "nízké" jak říká s oblibou jeden zde o nákladech starých odepsaných JE), tak Vás 100% navíc nezabije (ale posílí).
Milan Vaněček 14. červenec 2025, 18:31
Náklady na FVE v ČR jsou 15-20 tisíc Kč/kWh, to není nic zanedbatelného. A k tomu tedy těch 80-250 % integračních nákladů. Pěkná pálka.
Tak teď zase Vy píšete o něčem jiném než já. Já jasně psal: marginální náklady a Vy píšete investiční náklady (teda píšete náklady a myslíte investiční náklady podle té cifry).
"Když máte marginální náklady fotovoltaiky doopravdy prakticky nulové"
Jak mohou být nulové, když vám nikdo další FVE panely + baterie + .... prakticky za nulu nikdo nedodá ?
Náklady na provoz FVE jsou součtem instalačních a integračních nákladů.
ad Milan Vaněček 14. červenec 2025, 18:31
Když máte marginální náklady fotovoltaiky doopravdy prakticky nulové (ne jen "nízké" jak říká s oblibou jeden zde o nákladech starých odepsaných JE), tak Vás 100% navíc nezabije (ale posílí).
Niekto to si nam tu pletie termin s termitom - a je smutné, keď to robi "vedec"..
Áno, fotovoltaika má takmer nulové marginálne náklady výroby – lenže elektrina zo soláru nie je spotrebiteľný produkt, ale surovina, ktorá musí byť presne načasovaná, regulovateľná a dodaná v správnej forme (napätie, frekvencia, miesto).
Tieto vlastnosti FVE nemá – a nikdy mať nebude bez externých doplnkov:
akumulácia (krátka aj sezónna),
záložné zdroje (PPE, jadro),
sieťová stabilizácia (grid-forming, inertia, dispečing),
predikčný systém a regulačné rezervy.
To všetko sú reálne systémové náklady, ktoré nie sú marginálne ani nulové – a ktoré sa nerozpočítavajú na kWh z FVE, ale na všetkých.
Tváriť sa, že 100 % navyše nás „posilní“, je buď nepochopenie sústavy/problematiky, alebo účelová rétorika (nehodná vedca vašeho formátu). Energetika nie je len fyzika panelu – je to systémová disciplína s ekonomickou a regulačnou architektúrou.
Vaněčku, marginální náklady jsou stejné u "starých odepsaných JE" jako u těch nových, a jsou srovnatelné jako u té fotovoltaiky, to byste ale musel konečně pochopit co jsou to marginální náklady. Pro vás zjevně neřešitelný úkol.
Jo, jsou "srovnatelné", ale typicky u FVE jsou třeba 3x nebo 5x nižší (nebo mohou být i 10x, záleží jak to umíte a jak je FVE velká) než u jádra v EU. Můžete je srovnávat, jsou srovnatelné, ale určitě jedny jsou nižší než ty druhé.
Ne, Vaněčku. Marginální náklady nejsou u FVE typicky 3×, 5× ani 10× nižší, opět dokazujete že vůbec nevíte co to marginální náklady jsou: cs.wikipedia.org/wiki/Mezn%C3%AD_n%C3%A1klady
Ne Emile. Jste už trapný s odkazy na Wikipedii, tady bychom měli diskutovat na vyšší úrovni. Přemýšlet o věcech.
Samozřejmě, nemůžete vyvrátit jednoduchý fakt, platný v EU, že marginální náklady velké FVE jsou NIŽŠÍ než marginální náklady JE.
ad Milan Vaněček 16. červenec 2025, 09:12
Pán Vaněček sa opäť raz rozhodol ignorovať nielen energetiku či ekonomickú realitu, ale aj základné pojmy mikroekonómie, a to v štýle: „mám svoju pravdu, definície ma nezaujímajú“.
Tvrdí, že „marginálne náklady FVE sú nižšie než u JE“. Nuž, ak FVE vyrobí alebo nevyrobí (lebo nesvieti), jej marginálny náklad je síce „nízky“, ale v skutočnosti nerozhoduje len o jednej kWh, ale o tom, čo jej produkcia vyvoláva v celom systéme: od potreby záložných zdrojov, stabilizácie siete, doplnkovej akumulácie, až po redispečing. A to všetko sú systémové marginálne náklady, nie náklady jedného kremíkového panelu pod lampou.
Navyše – ak sa máme baviť o reálnych marginálnych nákladoch v elektroenergetike, musíme ich vždy vnímať v kontexte celku – nie izolovaného zdroja. To, že panel vyrobí elektrinu „bez paliva“, neznamená, že jeho produkcia nič nestojí, ak súčasne rozkolíše sústavu alebo vynucuje dotácie do infraštruktúry, akumulácie, záloh a sieťových poplatkov.
Ale áno – keď niekto odmieta základné pojmy ako mezní náklady a považuje Wikipédiu za „príliš jednoduchú“, asi už diskutujeme s evanjelizátorom, nie s vedcom/analytikom.
Tak nejen Emil ale i Vy zase kličkujete, už ne standardní marginální náklady ale "systémové marginální náklady".
To bych pak mohl spoustu dalších položek přidat k JE, například potřebu jedné baterie protiraketových střel (nejlepší je Patriot z USA za miliardu USD) na ochranu, atd atd
ad Milan Vaněček 16. červenec 2025, 11:46
Tak nejen Emil ale i Vy zase kličkujete, už ne standardní marginální náklady ale "systémové marginální náklady ... To bych pak mohl spoustu dalších položek přidat k JE, například potřebu jedné baterie protiraketových střel (nejlepší je Patriot z USA za miliardu USD) na ochranu, atd atd
-> reakcia ad absurdum je typickým príznakom toho, že racionálna obrana argumentačne skolabovala, a tak sa mení téma, vyhrocuje sa a odvádza sa pozornosť na karikatúrne extrémy
Pán Vaněček, keď už sme pri „marginálnych nákladoch“ – nešlo o žiadne „kľučkovanie“ (to tu predvádzate cely čas vy), ale len pripomenutie základnej ekonomickej reality: že systémové náklady sú nedeliteľnou súčasťou prevádzky akejkoľvek reálnej energetiky – teda nie len náklady „na jednotku výroby“, ale aj náklady na zabezpečenie stability siete, zálohovanie, prenos, akumuláciu a vyrovnávanie výkyvov.
Ak by sme totiž uvažovali len v pojmoch „panel svieti – teda generuje skoro zadarmo“, potom by sme sa mohli tváriť, že aj voda z kohútika je bez nákladov, lebo „predsa kvapká sama“. To však (rovnako ako pri elektrine) ignoruje celý systém, ktorý to umožňuje: infraštruktúru, reguláciu, údržbu, výpadky, rezervu, bezpečnostné náklady a životnosť komponentov.
A čo sa týka Vašej poznámky o „batérii protiraketových striel na ochranu jadrovky“ – tá je, prepáčte, už na hranici sarkazmu z parlamentných karikatúr. Ak by sme sa hrali na takto „rozšírené“ náklady, potom si môžeme rovno započítať aj náklady na klimatické protesty, právnikov pre ESG reporty, či psychoterapeutov pre manažérov, čo si musia pred kamerami obhajovať Green Deal. A v takejto logike sa môžeme hádať do nekonečna.
Lenže energetika nie je kabaret. Energetika je technický systém s reálnymi dopadmi na priemysel, obyvateľstvo a bezpečnosť krajiny. A preto si zaslúži, aby sme o nej diskutovali v pojmoch, ktoré odrážajú celkové náklady a systémové dôsledky – nie len vybrané časti rovnice, ktoré sa práve hodia pre PR účely.
Dobrý den,
Díky za informativní a kvalitně podložený článek pane Wagnere.
Ale jak sám vidíte zde v diskusi, po těch kteří by si to měli nejvíce přečist a zamyslet se nad tím, to jen steče jak voda po voskovaném papíře a zanechá to maximálně pocit něčeho nepatřičného :(
Díky,
Martin Prokš
Milan Vaněček 14. červenec 2025, 20:06
"Pane Valento, to jsou Vaše osobní názory, bez jakékoliv kvantifikace."
Stačí článek pana Wagnera, kvantifikace je tam dostatek.
Na kvantifikaci "to néééjde" je pan Wagner mistr. Jenže už mu to těch 10 let, co s ním zde diskutuji, nevychází. Realita mu uniká, mé předpovědi se vyplňují.
Pokud bude výsledkem drahá elektřina, tak bohužel.
Až na to že to je přesně obráceně, Vaněčku, realita uniká vám a předpovědi vám nevycházejí.
Děkuji za článek pana Wágnera. Ale vychází příliš optimisticky. Ukazuje se, že ekonomická životnost FVE z hlediska střídačů a panelů je cca 12 let. Skoro všechny velké FVE na které jsem jezdil v roce 2010-2015 prošly 2024-25 repoweringem kde se hlavně vyměnily všechny střídače, a většina panelů. Jedná se o vyssi stovky MWp. Dále jsem vypozoroval že velká bateriová úložiště pro potřeby SVR se počítají na provoz cca 10 let, pak se předpokládá že budou nahrazeny jinou technologií. A zcela neznámá ale pravděpodobně mnohem kratší než deklarovaná je životnost rezidenčních instalací z nichž většina vznikala dost na divoko v letech 2020-2023 a jejichž provedení a kvalita je často diskutabilní. Je to veliká změna proti konvenční energetice kde se vše počítá na desetiletí ( což samozřejmě nevylučuje náklady na průběžnou údržbu, servis, obnovu dílčích částí ale to mají FVE také) prostě tzv. Nová energetika bude ve výsledku mnohem dražší než její fanatičtí zastánci jsou ochotni připustit. Říkám to jako někdo koho živí servis takovýchto FVE systémů
Solární tunel nás za 20 let provozu vyjde na 800 mld Kč.... výměnou za to jsme získali kolik, 1% elektřiny z OZE? Za to mohl být dostavěn temelín a Dukovany.
To prostě otřesné a ještě buďme rádi, že se postavil Temelín. A nyní již vidím na obzoru další tunel, nyní větrný.
A co tím chcete říci? Proč pořád chcete další tunely? Tentokrát jaderné, s trváním 40 let. Vidíte jak špatná rozhodnutí v energetice mají velké následky.
Ty zbytečně utracené peníze jsme mohli investovat do nejkvalitnějšího technického vzdělávání v České republice. Vzdělaní, technicky zdatní občané je jediné bohatství co tu ještě trochu máme....
Větrný tunel : investiční dotace až 65 %, provozní dotace až 3500 Kč/MWh za občasnou elektřinu.
Dejte tyto podmínky JE a žádnou podporu nebude potřebovat (a bude stačit jen investiční podpora). A bez těch extrémních integračních nákladů.
Rozlišujte "tunýlky" za pár miliard celkem a čtyřicetiletý tunel za celkem stovky miliard, může jich být velmi mnoho...
Díky za komentář praktika. Z hlediska nadšence do FVE, co sleduje diskuse podobných FVE nadšenců :
1/ střídače - měniče opravdu často odcházejí
2/ panely a baterie zatím (5 let) kapacitu neztrácejí
Jde ale o montáže dělané velmi pečlivě a pečlivě udržované a kontrolované.
Také počítám s tím, že má FVE se deklarované životnosti (25+let) nedožije. Reálně počítám s 10-15let. Za tu dobu by si ale měla na sebe vydělat a zaplatit i opravy/revize.
Mám zkušenost, kdy v roce 2010 nainstaloval známý FVE a teď to rozšiřoval tak, že všechny panely (ještě vyráběly) nahradil novými. Na stejnou plochu dal 2x tolik výkonu stálo to 1/6 (panely) a prý je to i výkonnější za horších světelných podmínek.
Staré panely dožijí na kůlnách a pod. Stále to lidi chtějí minimálně za odvoz nebo pár stovek za kus.
Střídače jsou jasné. Tam to odejde většinou na kondezátorech, ale ceny jdou také dolů. Victron nebo Studer dají asi o +4-6let více.
Milan Vaněček 16. červenec 2025, 11:59
"Rozlišujte "tunýlky" za pár miliard celkem a čtyřicetiletý tunel za celkem stovky miliard, může jich být velmi mnoho..."
Tak právě plánovaný větrný tunel (opravdu ne tunýlek ale pořádný tunel) odhaduji na 250 mld. Kč.
A JE při ceně 90 EUR/MWh prakticky bez integračních nákladů dává velice dobrou cenu za stabilní elektřinu. To je velice potřebná investice, tam tunel nevidím.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se