Švýcarská společnost chce do roku 2025 zachytávat 1 % emisí CO2. Získala financování ve výši 31 mil. USD
Malá švýcarská společnost získala minulý týden 31 mil. USD na projekt zachytávání emisí CO2 ze vzduchu. Novou a zatím velmi nákladnou technologií by v budoucnu mohly začít podporovat i vlády pro splnění cílů ohledně zpomalení znečištění ovzduší emisemi CO2.
Společnost Climeworks AG, která vyvíjí zařízení fungující na principu důkladných filtrů a větráků umístěných v blízkosti komínů pro odchyt oxidu uhlíku z atmosféry, získala finance na rozvoj od investorů, mezi něž patří i curyšská banka. Náklady na odchyt 1 tuny CO2 se aktuálně pohybují na hranici 600 USD.
Jan Wurzbacher, zakladatel firmy, na otázku, na jaké účely budou poskytnuté finanční prostředky použity, prohlásil, že vše bude směřováno na snížení nákladů. Společnost si jako vizi stanovila do roku 2025 odchytávat 1 % emisí vypouštěných lidskou činností. Tento cíl je více než ambiciózní, protože momentální roční kapacita zařízení firmy je 1000 CO2 t/rok. Podle mezinárodní energetické agentury IEA dosahují roční emise za rok 2017 32,5 mld. tun CO2.
V květnu nicméně konkurenční kanadská firma představila obdobně řešení, jehož náklady se pohybují okolo 94 USD za odchycenou tunu emisí CO2. Tato technologie proto dnes vypadá mnohem zajímavěji a pokud by ceny povolenek na evropském trhu dále stoupaly a zároveň došlo ke zlevnění technologie, pak by jistě byl zajímavá pro mnoho energetických společností spalující fosilní paliva, které nyní musí investovat miliardy do ekologizace svých provozů.
Mohlo by vás zajímat:
32 500 000 ton/rok to predstavuje emise Svycarska?
Takze chcu zachytavat slabych 325,000 ton/rok za nekrestanske peniaze. Keby chceli zachytit to 1% z 37,000,000,000 ton/rok co vyprodukujeme celosvetovo, tak to by bolo ine kaficko. Toto je ale podla mna slepa ulicka. Daleko efektivnejsie sa mi pozdava zachytavanie priamo zo zdrojov a trvale ukladanie, ak uz teda CCS.
Najdalej sa s CCS dostali v Norsku a tam dokonca premyslaju ako to urobit na komercnej baze, respektive ako na tom zarobit. Dovazat to z viacelych mies lodami a vtlacat do prazdneho reservoara. tam sa uvazuje az s 4,000,000 t/r CO2.
http://www.gassnova.no/en/ccs-in-norway-entering-a-new-phase
lahsie sa mi vidi tie emisie vobec nevypustat.
Alebo kolko by stalo vysadenie xy stromov, ktore by mali rovnaky efekt.
Když je císař ochoten platit výzkum výroby zlata ze švestek, vždy se najde dost opovážlivců, kteří se do toho za erární prachy rádi pustí.
Ak sa na tento nesmierne drahý pokus dívame z hľadiska overenia možnosti využitia membrán tak je to v úrovni vedy a pre prax zbytočne predražené. Lenže je toľko iných spôsobov zachytenia CO2 a zo zdrojov oveľa koncentrovanejších než ovzdušie a bez mechanickych nečistôt ako sú plynové kotolne, kompresorové stanice na prepravu zemného plynu, kogeneračné stanice a tieto doposiaľ nevyužívame hoci by to mohlo byť prvým krokom k RECYKLÁCII UHLÍKA ( v rámci nízkouhlíkovej energetiky) s cieľom vyrobiť z CO2 definované syntetizované uhľovodíkové motorové palivá. To by bol pokrok aj v oblasti motorov, pretože ropné paliva nie sú definovane a preto ich spaľovanie v motoroch je tažko nastaviteľné (preto sú problémy s emisiami). Syntetizované palivá nedymia !
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se