Rakouská energetická společnost Verbund AG začala masivně investovat do plynové infrastruktury pro budoucí použití pro přepravu vodíku. Verbund se díky vysokému podílu výroby elektřiny ve vodních elektrárnách již nyní řadí mezi nejzelenější v Evropě. <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-12-18/austria-s-most-valuable-company-gets-second-life-in-gas-industry">Zprávu</a> přinesl server Bloomberg.com
<a href="https://www.verbund.com/de-at">Verbund AG</a> letos přijala a hned začala aplikovat strategické rozhodnutí, a to investovat do rakouské plynové infrastruktury. Toto rozhodnutí jde proti trendu okolních států jako například Německa a Itálie, kde energetické společnosti investují do obnovitelných zdrojů napříč Evropou.
Letos na podzim <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/energiebranche-stromkonzern-verbund-kauft-pipeline-tochter-gas-connect-von-omv/26210416.html">proběhla</a> akvizice, kdy Verbund AG koupila za více než 270 mil. eur <a href="https://www.onvista.de/news/verbund-macht-omv-verbindliches-angebot-fuer-gas-pipeline-tochter-369520145">nadpoloviční podíl</a> v dceřiné firmě OMV Gas Connect Austria, která vlastnila a provozovala více než 900 km hlavních plynovodů na území Rakouska. Cílem společnosti je připravit se na přechod na vodík, kdy by mohlo být v budoucnu možné relativně jednoduché přetransformovat stávající infrastrukturu na přepravu vodíku namísto zemního plynu.
<blockquote>“Propojení plynové soustavy a elektrizační soustavy nám dá možnost umožnit energetickou transformaci. Budeme muset vyrábět velké množství zeleného vodíku, ale toto nemůžeme dělat zde v Rakousku a možná ani ve střední Evropě,” uvedl Michael Strugl, nastupující předseda představenstva Verbund AG.</blockquote>
Právě na import zeleného vodíku se již nyní Verbund AG připravuje. Dovoz by dle jeho analýz měl probíhat pravděpodobně z výroben vodíku umístěných v lokalitě severního Německa (kde se již <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/sever-evropy-chysta-prudky-rozvoj-vyroben-vodiku-behem-5-let-by-vykon-elektrolyzeru-mel-dosahnout-az-850-mw">staví pilotní projekty</a>), kde je přebytek levné větrné energie, a naopak na jihu Evropy, kde by mohlo být v budoucnu ekonomické využít přebytky z výroby fotovoltaických elektráren.
Do té doby bude plynárenská infrastruktura stále sloužit svému účelu a přinášet novému majiteli pravidelný a stabilní finanční příjem. Verbund se stal loni první veřejně obchodovatelnou institucí v Rakousku, která překročila tržní kapitalizaci 20 mld. eur. Protože 95% elektřiny, kterou Verbund vyrobí, pochází z alpských vodních elektráren, koreluje hodnota firmy velmi úzce s vývojem ceny emisních povolenek v Evropě.

Energetika v zahraničí

Největší rakouský výrobce elektřiny investuje do plynárenské infrastruktury, chystá se tak na vodík

Dánský projekt Green Hydrogen Hub Denmark chce do 5 let zprovoznit elektrolyzéry o výkonu 350 MW. Německá státní iniciativa HY-5 cílí ve stejném časovém období na 500 MW. I Nizozemsko plánuje do roku 2030 desítky vodíkových projektů. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/topics/hydrogen">Zprávu</a> přinesl server S&amp;P Global.
Pět nemělkých spolkových zemí se zapojilo do iniciativy HY-5 a společnými silami chtějí do roku 2025 postavit elektrolyzéry pro výrobu vodíku o výkonu až 500 MW. V projektu jsou převážně zapojeny severní spolkové země, tedy Meklenbursko, Hamburg, Brémy, Dolní Sasko a nejsevernější region Německa Šlesvicko-Holštýnsko.
V těchto regionech se počítá se zhruba 50 projekty, které mají realizovat soukromé firmy jako EDF, rafinerie Heide, ArcelorMittal, BP a RWE. Kromě toho budou některé projekty finančně podporovány a koordinovány lokálními vládami.
<blockquote>“HY-5 spojuje naše síly a ukazuje, že naše regiony mají obrovský potenciál pro vodíkové technologie.” Ministr hospodářství spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Bernd Bucholz.</blockquote>
Buchner dále uvedl, že v těchto německých regionech žije 15 milionů obyvatel a z pohledu HDP se jedná o region silnější než Dánsko a Nizozemsko dohromady. Na druhé straně dánská snaha o výstavbu až 350 MW vodíkových technologií cílí na plně komerční provoz sloužící k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů.
Stejně jako Dánsko a sever Německa, tak i severní oblast Nizozemska, v okolí Groeningenu, plánuje do roku 2030 desítky vodíkových projektů. Výroba vodíku z přebytků větrných elektráren by mohla částečně vyřešit problém skladování elektrické energie ve velkém měřítku a zároveň nedostatečnou přenosovou kapacitu napříč Německem.
Pokud tyto tři země (Německo, Dánsko a Nizozemsko) chtějí opravdu do roku 2030 mít v Severním moři instalovaný výkon větrných elektráren ve výši 40 GW (a dokonce i více, pokud by Německo odblokovalo stavbu v některých oblastech, kde již nyní není dostatečná přenosová kapacita) , potom je nejvyšší čas začít podnikat reálné kroky k vyřešení přebytků výroby z těchto zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Evropská Unie

Sever Evropy chystá prudký rozvoj výroben vodíku. Během 5 let by výkon elektrolyzérů měl dosáhnout až 850 MW

Čínská národní jaderná společnost (CNNC) oznámila, že v pátek po půlnoci došlo k přifázování 5. bloku elektrárny Fuqing. Použitý reaktor Hualong One nedávno získal certifikaci pro použití v EU. <a style="font-weight: bold;" href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/World-first-Hualong-One-unit-connects-to-grid?feed=feed">Zprávu</a> přinesl server World Nuclear News. 
V čínské provincii Fujian byl přifázován 5. blok místní elektrárny. Rozšíření stávající elektrárny ze čtyř bloků na šest je stále ještě v procesu a v příští rok má být dokončen i rozestavěný 6. blok.
Právě 5. a 6. blok jsou novým demonstračním projektem čínského designu tlakovodního reaktoru Hualong One. Jejich <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvnim-cinskem-jadernem-reaktoru-hualong-one-probihaji-studene-testy">výstavba začala</a> v roce 2015 a studené testy proběhly koncem loňského roku. Celkově tak výstavba trvala bezmála 5 let.
Tento nový typ reaktoru <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinske-jaderne-reaktory-typu-hualong-one-ziskaly-evropskou-certifikaci">získal tento měsíc</a> certifikaci pro použití na evropském trhu. V Evropě má tuto certifikaci zatím 7 typů reaktorů. V případě dostavby jaderných elektráren v ČR a by se právě tento typ reaktoru mohl objevit i v ČR.
Pro Čínu úspěšně přifázování reaktoru k síti znamená důležitý milník v oblasti jaderného průmyslu, protože spolu s certifikací pro evropský trh se jí otevírají nové možnosti.
<blockquote>“Prolomili jsme monopol zahraničních jaderných společností na poli jaderného průmyslu a oficiálně jsme vstoupili mezi jaderně pokročilé země,” stojí v prohlášení CNNC.</blockquote>
Nový design jaderných reaktorů Hualong One (HPR 1000) se v Číně současně staví na dalších dvou místech, tyto reaktory by měly být uvedeny do provozu v roce 2022. Dále je HPR 1000 v procesu výstavby v pakistánském Karáčí, kde začala v roce 2016 výstavba 2 bloků, které mají být dokončeny v letech 2021 a 2022.

Elektrárny ve světě

Čína připojila k síti svůj demonstrační reaktor Hualong One, který je nově certifikován i pro EU

Turecké úřady vydaly minulý týden stavební povolení nutné pro zahájení výstavby 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu na jihu Turecka. Aktuálně tak chybí povolení již pouze pro 4. blok.
Jak informuje server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Turkey-grants-construction-permit-for-Akkuyu-unit?feed=feed">World nuclear news</a>, turecký jaderný regulátor (Nükleer Düzenleme Kurumu – NDK) vydal licenci novému bloku, který bude stavět ruský Rostatom na jihu země.
Licence byla udělena v polovině listopadu potom, co byly vypořádány připomínky úřadu k původní žádosti Rosatomu z března loňského roku. Nyní tedy na základě povolení může být instalován jaderný ostrov, turbína a bezpečnostní systémy.
Zástupce tureckých úřadů v tomto projektu dostavby jaderné elektrárny Akkuyu, Alexey Frolov, uvedl, že na základě dočasných a podmínečných povolení již mohla být zahájena betonáž základů a další přípravné práce, zatímco s čekalo na toto finální rozhodnutí úřadů.
<h2>Tři ze čtyř bloků</h2>
Úřady nyní nevydaly pouze stavební povolení, ale i přidružená nutná povolení jako například licenci pro výrobu elektřiny, povolení k dočasnému používání nákladního terminálu v nedalekém Vostochnu a další.
Teď regulátorovi NDK zbývá rozhodnout o žádosti, kterou Rosatom podal před půl rokem a týká se dostavby 4. bloku na stejné elektrárně. Celá elektrárna má po dostavění mít čtyři bloky ruských bloků VVER-1200 a projekt má být prvním světovým nukleárním projektem, který má fungovat v režimu, kdy jedna společnost elektrárnu postaví, vlastní a následně provozuje. Očekávaná roční rodukce elektřiny po dokončení všech 4 bloků je 35 TWh, což představuje pokrytí cca 10 % spotřeby elektřiny Turecka.

Elektrárny v Evropě

Turecko vydalo stavební povolení 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu

V jižní Anglii tento měsíc začne výstavba zatím největšího bateriového úložiště ve Velké Británii využívajícího kontejnerové bateriové systémy od společnosti Tesla. Celkem 28 tzv. Megapacků by mělo zahájit provoz v průběhu příštího roku.
Developerská společnost Fotowatio Renewable Ventrures začne v příštích týdnech budovat své druhé velkokapacitní bateriové uložiště <a href="https://www.tesmanian.com/blogs/tesmanian-blog/tesla-megapacks-will-be-used-to-build-the-biggest-battery-project-in-the-uk">o výkonu 34 MW a kapacitě 68 MWh,</a> které se bude nacházet v západním Sussexu v Anglii.
Projekt bude využívat 28 Megapacků od společnosti Tesly, které se skládají z  lithium–iontových bateriových článků. Úložiště bude řízeno systémem Tesly (Autobidder), který umožní obchodování s přebytky v reálném čase a stálý dohled na zařízení. Projekt má být uveden do provozu v průběhu příštího roku.
<blockquote>“ Toto je opravdu významný milník v rozvoji bateriových uložišť na průmyslové úrovni ve Velké Británii, které nevyžadují žádné dotace.  Pomůže nám to k posunu k zelenější ekonomice,” uvedl Peter Kavanagh, CEO Harmony Energy.</blockquote>
Fotowatio spolu s firmou Harmony Energy již od léta v jižní Anglii provozuje bateriové úložiště s výkonem 7,5 MW a kapacitou 15 MWh. Toto zařízení obchoduje s elektrickou energii na velkoobchodních trzích a zároveň poskytuje podpůrné služby přenosové soustavě.
Velká Británie se zavázala k ambiciózním cílům v oblasti rozvoje OZE do roku 2030. Velkokapacitní baterie mají zemi zajisti dostatečný flexibilní výkon pro udržování vyrovnávání výkonové bilance přenosové soustavy.

Ve Velké Británii vznikne zatím největší bateriové úložiště s bateriemi od Tesly

Ruský plynárenský gigant Gazprom se odvolal proti pokutě ve výši 6,5 mld. €, kterou firmě uložil polský antimonopolní úřad, informuje o tom server <a href="https://www.reuters.com/article/russia-nordstream2-poland-appeal/gazprom-files-appeal-in-poland-against-hefty-nord-stream-2-fine-idUSL1N2HQ2HS">Reuters</a>. Pokuta byla vyměřena i dalším evropským společnostem zapojeným do projektu.
Gazprom oznámil, že minulý týden <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/11/06/10572046/russian-gas-producer-gazprom-appeals-nord-stream-2-fine">podal odvolání</a> u polského soudu ohledně pokuty, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vymerilo-ruskemu-gazpromu-rekordni-pokutu-za-nord-stream-2">kterou mu vystavilo Polsko</a> za výstavbu plynovodu <a href="https://www.gazprom.com/projects/nord-stream2/">Nord Stream 2</a> bez jeho souhlasu.
Pokutu ve výši 28 mld. Zlotých (6,5 mld. €) udělil polský antimonopolní úřad šesti firmám, které jsou zapojené do projektu. Jedná se o Gazprom, francouzskou Engie, rakouskou OMV, britsko-holandskou Shell, německý Uniper a Wintershall. Kromě Gazpromu podaly odvolání taktéž Uniper a OMV. Další partneři o tomto kroku stále uvažují.
<blockquote>„Nemůžeme komentovat rozhodnutí polského antimonopolního úřadu ohledně akcionářů a finančních investorů v projektu Nord Stream 2. Cílem Nord Stream 2 je posílení bezpečnosti zásobování plynu celého trhu EU, což má přispět k vytvoření likvidnějšího, propojenějšího a konkurenceschopnějšího trhu s plynem v Evropě,“ uvádí mluvčí Nord Stream 2.</blockquote>
Jak <a href="https://www.neweurope.eu/article/polish-fine-against-gazprom-over-nord-stream-2-unlikely-to-ever-be-paid/">uvádí</a> Katja Yafimavová z oxfordského ústavu pro energetiku, reálně se neočekává, že některý z účastníků by tuto pokutu reálně zaplatil (jedná se o pokutu ve výši téměř 70% odhadovaných nákladů na výstavbu plynovodu). Ovšem jedná se o další překážku, kterou budou muset investoři vyřešit.
Důležitější je ovšem v tuto chvíli postoj Německa a zda se rozhodne pro uvalení sankcí jako reakce na kauzu otráveného ruského politika Navalného. Kancléřka Merkelová sice čelí nátlaku i v rámci vlastní strany, nicméně žádné sankce zatím proti Rusku a tedy ani proti projektu Nord Stream 2 uvaleny nebyly a předpokládá se, že vzhledem k energetickým zájmům Německa ani uvaleny nebudou.

Gazprom se odvolal proti miliardové pokutě za projekt Nord Stream 2

USA a Bulharsko podepsaly memorandum o porozumění v oblasti civilního využití jaderné energie. Dohoda má rovněž posílit diplomatické a ekonomické vazby mezi zeměmi.
Memorandum bylo <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Bulgaria-and-USA-agree-to-nuclear-cooperation?feed=feed">podepsáno</a> poslední říjnový týden oběma stranami. V dokumentu se mimo jiné uvádí, že dohoda má dále posílit diplomatické a ekonomické vazby mezi oběma národy. Premiér Bulharska Bojko Borisov se nechal slyšet, že jaderná energie je jedna z nejčistších a nejzelenějších zdrojů a že to je důvod, proč jeho země chce využívat bezpečné technologie posledních trendů a dosáhnout diverzifikace energetických zdrojů.
<blockquote>&#8222;Tímto dokumentem se Bulharsko a USA zavázaly k odpovědnému využívání jaderné energie a technologií s důrazem na lidský kapitál a rozvoj pracovních sil, vzdělávání, školení, udržování nejvyšších standardů a postupů v oblasti jaderné energetiky a její bezpečnosti,&#8220; uvedla v prohlášení bulharská vláda.</blockquote>
Bulharsko, které na přelomu minulé dekády zahájilo a záhy přerušilo výstavbu jaderného zdroje u Belene, z důvodu ekonomické nerentabilnosti, od minulého roku <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">opět hledá cestu</a>, jak výstavbu zdroje obnovit. Belenská elektrárna měla využívat technologie Rosatomu, a to dvou bloků VVER-1000.
V současnosti disponuje Bulharsko dvěma jadernými bloky ruské výroby v <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/bulgaria.aspx">elektrárně Kozloduy,</a> které pokrývají asi třetinu výroby elektřiny v zemi. Nyní Bulharsko memorandem s USA znovu deklaruje vůli stavět další jaderné zdroje a to z důvodů splnění cílů Zelené dohody pro Evropu – závazku EU o uhlíkové neutralitě do roku 2050. Dle bulharské vlády nemůže být uhlíkové neutrality dosaženo bez použití jaderných zdrojů. V tomto bodě se stanovisko Bulharska ztotožňuje se stanoviskem ČR, Polska a několika dalších zemí EU.
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Belene, zdroj: Rosatom

Jaderné elektrárny

Bulharsko bude spolupracovat s USA na jaderném programu

EU dle své předsedkyně Ursuly von der Leyenové potřebuje systematický přístup k úspěšnému splnění ambiciózních cílů daných Zelenou dohodou pro Evropu a vytvoření férové a prosperující společnosti. Informaci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europe-needs-a-system-change-to-meet-green-deal-says-eu-chief/?fbclid=IwAR3brOQUbBKstndMab-h5JI-u-bR3TgCrO8g4CIgDCfJv5Z6kR1YZPBZFjY">uvedl server Euractiv</a>.
Předsedkyně EU tak reagovala na <a href="https://clubofrome.org/publication/a-system-change-compass-implementing-the-european-green-deal-in-a-time-of-recovery/">zprávu, kterou zveřejnil</a> v pátek think-tank <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_klub">Římský klub</a> a poradenská společnost SYSTEMIQ. Ty ve své zprávě stanovují vizi, jak by Evropa mohla dosáhnout svého cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a využít k tomu i zotavení ekonomik po koronavirové krizi.
<blockquote>“Evropa má potenciál vyjít ze současné krize a stát se spravedlivější, prosperující, udržitelnou a odolnou společností,” uvedla Ursula von der Leyenová.</blockquote>
Poradce Kurt Vandenberghe, který je v Evropské komisi zodpovědný za aplikaci Zelené dohody, je toho názoru, že tato klimatická dohoda vyžaduje přehodnocení našich postojů k politice, způsobu práce a především našich zvyků a myšlenkového nastavení.
EU jako první z kroků pro implementaci Zelené dohody zavádí “<a href="https://www.systemiq.earth/system-change-compass/">kompas pro změnu systému</a>”, dokument, který identifikuje deset společenských prvků, které je potřeba předefinovat, aby bylo možné účinně stanovené cíle naplňovat.
Římský klub uvádí, že je potřeba přestat debatovat a začít jednat, a identifikuje 8 ekonomických systémů potřebných pro fungující společnost, energetiku, nezávadné potraviny a spotřební zboží.
Autoři jsou si ovšem vědomi, že se jedná o radikální a hluboké změny, které mohou přinést neúspěch a krach mnoha firem, pokud budou implementovány špatně, či jejich načasování bude nevhodné. Dobře si uvědomují, že takového změny nemohou být legislativně vynuceny, ale nejdřív je musí většina společnosti přijmout za své, jinak nikdy nezískají podporu a nebudou dodržovány.
Úvodní fotografie: Ursula von der Leyenová, zdroj: Europarl.europa.eu

Legislativa EU

Evropa potřebuje systémovou změnu, aby splnila Zelenou dohodu

Na summitu EU, který se konal ve čtvrtek a pátek, došlo ke shodě ohledně přísnějších limitů vypouštěných emisí skleníkových plynů. Již ve čtvrtek se na tom shodli premiéři a prezidenti unijních zemí, a to včetně Polska a Česka.
<a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/summit-eu-podporil-zprisneni-emisnich-cilu-pro-rok-2030/1946281">Proběhlý summit</a> měl za úkol hlavně otevřít debatu a sladit postoje jednotlivých členských zemí ohledně uvažovaného zpřísnění emisních cílů pro rok 2030, kdy nyní je platné snížení o 40 % oproti roku 1990. Ovšem již minulý týden evropský parlament schválil zvýšení tohoto <a href="https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/11571/novy-klimaticky-cil-eu-pro-rok-2030-posouva-evropsky-parlament-o-krok-bliz-k-plneni-parizske-dohody/">cíle na 60 %</a>. Nynejší summit diskutoval nyní variantu navrženou Evropskou komisí, tedy zvýšení cíle na 55 %. Závazné stanovisko má přinést až prosincový summit EU.
Lídři západních zemí již dopředu dávali najevo svou ochotu cíl zvýšit. Nyní ovšem došlo k vyjádření států, které doposud vyšší cíle odmítaly. Jedná se kromě Polska také o Českou republiku. Polsko, jehož premiér Mateusz Morawiecki je v karanténě, požádal Andreje Babiše, aby ho na summitu zastupoval. Polsko sice přijímá navýšení cílů, nicméně zároveň volá po větší finanční podpoře od EU na energetickou přeměnu a stále se <a href="https://www.energy-reporters.com/policy/poland-refuses-to-sign-up-to-2050-target/">staví odmítavě</a> k cíli EU o nulových emisí skleníkových plynů v roce 2050.
Česká republika podpořila navýšení cílů do roku 2030 prostřednictvím předsedy vlády Andreje Babiše. Podmiňuje podporu ale tím, že se jedná o celoevropský cíl, který musí být rozdělen mezi jednotlivé země podle jejich možností, a podporou EU při dostavbě Dukovan.
“Nemáme problém s (55%) cílem, pokud je to průměr za celou EU. Je nutné ale zvážit jednotlivé možnosti jednotlivých členských států,” uvedl Andrej Babiš, premiér ČR.
Tajemnice pro  evropské záležitosti Milena Hrdinková uvedla, že Česká republika rozumí, že většina členských států je připravena podpořit vyšší emisní cíle, nicméně uvádí, že toto číslo je nerealistické pro samotnou ČR. Dále uvedla, stejně jako ministr průmyslu Karel Havlíček, že podpora EU v otázce rozvoje jaderné energetiky v Čechách bude také nezbytná pro to, aby ČR mohla účinně přispět ke splnění cílů EU na snížení emisí.

Emise CO2

Všichni představitelé členských zemí EU, včetně ČR, podpořili vyšší emisní cíl

Dánská vláda v konsenzu s ostatními opozičními stranami navrhla přísnější právní podmínky pro dřevěnou biomasu, používanou pro výrobu tepla a elektřiny v Dánsku. <a href="https://www.euractiv.com/section/biomass/news/denmark-proposes-pathway-for-sustainable-biomass/">Informaci přinesl server Euractiv</a>.
Navrhovaná dohoda má zajistit, aby byla biomasa produkována udržitelně a zajišťovala dočasný odklon od uhlí a s ohledem na dopad na životní prostředí byla v dlouhodobém horizontu nahrazena jinými alternativními zdroji.
<blockquote>“V dlouhodobém horizontu musíme využívat mnohem méně biomasy. Nicméně v mnoha případech ještě nyní nemáme jinou alternativu jak nahradit uhlí, které musí být odstaveno co nejdříve.” Dan Jorgensen, dánský ministr životního prostředí</blockquote>
Již Nizozemsko <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-dutch-have-decided-burning-biomass-is-not-sustainable/">přišlo letos</a> s prohlášením, že spalování biomasy není udržitelné a vhodné z pohledu životního prostředí a že je potřeba pro ni co nejrychleji najít jiné alternativy. Shodují se tak s Dány, kteří uznávají, že dovážení biomasy je možné pouze jako dočasné řešení a sami chtějí, aby byla biomasa v co největší míře nahrazena geotermálními a tepelnými čerpadly.
Energie z biomasy se v Evropské unii podíl na energii, která je vyprodukována obnovitelnými zdroji, <a href="https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/brochures-leaflets/brief-biomass-energy-european-union">téměř 60 %</a> . V samotném Dánsku je to v současnosti největší zdroj obnovitelné energie.
Současný návrh nejedná o plošném zákazu dovozu biomasy, nýbrž zohledňuje, že biomasa se dá získat různými způsoby, které mají rozdílnou uhlíkovou stopu. Zdůrazňuje také, že ne veškerá biomasa je uhlíkově neutrální.
Nový návrh má nahradit prozatímní dobrovolnou dohodu a zajistit legální těžbu biomasy s opětovnou výsadbou stromů a to i s ohledem na biologickou rozmanitost. V tomto Dánsko předbíhá EU, kde se již také diskutuje, že cca 30 % lesů by mělo být chráněno proti přílišnému kácení, tak aby byla zachována jejich kontinuální schopnost vázat uhlík.
Do budoucna plánuje Dánsko aplikovat přísná nařízení o udržitelnosti i na dováženou biomasu, která se podílí více než z poloviny na dánské spotřebě biomasy. Američtí dodavatelé (například US  Industrual Pellet Association) prohlašují, že tyto požadavky budou schopni dodržet. Kdy přesně plánuje Dánsko odklon od biomasy, alespoň té dovážené, je ovšem stále nejasné.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay