Automobilka Tesla dostala schválení na výrobu svých inovativních bezkobaltových baterií pro model 3. Baterie budou obsahovat sloučeniny lithia, železa a fosforu.
Velcí výrobci automobilů s nastupující elektromobilitou hledají cesty, jak zlevnit zatím nejdražší komponentu – baterie. Zatím nejčastěji používané baterie obsahují i nezanedbatelné množství kobaltu. Jeho těžbu přitom většinou provázejí kontroverzní podmínky, kdy je pro těžbu využívána dětská práce. Kromě toho pro globální rozvoj elektromobility není světových zásob kobaltu tolik, aby očekávanou poptávku zvládly pokrýt. To by nutně vedlo k tomu, že by cena baterií místo zlevňování stoupala.
<a href="https://www.futurecar.com/3972/Tesla-Wins-Approval-to-Use-Cobalt-Free-Batteries-in-its-China-made-Model-3">Tesla proto plánuje</a> začít vyrábět v nové šanghajské Gigafactory svůj Model 3, který by poháněly baterie bez obsahu kobaltu. Eleon Musk již <a href="https://www.reuters.com/article/us-autos-tesla-batteries-exclusive/exclusive-teslas-secret-batteries-aim-to-rework-the-math-for-electric-cars-and-the-grid-idUSKBN22Q1WC">dříve v tomto roce</a> oznámil, že s bateriovou firmou CATL vyvíjejí přelomové baterie, které by umožnily životnost až milion mil a které by díky jednodušší technologii a masové produkci snížily náklady natolik, že by auta mohla plně konkurovat klasickým spalovacím motorům. Nové baterie mají používat nízkokobaltové a bezkobaltové technologie.
Zda bezkobaltové baterie, schválené čínskými úřady, jsou zároveň i slibované přelomové levné baterie s velkým dojezdem z prohlášení není jasné. Podle zpráv se zdá, že se jedná o několik samostatných kroků, které možná budou v budoucnu spojeny do jednoho zařízení. Nové baterie s velkým dojezdem by tak měly být buď na bázi lithium-železo-fosfor, nebo s využitím klasické katody, která ale bude mít snížený podíl kobaltu. Skládat se má rovněž z niklu či manganu, přičemž nikl bude tvořit 50 % a kobalt 20 %.
Příchod přelomové baterie nicméně Eleon Musk oznámí ke konci letošního, či začátku příštího roku. Pro pokles cen baterií chce Tesla zavést vysokou automatizaci ve výrobě, aby mohly vzniknout nové “terafactories”, které by měly mít až 30x větší velikost než současná nevadská továrna Gigafactory.

Elektromobilita

Tesla začne vyrábět v Číně své bezkobaltové baterie

Čína plánuje do konce letošního roku zastropovat instalovaný výkon uhelných elektráren a počet uhelných dolů. Prostor má dostat obnovitelná energie. Výraznější rozvoj OZE však omezuje nedostatečně rozvinutá přenosová soustava. 

Dle zpravodajského portálu Reuters má Čína v plánu zastropovat instalovaný výkon uhelných elektráren na 1100 GW a počet uhelných dolů na 5000. Cílem je eliminovat přebytek výkonu a podpořit spotřebu obnovitelné energie.
V Číně bylo ke konci loňského roku evidováno 1040 GW instalovaného výkonu uhelných elektráren a 5268 uhelných dolů.
<blockquote>„Čína vyřadí staré a již nevyhovující uhelné zdroje a schválí výstavbu nových uhelných zdrojů přiměřeně, dle potřeb,“ uvedla Čínská národní komise pro rozvoj a reformy.</blockquote>
V souvislosti s Čínou panují obavy o dodržení jejích klimatických závazků, protože v rámci podpoření ekonomiky po následcích koronaviru se země obrací k těžkému průmyslu a projektům s velkou emisní stopou.
Země se prezentuje snahou podporovat rozvoj OZE ovšem neopomíjí dodat, že pouze v případech, kde je možné dodatečný výkon připojit do sítě.
Ta má v Číně mnohdy problémy absorbovat již stávající obnovitelné zdroje a dochází k tomu, že jejich potenciál není z důvodů nedostatečné přenosové kapacity zcela využit. Dle oficiálních dat národní energetické agentury (NEA) se vloni jednalo o 4 % elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách a 2 % elektřiny z fotovoltaických elektráren.
Země plánuje mít do konce roku po 240 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných zdrojích a dalších 340 GW instalovaného výkonu ve vodních elektrárnách.

Elektrárny ve světě

Čína plánuje do konce roku zastropovat instalovaný výkon v uhelných elektrárnách i počet dolů

Naftařská společnost Repsol má v plánu společně s těžařem Saudi Aramco zprovoznit projekt na výrobu syntetického vodíku, který by mohl produkovat až 3,6 mil. litrů paliva ročně do roky 2024.
Španělský deník <a href="https://elpais.com/economia/2020-06-15/repsol-se-asocia-con-saudi-aramco-para-construir-plantas-de-combustibles-limpios.html">El País přinesl informaci</a>, že společnost Repsol chce realizovat pilotní projekt na vybudování 10 MW výrobny „zeleného“ vodíku, který má vzniknout v areálu stávající rafinérie společnosti v Baskickém Bilbau. Zařízení na produkci vodíku má stat kolem 60 milionů eur a je součástí projektu zaměřeného na dekarbonizaci, který má take zahrnovat zachycování CO2 a zařízení na výrobu paliva z odpadu.
Těžařské společnosti Repsol a Saudi Aramco podepsaly memorandum o porozumění a měly by společně participovat na technologickém řešení projektu. Syntetická paliva se mají vyrábět pomocí zeleného vodíku a zachyceného CO2. Toto palivo pak bude možné použít například pro automobily a letadla.
“Španělsko musí založit svoji dekarbonizační strategii na své technologii a možnostech průmyslu. Produkce zeleného vodíku a jeho kombinace se zachycením a použitím pCO2 pro účel výroby bezemisních paliv je součástí plánu Repsolu na dekarbonizaci. Díky tomuto projektu se Španělsko zařadí mezi významné evropské hráče v oblasti snižování emisí,” uved CEO Repsolu Josu Jon Imaz.
V první fázi má být vyráběno denně 50 barelů, tedy zhruba 10 000 litrů, syntetického paliva, které bude mít nulovou emisní stopu CO2 v průběhu celého výrobního cyklu. Zachytávání CO2 má probíhat přímo z ovzduší. Kromě experimentu se syntetickými palivy je Repsol činný i v nízkoemisních zdrojích, kde například tento rok buduje ve Španělsku fotovoltaický park o instalovaném výkonu 126 MW jehož investiční náklady jsou necelých 100 milionů eur.

Emise CO2

Španělský Repsol chce v Bilbau postavit továrnu na výrobu syntetického vodíkového paliva

Téměř tři roky potom, co Elon Musk přijal na Twitteru výzvu na výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velka-baterie-tesly-australii-prekonava-ocekavani">obřího systému baterií</a> v Austrálii, plánuje společnost Siemens v zemi vybudovat baterie s ještě větší kapacitou a výkonem. Mají umožnit další výstavbu OZE v oblasti.
Společnost Siemens oznámila, že ve společném podniku FLUENCE, <a href="https://www.siemens.cz/energo/fluence-globalni-lidr-v-akumulaci-energie">který založila</a> s americkou firmou AES, chce  postavit dvě velká bateriová úložiště na strategických místech v Austrálii, které by umožnily tamní přenosové síti integrovat více nových solárních a větrných elektráren. Podle jejich vyjádření je možné baterie vybudovat do 18 měsíců, což je mnohem rychlejší řešení, než by bylo vybudování dodatečných přenosových vedení.
AES a Siemens vyhodnotili Austrálii jako ideální místo pro budování nových prvků a zapojení velkých OZE výroben v síti. Jedná o rozvinutý trh s dostatečným větrným a slunečním potenciálem, kde se zároveň s odstavováním dosluhujících uhelných zdrojů očekává nedostatek dostupného výkonu. Navzdory tomu rozvoj OZE v Austrálii klesl loni oproti předcházejícím letům o více jak třetinu, protože se začíná projevovat nedostatečná kapacita přenosové soustavy v jednotlivých regionech a chybí jasné centrální řízení rozvoje energetiky ze strany státu.
K odstranění úzkých míst v síti má přispět vybudování bateriových systémů v daných lokalitách, které budou vytvářet &#8222;virtuální přenosová vedení&#8220; a odebírat, či dodávat energii do sítě, a tím přispívat k udržení frekvence a napětí v síti.
Společný podnik Fluence, <a href="https://aemo.com.au/-/media/files/electricity/nem/planning_and_forecasting/victorian_transmission/vni-west-rit-t/report-submissions/fluence-submission-to-the-pscr.pdf">má v plánu vybudovat</a> 2 bateriová úložiště, každé o výkonu 250 MW a kapacitě 125 MWh. Jedno v provincii Victoria a jedno v provincii New South Wales. Výkonem a souhrnnou kapacitou obou úložišť by tak porazil bateriový komplex od Tesly, který disponuje výkonem 100 MW a kapacitou 129 MWh. Společnost Fluence, která již v Austrálii provozuje baterie o výkonu 30 MW baterii, odmítla komentovat náklady projektu.
Austrálie má problém s integrací OZE, kdy nejlevnější a nejslunnější místa se nachází v odlehlých oblastech bez dostatečné přenosové kapacity. Například loni provozovatel přenosové soustavy AEMO u některých zdrojů OZE omezil výrobu až o 50 %, protože se obával o stabilitu sítě.
zdroj úvodního obrázku: https://www.siemens.cz/energo/fluence-globalni-lidr-v-akumulaci-energie

Obnovitelné zdroje

Siemens má v plánu porazit Teslu a vybudovat v Austrálii výkonnější bateriová úložiště

Člen sdružení OPEC, severoafrické Alžírsko, plánuje navýšit instalovaný výkon svých solárních elektráren o více než 5 GW. Prvním projektem má být obří elektrárna Tafouk 1 o instalovaném výkonu 4 GW, která má být dokončena v roce 2024.
Alžírsko <a href="https://www.energynews.es/tafouk1-proyecto-argelino-energia-solar/">plánuje</a> v příštích letech <a href="https://www.afrik21.africa/en/algeria-5600-mw-of-solar-power-plants-under-construction/">masivní</a> výstavbu OZE, a to fotovoltaických a CSP technologií, které používají zrcadla k zintenzivnění slunečního záření a využití jeho tepelné energie. Premiér Abdelaziz Djerad ve <a href="http://www.cg.gov.dz/fr/premier-ministre/activites/com-20-05-2020-fr.html">svém projevu</a> ohlásil plán na výstavbu komplexu Tafouk 1, který má mít celkový instalovaný výkon 4 GW a má vzniknout mezi roky 2020 – 2024. Jeho rozpočet se má pohybovat mezi 3,2- 3,6 mld. USD, což by odpovídalo ceně zhruba 780 000 €/MW.
Předpokládaná roční produkce, ekonomické ukazatele a další technické detaily nejsou prozatím známy. Premiér dále jen uvedl, že komplex by se měl rozprostírat na ploše 64000 ha a na stavbě by mělo najít práci až 50 000 pracovníků, a poté nastálo zhruba 2000.
<blockquote>„Tento typ projektů je velmi důležitý pro rozvoj a diverzifikaci ekonomiky,” uvedl ministr energetiky Mohamed Arkab.</blockquote>
Alžírsko má v oblasti rozvoje energetických zdrojů velké cíle, vedle rozvoje solárních elektráren plánuje 4 paroplynové elektrárny, kde každá má disponovat minimálním výkonem 1200 MW. Plány vláda zdůvodňuje tím, že se stoupající domácí spotřebu, rozvoj OZE má pomoci uchovat zásoby ropy a zemního plynu.
Těžební průmysl tvoří základ ekonomiky a podílí se 20 % na HDP a z více než 85 % na exportu země. Kvůli celosvětovému poklesu ropy tak přijde letos státní pokladna o významnou složku příjmů. Vláda plánuje, že by tak místo ropy mohla vyvážet do Evropy rovnou vyrobenou elektřinu. Alžírsko se stejně jako jiné africké státy musí vyrovnat s prudce rostoucí spotřebou elektřiny na domácím trhu.
Alžírsko <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/bude-budoucnost-africke-energetiky-jaderna">uvažuje i  o stavbě</a> jaderné elektrárny. Pro přehled v roce 1999 byl instalovaný výkon zdrojů v zemi 6 GW, vloni již 21 GW a pro rok 2022 je plán mít v zemi instalovaný výkon dohromady ve výši 33 GW. Nyní je 99 % elektřiny vyráběno z plynu a ropy.

Alžírsko plánuje v následujících letech postavit solární elektrárnu o výkonu 4 GW

Česká energetická investiční skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) nevyloučila možnost, že se stáhne z největšího soukromého dolu na uhlí v Polsku.
Zpravodajský server Reuters přišel s <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CV3V5">informací</a>, že skupina EPH, která nyní vlastní většinový podíl v důlní společnosti PG Silesia, zvažuje, že se vzdá svého podílu ve firmě. PG Silesia toto oznámila v polovině tohoto týdne, když mimo jiné uvedla, že kvůli souběhu více faktorů se stal provoz dolu neekonomickým navzdory velké podpoře investora a značným inovacím. Za posledních 10 let bylo do dolu<a style="font-size: 1rem;" href="https://www.wnp.pl/gornictwo/co-dalej-z-kopalnia-silesia-eph-przedstawia-swoje-warunki,393653.html"> investováno</a> téměř 1,5 mld. zlotých (zhruba 9 mld. Kč). 
Důl PG Silesia je polský největší soukromý důl a zaměstnává 1700 lidí a EPH nyní pravděpodobně nabídne svůj většinový podíl polskému státu, případně menšinovým akcionářům, kterými jsou zaměstnanci a odbory.  Představenstvo dále uvedlo, že se bude snažit udržet důl v provozu do roku 2021. Pokud by se EPH podílu zbavila, znamenalo by to odchod ze společnosti  PG Silesia po 10 letech.
<blockquote>“Každopádně to (prodloužení provozu) nebude možné bez projevení dobré vůle od zaměstnanců i od majitele. Majitel nevylučuje možnost převést svůj podíl, pokud o to budou mít zájem, minoritním vlastníkům nebo státu. Nicméně návrh na setkání s polskou vládou zůstává bez odpovědi. “ – z prohlášení PG Silesia</blockquote>
Agentuře Reuters se nepovedlo získat vyjádření ministerstva pro státní majetek, které by případně mělo být v problematice zaangažováno. PG Silesia, kterou vlastní EPH, má svůj <a href="https://www.epcoaltrading.cz/produkty/uhli-pg-silesia/">černouhelný</a> důl KWK Silesia zhruba 40 km od Českého Těšína a zásoby dolu momentálně převyšují 500 mil. tun nízkosirného černého uhlí.

Uhlí

Křetínského EPH se možná stáhne z polské společnosti PG Silesia

Česká energetická společnost EPH vyhrála v kapacitní aukci a přestaví severoirskou uhelnou elektrárnu na plynový zdroj. Podle společnosti by konverzí tohoto bloku mělo dojít k odklonu společnosti od uhlí na britském trhu.
Dceřiná společnost EP UK Investments uspěla v několika kategoriích <a href="https://www.emrdeliverybody.com/Capacity%20Markets%20Document%20Library/Auction%20Guidelines%202020_T-1_T-3_T-4.pdf">kapacitních aukcí</a> vypisovaných ve Spojeném Království. Konkrétně se jedná o aukci T-4, v níž se soutěží o cenu, za kterou bude zdroj schopen dodat požadovaný výkon se začátkem dodávky za čtyři roky od doby konání aukce.
Elektrárna EP Kilroot vyhrála s dvěma bloky o výkonu 258 MW a 80 MW a cenou 109 560 GBP/MW/rok. Pro <a href="https://www.epholding.cz/tiskove-zpravy/eph-uspel-v-kapacitni-aukci-v-severnim-irsku-postavi-novy-plynovy-zdroj-a-nahradi-tak-puvodni-uhelnou-elektrarnu-potvrzuje-tak-pozici-jednoho-z-lidru-dekarbonizace-v-evropske-energetice/">EPH</a> byl úspěch v aukci důležitý, jelikož kvůli zpřísňování emisních limitů by starý uhelný blok musel být po roce 2024 odstaven. Nyní tak bude přestavěn na plynový zdroj, který má zajištěn příjem na 10 let.
<blockquote>&#8222;Odstavením uhelného bloku v elektrárně Kilroot a jeho nahrazením plynovým blokem dokončíme odchod od uhlí na britských ostrovech. V souladu s naší dlouhodobou strategií tak sázíme na kombinaci obnovitelných zdrojů a moderních nízkoemisních plynových zdrojů, které jsou schopny flexibilně pokrývat výkyvy v poptávce po elektrické energii,&#8220; Jan Špringl, generální ředitel EP Power Europe.</blockquote>
Dále EPH vyhrálo roční kontrakt pro své plynové irské elektrárny Ballylumford a Tynagh pro zimní sezónu 2023-24. Jejich instalovaný výkon nabídnutý pro aukci byl 526 MW a 344 MW.
EPH vstoupil na britský trh v roce 2014 <a href="https://www.eppowereurope.cz/tiskove-zpravy/change-ownership-eggborough-power-station/">koupí</a> černouhelného zdroje Eggborough. Ten už po roce <a href="https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/eph-pripravuje-ukonceni-vyroby-v-britske-elektrarne-eggborough.A150902_173547_ekoakcie_fih">plánoval</a> uzavřít kvůli zpřísňujícím se emisním požadavkům. Navzdory tomu byla elektrárna <a href="https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/eph-po-ctyrech-letech-zavre-uhelnou-elektrarnu-v-eggborough-1342920">odstavena</a> až v roce 2018, kdy již neuspěla v kapacitní aukci, která ji umožnila odložit původně plánované ukončení provozu o 3 roky. Nyní EPH zvažuje na tomto místě vybudovat novou plynovou elektrárnu.
S dalším koupeným uhelným zdrojem na britských ostrovech – Lynemouth – se již transformace povedla a nyní místo uhlí spaluje biomasu. Podle <a href="https://www.epholding.cz/tiskove-zpravy/eph-uspel-v-kapacitni-aukci-v-severnim-irsku-postavi-novy-plynovy-zdroj-a-nahradi-tak-puvodni-uhelnou-elektrarnu-potvrzuje-tak-pozici-jednoho-z-lidru-dekarbonizace-v-evropske-energetice/">tiskové zprávy</a> EPH by konverzí Kilrootského bloku mělo dojít k odklonu společnosti od uhlí na britském trhu.

Elektrárny v Evropě

EPH přestaví uhelnou elektrárnu v Irsku na plyn

Spojené království <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/apr/28/britain-breaks-record-for-coal-free-power-generation?fbclid=IwAR28jV7mqmyljN6fIBO0X46x7wZJTILhw4RbJYvbkLVCVUUeQAKxugeZYjY">pokořilo</a> rekord v době, kdy uhelné elektrárny nedodávaly žádnou elektřinu do sítě. Bez uhlí je energetická soustava nepřetržitě přes již dvacet dva dní a situace stále trvá.
Jako se stalo již pravidlem v posledních letech, stále častěji a po stále delší časové úseky se Spojené království nachází ve stavu, kdy se uhelné elektrárny vůbec nepodílí na jejím energetickém mixu. Nynějších nepřetržitých 22 dní je nejdelší kontinuální časový úsek bez uhlí od dob průmyslové revoluce.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1588407691.json“}
</div>
</div>
<div class="styledComponents__DoubleWrapper-sc-4ieqpk-0 PdvyQ"></div>
Nyněší rekord je ovšem z velké části způsoben velkým snížením poptávky po elektřině kvůli koronaviru a zároveň velkou výrobou z větrných a solárních zdrojů. Fotovoltaika totiž také překonala jeden svůj milník a to 20. dubna, kdy z ní bylo dodáváno v jeden okamžik přes 9,6 GW výkonu.
Poptávka začátkem týdne poklesla zhruba o pětinu své obvyklé hodnoty v toto roční období. Již dříve provozovatel přenosové soustavy National Grid oznámil, že pokud by se situace zhoršila, bude dokonce nuceně odpojovat některé zdroje od sítě, aby byla udržena rovnováha mezi spotřebou a výrobou.
Snižování podílu uhelných elektráren ve Spojeném kárálovství probíhá velmi rychle. Teprve před 3 lety <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/britska-soustava-patek-poprve-historii-fungovala-cely-den-bez-uhelnych-zdroju">nastal vůbec</a> první den, kdy se Británie obešla bez uhlí celých 24 hodin. Již o rok později v půlce roku 2018 hlásil National Grid 1000 hodin bez uhlí v <a href="https://oenergetice.cz/uhli/britska-vyroba-elektriny-se-tomto-roce-obesla-bez-uhli-jiz-pres-1000-hodin">průběhu</a> šesti měsíců. A dnes je soustava bez uhlí již téměř 500 hodin za poslední 3 týdny. Přitom ještě před 4 lety tvořil podíl černého uhlí necelých 10 % energetického mixu země. Spojenému království velmi pomohl rozvoj obnovitelných zdrojů energie, především větrných elektráren, které zdvojnásobily svůj podíl od roku 2017.

Energetika v zahraničí

Británie pokořila dřívější rekord v počtu hodin nepřetržité výroby elektřiny bez uhlí

Přírůstky větrných parků, pozemních fotovoltaik i střešních instalací společně pomohly v prvním čtvrtletí letošního roku snížit emise skleníkových plynů z australské hlavní sítě na rekordně nízké hodnoty. Mimo to měly významný vliv na pokles průměrné velkoobchodní ceny na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky.
Australský operátor trhu s energií ve své nejnovější <a href="https://aemo.com.au/news/aemo-qed-q1-2020">čtvrtletní zprávě</a> popisuje nestandardní první čtvrtletí roku 2020. Rozvodná síť, která v tomto období zaznamenala dny obrovské poptávky a volatility, se musela vyrovnat i s rekordními teplotami, požáry a několika poruchami, které způsobily rozsáhlé problémy v přenosové síti. Následně v zemi nastalo dlouhé období neobvykle mírného počasí, které způsobilo rekordní poptávková minima, a na konci čtvrtletí se projevily dopady pandemie Covid-19, <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ceny-ropy-stoupaji-miri-vsak-k-tretimu-ztratovemu-tydnu-za-sebou" target="_blank" rel="noopener">včetně zhroucení mezinárodního trhu s ropou</a>.
Konečným výsledkem však bylo, že emise skleníkových plynů dosáhly nejnižší úrovně v prvním čtvrtletí od vytvoření národního trhu s elektřinou před více než dvěma desetiletími a ceny klesly na nejnižší úroveň od roku 2016. V lednu, přes vysokou volatilitu, klesla průměrná cena na NEM o 50 % na 66 $ za megawatthodinu (MWh), ze 130 $/MWh v Q1 2019, a průměrná cena v jižní Austrálii, která má nejvyšší podíl OZE v síti, klesla o dvě třetiny na průměrných 65 $/MWh.
<figure id="attachment_83292" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><img class="size-full wp-image-83292" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2-512x233.jpg 512w" alt="Vývoj absolutních a měrných emisí CO2 při výrobě elektřiny v 1. čtvrtletí v Austrálii. Zdroj: AEMO" width="640" height="291" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj absolutních a měrných emisí CO2 při výrobě elektřiny v 1. čtvrtletí v Austrálii. Zdroj: AEMO</figcaption></figure>
Navzdory volatilitě vyvolané řadou nesourodých událostí – vlny veder, požáry, rekordní poptávka, vysoký počet výpadků uhelných elektráren v únoru a březnu, rekordní úroveň minimální poptávky a Covid-19 – probíhá nadále dlouhodobý australský trend odklonu energetiky od konvenčních zdrojů směrem k OZE.

Austrálie zaznamenala v 1. čtvrtletí rekordně nízké emise CO2 při výrobě elektřiny

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid ESO varuje před problémy se sníženou poptávkou po elektřině z důvodu koronaviru. Pokles poptávky po elektřině způsobený současnou situací může činit až 20 %.
National Grid ESO <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/apr/16/low-demand-for-power-causes-problems-for-national-grid">poukazuje</a>, že rekordně nízká spotřeba může ve svém důsledku vést k vypínání zdrojů a to zejména větrných elektráren, aby byla zachována stabilita sítě. Podle odhadů provozovatele sítě by nynější mimořádný stav v zemi mohl způsobit až o 20 % nižší poptávku po elektřině ve srovnání s normálním stavem.
Velká Británie totiž později, ale přece, sáhla k razantnějším opatřením v důsledku nemoci COVID-19 a zavřela školy, kanceláře, továrny a restaurace. Vedoucí dispečerského řízení v National Grid ESO Roisin Quinnová se nechala slyšet, že lidé si často myslí, že nižší spotřeba elektřiny znamená pro provozovatele přenosové soustavy méně práce, protože soustava není tolik zatěžována. Ve skutečnosti ovšem je stejně náročné řešit nárazově vysokou poptávku během špiček jako řídit soustavu v době, kdy výroba převyšuje poptávku. Přebytek výkonu totiž může lokálně vést k rozkolísání frekvence sítě a po zapůsobení ochran až k výpadku sítě.
National Grid ESO očekává, že kvůli udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou bude omezovat a kompenzovat výrobu u zdrojů, které je možné vypnout rychle, což jsou především větrné elektrárny. Stejně tak hodlá platit přečerpávacím elektrárnám, aby všechny jely na plný výkon a vyrovnávaly rozdíl mezi nabídkou a poptávkou.
Stále však hrozí, že pokud bude nouzový stav a letní počasí pokračovat i nadále, může dojít k poklesu spotřeby elektřiny pod obvyklou úroveň základního zatížení, což povede k tomu, že budou muset být nouzově odpojeny i elektrárny, jejichž vypnutí není tak snadné a rychlé – typicky jaderné zdroje.