Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Norsko si bude nárokovat ropu v severní části Barentsova moře, kde ji nyní hledá Rusko

V případě úspěšného průzkumu oblastí v severních částech Barentsova moře ze strany Ruska, je Norsko připraveno nárokovat svůj podíl na ropě z tohoto území. Minulý týden to oznámil šéf Norského ředitelství pro těžbu ropy.

Společná norsko-ruská historie těžby ropy je poznamenaná čtyřicetiletým sporem o určení námořní hranice v Barentsově moři, které se rozkládá na sever od Norska až k souostroví Špicberky a Zemi Františka Josefa. Na určení této hranice se země dohodly v roce 2010.

2. Čína schválila první velkokapacitní bateriové úložiště s obří kapacitou

Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Větrná farma Xinjiang. (Zdroj Wiki, Chris Lim).

Čína schválila svůj první pilotní projekt na velkokapacitní bateriové úložiště za účelem maximalizace využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů (OZE) a zvýšení stability přenosové soustavy. Dalším nástrojem Číny v oblasti akumulace energie jsou přečerpávací vodní elektrárny, které se rovněž budou nadále rozvíjet.

Počáteční fáze projektu, který je lokalizován v severozápadní provincii Gansu, vyžaduje investici o hodnotě 174 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliard korun). Kapacita bateriového úložiště bude 720 MWh a úložiště bude schopné dodávat špičkový výkon 180 MW po 4 hodiny. Očekávaný termín dokončení je již tento rok.

3. Norsko se těžby ropy nevzdává, země udělila rekordní počet licencí na průzkum ložisek

Norsko plánuje i v následujících letech nadále rozvíjet svůj sektor těžby ropy, který kromě příjmů do státního rozpočtu zemi přináší i práci pro statisíce lidí. Norská vláda tak v posledním kole udělila celkem 83 licencí na průzkum ložisek ropy, nejvíce za celou historii těžby ropy v norském kontinentálním šelfu.

Klesající počet nově objevených zásob v posledních letech v Norsku vyústil v obavy z možného poklesu tamního průmyslu, který celkově zaměstnává na 170 tisíc lidí. Norsko by v letošním roce mělo vytěžit nejméně ropy za poslední tři desetiletí, v příštím roce by těžba nicméně měla opět vzrůst.

4. Li-ion baterie se dle vědců stanou do 10 let nejlevnější možností akumulace elektřiny

Bateriové úložiště

Se současnou přeměnou energetických sektorů na celém světě v podobě budování solárních a větrných elektráren se stále více pozornosti upírá na technologie akumulace energie. Podle nového modelu vědců z britské Královské univerzity v Londýně budou již v roce 2030 lithium-iontové baterie nejlevnější možností akumulace elektrické energie pro většinu aplikací.

S rostoucím podílem intermitentních obnovitelných zdrojů, tedy zejména solárních a větrných elektráren, jejichž výroba závisí na aktuálním počasí, na výrobě elektrické energie se akumulace energie stává stále významnější. Již desítky let jsou nejlevnější technologií akumulace elektrické energie pro intervaly v řádu jednotek až desítek hodin přečerpávací vodní elektrárny. To by se však mělo v blízké budoucnosti změnit.

5. U Rotterdamu vyroste největší větrná turbína, její rotor má průměr 220 metrů

Společnost GE Renewable Energy and Future Wind ve středu oznámila podepsání smlouvy o výstavbě 1. prototypu větrné turbíny Haliade-X v lokalitě Maasvlakte-Rotterdam. Výstavba turbíny má být provedena během letošního léta. Uzavřená dohoda zahrnuje také dohodu o pětiletém testovacím období a 15letém provozu a údržbě.

Haliade-X je největší větrnou turbínou na světě. Její instalovaný výkon je 12 MW, průměr rotoru je 220 metrů. Haliade-X má být také nejúčinnějším typem přímořské turbíny.

6. Francie: Ministr Francois de Rugy připustil možnost výroby elektřiny z uhlí po roce 2022

Francouzská uhelná elektrárna Cordemais. Zdroj: wikimedia

Francouzský ministr životního prostředí Francois de Rugy minulý čtvrtek připustil, že by 1,2GW uhelná elektrárna Cordemais na jihozápadě Francie mohla být provozována i po roce 2022, a to i přes plánovaný odklon od uhlí do roku 2022. Důvodem jsou možné obavy o zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v daném regionu. 

Ministr životního prostředí Francois de Rugy připustil podle zahraničního serveru Platts minulý čtvrtek pokračování provozu 1,2GW uhelné elektrárny Cordemais na západě Francie i po roce 2022.

7. Francouzská EDF si brousí zuby na pozemky okolo svých jaderných elektráren, aktivisté se obávají jejich rozšiřování

jaderná elektrárna fessenheim edf

Francouzská polostátní energetická společnost EDF se podle informací serveru Montel zajímá o pozemky v okolí všech svých 19 jaderných elektráren ve Francii. To se nezamlouvá protijaderným aktivistům, kteří se obávají výstavby nových jaderných bloků.

Francouzská EDF zkoumá možnosti rozšíření areálů všech svých francouzských jaderných elektráren skrz akvizice až několika stovek hektarů sousedících pozemků.

8. Belgie chystá kapacitní platby, mají pomoci k náhradě jaderných elektráren

Belgie znovu otevírá jadernou elektrárnu, Tihange

Belgická vláda minulý pátek představila návrh zákona o kapacitním trhu, který má podpořit výstavbu 3,6 GW nového instalovaného výkonu flexibilních zdrojů. Ty mají nahradit plánovaný úbytek 5,9 GW instalovaného výkonu jaderných elektráren. 

Plánovaný úbytek instalovaného výkonu belgických jaderných elektráren, které mají být do roku 2025 odstaveny, má být nahrazen 3,6 GW nového flexibilního výkonu.

9. Rusko zahájilo instalaci řídicího souboru pro výzkumný reaktor MBIR

Volgodonská větev společnosti AEM Technology dokončila první etapu instalace regulačního palivového souboru do víceúčelového sodíkem-chlazeného výzkumného reaktoru na rychlé neutrony MBIR. Výzkumný reaktor MBIR se staví ve Výzkumném institutu atomových reaktorů (NIIAR) v Dimitrovgradě v ruské Uljanovské oblasti.

Vyacheslav Pershukov, zvláštní zástupce pro mezinárodní a vědecké projekty společnosti Rosatom, byl svědkem dosažení milníku, který AEM Technology, dceřiná společnost rosatomového Atomenergomash, oznámil tuto středu.

10. Některé členské státy EU stále nepředložily své národní klimaticko-energetické plány

Větrná elektrárna

Portál Euractiv informoval o tom, že sedm členských států EU nesplnilo termín odevzdání návrhu národních klimaticko-energetických plánů Evropské komisi. Tyto plány jsou klíčové pro plnění unijních klimaticko-energetických cílů do roku 2030 a závazků vyplývajících z Pařížské dohody.

Termín odevzdání byl pro všechny členské státy nastaven na 31. prosince 2018. V dalším kroku má Evropská komise národní plány zkontrolovat s unijními klimaticko-energetickými cíli a do června vrátit státům s připomínkami a možností plány upravit. Finální termín odevzdání je 31. prosince 2019.

Téma

Spolehlivost dodávek na jihu Německa zajistí nové systémové elektrárny. Suplovat budou stagnující výstavbu vedení

Elektrárna Irsching, zdroj: Mainova

Německo po 7 letech postaví novou plynovou elektrárnu. Elektrárně o výkonu 300 MW nebude umožněno působit na trhu, provozována bude výhradně jako bezpečnostní pojistka podle potřeb provozovatelů přenosové soustavy.

Elektrárna bude společně s dalšími třemi elektrárnami stejného výkonu využita pro zajištění stability soustavy a bezpečnosti dodávek na jihu Německa, které ohrožuje odstavování jaderných elektráren, stagnující výstavba nových vedení a rostoucí nestabilní výroba obnovitelných zdrojů energie. Elektrárny budou financovány z kapes spotřebitelů skrze síťové poplatky, které již nyní v Německu tvoří více než čtvrtinu průměrného účtu za elektřinu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se