Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Studie: Sucha mohou být pro staré tepelné elektrárny větší hrozbou, než se očekávalo

Sucha budou podle nové studie představovat pro tepelné elektrárny s průtočným chlazením mnohem větší hrozbu, než vědci dříve předpokládali. Problémy s chlazením během loňského suchého a extrémně horkého léta vyřadily z provozu i některé evropské tepelné elektrárny.

Tepelné elektrárny spalující uhlí, zemní plyn nebo jiné palivo či využívající energii jaderného štěpení jsou stále hlavním zdrojem elektrické energie ve většině zemí světa. Pro svůj chod však vyžadují dostatek chladicí vody, jejíž spotřeba závisí především na technologii používaného chlazení.

2. Záporné ceny elektřiny mohou být v nadcházejících letech běžnější, do roku 2030 by ale měly vymizet

S růstem instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, především větrných elektrárnách, při příznivých podmínkách pro výrobu ceny elektřiny ve střední Evropě stále častěji klesají do záporných hodnot. S blížícím se koncem podpory pro velkou část německých zdrojů by však do roku 2030 měly záporné ceny z trhu postupně vymizet.

Podle Nicolaie Herrmanna z konzultantské společnosti Enervis by se s postupným koncem garantovaných cen pro německé obnovitelné zdroje měl snižovat i počet hodin, kdy ceny elektřiny zamíří do záporných hodnot.

3. Rakouský Verbund prozkoumá nahrazení zemního plynu „zeleným“ vodíkem v pilotním projektu

Rakouská energetická společnost Verbund hodlá prozkoumat možnost náhrady zemního plynu za vodík. V pilotním projektu bude vodík vyráběný z přebytečné elektřiny obnovitelných zdrojů přimícháván do zemního plynu spalovaného v rakouské elektrárně Mellach. Pilotní projekt má trvat celkem tři roky.

Pro ověření náhrady zemního plynu za vodík byla vybrána paroplynová elektrárna s kombinovaným cyklem Mellach. Elektrárna má instalovaný elektrický výkon 838 MW a tepelný výkon pro teplárenské účely 400 MW. Do provozu byla uvedena v roce 2012.

4. Německá elektrárenská lobby se obává o stabilitu systému

Postupné vyřazování jaderných a uhelných elektráren v Německu z provozu může do roku 2030 vyústit ve schodek mezi kapacitou konvenčních elektráren a poptávkou. Největší evropská ekonomika může do tohoto termínu odstavit kapacity o výkonu 26000 megawattů (MW), což je ekvivalent 26 jaderných elektráren, zatímco do provozu uvede zařízení o výkonu jen 4650 MW. Uvedlo to Sdružení energetiky a vodárenství (BDEW). Přírůstek zelených zdrojů je podle sdružení sice velký a stále roste, ale tyto zdroje nejsou spolehlivé.

„Nové kapacity, které na trh přibudou, nebudou dostatečné, aby úbytek uhelných a jaderných elektráren kompenzovaly,“ prohlásil Stefan Kapferer z vedení této energetické lobby.

5. Svou první jadernou elektrárnu plánuje Polsko uvést do provozu v roce 2033. Do roku 2043 až 9 GW

Polský ministr energetiky Krzysztof Tchórzewski upřesnil plány Polska na výstavbu první jaderné elektrárny v zemi a další nahrazování uhelných elektráren. První z šesti 1,5GW bloků má být v provozu do roku 2033. Do roku 2043 je potom v plánu provozovat dalších 3-5 bloků o celkovém výkonu 6-9 GW.

Polsko plánuje po zprovoznění prvního jaderného bloku uvádět postupně každé dva roky do provozu další blok, a nahradit tak vyřazované uhelné elektrárny.

6. Svaz moderní energetiky představil plán Nová energie Česka

Svaz moderní energetiky dnes na mezinárodní konferenci v Praze představil plán Nová energie Česka . Cílem je prosadit podmínky pro růst obnovitelných zdrojů, snižování energetické náročnosti budov nebo podpora elektromobility. Plán by měl také připravit podmínky pro nástup inovativních řešení v digitalizaci či pro podporu start-upů, které nabídnou nástroje pro chytré domácnosti, města a firmy, uvedl svaz.

„Česko potřebuje sebevědomý plán, který nám zajistí postupnou nezávislost na spalování fosilních paliv. Právě moderní energetika je klíčem k čisté, dostupné a levné energii. Během příští dekády může podíl zelené složky elektřiny vyrůst na celou jednu čtvrtinu, a to díky produkci nových solárních panelů, větrných turbín, kotlů na biomasu nebo bioplynových stanic,“ řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

7. Na Floridě vyroste největší bateriové úložiště, výkonem předčí současného lídra čtyřnásobně

Největší bateriové úložistě na světě by mělo vyrůst na Floridě v USA. Systém bude realizovat společnost Florida Power & Loght Company a bude mít výkon o hodnotě 409 MW a kapacitu 900 MWh. Systém má být uveden do provozu koncem roku 2021.

Americká společnost Florida Power & Light Company (FPL) odhalila své plány na vybudování největšího systému bateriového úložiště na světě, které bude napojeno na solární farmu. Zároveň se společnost chystá vybudovat několik dalších menších bateriových úložišť v USA.

8. EK: Největším znečišťovatelem ovzduší v ČR je elektrárna Počerady

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. O datech ze systému obchodování s emisními povolenkami, které zveřejnila Evropská komise, v dnešní tiskové zprávě informovala ekologická organizace Greenpeace ČR. Vyjádření společností ČTK shání.

Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let. Předloni činily emise zhruba tři miliony tun CO2, loni přes 4,3 milionu.

9. Temelín testoval nové kontejnery na použité palivo

Jaderná elektrárna Temelín testovala nový kontejner od firmy Škoda JS na použité palivo. Zkoušky trvaly pět dní. Energetici zkoušeli hlavní práce při zaplnění a odvozu kontejneru z reaktorového sálu do skladu použitého paliva. Místo reálného paliva použili maketu. Použité palivo chtějí poprvé do nového kontejneru dát během odstávky druhého bloku, která začne ve druhé polovině června. První temelínský blok je plánovaně odstaven od 1. března, znovu vyrábět by měl od konce dubna. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Do roku 2035 dodá Škoda elektrárně 60 kontejnerů.

Energetici navázali na předchozí testy, které prováděli ve skladu použitého paliva.

10. Francouzská společnost EDF plánuje vyrábět vodík ve velkém

Francouzská energetická společnost EDF v úterý oznámila založení nové dceřiné společnosti Hynamics zaměřené na výrobu nízkouhlíkového vodíku pro průmysl a dopravní sektor. Ambicí EDF je stát se klíčovým hráčem v odvětví výroby vodíku nejen ve Francii, ale i ve světě.

Nově založená dceřiná společnost chce nabízet vodík průmyslovým zákazníkům prostřednictvím instalací, provozování a udržování infrastruktury na výrobu vodíku. Společnost rovněž plánuje podporovat využívání vodíku v dopravě pomocí instalace čerpacích stanic pro flotily komerčních elektrických prostředků, jako jsou vlaky, autobusy, popelářská auta a další.

Téma

Panika kolem Černobylu ublížila lidem více než radiace

V březnu jsme si připomněli výročí 8 let od havárie ve Fukušimě (11.března 2011), která se líčí jako „nový Černobyl“. Německo následně oznámilo, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. V lednu 2019 německá vláda oznámila, že během 20 let uzavře také svých 84 uhelných elektráren. Nad Německem se vznáší Damoklův meč energetického blackoutu.

Chceme-li hledat efektivní alternativy k fosilním palivům, bez jaderné energie se neobejdeme. Energetická sebevražda Německa, které bude závislé na dovozu elektřiny, to ukazuje velice názorně. V cestě ale stojí pověry (urban legends), které zkreslují přínosy a rizika jaderné energie. [1] Stačí si přečíst sekci „mýty o Černobylu“ na webu města Pripjať kousek od Černobylu a člověk zjistí, že všechno je trochu jinak, než jsme si celý život mysleli. [2]

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu