Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. EK schválila Belgii kapacitní trh, který má pomoci nahradit jaderné elektrárny

Evropská komise schválila po téměř rok trvajícím hloubkovém šetření belgický kapacitní mechanismus, který má zajistit výstavbu dostatečného výkonu pro náhradu jaderných elektráren, jejichž provoz má být ukončen do roku 2025. První kapacitní aukce by měla podle informací zveřejněných na webu provozovatele tamní přenosové soustavy proběhnout již v říjnu. 

Schválení přichází po několik měsíců trvajícím hloubkovém šetření, které Evropská komise zahájila loni v září. Komise tehdy uvedla, že si není jistá potřebou připravovaného mechanismu a souladem s evropskými pravidly pro státní podporu. Navrhované opatření mělo dále dle Komise potenciálně vést k diskriminaci určitých technologií, jako jsou například obnovitelné zdroje energie.

2. Ukrajna zváží nasazení amerických malých modulárních reaktorů NuScale

Ukrajinská společnost Energoatom prozkoumá možnost nasazení malých modulárních reaktorů (SMR) NuScale, které by nahradily elektrárny na fosilní paliva. Jedná se o poslední z řady dohod v oblasti energetiky podepsaných během návštěvy ukrajinské delegace v USA.

„Zvažujeme možnost výstavby malých modulárních reaktorů na Ukrajině, které by nahradily tepelné elektrárny produkující emise uhlíku a zvýšily výkon zdrojů ukrajinského energetického systému schopných reagovat na zatížení,“ uvedl Petro Kotin, úřadující prezident společnosti Energoatom.

3. Ředitel Gazpromu: První plyn by plynovodem Nord Stream 2 mohl téct již ke konci roku

Přestože je nový plynovod Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé přepravní trasy mezi Ruskem a Německem, téměř dokončen, stále není jasné, kdy budou zahájeny dodávky plynu. Podle výkonného ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom by se tomu tak mohlo stát již do konce letošního roku, jelikož na ruské straně již byly veškeré přípravné práce dokončeny. Hlavní otázkou tak nyní zůstává udělení licence, které je v rukou německého síťového regulátora.

Nový plynovod Nord Stream 2, který má v budoucnu přepravovat zemní plyn z Ruska do Německa, se stejně jako jeho předchůdce skládá ze dvou paralelních větví. Zatímco první větev byla dokončena již v polovině června, druhá by měla být hotova každým okamžikem.

4. FAZ.net: Nord Stream 2 by mohl splnit legislativní požadavky EU prodejem plynovodu jinému přepravci plynu

Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (Faz.net) je jednou z možností, jak může Gazprom splnit požadavky evropské legislativy, prodej plynovodu Nord Stream 2 jinému nezávislému provozovateli přepravní soustavy. Gazprom v minulém týdnu neuspěl s žalobou proti rozhodnutí německého energetického regulátora Bundesnetzagentur, který rozhodl, že se na provozovatele plynovodu Nord Stream 2 budou vztahovat pravidla nezávislosti vyplývající z evropského práva.

Ruská plynárenská společnost Gazprom v minulém týdnu prohrála spor o to, zda se na plynovod Nord Stream 2 mají vztahovat pravidla vyplývající z třetího energetického balíčku. Pravidla Evropské unie především vyžadují, aby firmy, které těží a prodávají plyn, byly odděleny od jeho přepravy.

5. Během letošní zimy lze očekávat vysoké spotové ceny plynu, očekávání se již promítají do forwardů

Obchodníci se zkapalněným zemním plynem (LNG) v Asii očekávají během nastávajícího zimního období s ohledem na aktuální situaci, kdy na trhu panuje těsná rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, vysoké spotové ceny. Potenciálně vyšší ceny LNG by pak vedly i k růstu cen elektrické energie, přičemž by tento nárůst byl patrný především v době vysoké poptávky, která by byla zapříčiněná například déletrvající studenou frontou, jako tomu bylo na počátku letošního roku. Ceny zemního plynu v Evropě mezitím stále rostou.

Klíčovým rozdílem mezi letošním a loňským rokem je dle analytiků Platts fakt, že čínská ekonomika se po pandemii zotavila dříve a větším měřítku, než se očekávalo. To s sebou neslo zvýšenou poptávku po LNG. Spotové ceny tak od loňského podzimu nikdy neklesly pod 5,5 USD/MMBtu (zhruba 16 EUR/MWh). V loňském roce, zasaženém pandemií, se ceny dostaly i pod 2 USD/MMBtu (tehdy přibližně 6,3 EUR/MWh).

6. Bude muset německá uhelná elektrárna Datteln 4 ukončit provoz? Její stavební povolení je dle soudu neplatné

Německý soud konstatoval, že stavební povolení na výstavbu nejnovější německé uhelné elektrárny Datteln 4 bylo vydáno nezákonně. Toto rozhodnutí odstraňuje jeden ze dvou právních základů, které elektrárna potřebuje k tomu, aby mohla zůstat v provozu. V případě, že elektrárna prohraje i druhý spor, bude muset ukončit provoz. Informaci uvedl německý týdeník Der Spiegel.

Stavební povolení pro černouhelnou elektrárnu Datteln 4, která se nachází severovýchodně od města Essen a kterou provozuje energetická společnost Uniper, bylo vydáno nezákonně. Výběr místa pro elektrárnu byl chybný, uvedl vyšší správní soud v Münsteru.

7. Výzva pro Bidena: Zachraňte jaderné elektrárny v Illinois

Kongresman Kinzinger vyzval prezidenta Joa Bidena, aby zvážil záchranu jaderných elektráren Byron a Dresden. Obě jsou provozovány ve státě Illinois a hrozí jim trvalé uzavření. Zároveň však zajišťují dostatek elektřiny i v extrémních podmínkách.

Kinzinger naléhá na udržení jejich provozu alespoň do doby, než budou schváleny nové státní, či federální zákony zajišťujících rovné podmínky pro tyto elektrárny. Společnost Exelon, provozovatel elektráren, dodala, že tyto elektrárny běžely na plný výkon i během nejteplejšího období v letošním červnu.

8. Komerční provoz jaderné elektrárny Olkiluoto 3 byl odložen o další tři měsíce

Uvedení nového finského jaderného bloku Olkiluoto 3 do komerčního provozu bylo posunuto o tři měsíce. Důvodem je prodloužení inspekčních prací na turbíně. Podle nového plánu by první kritikality měl blok dosáhnout v lednu 2022. Do komerčního provozu pak bude uveden v červnu 2022. 

Finská společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO) oznámila, že na základě informací od dodavatele nového jaderného bloku Olkiluoto 3, konsorcia Areva-Siemens, odložila plánované uvedení bloku do komerčního provozu.

9. Průzkum: Třetina Čechů plánuje pořízení hybridu nebo elektromobilu

Přibližně 33 procent Čechů si plánuje pořídit vůz na hybridní nebo čistě elektrický pohon. Čtyři pětiny z nich by si takový vůz koupily a 21 procent by si jej pronajalo. V současnosti takový vůz mají asi čtyři procenta lidí. Většina by volila hybridní nebo mild hybridní pohon, po čistém elektromobilu by sáhlo deset procent lidí. Vyplývá to z průzkumu Generali České pojišťovny mezi více než 800 českých motoristů.

Od pořízení elektromobilu odrazuje Čechy hlavně jeho vysoká pořizovací cena (54 procent), délka dobíjení baterie (38 procent) nebo obavy z nadměrného úbytku její kapacity během používání (31 procent). Ideální elektromobil by podle nich měl stát do 300.000 korun a měl by ujet nejméně 350 km. Životnost baterie pohánějící vůz by měla být podle domácích motoristů alespoň osm až deset let.

10. Expert: Neexistuje scénář, podle něhož by elektřina v Evropě zásadně zlevňovala

Neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala. ČTK to dnes v reakci na rekordní ceny emisních povolenek na trhu řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila 60 eur (přes 1500 Kč) za tunu. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu.

„Při současném podílu špinavých a čistých zdrojů energie a současných cenách energie a povolenek činí povolenky zhruba deset procent ceny energií. Pokud nyní domácnost platí zhruba 2000 korun měsíčně za energie, tak každé další euro zdražených povolenek bude znamenat zhruba čtyři koruny měsíčně v nákladech. V nepřímých nákladech však stoupne cena energií kvůli dražším povolenkám ještě více. Investice do čistších zdrojů energie stojí nemalé prostředky, přičemž i ty v konečném důsledku musí zaplatit spotřebitel,“ uvedl Bartoň.

Téma

Podnikatel Dalibor Dědek: Zřizujeme v Jablonci vodíkové hospodářství